Není to jen kofein – proč je káva návykovější, než si myslíte (a proč je čaj lepší možnost)

Sayer Ji

Asi si myslíte, že víte, proč jste tak závislí na kávě. Je to tím kofeinem, že ano? Vždyť se to všude píše. Ale co kdybych vám řekl, že váš ranní šálek obsahuje sloučeniny, které vám v mozku doslova aktivují stejné receptory jako opium? Že káva vyvolává komplexní neurochemickou závislost, která zasahuje mnohem hlouběji než její krátkodobý stimulační účinek?

To není konspirační teorie. Jedná se o publikované vědecké poznatky, o nichž se z nějakého neznámého důvodu příliš nehovoří.

Objev, který by změnil vše… kdyby se o něm mluvilo

V roce 1983 zveřejnili vědci v časopise Nature senzační objev, jenž měl v našem vnímání kávy právem vyvolat revoluci¹. Odhalili, že káva obsahuje exorfiny – látky podobné opioidům, které se vážou na stejné receptory v mozku jako morfin a heroin.

A teď to nejdůležitější: tuto aktivitu směrem k opiátovým receptorům vykazovala jak běžná káva, tak káva bez kofeinu. Nechte si to projít hlavou. Opioidní účinek nemá nic společného s kofeinem.

Vědci zjistili, že průměrný šálek kávy obsahuje tyto opioidní sloučeniny v koncentracích pětkrát vyšších, než je množství potřebné k dosažení biologického účinku¹. Jinými slovy, pokaždé, když pijete kávu, neprožíváte jen kofeinový rauš – doslova si šleháte mikrodávky opioidů.

Rafinovaný neurochemický koktejl

Káva není jen tekutý kofein. Je to komplexní systém dodávání slabých narkotik, který působí na více neurotransmiterových drah současně:

1. Opiátový zásah: To jsou ty exorfiny, o nichž jsme se už zmínili; peptidy s molekulovou hmotností v rozmezí 1 000–3 500, které dokážou přestát trávení i horko¹. Vyvolávají ten příjemný pocit radosti a pohody – ten pocit, že „je všechno v pořádku“, který tak dobře znají milovníci kávy.

2. Dopaminový rauš: Káva obsahuje látky, které stimulují uvolňování dopaminu, stejného neurotransmiteru, na který působí kokain². Jedná se o chemickou látku, která v mozku navozuje pocit odměny a nutí vás, abyste si řekli „tohle budu potřebovat znova.“

3. Adenosinový blok: Až zde vstupuje do hry kofein, jenž vám v mozku zablokuje přirozené signály, které vám říkají, že je čas odpočívat.

4. Trigonelinový faktor: Tato látka, kterou káva rovněž obsahuje, nejen stimuluje dopamin, ale také aktivně podporuje růst neuritů, což je proces spojený s regenerací nervových buněk a plasticitou mozku.³ Jinými slovy, může vám přetvářet mozkové spoje a potenciálně posilovat vaši touhu po kávě. Je zajímavé, že na jednu stranu má káva spíše negativní účinky (kvůli svému vlivu na stresové hormony nebo spánek), ale na druhou stranu trigonelin do určité míry chrání mozkovou tkáň a zlepšuje některé aspekty mozkové činnosti. Zkuste si to představit: při pití kávy si současně aktivujete opioidní receptory (potěšení/úleva od bolesti), zaplavujete si mozek dopaminem (odměna/motivace), blokujete adenosin (a s ním signály únavy) a potenciálně si vytváříte nové nervové cesty, které tento kávový návyk ještě posilují.

Lze se pak divit tomu, že kávu denně pije na 90% amerických dospělých?

