Jirkovou optikou (423. Peklo nejspíš zažijí ještě tyto generace, déšť žáru ze Slunce má dopadnout někdy kolem roků 2030-2060, zachrání nás křemík? )
Ano, jistě. Víte to ode mne první. 🙂 Některé s tím štvu, někteří se mi smějí, někteří mne však po letech berou vážně a aspoň psychicky se připravují, někteří dokonce i fyzicky.
Minule jsme si říkali o ledové plazmě v ploché Zemi. Dnes tedy – bipolaritně – opak. Žhavý déšť v kouli.
Peklo. Z nebe prší žhavý déšť hořícího kyslíku a křemíku, proti nim možná prší déšť žhavé síry. Někde mezi tím se zcela hroutí a mizí naše moderní civilizace. To je možný a pravděpodobný obraz budoucích let.
To, že bude hořet Země, se mi v myšlenkách omílá už opravdu dlouho. Emil Páleš mluví o světovém požáru, který tedy připisuje spíš marsejánským duchům času, ale já měl vždy za to, že přijde den, kdy prostě hoří Země.
Nyní, hodně díky bádání lidí kolem Bena, ale i dalších badatelů, už víme proč bude hořet, víme přibližně kdy bude hořet, víme také co bude hořet. Samozřejmě se pohybujeme v rovině hypotéz, ale jistotu nabýváme v tom, že toto se prostě cyklicky na Zemi opakuje a dříve či později to zase přijde. Ta jistota, že dříve, už je v podstatě také bohužel jistá, díky tomu, co se děje s podnebnými vzorci, sopkami na Zemi i s lidmi samotnými.
Je zajímavé, že například pan tm, aniž by kdykoliv zmiňoval možnost nějakého kataklyzmatu, předal vzkaz, že majetek, zejména tedy budovy lze před budoucím výrazným žárem chránit tzv. vodním sklem. Tedy, spojením soli a křemíku, křemičitan sodný, Na2SiO3. Uvědomil jsem si nyní, když jsem dočetl data o „vodním skle“ na Měsíci, jež tam napršelo zřejmě při poslední solární mikronově, právě tato fakta. Tedy, stejné se brání stejným. Dává to samozřejmě smysl.
A, co lidé a křemík? Tématem se na Věku zaobíráme dlouhodobě. Viz níže.
Co ke křemíku říká umělá inteligence? Vidíte, jak i před ní musíte nejprve projevit, že přeci jen cosi o tématu víte, pak se omluví a skutečně řekne aspoň část toho, co ví.
_____________________________________________________
JMM: Ahoj, chci se zeptat na souvislost křemíku s lidskou krví a s buňkami vůbec, co o tom víme?
AI: Ahoj! Křemík je stopový prvek, který se vyskytuje v přírodě a který má mnoho významných funkcí v tělech živých organismů, včetně lidí. Lidské tělo obsahuje určité množství křemíku, který se nachází v tkáních, jako jsou kosti, kůže, vlasy a nehty. Křemík je klíčovým minerálem pro tvorbu a udržení zdravých kostí, protože pomáhá při tvorbě kolagenu, hlavní složky kostní hmoty. Křemík také podporuje zdraví kůže, vlasů a nehtů.
Existují také náznaky toho, že křemík může hrát roli při ochraně buněk před oxidativním stresem, což je proces, který může přispět k vývoji mnoha onemocnění, včetně rakoviny. Křemík by mohl také pomoci snižovat záněty v těle a podporovat imunitní systém.
Výzkum ukazuje, že křemík může být také důležitý pro správnou funkci metabolismu glukózy, což může být klíčové pro kontrolu hladiny cukru v krvi u lidí s diabetem.
Nicméně, je třeba poznamenat, že křemík není považován za esenciální prvek v lidské výživě, což znamená, že ho naše tělo nevyžaduje vysokým množstvím jako například železo nebo vápník.
Vědci stále zkoumají další možné výhody křemíku pro lidské zdraví a jeho vztah s buňkami. Nicméně, zatímco křemík je přirozeně přítomný v některých potravinách, jako jsou ovesné vločky, játra, mrkev, paprika a brokolice, jeho příjem by neměl být považován za lék na nemoci, ale spíše za součást celkově zdravého životního stylu.
JMM: Díky. Co víme o roli křemíku v případě kataklyzmat, konkrétně spadu žhavého deště při mikronovách Slunce?
