Vytržení, aneb o tom, co bylo těsně po tom, co Růženka usnula

Téma, o kterém jsem sice již částečně psal, ale které je stále aktuální. Nebo aktuálnější. O to více, o co se cítíte v poslední době unavení a pořád byste spali. Anebo naopak nemůžete usnout ani v noci.

Vytržení. Anglicky the Rapture. Nejspíš špatně přeloženo, jak v češtině, tak v angličtině. Přesto. Jedna z klíčových částí Bible. Nikdo vlastně neví, co to je. Usnutí a probuzení do jiné reality. Možná také vytržení z mysli, konstantního myšlenkového proudu. Chcete se probudit, a zjistit, že vše až dosud byl jenom hodně špatný sen? Možná se nám to již brzy některým poštěstí…

Podle některých biblických výkladů je akt vytržení vložen mezi akty obrovského soužení. O vytržení se často mluví také jako o době druhého příchodu Krista. Příchod Krista neznamená nic jiného, než extrémně silnou energii nabité kosmické plazmy mající zřejmě svůj původ v oblasti Galaktického středu, bájné Panny Marie. Podle všeho právě v takové době vysokého žáru nyní žijeme.

Co se tedy bude dít dál?

Vše je v pohádkách. Pojďme si společně vzpomenout na jednu z nich. Možná klíčovou pro tuto dobu. Tu o šípkové Růžence. Anglicky se jmenuje Spící kráska, či krása (Sleeping beauty).

Růženka byla děvče, která se narodila rodičům, kteří dlouho nemohli mít potomstvo, nemohli mít pokračování života. Nakonec se jim poštěstilo s tím, že jejich dcera bude mít těžký život. (Nevím přesně, jak vlastně tam ta pasáž je, zda museli někoho žádat a zda jim to přání někdo slíbil/vyměnil za těžký osud jejich dcery?)

Na zámku žila zároveň ve věži zlá čarodějnice. I ona se zúčastnila přání do života jejich princezně. Dvě sudičky byly bílé a přáli lásku a světlo, třetí byla zlá a přála Růžence smrt. Jako druhá v pořadí. Naštěstí třetí v pořadí prohlásila, že láska vše nakonec spasí.

Sudičky, to je kapitola sama pro sebe. Je to neuvěřitelné, ale opravdu se z mých regresních introspekcí doby krátce po porodu zdá, že tam něco jako sudičky, tři, nebo čtyři základní sloupy energie či událostí, máme.

Jak víte, Růženka nakonec svému osudu neunikla, těžko říci, jak moc tomu pomohla zlá čarodějnice, ale vesměs ano, minimálně tím, že uschovala pro Růženku jeden z ostnů k sobě, do černé věže. Co se má státi, stane se. Je to psáno. Naštěstí, stalo se i vše to další.

Zajímavé je, že vlivem píchnutí se do prstu (dlaně symbolizují život, prsty pak jemnost) celé království usíná. Dalo by se to také vidět tak, že pro Růženku, chovanou jako v bavlnce, je to tak obrovská bolest, že ji v té chvíli neunese. Díky spojení přes Lásku, celé království Růženku miluje, vnímají okamžitě bolest i všichni ostatní. Bolest je jang, obrovská bolest je obrovský jang, přepadávající v jin, v kóma, čili to energeticky naprosto sedí.

Růženka i všichni ostatní bolestí náhle usínají přesně tam, kde zrovna jsou. Nikdo z nás diváků v té chvíli netuší, jak dlouho vlastně spali, viďte. Možná to byl den, možná století, a možná celé věky. Zde, pokud by pohádka chtěla něco již zcela viditelně odkrýt a vysvětlit hlouběji, rozjede se vnořený příběh o snu. O tom, co se jim zdá.. jak Temnota ovládne jejich snění. Jak žijí nové životy ve snech, plné strádání a utrpení, plné bolesti a emocí. Nepřipomíná vám to něco? Ano, to je život na Zemi. Také život na Zemi byl ukraden a vržen do astrálních séfr kosmickými predátory. Ta doba nyní postupně končí.

Pokud Růženka symbolizuje jin, tedy ženství, magnetickou pozici dvou bipolárních sil, pak Princ, který přichází z daleka, možná z dalekého Vesmíru, samozřejmě jang, tedy mužský, kosmický, elektrický princip a pozici. Princ (zde je vidět, že nemůže jít jen tak o někoho, ale o někoho urozeného, tedy s požehnanou DNA, tedy zasvěceného) ke svému překvapení líbá spící princeznu (není zde asi jiný motiv, než že se mu prostě líbí, ale spící lidé, notabene mrtvoly nejsou asi úplně vrchol estetična) a ta se probouzí a s ní celé království. Motiv políbení je tedy zřejmě motivem hlubším, nejen spojením dvou energií jangu a jinu, ale také vzácným mixem. Smícháním slin vzniká určitý hormonální, tedy i DNA mix, ale je otázkou, zda je tento motiv takhle prvoplánový. 🙂

Nezapomeňme však důležitý bod toho všeho. Zcela iracionálně proseká Princ se svým doprovodem ještě předtím trní, které obrostlo celý zámek. Růže je květina, která by vydala na několik článků a ještě lépe by to asi dokázali odvyprávět zasvěcení Rosekruciánů. My se musíme smířit aspoň s tím, že jednou ze základních kvalit růže je velká izolace, roztržení dávného spojení. Což je dobře, i špatně, podle toho, jak se to použije.

Je zde také motiv kolovrátku. Motiv nepřetržitého vlákna, pokračování zlaté niti vývoje, přestože ten se jako by zastavil. Motiv karmy.

Nelze zcela vyloučit, že očekáváme tak silný úder kosmické energie, který mnohé a většinu obyvatel, ne-li všechny, okamžitě uspí. Může to být už zítra, stejně jako za 100 let. Nejspíš to již ale není příliš daleko.  Může to jít postupně, jako tomu bylo dosud, nebo to může přijít i naráz. Něco jako rána elektrickým proudem, šok, ale miliónkrát větší a silnější. Klíčové bude to, co přijde po tom. Varianta je, že už se na Zemi neprobudíme a probudíme se do jiných světů. Někdo do těch vyšších, někdo do nižších, či do astrálně-pekelných. To vše bude řídit naše frekvence, tak jako po smrti. Další varianta je, že se do jiných světů a ze zlého snu probudí jenom ti s vyšší frekvencí, odhadem je jich na Zemi zhruba necelá jedna třetina. Jejich těla v této dimenzi zemřou. A třetí varianta je, že se naopak neprobudí ty 2 třetiny s nižší frekvencí, a ti zbylí postupně vybudují na Zemi království Nebeské, království Lásky.

Pozemská princezna již zřejmě dávno spí. A Princ se blíží, již prosekává trní…

Tak možná si dnes na závěr nakonec společně zazpíváme populární píseň z jiné pohádky a místo lékořice dosadíme ta správná slova.. „Rozhod jsem se, léčit lásku, rozmarýnem….“ Mimochodem, podle nejnovějších vědeckých objevů právě molekuly lékořice léčí játra a jejich silné poškození, které způsobuje nenávist, důsledek silného vzteku (fcb Naturalnews.com zde). Ano, lékořice léčí a směřuje nás k lásce. Dokáže nás rozmarýn probudit?