Tento mnohostranný účinek objasňuje jevy, které nelze vysvětlit jen účinky kofeinu:

• Proč „něco“ cítíte i po kávě bez kofeinu
• Proč když se rozhodnete přestat pít kávu, máte pocity podobné drogovému absťáku (tj. není to jen větší únava, jak by se dalo čekat, kdyby šlo jen o kofein)
• Proč vám první šálek dne poskytne takovou úlevu
• Proč bývá pití kávy tak ritualistické a nutkavé
• Proč nejsou pro pijáky kávy kofeinové pilulky uspokojivou náhradou

Jak pozoroval už nutriční filosof Rudolf Hauschka, vyvolává káva specifický stav vědomí, jenž přesahuje pouhou stimulaci ⁴. Káva vás nejen „nakopne“ – ona vám zásadním způsobem změní vnímání a neurochemické pochody v mozku.

Temná stránka vaší denní dávky kafe

A tady to začíná být znepokojivé. Pravidelná aktivace opioidních a dopaminových drah vede k toleranci a závislosti. Váš mozek průběžně potlačuje aktivitu těchto receptorů, což znamená, že začnete potřebovat více kávy, abyste se cítili normálně. Zní vám to povědomě?

Náhle se z toho „neškodného“ ranního rituálu stává fyziologická potřeba. Vynecháte-li svou pravidelnou dávku, postihnou vás:

• Silné bolesti hlavy
• Podrážděnost a úzkost
• Únava
• Deprese
• Obtíže s koncentrací
• Chřipkové symptomy

To nejsou jen obyčejné příznaky abstinence od kofeinu, nýbrž důsledek složité sítě neurochemických závislostí. Nejen jeden, ale hned několik neurotransmiterových systémů volá po svém obvyklém denním koktejlu drog, který nepřichází. Tyto příznaky se dokonce mohou překrývat s tradičními projevy detoxikace od opiátů.

Pak je tu ještě další věc. Když se co do ranního „nakopnutí“ spoléháte na kávu, odpíráte si tím něco velmi cenného: mnohem hlubší a trvalejší příliv energie, jenž má původ ve vašem vlastním těle, které jej začne generovat v odezvě na fyzický pohyb. Ten čirý, živoucí příval energie po ranním HIIT tréninku nebo svižné procházce nalačno? To je neurochemické zlato – přirozeně produkovaný elixír endorfinů, dopaminu, anandamidu, BDNF a dalších látek.

A zde přichází ona krutá ironie: jakmile si dáte první nebo druhý šálek kávy*, tuto cestu si začasté uzavřete. Tělo, které cítí, že stimulace už nějakým způsobem proběhla, utlumí vaši vnitřní motivaci k pohybu. Cvičit se vám už prostě nechce.  

To jsou skryté nástrahy outsourcingu vaší vitality do šálku kávy namísto toho, abyste si ji sami „vydělali“ aktivací těch nejúčinnějších látek v těle – symfonie hormonů, neurotransmiterů a pocitů, které vám přinese jen námaha, hluboký dech a pot. Ten nádherný pocit po výkonu, který nelze nahradit sebelepším latté, nemá původ v konzumaci, ale ve spojení s vaší vlastní životní silou.

*profi tip: místo onoho „druhého šálku“ si dejte matchu a uvidíte, jak pěkně se vám vyrovná hladina cukru v krvi, jak vám klesne stres a sníží se vám únava.

Ale přiznejme si to: pití kávy je hluboce estetický zážitek

Než však tento náš milovaný nápoj z těch či oněch důvodů zcela zavrhneme, přiznejme si něco stejně výmluvného jako jeho biochemické účinky… ale méně měřitelného.

Pití kávy je estetický rituál. Už jen samotná vůně – bohatá, zemitá, pražená, květinová, někdy čokoládová – vyvolává kaskádu potěšení dlouho předtím, než se první kapka nápoje dotkne vašeho jazyka. To je součástí cefalické fáze trávení: anticipační neurologické a hormonální reakce, kterou vaše tělo spouští na základě vůně, zrakových vjemů a vzpomínek. Tímto způsobem se káva stává velmi specifickou živinou – ne díky kaloriím nebo alkaloidům, ale díky čichové extázi, atmosféře a čemusi, co bychom mohli označit jako vitamin P – potěšení.

