Jirkovou optikou (323. Ráno jedu dál 1/2)

Konečně pauza! Mám za sebou v tuto chvíli 4 štace. Bratislava, Brno, Zlín, a Olomouc. Dnes usínám za běhu.. ale chci napsat aspoń krátký report.

Zítra vyrazíme vzhůru na sever, a poprvé budu pracovat v Ostravě. Ostrava! To zní hrdě, těším se tam. Ale jinak jsem už poměrně šíleně unaven. Jedině blázen mohl vymyslet něco takového, co jsem vymyslel já.

Je znát podora mých blízkých, dlouholetých klientů, když přijdou. V Bratislavě Marta a Lýdia, ale také Miri, Milly a Richard, v Brně jen Hana, ve Zlíně Hany a Petry, v Olomouci tedy nikdo, ale od Zlína už se mnou cestuje Adéla. Nejsem schopen se soustředit na detaily, snažím se přežít, a tak jsem rád, když mi někdo pomůže vybalit věci, vůbec je přinést, a pak zase sbalit, říct, že je čas na přestávku..

Lidé jsou fajn. Jsem kvůli nim moc rád, že jsem vyrazil. Vždyť to byl jeden z hlavních důvodů. Sedím dlouhé roky u počítače, nebo se svými klienty, jeden na jednoho, ale kontaktu s veřejností, z očí do očí, málo. Kdysi jsem dělal populární modlitby, ale takhle po republice jsem ještě nikdy nebyl.

Také tím vždy začínáme. Dívat se, z očí do očí, oko, do duše okno. Z druhé strany, nejtěžší energetický zážeh je první setkání s lidmi. V ten moment duše těch silnějších, světelnějších, posílá energetickými poli záblesk, zášleh, který dokáže druhého nastartovat, anebo také ne. Takže se dostavuje únava.. je to v průměru 10, ale někdy také 20 lidí na každé zastavení. Dá to zabrat. Člověk se dostává pod tlak.

Ale ten opojný okamžik, když večer skončí, lidé zatleskají, nebo přijdou poděkovat, obejmout, mají úsměv.. to za to stojí. Tu hodinu, dvě, eufórie.. a pak zas rychle na hotel, honem spát, protože ráno snídaně, sbalit, a jedeme dál… To ráno už se mi chce zpravidla brečet. Dnes tedy konečně v Olomouci jeden den volno… a zítra a sobota Ostrava a Hradec, a pak příští týden v úterý Plzeň. Přejedu na západ. Bude následovat severní větev, pak Praha.. pak si šlehnu konstelace, a ještě cesta na jih, do Budějic.

Celé jsem si to projektoval sám, ale přecenil jsem síly. Takhle to nejde. Rozumím muzikantům, proč na turné tolik pijí. 🙂 A to nemají ani zdaleka takový energetický výdej. Vystoupení jsem si dal příliš blízko sebe. Z druhé strany, zůstat na tourné o 10 dní déle, a mít větší pauzy, znamená zase o 20 tisíc víc za hotely.. samozřejmě, mohl jsem místo 250 korun udělat vstupné tisícovku, aby se to zaplatilo, ale to jsem nechtěl. To by se počet zájemců snížil o půlku, známe Čechy, kvůli koruně by si.. A přitom to dělám pro ně, dělám to pro energii naší vlasti, pro naše děti, a prostě těch několik desítek tisíc, co do toho dám, o práci a energii svojí ani nemluvě, vnímám, že chci dát. Jako poděkování za to, že můžeme, smíme, a že mne Vesmír a průvodci tak skvěle v mé práci podporují, poděkování za to, jak hluboko a daleko jsme mohli v objevování zajít.

Bratislava byla první.. po celodenních konstelacích trošku zvláštní večer, část si uzmula jedna z místních aktivistek Martina, ale mělo to tak zřejmě být, jsme spojeni v záměru.. . Vyprávěla o pyramidách a energii.. jak se dá spousta věcí za pár minut změnit, vyčistit.. a já uviděl, jak jsem rád za to, že to není moje cesta. Vše rychlé je od Ďábla, jsem rád za tu naši krev, pot a slzy, kterou těch tři, pět, sedm let vedu své klienty. Postupné čištění, hloubš a hloubš, zbavování se pýchy, ega, patologií.. to za vás žádný přístroj, ani pyramida neudělá. to musíme sami. Ale Slovensko mám rád, Bratislava roste do krásy, a miluju slovenštinu.

