9 nejčastějších výživových mýtů
S nástupem internetu se objevila i přehršel dostupných informací na téma zdraví a zdravé výživy. Bohužel tuto záplavu výrazně znehodnocuje fakt, že obrovské množství těchto informací je mylných a nepodložených.
Ze všech možných témat diskuse je právě to, které se týká zdraví a výživy, jedno z nejožehavějších. Mít špatné informace se tu vyloženě nevyplácí. Pokud se ale určité mýty opakují stále dokola, brzy se stávají obecně přijímanou pravdou, což představuje pro zdraví veřejnosti značné nebezpečí. Z tohoto důvodu se v tomto článku budeme zabývat některými nejčastěji opakovanými, a přitom skrz naskrz mylnými „fakty“.
9) Vejce škodí zdraví, zvlášť co se týče srdce
Vejce si v minulých desetiletích získala špatnou pověst, z větší části kvůli cholesterolovému mýtu. Několik nedávno provedených studií však tento mýtus vyvrací.
Studie publikovaná v odborném periodiku British Medical Journal (BMJ) odhalila, že častější konzumace vajec (až jedno vejce denně) není spojena se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční ani mozkové mrtvice. Vejce navíc dokonce zvyšují hladinu „dobrého“, tedy HDL cholesterolu (HDL = vysokodenzitní lipoprotein), který působí proti „špatnému“ cholesterolu.
Vejce mají tyto klady:
- obsahují kvalitní bílkovinu (s kompletním počtem aminokyselin)
- obsahují lutein a zeaxanthin, antioxidanty přítomné v oční čočce a v sítnici. Tyto antioxidanty pomáhají v prevenci očních onemocnění, např. makulární degenerace a šedého zákalu.
- dobrý zdroj cholinu, vitaminu ze skupiny B
- je to jedna z mála potravin, které přirozeně obsahují vitamin D.
- obsahují síru, nezbytnou pro zdravé vlasy a nehty
*Klíčem je jíst biovejce slepic z volného výběhu.
8) Všechny nasycené tuky jsou zlo
Tento mýtus je založen na jednom nepodloženém tvrzení učiněném před několika desetiletími. Jaká je však pravda? Podle metaanalýzy, v jejímž rámci bylo posuzováno celkem 347 747 osob, neexistuje absolutně žádný závažný důkaz, z něhož by bylo možné vyvodit závěr, že konzumace nasycených tuků vede ke zvýšenému riziku ischemické choroby srdeční (CHD) nebo kardiovaskulárních onemocnění (CVD).
Nasycené tuky ze zdrojů, jako jsou vaječné žloutky, kokosový olej a maso ze zvířat krmených pící, ve skutečnosti zvyšují hladinu dobrého cholesterolu, což vede ke snižování hladiny toho špatného.
Nasycené tuky ze správných zdrojů poskytují stavební kameny buněčným membránám a celé řadě hormonů a látek podobných hormonům. Slouží také jako nosiče vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, a K) a jsou zapotřebí k přeměně karotenu na vitamin A.
7) Nejdůležitější jídlo dne je snídaně
Snídaně nemusí být nepostradatelná a přeskočíte-li ji úplně a poprvé se najíte až kolem jedenácté, poskytnete tělu delší pauzu od jídla, což při shazování působí stejně efektivně jako omezení energetického příjmu. Je to vlastně jedna z forem přerušovaného půstu.
Půst, i ten přerušovaný, prokazatelně zvyšuje sekreci lidského růstového hormonu. Dále zmírňuje chronické záněty, inzulinovou rezistenci, normalizuje krevní tlak a zvyšuje podíl čisté hmoty těla bez tukových tkání (lean body mass). Dokáže dokonce zlepšit fungování mozku, a to díky zvýšené produkci BDNF, bílkoviny, která chrání mozkové buňky před změnami spojenými s Alzheimerovou chorobou a Parkinsonovou chorobou.
6) Je lepší jíst 6 malých porcí denně než 3 velké
Těch šest menších jídel má svou logiku (menší zatížení trávicího traktu, stabilizace krevního cukru), není však prokázáno, že by toto doporučení bylo pravdivé. Ve skutečnosti četné studie prokazují, že mezi lidmi, kteří jedí šest menších jídel, a lidmi, kteří snědí denně totéž ve třech porcích, není žádný rozdíl v metabolismu ani v úbytku tukové hmoty.
Jak víme, naši předkové zdaleka neměli pokaždé hody a také si nemohli v kteroukoli denní dobu nakoupit v supermarketu. Bylo to spíš tak, že po určitou dobu hladověli a pak jedli velké porce.
Další přínos delších odstupů mezi jídly tkví také v tom, že pokud nějakou dobu nejíme, nastartuje tělo proces zvaný autofágie, díky němuž dochází k odstraňování odpadu z buněk.
5) Omega-6 mastné kyseliny v olejích jsou dobré
Omega-6 mastné kyseliny je samozřejmě nezbytné ve stravě přijímat, ale problém je ten, že většina z nás jich konzumuje příliš mnoho – nacházejí se totiž i v průmyslově zpracovaných olejích, které najdeme ve všech možných potravinách a sami na nich vaříme.
