Podle BBC byl Ježíš buddhista a smrti na kříži se mu podařilo uniknout

Brent Lambert

Životní příběh nejslavnějšího člověka, který kdy žil, obsahuje jednu pořádně velkou díru. Neexistují totiž žádné biblické, západní či středovýchodní záznamy o tom, co se s Ježíšem v Palestině dělo od jeho 13 do 29 let. Tomuto období se říká „ztracená léta“ a představovalo naprostou záhadu, dokud se jednomu badateli v roce 1887 nepoštěstil pozoruhodný objev.

Ke konci 19. století jeden ruský lékař jménem Nikolaj Notovič procestoval Indii, Tibet a Afghánistán a pátral po všem, co se týkalo života Ježíše Krista. Své poznatky shrnul do knihy Neznámý život Kristův, která mu vyšla roku 1894.

Nejzajímavější okamžiky jeho cesty nastaly zcela neplánovaně – to když si v roce 1887 zlomil nohu a zotavoval se v tibetsko-buddhistickém klášteře Hemis ve městě Léh, položeném v indické části Himálaje. Právě tam mniši ukázali doktoru Notovičovi dva velké, zažloutlé svazky dokumentů napsaných v tibetštině a nazvaných Život svatého Issy. Během svého pobytu v klášteře Notovič dokumenty přeložil a získal tak pravdivý příběh chlapce jménem Ježíš (Issa = syn boží), narozeného během prvního století n. l. v chudé rodině v Izraeli. Védští učenci, kteří mladíka od jeho 13 do 29 let učili posvátným buddhistickým textům, Issu označovali jako „božího syna“. Notovič přeložil 200 z 224 veršů obsažených v rukopisu.

Jeden z mnichů obývajících klášter objasnil Notovičovi, jak nesmírně vysoké úrovně osvícení se Ježíšovi podařilo dosáhnout: „Issa je velký prorok, jeden z prvních, následujících dvacet dva buddhů. Je větší než kterýkoli z dalajlámů, neboť představuje součást spirituality našeho Pána. On je ten, kdo vás osvítil a kdo přivedl zpět k náboženství duše zhýralců; kdo umožnil každé lidské bytosti rozlišovat mezi dobrem a zlem. Jeho jméno a skutky jsou zaznamenány v našich posvátných textech. Při čtení o jeho zázračné existenci, jež skončila uprostřed chybujících, vzpurných lidí, pláčeme nad tím hrozným hříchem pohanů, kteří ho umučili k smrti.“

Objev záznamů o Ježíšově životě v Indii přesně odpovídá „ztraceným létům“. V souladu s těmito informacemi byla i důležitost Ježíšova zrození. Když zemře nějaký velký buddhista čili svatý muž (=láma), moudří muži se radí s hvězdami a dalšími znameními a vypraví se na cestu (v některých případech mimořádně dlouhou), aby našli malé dítě, jež je lámovou reinkarnací. Když je dítě dostatečně staré, odvedou ho od rodičů a vzdělávají ho v budhistickém učení. Někteří odborníci spekulují, že právě zde se skrývají kořeny původního příběhu o Třech králích (= třech mudrcích). Předpokládá se, že když bylo Ježíšovi třináct, byl takto odveden do Indie, kde ho vzdělávali v buddhistické tradici. V té době už měl buddhismus 500letou historii (křesťanství samozřejmě ještě ani nezačalo).

Starší láma z kláštera Hemis řekl zpravodajské agentuře IANS: „Ježíš prý navštívil naši zemi a Kašmír, aby zde studoval buddhismus.“ Tento příběh potvrzuje i hlava buddhistické sekty drukpů Gwalyang Drukpa, který klášter vede. Těch 224 zmíněných veršů už zdokumentovali i jiní, včetně ruského filozofa a vědce Nikolaje Rericha, který v roce 1952 zaznamenal příběhy o Ježíšově pobytu v Indii: „Ježíš strávil nějaký čas v několika starých indických městech včetně Benáresu neboli Váranasí. Každý ho miloval, neboť Issa byl v míru s vaišji i šúdry, kterým dával pokyny a pomáhal jim.“

Ježíš strávil nějakou dobu tím, že vyučoval ve starověkých posvátných městech Džaganat (v Puri), Váranasí (v Utarpradéši) a Rádžgir (v Biháru), což brahmíny vyprovokovalo do té míry, že ho vyobcovali a on byl nucen uprchnout do Himálaje, kde strávil dalších šest let studiem buddhismu.

O Ježíšově mládí v Indii píše i německý učenec Holger Kersten, který na toto téma napsal knihu Ježíš žil v Indii. „Mladý Ježíš dorazil do oblasti Sindh (podél řeky Indu) ve společnosti kupců,“ uvádí Kersten. „Usadil se mezi Árji s úmyslem sebezdokonalování a učení se zákonům velkého Buddhy. Důkladně procestoval zemi pěti řek (Pandžáb), krátce pobyl s džinisty a pak pokračoval do Džaganatu.“

V dokumentu BBC nazvaném „Ježíš byl buddhistický mnich“ experti dokonce nastiňují teorii, že Ježíš unikl ukřižování a někdy po pětatřicítce se vrátil do země, kterou tolik miloval. Nejenže uniknul smrti, ale rovněž navštívil židovské osadníky v Afghánistánu, jimž se podařilo uprchnout před podobnou tyranií židovského panovníka Nebukadnesara. Místní obyvatelé potvrzují, že dalších několik desítek let strávil Ježíš v Kašmírském údolí, kde žil šťastně až do osmdesátky. Šestnáct let v mládí a dalších 45 let ve středním věku a ve stáří – to znamená, že Ježíš prožil v Indii, Tibetu a okolí 61 až 65 let svého života. Místní se domnívají, že je pohřben v hrobce označované jako „Rozabal“ ve Šrínagaru, který se nachází v Kašmíru. BBC hrobku navštívila a vy si o tom můžete přečíst tady.

Ježíšovo putování:

 

The Buddhist Journey of Jesus

Dokument BBC:

 

 

Zdroj

 

Napsat komentář