Vůně čerstvě uvařené kávy, struktura cremy, teplo hrnku v rukou – nic z toho nelze redukovat na grafy neurotransmiterů nebo metabolické účinky. Kávové rituály jsou nabité emocemi, psychologicky ukotvující a hluboce smyslové. Redukovat kávu na její fyzikálně-chemické složení znamená přehlédnout její duši.

Klíčem je umírněnost

V Maďarsku mají takové rčení, které celkem výstižně shrnuje esenci duality vlivů kávy na náš organismus: „káva před polednem je lék, ale po poledni jed.“ A ono je na tom dost pravdy. Naše tělo je na kofein nejlépe připraveno ráno a dopoledne, kdy je kortizol přirozeně na vyšší úrovni a tělo dychtí po stimulaci. Odpoledne vám tentýž šálek, jenž vás ráno tak pěkně probudil, přivodí narušení cirkadiánních rytmů, vychýlení rovnováhy stresových hormonů a ohrožení spánkových cyklů.

Ale nepropadejme zase ortorexii. I samotný princip umírněnosti je totiž vhodné aplikovat umírněně. Možná to zní jako paradox, ale abychom skutečně ctili rovnováhu, musíme někdy připustit i její opak. To znamená občasné excesy – spontánní dvojité espresso při večerním posezení v klubu nebo luxusní odpolední cappuccino v prosluněné kavárně. I tyto okamžiky jsou důležité.

Takže zatímco matcha může být pro váš mozek a tělo chytřejším každodenním pomocníkem, káva stále má svou roli – jako estetický „lék“, smyslný rituál a příležitostné, vědomé potěšení. Jen si vždycky uvědomte, co to vlastně upíjíte – a zda to neupíjí vás.

Ještě je tu přece ten trigonelin…

Abychom kávu z biochemického hlediska jen nehanili, připomeňme si, že obsahuje trigonelin, látku, která podporuje rozrůstání neuronů, tedy pomáhá neuronům při tvorbě nových spojení. Výzkum, ze nímž stojí tým japonské vědkyně Chihiro Tohdové, ukázal, že trigonellin zvyšuje axonální extenzi nervových buněk a může potenciálně pomoci při opravách poškozených neuronových sítí ⁹.

To dokazuje fundamentální paradox kávy: obsahuje zároveň látky, které vyvolávají závislost (opioidní účinky kafeolu), a látky, které podporují zdraví mozku (neuritogenní vlastnosti trigonelinu). V jednom šálku tak do sebe dostanete jed i lék.

Jenže jediný příznivý efekt to nevytrhne: zatímco káva má takto smíšené účinky, vědecké důkazy týkající se zeleného čaje, zvlášť matcha, hovoří prakticky jen o jeho pozitivním efektu – a to v úplně jiném měřítku.

Zde vstupuje na scénu matcha: inteligentní alternativa

A právě zde vstupuje do hry matcha; nikoli jako další kofeinový nápoj, ale jako zásadně odlišný neurochemický zážitek.

Matcha obsahuje kofein, to ano. Na gram ho má dokonce více než káva⁵. Ale je tu jeden zásadní rozdíl: matcha dodává svou stimulaci zabalenou v ochranném obalu sloučenin, které zabraňují vzniku neurochemické horské dráhy:

L-theanin: právě to je nejdůležitější látka. Tato aminokyselina, která se vyskytuje téměř výhradně v čaji, prochází hematoencefalickou bariérou a:

• Zesiluje alfa mozkové vlny (frekvence relaxace)
• Moduluje dopamin a serotonin
• Snižuje sekreci kortizolu a tlumí stresovou reakci
• Zabraňuje kofeinovému „propadu“

Jedna studie z roku 2023 odhalila, že matcha zlepšuje kognitivní výkonnost ve stresu lépe než čistý kofein, a to právě díky tomuto synergickému účinku⁶.

