Jirkovou optikou (310. Češi už nemají co ztratit, leda své okovy)

Tak Babiš otáčí a začíná bruslit. Zeman už není spojenec a každý začíná hrát sám za sebe. Babišova masová média se začínají opírat do nejbližších Zemanových mužů. A Babišovi opravdu bližší jeho evropský kabát, jeho evropské továrny, než občané, jejich prosperita a svoboda, nebo Zemanův zimník.

Z komunistů už si dnes nikdo na zadek nesedne a Kalouska, či Klause (mobilizace!) kvůli strašení jimi či jinými levičáky (ti v ČR stejně nakonec zanikli) volit nepůjde. Strašení Ruskem, nová počítačem vymyšlená propaganda, která obchází poslední roky z křivých úst politiků, neziskovek v zisku a hlavně podivně světélkujících obrazovek západní měšťanstvo, také nezabírá, jak by mělo … strach dolovaný z historie opakovaně nefunguje na české parchanty tak, jak by měl. Architekti nejen české, ale také celé západní politiky budou tedy muset sáhnout pro náhradní varianty. A tak v tušení toho, že to stejně jednou, a možná docela brzy, přijde, vytáhli téma Czexitu. A začali strašit. Nic jiného také neumějí. Ostatně, jako za mnohé poslední dobou, mohou za to prý zase Japonci.

Takže odchod z EU? Možná ještě před časem ano i ne, Němci říkají jaein. Tedy, to platilo ještě donedávna. Nyní myslím, že už by mělo být každému jasno. Jakmile začíná cenzura nepohodlných názorů, máme do zatýkání nejspíš již jen 2-3 roky a do koncentračních táborů možná maximálně 5-7 let. A kolem velké totality vždy krouží velký konflikt. Válka. Rychle pryč…

Chovancovo (ČSSD) ministerstvo na pokyn Bruselu před časem zavedlo speciální odbor na boj proti konspiračním blogům a fakovému zpravodajství. Těch dvacet či třicet blogerů totiž nade vší pochybnost může podle mnoha analýz za to všechno, co se našemu a bruselskému režimu nedaří. Kdybychom to nezažili již za komunismu, můžeme tím být překvapeni či zaskočeni, můžeme tomu skočit na lep. Ale ne s těmi zkušenostmi, které ještě pořád většina z nás z minulého režimu má. Z toho, kdy na první dobrou prostě poznáte dezinfo a propagandu. A samozřejmě že ne na internetu, ale ve chvíli, kdy zazní z obrazovky.

Je zřejmé, že Evropská Unie není paktem hospodářským, aspoň ne ve smyslu podnikání a prosperity občanů tohoto uskupení, ale plně politickým.

Evropská Unie má hned několik chyb v základech, které jasně naznačují, že se projekt zhroutí.

Při ustavování nešla odspoda, od lidí, ale odshora, od papalášů. Resp. od průmyslníků, těžařů a bankéřů. Evropanům je spolu vcelku fajn, při výjezdu do dalších zemí si nemusí proměňovat peníze, a.. tam někde zhruba výhody končí. Výhoda bývalých východních zemí je pak prý ještě ta, že nemáme celníky a pohraničáře. No, to není jednoznačně díky EU, ale díky Schengenu, jakkoli to spolu částečně souvisí.

Vymýšlí jako zákony neskutečné hovadiny, pro které sice zná možná důvod pár mocných, ale lidem nevysvětlí nikdo nic.