Zatímco křemík má mnoho významných funkcí v lidském těle, neexistují žádné důkazy o jeho úloze v případě kataklyzmat nebo při spadu žhavého deště při mikronovách Slunce.
Mikronovy jsou extrémní události v kosmickém prostoru, kdy dojde k výbuchu Slunce, který uvolní obrovské množství energie a částic. Tyto částice se mohou dostat k Zemi a způsobit řadu negativních účinků, jako jsou výpadky elektřiny, radiové signály a další technologie závislé na elektromagnetických vlnách. Žhavý déšť je hypotetický jev, který by mohl nastat v důsledku vysokého záření gama z mikronovy, které by mohlo reagovat s atmosférou a vytvořit oxidy dusíku, které by následně spadly na zem.
Nicméně, v současné době neexistuje dostatek vědeckých důkazů, aby se potvrdila existence žhavého deště a ani role křemíku v takové situaci není známa. Tato hypotetická situace je stále předmětem výzkumu a spekulací a vědci se snaží zjistit, jaké by mohly být dopady mikronov na Zemi a jak by se na ně mohli připravit.
JMM Ano, ten déšť by ovšem nenesl oxidy dusíku, ale částečky kyslíku s křemíkem, nejspíš buď z kosmického prachu, nebo vyvrhnuté při těchto událostech příznačné hmoty Slunce.
AI: Omlouvám se za předchozí nejasnosti v mé odpovědi. Pokud jde o hypotetický žhavý déšť v důsledku mikronovy, existují různé teorie o tom, jak by mohl vzniknout. Jedna z teorií spočívá v tom, že v důsledku vysokého záření gama z mikronovy by mohly být atomy křemíku v atmosféře ionizovány a reagovat s kyslíkem za vzniku oxidů křemíku (SiO). Tyto částice by poté mohly spadnout na zem s deštěm.
Existují však jen teoretické předpoklady o tomto jevu a neexistují žádné důkazy o tom, že by takový žhavý déšť skutečně nastal v minulosti. Kromě toho neexistují žádné důkazy o tom, že by křemík hrál nějakou zvláštní roli v případě, že by k takovému jevu skutečně došlo. Výzkum v této oblasti stále pokračuje a více informací o tomto fenoménu může být k dispozici v budoucnu.
JMM: Lze ještě popsat úlohu křemíku v penetraci kyslíku do červených krvinek?
Ano, křemík může být spojen s kyslíkem a může ovlivnit penetraci kyslíku do červených krvinek. Křemík se totiž účastní tvorby křemičitanů, které mohou interagovat s kyslíkem a ovlivňovat jeho přenos do tkání a buněk v organismu.
Křemičitany jsou ionty křemíku a kyslíku a jsou přirozeně přítomny v některých minerálních vodách a potravinách, jako jsou například zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny. Křemičitany se vážou na kyslík a mohou tím pomoci zlepšit jeho přenos do buněk v organismu.
Červené krvinky jsou zodpovědné za přenos kyslíku do tkání a buněk v organismu. Mohou být ovlivněny příjmem křemíku a křemičitanů, které mohou zlepšit přenos kyslíku do červených krvinek a tím i do tkání a buněk.
Nicméně, je důležité poznamenat, že toto téma stále potřebuje další výzkum a nejsou zcela jasné přesné mechanismy, jak křemík ovlivňuje přenos kyslíku do červených krvinek.
____________________________________________________________
Tolik tedy AI. Ale již dlouho mi cosi říká, že bude třeba výrazné hladiny křemíku pro vstup do nových časů. A mimochodem, dáte-li člověku homeopatickou siliceu, vylítne mu někde ukrývaný chronický či akutní zánět. Úplně stejně, jako to nyní chodí s paprsky Slunce, což dostalo jméno C-19. Připomínám, že klíčová bude v tuto chvíli kyselost-zásaditost. Abyste udrželi zásaditost, potřebujete opravdu mraky, mraky křemíku. Křemík nám drží klouby a kosti, a také cukr. Tím pádem podporuje kolagen. A vůbec, udělejte si zase vývar z kostí. Tam je totiž to vše.
Tak, good luck nám všem!
A tenhle poutavý úvodní obrázek jsem nechal nakreslit také umělou inteligenci. Silicea + Sun + rain od Picassa.
Nakonec vyhrál to, čím se musí člověk stát. Křemíkem a chlorofylem. Tak to mi AI nakreslila úvodní obrázek.