EGCG a katechiny: to jsou ochránci. Tyto polyfenoly nejen bojují proti rakovině a zánětům⁷. Ony rovněž:

• Chrání neurony před oxidačním stresem
• Podporují zdravou hladinu dopaminu
• Tlumí úzkost
• Zlepšuje citlivost na inzulín (předchází výrazným poklesům hladiny cukru v krvi)

Terapeutický potenciál katechinů ze zeleného čaje je natolik rozsáhlý, že se v databázi PubMed nachází více než 50 000 studií, které zkoumají jejich účinky. I naše databáze GreenMedInfo obsahuje více než 1 300 studií, které dokazují přínosy v případě více než pěti set různých zdravotních problémů¹⁰ – od kardiovaskulárních onemocnění po prevenci rakoviny, od regulace hmotnosti po zlepšení kognitivních funkcí.

Chlorofylový efekt: zelená pro mitochondrie

Na rozdíl od kávy, která okyseluje, matcha díky vysokému obsahu chlorofylu alkalizuje váš organismus a poskytuje mu:

• Jemnou detoxikaci
• Trvalou energii bez nervozity
• Lepší absorpci minerálů

Tento jasně zelený pigment nejen detoxikuje, ale také výrazně posiluje mitochondrie.

Průkopnický výzkum naznačuje, že chlorofyl umožňuje buňkám zachycovat a využívat světelnou energii způsobem, jenž byl dříve pro nerostlinné živé organismy považován za nemožný – jedná se o druh fotonického metabolismu, který podporuje buněčnou produkci ATP a odolnost mitochondrií (zdroj).

V podstatě může matcha pomoci vašim buňkám fungovat nejen díky glukóze a tukům, ale i díky samotnému světlu. Jedná se o radikálně odlišný energetický model.

Když přejdete z kávy na matchu, nejenže se vyhnete opiátové pasti kávy, ale rovněž získáte přístup k terapeutické síle tohoto zeleného čaje, podložené mimořádnými vědeckými důkazy. Zvažte toto: zatímco kávě byla věnována jen hrstka studií, které hovoří o směsi přínosů a rizik, zelený čaj má jen na PubMedu přes 50 000 studií.

Jak jsme již zmínili, i databáze GreenMedInfo obsahuje více než 1 300 recenzovaných studií zaměřených na zelený čaj, které prokazují terapeutické účinky u více než 500 různých zdravotních problémů¹⁰. Nejedná se jen o mírně lepší účinky než v případě kávy – zelený čaj je řádově prospěšnější, přičemž výzkumy ukazují, že může pomoci se vším možným od prevence rakoviny po kardiovaskulární onemocnění, od neurodegenerativních onemocnění po metabolické poruchy.

A z jiného soudku – studie z roku 2019 odhalila, že konzumace čaje matcha významně snižuje úzkost a stres⁸. Účastníci studie uváděli, že se cítí plní energie, ale zároveň i soustředění a klidní. Nešlo jen o subjektivní pocity – tento efekt potvrdila i měření kortizolu a mozkových vln.

Zbavit se závislosti na kávě je těžší, než by se mohlo zdát

Pokud káva skutečně aktivuje opiátové receptory, pak je jasné, proč je tak těžké vymanit se z této závislosti. Když se pokusíte přestat pít kávu, čekají vás nejen abstinenční příznaky spojené s přerušením přísunu kofeinu, ale i mírná verze opiátového absťáku.

Zde se matcha stává nejen alternativou, ale přímo strategickým nástrojem. Díky mírnějšímu uvolňování kofeinu a látkám regulujícím stres může tento přechod významně usnadnit. Mnoho bývalých pijáků kávy uvádí, že výměna kávy za matchu jim pomohla vyhnout se nejhorším abstinenčním příznakům a zároveň si udržet produktivitu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem několikrát přestal pít kávu ze dne na den, ale až naposled, poté, co jsem místo ní zařadil matchu, mě nepostihly ŽÁDNÉ abstinenční příznaky – o to víc bych rád sdílel své výzkumy a zkušenosti na toto téma. Zlepšení zdraví a životního stylu nemusí být bolet.

Zdroj