Jasně, imigranti. Mysleli to možná dobře. Evropané jsou příliš měkcí, potřebujeme do genofondu trošku té arabské a africké krve, potřebujeme osouložit naše ženy. Potřebujeme odolného člověka nové doby. Takový sociální experiment. Vždyť to šlo v Americe, šlo to v Británii, proč by to nešlo i jinde. No, do Ameriky a Británie možná odcházeli ti nejlepší. Nebo ti nejstatečnější. Ti pracovití. Do Evropy odcházejí ti obelhaní a ti naverbovaní. Ti úkladní. A nepleťme prosím do toho Islám. Islám je největší světové náboženství a je zcela umírněné a mírumilovné. A káže každému musilmovi, že má zůstat doma, tam kde se narodil, s rodinou a pracovat pro svoji zemi. Je naivní myslet si, že udržíme ČR dalších 100 let se stejným etnickým složením, tak, jak ho znali naši dědečkové. To už prostě není možné. Lze to možná trošku oddálit, ale lze si také vybrat, komu nabídneme ruku. Může to být klidně 50 či 70 tisíc Ukrajinců, mohou to být pracovití a v podstatě, jak nyní až dnes většina Čechů vidí, zcela bezproblémoví a přátelští Vietnamci, i jich se k nám jistě ještě dalších 150 tisíc vejde. Již dávno jsme ostatně měli soustředit kolem Prahy mozky aspoň z bývalého východního bloku (jakkoli by jistě do jim vždy přátelské Prahy přišli rádi i inteligentní Arabové, nebo Jihoameričané), tato šance nám utekla, stejně jako udělat z ruzyňského letiště jeden z největších či vůbec největší transitní uzel  uprostřed Evropy. V okamžicích, kdy nás politici a pražská masová média strašila komunisty, okolní státy přeřadily na vyšší stupeň a zvýšily před námi náskok. Doženeme Rakušáky? No, tomu přece  tenkrát nemohl věřit ani ten Klaus. Anebo věřil a pak neví o fungování globální ekonomiky a roli Československa a Česka v něm navzdory své politické a prognostické aureole zhola nic.

Mimochodem, viděli jste na některé z těch veřejnoprávních a údajně zcela neutrálních a vyvážených televizních stanicích reportáž o tzv. „no go zones“? Tam, kde vládnou úplně jiné zákony, než zákony země, kde se tato zóna nachází, a kam již odmítají vkročit i plně ozbrojení policisté? Asi neviděli, viďte. A nikdy neuvidíte. Vyváženost. Pro blbé. Takže cenzura. Ta byla možná možná před 30 roky, ale nyní máme internet. A to vadí. A tak se mocní rozhodli, že internet předělají k obrazu svému. To nepohodlné prostě vypnou. Unáhlili se totiž s tou glasností.

Víte, i kdybyste nevěděli, nevěřte, že něco zakládané schválně 1.11. má aspirace dojít někdy Jednoty. Že je to zde pro lidi. Naopak, jedenáctka stojí proti devítce, tedy proti Celku, proti Bohu, je to stěžejní číslo iluminátů (viz také 9/11), a je to rozdělení, je to otroctví, je to mocnářství. A nezmění na tom nic ani to, že parta evropských elitních neomarxistů ukradla do svého loga náboženský mariánský symbol.

Co se stane jednou, nemusí se více stát. Brexit se nemusí opakovat. Ale co se stane podruhé, stane se i potřetí. A Češi mohou nyní splnit svoji historickou úlohu. Pokud z EU vystoupí druhý stát, a můžeme to být klidně my, začne padat a v současné podobě nepřežije. Nástup velké totalitní říše bude zažehnán.

Jenže většina politiků včetně Babiše vám nyní vzkazuje, že na to, abyste odhlasovali EU, jste byli dobří. Ale teď už o vystoupení hlasovat nesmíte. Bojí se vás, bojí se vašeho názoru. Bojí se českých sedláků. No, asi mají důvod.

