Mezinárodní výzkumníci vyvíjejí „vakcínu“ proti tzv. falešným zprávám
z rt.com
Vědci z Cambridge, Yale a George Mason University vážně uvažují o jakési „vakcíně“ proti falešným zprávám (fake news) a domnívají se, že našli určité řešení, které se nijak zvlášť neliší od imunizace proti normálním nakažlivým patogenům.
Podle sociálního psychologa dr. Sandera van der Linden se „dezinformace šíří a replikují jako viry a podobně se ‚lepí‘ na lidi“. Nový výzkum ukazuje, že pomůže, budeme-li k nim přistupovat jako k opravdovému viru.
Vědci se zaměřili konkrétně na falešné zprávy o klimatické změně, ačkoli lze model potenciálně aplikovat v jakémkoli jiném případě, bude-li zájem „očkovat“ veřejnost proti dezinformacím. Odhalili, že pokud jsou za sebou prezentovány dva druhy informací, anuluje nesprávná informace vše, co bylo řečeno předtím. Jinými slovy, názor jednotlivce či veřejnosti opíše kruh a dostane se zpět do bodu nula.
Řešení je tedy takové, že spolu s původní správnou informací budou v malé míře prezentovány i dezinformace. Ty budou zřetelně vyvstávat oproti pozadí původní informace, ale tu nebudou nijak narušovat – mysl je bude moci okamžitě porovnat s původní informací, čímž se zabrání pozdějšímu výraznému posunu mínění; budou fungovat jako jakési předběžné varování.
„Chtěli jsme zjistit, zda bychom mohli působit preventivně tím, že lidi nejprve vystavíme menšímu množství toho typu dezinformací, s nímž se u daného tématu nejspíš setkají. Jako varování, které pomůže zachovat fakta,“ uvedl van der Linden.
Cílem bylo vytvořit „kognitivní repertoár, který podpoří budování rezistence vůči dezinformacím,“ čímž poklesne jejich účinek, až se s nimi dotyčný setká.
Studie byla provedena na příznivcích Republikánů, Demokratů i Nezávislých a díky rozsáhlému vzorku cca 2 000 osob je její vypovídací hodnota celkem vysoká. Účastníkům byla prezentována populární falešná tvrzení o význačných tématech. Každé z nich respondenti hodnotili s ohledem na jeho známost a přesvědčivost jeho argumentů. (pozn. překl.: V rámci této studie proběhly dvě ankety – jedna, jíž se účastnilo 1000 osob, měla za cíl odhalit nejpůsobivější zdroj klamů o globální klimatické změně způsobené člověkem; do druhé se zapojilo přesně 2167 osob a proběhla přes platformu Amazon Mechanical Turk („Mechanický Turek“). Právě při ní se odehrávalo samotné „očkování“ a sledování změn názorů respondentů; viz zde.)
Výsledky ukázaly, že nejpopulárnější mylné tvrzení zní, že neexistuje vědecká shoda ve věci klimatické změny způsobené člověkem. Tento názor nejlépe a nejvýrazněji ilustruje Global Warming Petition Project (tzv. Oregonská petice). Lidé, kteří stojí za tímto projektem, tvrdí, že zrealizovali anketu, z jejíchž výsledků vyplývá, že přes 31 000 amerických vědců je přesvědčeno, že názorový konsensus v této věci neexistuje.
Při výzkumu bylo vedle tvrzení obsaženého v Oregonské petici použito i jiné, správné prohlášení: „97% vědců se shoduje na tom, že za globální klimatickou změnu může člověk.“ Rozhodnutí použít tuto větu inspirovala van der Lindenova předchozí práce, jež prokazuje, že shoda vědeckých názorů má větší pravděpodobnost ovlivnění názoru veřejnosti.
Jednotlivým skupinám byla prezentována odlišná tvrzení, ještě předtím však byli vybráni jednotlivci, kteří dostali „očkovací dávku“ ve formě dvou pádných prohlášení, podporujících správný závěr: 1) existují politicky motivované skupiny, které užívají klamné taktiky, aby přesvědčily veřejnost, že mezi vědci vládnou silné neshody a 2) většina osob, které podepsaly kvazivědeckou oregonskou petici, jsou celebrity a jiní lidé bez vědeckého vzdělání a zkušeností.
Bylo zjištěno, že kontakt se správným názorem na konsensus vedl k 20% nárůstu souhlasu respondentů se správným vědeckým názorem. Respondenti, jimž byl prezentován nesprávný pohled (prostřednictvím screenshotu s klamnou Oregonskou anketou uvedenou na zmíněných webových stránkách), změnili své názory negativním směrem o celkem devět procentních bodů. Nejpřekvapivější bylo to, že skupina, jíž byly předloženy oba názory za sebou, byla z hlediska čísel neutrální. Nesprávný názor vedl k vyrovnání situace.
Van der Linden se domnívá, že „je nepříjemné představit si, jakou moc mají dezinformace v naší společnosti. Mnoho lidí se k otázce klimatické změny staví neurčitě. Vědí o tom, že probíhá jakási debata, ale nejsou si přímo jisti, čemu mají věřit. Kvůli rozporuplným zprávám se dostávají do stavu, kdy si nejsou schopni na věc utvořit svůj názor.“
„Očkovací“ metoda však bezesporu zabrala: poté, co byla účastníkům předložena klamná anketa (Oregonská petice), se „očkování“ postaralo o vyrovnání názoru; respondenti se obraceli proti popíračům klimatické změny. Účastníci, kteří dostali „očkovací látku“ ve formě tvrzení 1), se k vědecky správnému názoru přikláněli o 6,5 procentního bodu častěji.
Byla-li prezentována obě tvrzení, tedy 1) i 2), vzrostl počet souhlasících o 13%. Tím, že výzkumníci uvedli jména, profese a jiné informace o lidech, kteří podepsali Oregonskou petici, snížili její věrohodnost v očích respondentů.
Tato studie sice patří k prvním v této oblasti, ale vědci, kteří ji prováděli, upozornili, že tuto taktiku už předtím užívaly společnosti dodávající fosilní paliva a tabákové výrobky, a to s cílem zesílit nesouhlas veřejného mínění s vědeckými tvrzeními a varováním lékařů.
Pozitivní závěr je takový, že totéž lze provádět i v opačném gardu, a napravovat tak nesprávné názory. Van der Linden není až tak překvapen – koneckonců při této studii stavěl na předpokladu, že i v tom nejtvrdohlavějším jedinci se nachází určitý prostor pro změnu.
