Před účinky vitaminu C se očkovací vakcíny mohou jít schovat
(již jednou vyšlo na webu OSUD.cz)
Jonathan Landsman, Natural News
Lékaři i pacienti už dlouho sní o zázračné „stříbrné kulce“, která učiní přítrž dlouhé řadě nemocí, jež trápí lidstvo – od rakoviny ke spalničkám po chřipku. Co když už tento podivuhodný prostředek existuje? … a co když to není žádný nejmodernější výstřelek farmaceutického výzkumu, ale „obyčejný“ vitamin?
K takovému závěru můžeme totiž dospět po prostudování práce dr. Fredericka Klennera, průkopníka léčbou nitrožilně podávaným vitaminem C.
Konvenční medicína zavírá oči před prokazatelnou pravdou
Dr. Klennerovy poznatky o léčivých účincích vitaminu C na všechno počínaje roztroušenou sklerózou přes hadí kousnutí po různé druhy virových a rakovinných onemocnění lze najít v jeho odborných článcích a jiných pracích, které publikoval v průběhu celých třiceti let.
Z Klennerovy práce lze dovodit, že vitamin C má skutečně všestranné a navíc mimořádně silné účinky: funguje jako agens potírající infekce, jako prostředek bránící tvorbě krevních sraženin, jako antihistaminikum a také jako prostředek napomáhající okysličování tkání. Vzhledem k mohutné, státem podporované očkovací kampani se teď pojďme podívat, jak se dr. Klenner pomocí vitaminu C vypořádával s nebezpečnými virovými onemocněními.
Vitamin C léčí dětskou obrnu
Už před Klennerem sice mnozí spekulovali, že by vitamin C mohl hrát určitou roli při zmírňování dopadů dětské obrny, ale dr. Klenner byl první, kdo obrnu skutečně vitaminem C efektivně léčil, když svým pacientům podával denně desítky tisíc miligramů tohoto vitaminu.
Dr. Klenner své přelomové výsledky sice v r. 1949 zveřejnil na každoročním kongresu Americké lékařské asociace, ale ze strany kolegů se jim dostalo jen málo pozornosti. Kojencům, dětem a dospělým přinášel virus nadále smrt a zmrzačení.
Klenner doporučoval intravenózní podávání vitaminu C, ale poznamenal, že i nitrosvalové podání může vést k uspokojivým výsledkům. Dávka činila min. 350 mg/kg tělesné hmotnosti, což u dospělého odpovídá přibližně 25 000 – 30 000 mg.
Podle Klennerových záznamů se takto vyléčil jeden každý z jeho šedesáti pacientů trpících obrnou. Žádný z nich neutrpěl paralýzu a všichni byli pouhé tři dny od počátku léčby úplně v pořádku. Dr. Klenner o svých výsledcích znovu informoval, tentokrát v lékařském časopise Southern Medicine and Surgery Journal. A znovu se jeho práci dostalo jen minimální pozornosti.
Vitamin C potírá herpes zoster
Klennerův úspěch při nasazení vitaminu C proti nejrůznějším infekcím je ohromující – Klenner mimo jiné publikoval výsledky léčby osmi pacientů trpících pásovým oparem. Každý z nich dostával po 12 hodinách injekce 2 000 -3 000 mg vitaminu C a k tomu každé dvě hodiny 1 000 mg tohoto vitaminu ústně v ovocné šťávě.
Sedm z osmi pacientů hlásilo kompletní ústup bolesti do dvou hodin od první injekce. Celkově dostal každý pacient 5-7 injekcí vitaminu C. Puchýře se jim začaly hned po prvních dávkách rychle hojit a během prvních 72 hodin léčby vymizely úplně.
Dr. Klennerova pozorování jsou podpořena i zjištěními jiných výzkumníků jak z doby předtím, než Klenner publikoval své výsledky, tak poté. Například při jedné z dříve zveřejněných studií se dostavil úspěch po injekčním podávání vitaminu C čtrnácti pacientům. Podle jiného článku, jenž vyšel v roce 1950, pásový opar kompletně zmizel u 327 z 327 (takže dokonalý úspěch!) pacientů pouhých 72 hodin od první injekce vitaminu C.
Umí si vitamin C poradit i s jinými viry?
Dr. Klennerova práce nekončila obrnou a herpetickým virem. Pomocí vitaminu C úspěšně léčil dlouhou řadu virových a bakteriálních onemocnění včetně zápalu plic, hepatitidy, spalniček, příušnic, záškrtu, chřipky a mnoha dalších.
Klíčem k tomu, aby léčba vitaminem C fungovala, jsou dostatečně vysoké dávky podávané dost dlouho. Některé chronické virové nemoci nemusejí reagovat ihned, ale co se týče těch akutních, je jen málo těch, s nimiž si vitamin C bleskově neporadil – výjimkou byli snad jen pacienti se závažně poškozenými tkáněmi nebo ti, kdo už byli krůček od smrti.
Například při zápalu plic doporučoval dr. Klenner min. 1 000 mg vitaminu C nitrožilně po 6 – 12 hodinách u mírných případů, přičemž děti dostávaly 500 mg. U většiny pacientů se dostavil klinický ústup nemoci po třech až sedmi injekcích, což potvrzovaly rentgenové snímky.
Účinky vitaminu C byly pozorovány i u pacientů s virovou hepatitidou. Pacienti se během pouhých 2-4 dnů, během nichž ústně (v ovocné šťávě) užívali 500-700 mg/kg tělesné váhy, mohli vrátit ke svým každodenním činnostem. Toto dávkování odpovídá celkové denní dávce 30 gramů.
To je jen několik příkladů příznivých účinků podávání vitaminu C na virová onemocnění. Je to jen špička ledovce mnoha dalších případů, kdy své pacienty tímto vitaminem léčili dr. Klenner a jiní lékaři.
Jak se chránit před nemocemi a vybudovat si celoživotní imunitu
Na základě své celoživotní práce doporučoval dr. Klenner, aby každý člověk, ať se momentálně potýká s nějakou nemocí nebo ne, užíval vyšší dávky vitaminu C, než jsou minimální doporučené. Ty dostačují k prevenci kurdějí, ale nepůsobí proti chronickému nedostatku vitaminu C zhoršovanému stresem, nezdravým životním prostředím a působením infekčních organismů.
Dr. Klenner trval na tom, že optimální preventivní dávka vitaminu C by měla činit 10 000 – 15 000 mg denně. U dětí by měla dávka odpovídat věku, přičemž 1 rok = 1 gram. To znamená, že čtyřleté dítě by denně dostávalo 4 000 mg vitaminu C a například devítileté 9 000 mg. Pro děti starší deseti let by platil strop 10 000 mg.
Tato doporučení však nejsou definitivní. Dr. Klenner prý instruoval své pacienty, ať užívají tolik vitaminu C, aby byli bez symptomů – s tím, že dávka se může měnit.
Stojí za to uvést, že dokonce ani u velmi vysokých dávek vitaminu C nebyly hlášeny žádné negativní vedlejší účinky. Zvrácení průběhu choroby pomocí vitaminu C může lidskému tělu pomoci vybudovat si celoživotní imunitu, jakou nám žádné očkování (a jiné toxické „léky“) nezajistí.
