Let´s go jin: Dnešní česnekovka, aneb muž a žena v kuchyni

Pokud dnes budete dělat tradiční česnekovou pomazánku, bude to rituál. To, že o tom nevíte, nic nemění na tom, že se budete nejen pro dnešní večer, ale i pro další období snažit udobřit muže a ženu, jang a jin, česnek, což je jang na přepadové mezní hranici jangu a jinu, a sýr, nebo máslo, což je jin. Sůl a pepř jsou další jiny, které budou tlačit vítězství směrem k ženě, i když bude pálivé, takže pokud chcete, nastrouhejte do pomazánky trošku jablíčka, což je takový kuchyňský trik na lepší propojení a sblížení jangu a jinu. Přeji vám všem klidného Silvestra a harmonii jangu a jinu pro celý rok 2020. A jak víte, v září by měla vyjít má dlouho připravovaná kniha zatím s pracovním názvem Let´s go jin!, takže jako dárek do Nového roku malá ukázka, tentokrát týkající se právě kuchyně a vaření.

Váš, jmm

Jang a jin v kuchyni

To nejdůležitější, co je v kuchyni důležité, je ukrotit prudký jang. Bohužel, už většina z nás nevaří na ohni, natom nejpřirozenějším jangu vůbec. Vaříme na plynových, co hůře, elektrických, co ještě hůře, indukčních, nebo nedej Bože mikrovlnných sporácích a troubách.

A tak dávno umíme některá vylepšení, jen netušíme, proč vlastně vše děláme. Děláme téměř denně spirituální a harmonizační rituály, aniž nám kdokoliv je schopný vysvětlit jejich význam. Až dnes. 🙂

Muži kromě sexu milují ještě kuchyni. Protože nejen v posteli, ale i v kuchyni se během pár minut bez vytáček pozná, jak to žena s mužem umí, tedy, v kuchyni, jak dokáže jinové suroviny jangem opracovat a vytvořit z nich skvostné a chutné dílo. Nebojí se tomu muži, tomu vaření otevřít, a zkoušet, experimentovat. Dát tomu ty hodiny a hodiny píle a trpělivosti. No přiznejme si, který z nás by takovou ženu nechtěl mít doma?! A pokud něco takového umí dokonce muž, svět a každá žena mu leží u nohou! Nebo by aspoň měla!

Česká kuchyně se hodně odráží od smažené cibulky jako prvního kroku při zakládání téměř každého druhého jídla. Jídlo uzemní a poprvé v hrnci či pánvi nastolí směr, o který vlastně jde. O spojení jangu a jinu, o jangovou úpravu zpravidla jinových surovin. Ano, začínat jinem je opravdu nesmírně důležité nejen pro vaření. Třeba Asiaté z těch samých důvodů často používají do základu jídel rybí či ústřicovou omáčku. Je to sice hrozný smrad, v té chvíli, ale neuvěřitelná chuť v konečné fázi jídla na talíři.

Pečení, vaření, nedej Bože smažení.. obrovský jang naší moderní kuchyně, na našich talířích, takže není divu, že po nějaké té huse či kachničce chytne žlučníkáře záchvat. Není to ani z té kachny, jako spíše z toho hodně vypečeného, znásilněného jinu. To by se člověk z toho vztekl!

Pokud do vařící vody na vajíčka natvrdo vhodíte trošku soli, tedy jinu, vařící voda nebude tak agresivní a vajíčka to budou mít těžší prasknout. Každá prasklina je přitom následek neúměrného tlaku, který zpravidla jin nebyl schopen absorbovat. Sůl pak můžete vhodit i tam, kde už se to rozjelo moc, třeba na prskající pánvičku s omastkem. Jang přesmaženého tuku a olejů však do sebe velmi dobře natáhne i oranžová mrkev (jang v jinu), nebo další kořenová zelenina.

Kořenová zelenina je ostatně nejen v české kuchyni ten nejdůležitější jin. Vše to, co je pod povrchem skryto.. Kromě mrkve je to ještě vynikající celer, nejjinovější jin v české kuchyni, ale také petržel, červená řepa, méně známý tuřín, ale také podobně jako česnek na samé hraně jangu a jinu se pohybující křen. Jsou to právě křen a česnek, které si kuchaři zvykli přidávat nejen pro ostrou chuť, ale také jako něco, co uzemní lidské tělo tak dokonale, že si do něj netroufnou žádní parazité, ani viry. Ty vždy napadají především vysoce neuzemněný, ulítlý organismus, stejně přesvědčivě, jako třeba vir borelií napadne člověka, který má těžiště své energie převážně v jangové hlavě a myšlenkách, s minimem vyjadřovaných emocí. A tak křen přidáváme tam, kde potřebujeme trochu paralyzovat veliký jang, zejména tedy třeba k uzeninám, uzenému masu, pečeným burtům. Ze stejného důvodu se tyto pochutiny také výrazně víc při výrobě solí, bohužel v dnešní době různými rychlosolemi, které jsou už bohužel spíše jang, než jin.

Velmi cenným pomocníkem je dnes už spíš pouze v kuchyni bobkový list, alias vavřín. Nevíme sice energeticky proč, na rozdíl od našich dávných řecko-římských předků. Ti zřejmě věděli, proč dávají na hlavu vítězům, ale také císařům, vavřínový věnec. Aby nezpychli! Pýcha je totiž ten nejagresivnější jang, který může člověka zasáhnout. A vavřín dokonalé zemnění, skromnost a „vím, že nic nevím!“.

Hřebíček je skvělý uzemňovač nejen do svařeného vína a některých omáček či sladkostí, ale také třeba akutní lék pro bolest zubů.

Kmín (o černém kmínu ani nemluvě) je skvělý jin, takže do sebe dokáže jako každý excelentní jin natáhnout toxicitu, jed, který třeba v kuchyni při vaření vypouštějí už tak samy hodně jinové hlízy na hraně, polojedovaté brambory. A stejně dobře dokáže pročistit třeba vaše střeva. Stejně jako vše další dokonale hořce jinové. Fenykl, či čekanka. Střeva ale stejně nejlíp nastartuje kvašeným. Kvašení je ten správný jinový proces rozkladu (rozklad je jin, vše se rozkládá směrem dovnitř), stejný, jako probíhá několikrát denně v našem těle. A i když jin, stojí nás poměrně obrovské množství energie.

A chcete-li už trošku umělému, jangovému jídlu po uvaření vrátit kus přírody a původní chuť, nezapomeňte na super jinové bylinky! Bazalka, šnytlík, petržel, aby dlouho vydržel. Jo, už jsem vám říkal, že čím jinovější, tím déle vydrží?! 🙂 Ano, to je jeden z těch hlavních headlinů této knihy. Vydrží déle, zdravěji a kvalitněji. Let´s go jin!

I dnes nad tímhle tajemstvím asi leží a bádají jistě ty největší hlavy některých koncernů celého světa. Skýtají se v tom totiž miliardy dolarů. Jenže vy už jste si tajemství poznali a pochopili. Máte jej doma. Tuto knihu jste koupili a držíte ji v ruce. Pro sebe, své děti a své vnuky. Teď už víte, jak funguje svět. A hlavně také proč.

(c) jiří maria mašek, ukázka je z připravované knihy Let´s go jin!, která vychází v září 2020. Publikování jakéliv části jako samostatný text je bez předchozího svolení nemožné.