Měli jsme zavětřit. Jakmile čerstvě narozené nové evropské uskupení a NATO rozbily jeden rok před koncem milénia Jugoslávii, kterou jsme zbaběle hodili přes palubu. Miloš Zeman a Václav Klaus, de facto jediní polistopadoví politici, rozhodli jinak a vehnali nás do Evropské náruče. Tam, kde Klaus ještě spoléhal na silnou transatlantickou vazbu a chtěl nás přilepit víc k Americe, než k Evropě, s tím že nám Američané třeba výměnou za radar proti Rusku nabídnou politické krytí, což byl plán, který zcela selhal, neboť Američané se nakonec na ČR ani nevykašlali, přeci jen, Klaus nebyl Havel, Zeman už navázat nedokázal. Prosí teď Trumpa, nabízí zleva a zprava, ale prostě nejsme americká priorita. Zklamali jsme je. Díky Bohu. A tak nakonec oba pánové začali kopat proti EU, aspoň trošku, aspoň naoko, aby je Češi, i ti oportunističtí, měli rádi. A mezi tím tiše dělali kšefty s Čínou a Ruskem, což ostatně platí pro všechny bývalé evropské expolitiky, nejenom ty české bez rozdílu na politickou příslušnost. Konec konců, PPF je tak velká firma, že utáhne i více politických stran, než jenom dvě.

Ale zopakujme si to ještě jednou. Byli to zejména Klausova ODS a Zemanova ČSSD, které nás vhodily do chřtánu evropské korporace. Podle obou jsme neměli žádnou jinou možnost. Možná tenkrát ne. A je otázkou, zda nyní máme. Na jedné straně je totiž prosperující evropská korporace, a na straně druhé není nic. Zatím nic. Na první pohled, ani na druhý. Na ten třetí se můžeme začít dobře dívat. Evropa puká v základech. Na straně jedné centra Říše, Berlín a Paříž. Brusel jako uměle zřízené hlavní město, které tenkrát sice nikomu nevadilo, ale později už nikomu k srdci nepřirostlo.  Máme zde jih, který je rád, že je rád. Španělé, Italové, zdecimovaní Řekové. Máme zde Polsko, kterému poskytli tu slepičí peruť, po které toužil tatíček Klaus, Američané. Zbytky a drobty sbírají Rumuni. Máme zde Skandinávce, kteří jsou sice chytří dost, ale čekají, co bude, a drží si svoji míru autonomie. Máme zde laborující Slovensko, které se stále více přiklání k Bruselu, Fico náznaky změny nakonec roztrhal. A máme zde samozřejmě Maďary, s těmi by to šlo. A pak všechny ty státy bývalé Jugoslávie, jež lze řadit do slovanského impéria. Chorvatsko, které se snad časem probudí, klidné Slovinsko, a silné Srbsko. Do budoucna možná i Bulhaři.

Nikdo mne nepřesvědčí o tom, že vystoupení Británie z EU byla náhoda a že rozhodli občané. Podle mne šlo o dlouho připravovaný krok. Konec konců, kde je jeden z nejbravurnějších řečníků naší doby, Nigel Farage? Nikde, splnil svoji úlohu.

Ono.. Británie zřídila Spojené státy, a ty zřídily Evropskou Unii. Prostě proto, aby si odsunuli případné bojiště pryč ze svého území. Neudělali to konečně poprvé. Jaké bojiště? Jihu proti severu, a hlavně, bojů proti Rusku.

A ve světě? Máme zde Číňany. Těm je absolutně jedno, jaký je kde režim. Maximálně chvilku počkají. Čínský export i import uživí kde koho. Zatím tedy živí hlavně vysloužilé politiky z ODS a ČSSD. Máme zde zvedající se země jižní Ameriky. Brazílie, Argentina, obrovské trhy.. No a jistě, máme zde našeho tradičního exportního i importního partnera, Rusko, dříve Sovětský svaz. Je za rohem. Máme zde Ukrajinu, o kterou se stále bojuje, ale ke které máme kulturně a mentalitou blízko.

Máme možná posledních 5-10 let, než odborníci ve světě, v některých afrických, arabských a asijských zemích zapomenou vynikající průmyslovou značku, kterou v jejich zemích ti českoslovenští komunističtí budižkničemové vybudovali. Zbrojařství, strojírenství, chemie, transportní průmysl, motocykly, lokomotivy, auta, cukrovary, pivovary, chmel, slad, stavební a konstrukční firmy..