(0122888) Začínám psát knihu Let´s go jin, kapitola o nebeské mechanice a fyzice

Chceš-li, aby něco rezonovalo ve Stvoření hodně dlouho, nebo věčně, je třeba použít speciální klíč, speciální číselnou kombinaci. Jedna z možností nastala z vícero důvodů právě dnes. A tak jsem, obklopen horami a mořem, tedy velkým jinem, a litry kávy, tedy velkým jangem, začal. Po pěti předkapitolách mé budoucí knihy Let´s go jin!, z nichž 4 jste měli možnost již číst, jsem začal právě dnes, tedy po devíti měsících od nápadu, že mnohé objevené  pro jistotu uložím na papír či do elektronické paměti, psát souvisle onu budoucí knihu, která snad aspiruje změnit budoucnost lidstva.. Psát knihu, tedy kapitolu po kapitole.. a začal jsem, jak správně má býti, od prostředka.. 🙂 Takže část kapitoly o nebeské mechanice a fyzice mohou již Gold abonenti najít právě zde. 

Jang a jin v nebeské mechanice a fyzice

Vše, co je stvořeno tou nejvyšší formou Vědomí, tedy, s absolutní dokonalostí, je v našem bipolárním Vesmíru jin. Bůh tvoří s dokonalostí sobě vlastní, tvoří v poznání. Jen Bůh sám ví, jaký přesně má ta která část stvoření smysl a jakými přesně prostředky ho naplní. Ví také, co se bude dít, když ho nenaplní, tedy, konec je obsažen (naprogramován, chcete-li) již v samotném začátku. Tělo člověka či zvířete má svým zrozením naprogramovanou i objektivní nutnost smrti.

Můžeme se zamýšlet nad dokonalostí našeho Slunce, či planety Země. Stav našeho nízkého poznání je však nemůže zařadit jinam, než do jinu. Jsou pro nás a nejen pro nás dokonalé. Což obnáší i to, že jsou (zdánlivě) samořiditelné. Jsou členy Systému. Jako takové přijímají (jin) i vysílají (jang) data a informace. Nebo také, vlivem PŘITAŽLIVOSTI/MAGNETISMU (jinu), kde se hodí použít výraz spanilost, po otevření speciálním klíčem vydávají svá tajemství. Třeba energii (jang), třeba něco jiného. Tak, jako když se kojenec jinovými ústy přisaje k jinovému prsu své matky. A začne proudit energie.. Jak nahoře, tak dole, říkají ti moudří již celé věky. A tak i nahoře: Úplně stejně to funguje se Zemí a Sluncem.

Jako členové Systému prakticky nemají svoji vůli, tedy ego. Nemají Já, ale místo toho jsou nositeli My. Dělají jen to, k čemu jsou předurčeni.

Mimochodem, když jsme u těch klíčů, víte, jak se pozná dobrý klíč? Že pasuje téměř do každého zámku. A víte, jak se pozná dobrý zámek? Že do něj pasuje jediný klíč. Takže teď už víte, jak se pozná dobrý muž a dobrá žena. 🙂

Do toho vstupují lidé se svými genetickými experimenty, se svojí geneticky modifikovanou stravou a s dalšími hrátkami na Boha. Ten rozdíl je naprosto zásadní, což tušíte, aniž byste to možná doteď věděli a označovali to jako jang a jin. Ano, lidé nevědí, co činí ..  Asi tak, jako když vytvořili jadernou energii. Je skvělé rozjet řetězovou reakci (jang), ale je zcela zásadní problém neumět jí za pozměněných nepříznivých okolností zabrzdit (jin). Je problém dělat něco, co neumím energeticky vyvážit. Aby vynikla absurdnost celé situace, představte si, že by na české dálnici vyjela ráno auta z Prahy do Brna, své motory by vyšponovaly na 130 km / hodinu, a pak by za mimořádných okolností – třeba na sněhu či ledu – v Brně neuměla zastavit, takže by je museli nějak chytat. Nebo spíš nechat je být to do sebe napálit. Vždyť Černobyl nebo Fukušima nebyly ničím jiným. Ty procesy tam jedou dodnes.

