Pouliční bouře v Americe provázely nejsilnější sluneční erupce za posledních několik let
Dylan Charles
Vzhledem k těm mnoha dramatickým, pohlcujícím událostem, které se poslední dobou odehrávají na světě, je snadné zapomenout, do jaké míry na lidské bytosti působí kosmické vlivy. My lidé jsme frekvenční tvorové, kteří se pohybují po vesmíru z energie.
Pouliční bouře začaly ve Spojených státech nabírat spád 28. května, přičemž v noci 29. května vrcholily. Tou dobou postihly více než třicet amerických měst a mnozí z nás se tak stali svědky nejhorších občanských nepokojů našeho života.
Tyto události jsou sice hluboce zakořeněny ve společenském napětí, které rostlo desítky let, ale načasování posledních nepokojů časově koliduje s nejsilnějšími slunečními erupcemi za poslední tři roky.
Server Spaceweather.com 29. května informoval:
EPUPCE SE VRACEJÍ: Dnes na Slunci vznikla nejsilnější sluneční erupce za poslední tři roky. Exploze třídy M vyšla ze skvrny příslušející k novému cyklu hned za severovýchodním okrajem slunečního kotouče.
O den později se na Spaceweather psalo:
SOLÁRNÍ MINIMUM PŘERUŠENO: Včera Slunce z hlubin nejvýraznějšího slunečního minima kosmického věku vystřelilo do kosmu příval slunečních erupcí. Jedna z nich, exploze třídy M1, byla nejsilnější za uplynulé tři roky.
Solárním minimem končí 11leté cykly sluneční aktivity. Ten nadcházející – nebo již existující – nese číslo 25. Jeho začátek spadá do doby mezi polovinou roku 2019 a koncem roku 2020 a maxima by měl dosáhnout v rozmezí let 2023 a 2026.
Loni NASA varovala, že nadcházející 25. cyklus by mohl v několika příštích letech přinést monstrózní erupce.
Jak tak Minneapolis hoří a násilnosti se šíří, vypadá to, že 25. cyklus začíná. Možná je to začátek divoké jízdy, jelikož mnozí zaznamenali historickou spojitost mezi zvýšenou sluneční aktivitou a vyostřenými, revolučními náladami v lidské společnosti. Dobře to ilustruje následující graf, na němž jsou na časové ose vyobrazena solární maxima a dramatické události v Evropě:
Přesná povaha této spojitosti ještě nebyla plně objasněna, třebaže se do jejího výzkumu pustili někteří vědci, jmenovitě – ještě za éry Sovětského svazu – A. L. Čiževskij. Ten vyslovil hypotézu, podle níž má zvýšená sluneční činnost na člověka „vybuzující účinek“, který se odráží na funkci naší nervové soustavy.
Vypracoval studii, v níž porovnával hromadná společenská hnutí s průběhem slunečního cyklu. Začal tím, že cyklus rozdělil na čtyři části: 1) minimální tvorba skvrn na slunci, 2) rostoucí tvorba skvrn, 3) maximální tvorba skvrn, 4) klesající aktivita. Pak rozdělil průběh společenských hnutí do pěti fází:
1) provokující vliv vůdců na masy
2) „vybuzující“ efekt zdůrazněných idejí na masy
3) rostoucí rychlost podněcování z důvodu přítomnosti jediného psychického
centra
4) pokrytí rozsáhlých oblastí masovými hnutími
5) integrace a individualizace mas
Na základě těchto srovnání Čiževskij stanovil „index masové lidské excitability“ ve vztahu k rozsáhlému období od pěti set let před Kristem po rok 1922. Zkoumal dějiny 72 různých zemí a zaměřil se na projevy hromadných lidských nepokojů, jako jsou války, revoluce, pouliční bouře, hromadné migrace; vždy sledoval, jaký počet lidí se na těchto událostech podílel. Zjistil, že v 80 % případů se počáteční, vybuzující fáze nejdůležitějších událostí kryla s lety maximální sluneční aktivity. Trval na tom, že při solárních maximech nastává akutní změna nervového a psychického charakteru lidstva. [více zde]
Co je důležité?
Zatímco v nevěřícím úžasu sledujeme, jak bláznivě se odvíjí rok 2020, je snadné ztratit pojem o širším obrazu věcí: že jsme tu v tělech z hvězdného prachu na dobu, která z kosmického hlediska není ani mrknutím oka, a že až zemřeme a naše těla se opět stanou prachem, poputují naše duše k něčemu většímu, než si málokdo z nás vůbec umí představit.
Současné události nám možná připadají jako něco obrovského a zásadně důležitého, ale ještě více se toho děje za hranicí našeho vnímání.
„Dusík v naší DNA, vápník v našich zubech, železo v naší krvi, uhlík v našich jablkových koláčích – to všechno vzniklo uvnitř hroutících se hvězd. Jsme z hvězdné hmoty.“ ~Carl Sagan