Lidé mají mít ve stravě vyrovnaný poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, ideálně 1:1. Jenže většina Zápaďanů přijímá 20-50x víc omega-6, což může způsobovat problémy.
Jedna studie například ukázala, že příliš vysoký příjem omega-6 mastných kyselin z rafinovaných olejů je nejdůležitější faktor vzniku ischemické choroby srdeční.
Dejte si záležet na tom, abyste měli dostatek omega-3 z kvalitních zdrojů (lněná/chia semínka, olej z tresčích jater, tučné ryby) a snížili svůj příjem omega-6 (z rostlinných olejů).
4) Umělá sladidla jsou bezpečná náhražka cukru pro diabetiky a pomáhají při snižování váhy
Vzpomínám si, jak jsem jako dítě vídal babičku, jak si přidává do čaje umělé sladidlo, prý kvůli cukrovce. Kdybych byl jen tehdy věděl to, co vím dnes.
Už studie z roku 1986, jíž se účastnilo celých 80 tisíc žen, odhalila, že u uživatelek umělých sladidel byla v průběhu času mnohem větší pravděpodobnost, že přiberou, a to nezávisle na výchozí hmotnosti.
Jiná studie, provedená nedávno, přinesla velmi podobné výsledky. Vědci uvedli: „Několik rozsáhlých kohortních (sledovacích) studií nalezlo kladnou korelaci mezi užíváním umělých sladidel a přírůstkem hmotnosti. Po srovnání faktorů, jako je výchozí BMI, pohlaví, etnická příslušnost a strava, měli vždy konzumenti uměle slazených nápojů následně vyšší BMI, přičemž míra přírůstku závisela na míře konzumace…“
Další studie publikovaná v PLoS One odhalila, že chronické celoživotní (začínající již v děloze) vystavení organismu účinkům aspartamu vede ke změnám parametrů krevní glukózy a má nepříznivý dopad na prostorové učení a paměť; pokusy probíhaly na myších. Vypadá to, že se aspartam vměšuje do inzulinové reakce a vytváří půdu pro vznik diabetu II. typu.
3) Nízkotučné pokrmy pomáhají při hubnutí
Aby výrobci kompenzovali nedostatek chuti nízkotučných verzí potravin, přidávají do nich obvykle cukr (kukuřičný sirup) nebo umělá sladidla. Jak je zmíněno výše, umělá sladidla jsou tiší zabijáci.
Myšlenka, že je tuk špatný, se objevila v 70. letech, když byly poprvé publikovány Stravovací směrnice pro Američany. Ty démonizovaly nasycené tuky (které, jak jsme si právě vysvětlili, jsou pro naše zdraví nezbytné), zatímco cukrům a škrobům daly volnou ruku. Je zajímavé, že americká epidemie obezity odstartovala přibližně v tu dobu…
2) Hlavním zdrojem kalorií by měly být složené sacharidy
Zatímco mainstream vytrvale prohlašuje, že by nejvíc kalorií v naší stravě mělo pocházet ze sacharidů, mnoho odborníků nyní proti tomuto tvrzení vystupuje a popírá je. Sacharidy, ať jsou z těstovin nebo z pekařských výrobků (včetně celozrnného chleba z biomouky) způsobují skokový vzrůst hladiny inzulinu a leptinu v krvi, což je faktor vedoucí k mnoha chronickým nemocem.
Nízkotučná strava bohatá na sacharidy u Severoameričanů prostě nefunguje, procento obézních je velmi vysoké. Tento typ stravy může být v pořádku pro štíhlé jedince, ale obézní lidé nebo lidé s metabolickým syndromem by se jí měli vyhýbat. Vyplývá to z několika studií.
Jak je objasněno výše, mají správné tuky v naší výživě nezastupitelné místo.
1) Sója je „zdravotní potravina“
Chytrým marketingem si sója vydobyla pověst „potraviny pro zdraví“, ale to je jen část celého příběhu.
Přes 90% americké sóji je geneticky modifikováno. Pole se postřikují Roundupem, což pro zdraví nevěstí nic dobrého.
Většina sóji se na Západě konzumuje ve formě sójového oleje. V roce 1999 činil podíl sójového oleje v celkovém objemu potravin zkonzumovaných Američany celých 7%. Při získávání oleje ze sójových bobů se používá hexan. Tento olej navíc obsahuje nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin (7,5:1).
Celé sójové boby samozřejmě obsahují živiny, ale také fytáty – látku, která brání vstřebávání nutričních látek organismem.
Sója také obsahuje velké množství izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které mohou být dobré pro ženy v menopauze… ale pro většinovou populaci nikoli.
V jakém stavu je pro nás sója nejlepší? Ve formě fermentovaných výrobků. Tempeh, nato a miso mají snížený podíl kyseliny fytové a navíc obsahují „přátelské“ bakterie. Každopádně je sóju dobré konzumovat spíš v menších množstvích.
Zdroje výchozího článku:
