Co mají všechny rakovinné buňky společného?

z článku Sayera Ji

Fundamentální podfuk: co je to vlastně rakovina?

Rakovina není primárně genetické onemocnění. Není způsobena náhodnými mutacemi. Není to nepřítel, kterého je třeba za každou cenu zničit. Tato přesvědčení, která tvoří základ konvenční onkologie, nejsou jen mylná – jsou smrtelně nebezpečná.

Jak podrobně líčím v knize REGENERATE, rakovina představuje evoluční návrat k výchozímu typu metabolismu – jejím základem je buněčný program přežití, který se aktivuje, když buňky čelí existenčnímu ohrožení.⁴ To není metafora; toto vychází ze zásadních objevů v oblasti buněčné biologie, kvantové biofyziky a evoluční medicíny, které lékařský establishment systematicky ignoruje nebo potlačuje.

Metabolický původ nádorových onemocnění: Warburgův objev, o němž se příliš nemluví

Téměř před sto lety učinil nositel Nobelovy ceny Otto Warburg objev, který měl přinést v léčbě rakoviny revoluci: rakovinné buňky vykazují zásadně odlišný metabolismus než buňky normální. Kvasí glukózu i v přítomnosti kyslíku – to je zdánlivě neefektivní proces, který normální buňky využívají pouze při nedostatku kyslíku. Tato „aerobní glykolýza“, dnes známá jako Warburgův efekt, není důsledkem rakoviny, nýbrž její příčinou.

Proč se však buňky uchylují k tomuto starobylému, neefektivnímu metabolismu? Odpověď odhaluje pravou podstatu rakoviny, jíž je návrat k prapůvodnímu metabolismu, který existoval před Velkou oxidační událostí před 2,4 miliardami let; tehdy ještě zemská atmosféra obsahovala málo kyslíku. Tváří v tvář moderním hrozbám – toxinům, radiaci, nedostatku živin, chronickému zánětu – si buňky aktivují tento prastarý program jako strategii, jež jim má umožnit přežít.

Tímto metabolickým posunem buňky dosáhnou hned několika „survivalových“ cílů:

1. Nezávislosti na mitochondriích. Nádorové buňky mohou přežít, i když jsou jejich mitochondrie poškozeny toxiny z okolního prostředí.
2. Rychlého množení. Kvašení poskytuje díky zvýšené tvorbě biomasy stavební kameny pro rychlé dělení buněk.
3. Produkce antioxidantů. Vlivem metabolického posunu vznikají sloučeniny, které nádorovou buňku chrání před oxidačním stresem.
4. Kyselé mikroprostředí. Vytváří podmínky nepřátelské imunitním buňkám a zároveň příznivé šíření maligních buněk.

Uvažujeme-li o rakovině jako o metabolickém, nikoliv genetickém onemocnění, mění se náhle vše. Najednou je jasné, proč se rakovina v různých typech tkání chová stejně a proč proti ní mohou pomáhat nutriční intervence, jako například ketogenní dieta. A co je nejdůležitější, tento koncept naznačuje, že nádorová onemocnění lze zvrátit, pokud se zaměříme na jejich metabolické příčiny.

Teorie terénu: O tom, zda ekosystém vašeho těla zasáhne nemoc, rozhoduje vnitřní prostředí organismu

Moderní medicína stojí na dvou pilířích, jimiž jsou zárodečná teorie a genetický determinismus – přesvědčení, že většinu nemocí způsobují specifické patogeny a genetické mutace. V knize REGENERATE zkoumám jiný pohled: rakovina vzniká v důsledku narušeného biologického terénu – souhry metabolických, environmentálních a energetických faktorů – nikoliv v důsledku útočících vetřelců nebo náhodných genetických „nehod“.

Váš buněčný terén zahrnuje:

1. Bioelektrické prostředí. Každá buňka udržuje na své membráně určitý rozdíl elektrického napětí – zdravé buňky mají -20 až -25 milivoltů, regenerující buňky dosahují až -50 milivoltů. Rakovinné buňky se však depolarizují na +30 až +40 milivoltů. Nejde jen o korelaci, ale o příčinnou souvislost. Bioelektrický stav určuje, zda budou geny exprimovat směrem ke zdraví, nebo k nemoci.

2. pH buněčného prostředí. Buněčné pH ovlivňuje funkci enzymů, skládání proteinů a genetickou expresi. Moderní život – s kyselinotvornými potravinami, chronickým stresem a povrchním dýcháním – vytváří systémovou acidózu. V tomto kyselém prostředí se daří rakovinným buňkám, zatímco zdravé buňky trpí.

3. Kyslíkový gradient. Hypoxie (nízká koncentrace kyslíku) aktivuje HIF-1α (hypoxií indukovaný faktor 1 alfa), „hlavní spínač“, který spouští rakovinový metabolismus. Hypoxie se však netýká jen funkce plic – je důsledkem poškození mitochondrií, špatného krevního oběhu a buněčné toxicity.

4. Matrice nutriční hustoty. Buňky potřebují nejen kalorie, ale i informace – mikroRNA, fytochemikálie, vitamíny, minerály – které regulují genetickou expresi. Moderní zpracované potraviny jsou informačně prázdné, takže se buňky navzdory nadbytku kalorií nacházejí ve stavu funkčního hladovění.

Kvantová biologie rakoviny: Energetická pole a buněčná komunikace

Zde se nejvíce projevují omezení konvenční onkologie. Na rakovině se podílejí kvantově biologické procesy, které chemicko-mechanické modely nedokážou vysvětlit:

Biofotony a buněčná komunikace. Všechny živé buňky vyzařují velmi slabé fotonové emise – biofotony – které koordinují buněčné aktivity. Zdravé buňky vyzařují koherentní biofotony ve specifických vzorcích. Rakovinné buňky vyzařují chaotické, nekoherentní světlo. Není to jen důsledek rakoviny; narušená biofotonová komunikace může být jednou z příčin.

Výzkum Fritze-Alberta Poppa odhalil, že karcinogenní látky univerzálně narušují biofotonickou koherenci dříve, než dojde k jakýmkoli chemickým změnám. To naznačuje, že rakovina začíná jako informační onemocnění – jako porucha bleskově fungující komunikační sítě těla založené na světle.

Kvantová koherence v biologických systémech. Živé systémy si za tělesné teploty udržují kvantovou koherenci, koordinované kvantové stavy více molekul naráz. Fyzikové se původně domnívali, že to není možné. Tato koherence umožňuje:

• Okamžitou komunikaci napříč buněčnými sítěmi
• Koordinaci metabolických procesů
• Korekci chyb při replikaci DNA
• Regeneraci po zranění

Rakovina představuje dekoherenci — pád z kvantové uspořádanosti do klasického chaosu. Nádorové buňky ztrácejí schopnost podílet se na kvantové symfonii těla a vracejí se k „sobeckému“, izolovanému chování.

Narušení morfogenního pole. Přelomová práce vývojového biologa Michaela Levina ukazuje, že buněčnou identitu a uspořádání tkání určuje nejen genetika, ale i bioelektrické vzorce. Rakovinné buňky ztratily spojení s morfogenními poli – s těmito neviditelnými šablonami, které říkají buňkám, čím se mají stát a jak se mají chovat.

Tím se vysvětlují spontánní remise. Když se buňky znovu napojí na bioelektrické vzorce těla, mohou si vzpomenout na své původní naprogramování a vrátit se k normálnímu chování.

Environmentální spouštěče: Pravé příčiny moderní epidemie rakoviny

Pokud je rakovina metabolickou adaptací na hrozby prostředí, jaké konkrétní faktory v moderním životě tento prastarý program spouštějí?

1. Přetížení organismu xenobiotiky. Od druhé světové války jsme do našeho životního prostředí vnesli více než 80 000 syntetických chemických látek (pesticidy, plasty, průmyslová rozpouštědla), a to prakticky bez testování jejich případných karcinogenních účinků. Tato xenobiotika:

• Poškozují mitochondriální DNA
• Narušují hormonální signalizaci
• Vyvolávají chronický zánět
• Ochuzují organismus o glutathion a jiné antioxidanty
• Narušují methylaci DNA

2. Elektromagnetické znečištění. Plaveme v bezprecedentním moři umělých elektromagnetických polí (WiFi, mobilní telefony, chytré měřiče), která v průběhu lidské evoluce neexistovala. Tato pole:

• Narušují funkci buněčných vápníkových kanálů
• Negativně zasahují do tvorby melatoninu
• Vyvolávají oxidační stres
• Mění metabolismus glukózy v mozku
• Narušují hematoencefalickou bariéru

Na stránkách Greenmedinfo.com jsme shromáždili více než 1 000 studií o úloze umělých elektromagnetických polí, co se týče zhoršování nebo vyvolávání více než 150 různých zdravotních problémů, včetně různých nádorových onemocnění. Studie jsou k dispozici zde.

3. Degenerace výživy. Moderní zemědělství vytvořilo potraviny, které vypadají jako ty původní, jsou však informačně prázdné:

• 50-80% snížení obsahu minerálů v potravinách od roku 1940
• Ztráta klíčových fytochemikálií v důsledku hybridizace
• Ničení mikroRNA v potravinách v důsledku jejich průmyslového zpracování
• Kontaminace glyfosátem a jinými biocidy

4. Narušení cirkadiánního rytmu. Umělé světlo v noci – zejména modré světlo z obrazovek – narušuje naši cirkadiánní biologii a tím pádem:

• Potlačuje tvorbu melatoninu (silně protinádorového hormonu)
• Narušuje expresi „hodinových“ genů
• Zhoršuje funkci mitochondrií
• Podporuje inzulinovou rezistenci
• Spouští zánětlivé kaskády

5. Poškození mikrobiomu. Rozšíření antibiotik, porodů císařským řezem a konzumace silně zpracovaných potravin má za následek epidemii dysbiózy, s níž se pojí:

• Úbytek bakterií produkujících butyrát (butyrát chrání před rakovinou tlustého střeva)
• Přemnožení patogenních bakteriálních druhů, které produkují karcinogenní metabolity
• Narušená funkce střevní bariéry („prosakující střevo“)
• Chronická aktivace imunitního systému a zánět

6. Psychospirituální faktory. Rakovina nemá jen fyzické příčiny. Psychoneuroimunologický výzkum odhaluje, jak emocionální trauma, chronický stres a duchovní odpojení vytvářejí biologické podmínky příznivé vzniku rakoviny:

• Chronicky zvýšený kortizol brání imunitnímu systému v efektivním vyhledávání buněk s rizikem malignity
• Deprese tlumí aktivitu speciálního typu bílých krvinek, tzv. přirozených zabijáků (NK buněk)
• Sociální izolace zvyšuje zánětlivé markery
• Nevyřešená traumata narušují funkci osy HPA.

Zdroj