Brno.. trošku jsme nevychytali místo.. prostory Staré radnice jsou sice krásné, ovšem hned při zdolávání prvního schodu mi ruplo v kotníku. Věděl jsem, že to souvisí s místem.. obzvlášť když pak přijel „kat“, má kamarádka, kde jsme nedávno tuto její minulost, zřejmě důležitou, objevili. Nějak jsem v tom asi hrál, hraji, nebo přese mne jede čištění.. belhám se s reprobednou nahoru, všude tématika draků, krokodýlů, hadů.. Brno. Reptiliánské Brno. Přitom jinové Brno, velkoměsto, kde se dá, narozdíl od jangové Prahy, lépe žít. Také špatná akustika v sále, ruch na ulici.. Ale zvládli jsme to, práce se nám dařila, pracovali jsme s tématem odchodů včas nebo pozdě od partnera, nahlédli, proč jedna z přítomných musela dostat edém mozku, aby nemohla odejít, a naopak, proč je jiná stále unavenější a není schopná cvičit, protože neodešla, když měla.. a spoustu dalších věcí. To, když jsem požádal o světlo a místní Martina mi sdělila, že tam světlo není, pouze svítilna v rohu, bylo vlastně tak trochu symbolické. 🙂 A že si tam někdo někoho bere… brr, běhá mi po zádech husí kůže.

Druhý den hledám.. ano, v radnicích byly dřív šatlavy i mučírny, ano, pomocníci Kata podrazili obětem kotníky, aby tak netrpěli při popravách.. ach ano, dávná minulost v mém kontíku. Pořád ještě bolí, ale chodím už lépe.

Zlín, zatím vrchol turné. Přišlo nejvíc lidí, byli jsme v duchovním prostoru Jiný svět, také Martina 🙂 to tam má neuvěřitelné. Její dědeček, krejčí, který šil v těchto prostorách přes noc oblek Antonínu Baťovi na pohřeb bratrovi. Byli jsme tam namačkáni jak sardinky, ale vnímal jsem, jak má slova míří do samé hloubky duší přítomných… dostali tak obrovský briefing za 3 hodiny, že už nikdy nemusí na žádnou přednášku. Všechno už vědí. 🙂 Až mne překvapilo, co jsem vše stihl odříkat.. a pohledy do očí, jako vždy silné.

Olomouc, milovaná Olomouc.. běželi jsme parkem na poslední chvíli do Fontány, lidé už čekali. Přišlo jen 10, někteří se dívali nedůvěřivě, pohledy do země.. ale atmosféra gradovala.. energie stoupala.. masky a závoje padaly.. a i tam jsme to zvládli. Prudké ochlazení venku, drkotám parkem k taxíku a honem uzemnit, tataráček a plzeň v 3M 🙂 pomohl.. teď ještě někde zaparkovat, ach ty olomoucké zóny, do toho rozkopané ulice, ano, nejlépe se z rozpočtů krade přes IT technologie a opravy silnic a ulic.

Tak se těším.. a o zbylých městech zase příště. Děkuju, že jste přišli. Ano, na facebooku a internetu mne sledují a čtou tisíce lidí, těch dvě stě nebo tři sta lidí, kteři přijdou osobně, není v porovnání s tím moc. Přesto.. nebylo to zbytečné. To vím už teď, přes mohutnou únavu, po čtvrté zastávce. Ještě sedm. 🙂 One Love! Všichni jsme Jeden, jsme rodina, jsme jednota.

pár fotek z Brna.. a ze Zlína..

Brno_1

Brno_2

Brno_3

35142542_10214009356402100_4139927661038272512_n

veksvetl

Vydavatel a šéfredaktor OSUD.cz a Věk světla.

veksvetl has 155 posts and counting.See all posts by veksvetl

Napsat komentář