Lidé ostatně svými zásahy vstupují do mnoha zásadních dějů. Umělé oplodnění je jedním z nich. Všimli jste si, že umělá oplodnění přinášejí zpravidla dvojčata? Ano, jistě. Populační EXPLOZE je jang. A pokud znáte někoho uměle zplozeného, možná jste si všimli také toho, že jen těžko hledá smysl života. Ano, protože ho neznají ani doktoři, ani rodiče, nemůže to vědět ani jejich výtvor. „Chtěli jsme prostě dítě,“ rozpačitě pokrčí rameny.  Dítě vypadá úplně stejně, jako všechna ostatní. Jen, pokud bychom dokázali vidět energetickým zrakem, anebo byli natolik moudří, viděli bychom, že mají jangovou polaritu. Jejich život bude provázet obrovský TLAK, o kterém nebudou tušit, kde se vzal. Možná si můžeme zapsat jednu z dalších rovnic:

-> KAŽDOU NEVĚDOMOST PROVÁZÍ VNĚJŠÍ A POZDĚJI I VNITŘNÍ TLAK PŘÍMO ÚMĚRNÝ MÍŘE NEVĚDOMOSTI, KTERÝ NAPLNO  STARTUJE VE CHVÍLI, KDY SI SVOJI NEVĚDOMOST ZAČNEME UVĚDOMOVAT. <-

Bez dlouhých cavyků jste si právě přečetli základní rovnici vzniku Života (jin) a pohybu/vývoje (jang) v něm.

Na začátku této kapitoly jsme si řekli, že tělo člověka či zvířete má svým zrozením naprogramovanou i objektivní nutnost smrti. Vědci se svými pokusy možná nevědomě, možná schválně, snaží odříznout člověka od dokonalosti, tedy od Boha a Jeho Bytí, tedy Jednoty, tím, že ho uzavřou v jangu. Uměle ho zrodí, a nenechají ho zemřít. Jenže jang, který má uměle nastavené mantinely stvořené bez dokonalého Vědomí, nemá kam pokračovat a tak se vlny na konci ohrady začnou tříštit, a odrážet se proti proudu zpět. Dochází k anihilaci, tedy, sebedestrukci. Vědci ve chvíli, kdy stvoří „dokonalého“ člověka svých představ, tedy uměle zrozeného a nesmrtelného, ho v ten moment také zcela zničí.

Zde docházíme k další rovnici.

-> ČLOVĚK PŘÍLIŠNÝM TLAKEM NA SEBE ČI NA DRUHÉ ZTRÁCÍ A DESTRUUJE SÁM SEBE. <-

Zde jsme u psychosomatických kořenů sebedestrukce a nemocí s tím spojených. Bílá medicína část těchto problémů nazývá problémy s autoimunitou. Ale nemocem a psychosomatice se věnuji v jiné části tohoto díla.

Jednotlivé planety jsou tedy členy našeho nebeského systému, členy naší sluneční soustavy. Řekli jsme si, že jak Slunce, tak i Země, a stejně tak další planety, jsou jinové povahy. Ano, i Mars. Totiž.. s Marsem je to malinko složitější. Zdá se totiž, a některé báje a legendy tomu nasvědčují, že do této planety zasáhli naši předchůdci před desítkami či stovkami tisíc let trošku více, než je zdrávo. Planeta vlivem průmyslové činnosti humanoidů nejspíš zjangovatěla, čímž ztratila imunitu a obranyschopnost. Nejspíš ztratila atmosféru vydána neúprosnému super jangovému Vesmíru, a jak dopadla, víme. Tlačí na všechny okolo dodnes, o čemž jsme se měli možnost přesvědčit v horkém létě 2018 téměř všichni. Bůh ohně, a válek. Jang. Matka. Matka Slunce, jenž ztratila díky válčení své děti, své syny, tedy dcery. Dovolte mi na tomto místě vzpomenout a pozdravit jednoho z největších československých předválečných  spisovatelů, Karla Čapka. Snad také proto se říká, že pokud se rodí hodně jangu, hodně chlapců, bude válka. Snad také proto embrya mužského pohlaví zatížena radiací nemají schopnost přežít tak, jako ta ženského.

(kniha Let´s go jin vzniká za přispění zatím tří desítek zájemců – děkuji – a měla by spatřit světlo světa pro uzavřený okruh čtenářů někdy v létě příštího roku)