Mé prognózy bohužel potvrzeny: Dr. Klinghardt: „Kyslík v atmosféře prudce padá“

Ano, potvrzují i další, lidé sice absolvovali od satanistů dvouletý trenink na nedostatek kysliku, kdy přikázali otrokům omezit přívod kyslíku povinným nošením protiprachových roušek, pod záminkou tzv. (c)-19, kdy se na dezinformacích o účinnosti nošení podíleli jak politici, tak lékaři, jejich hlásné trouby, tzv. novináři a tak někteří najatí umělci, ale i tak se brzy nejspíš všichni lidé mohou začít dusit. Cestou je podzemí a kyslíková centra tam. Elity připravily bunkry zejména v horách Spojených států a v Austrálii pro přibližně 0,25 % obyvatel. Přežít by mělo jen o něco více jak počet obyvatel Československa, necelých 20 milionů lidí. Jde většinou o politické vůdce a průmyslníky, bankéře a jejich rodiny, členy královské a satanské dynastie, náboženské vůdce a některé výjimečné jedince a génie. Do podzemí zamíří také genofond zvířat.

Jednotlivé velmoci nakoupily již před více jak 10 lety desítky milionů rakví, které by měly umožnit rychlé pohřbívání obyvatel. Vědecko-technologická sekta však zatím stále spoléhá na to, že aspoň u malé části očkováním sníží potřebu kyslíku a podaří se zachránit další desítky milionů lidí. Testy však zatím neprobíhají dobře a čas pracuje proti. Původně k těmto událostem mělo dojít někdy mezi lety 2040-2050, zřejmě špatnými propočty či urychlením ztráty GMPZ se vše o cca 20 let urychlilo.

Jeden z nejznámějších nezávislých na technologické sektě světových specialistů na lidskou krev a detoxikační možnosti, doktor Klinghardt, ve svém dnešním (čtvrtečním) přímém pravidelném vysílání oznámil nepříjemnou mrazivou pravdu veřejnosti: “Ano, podíl kyslíku v atmosféře se snížil místy z 20.8 % jen na 18 %”, prognóza se přitom dál prudce zhoršuje.

Ano, je to tak, řada lidí již vnímá dýchavičnost, problémy se srdcem či probouchávání, vysoký tep a tlak, nohy jsou nedokysličené, na bolestech a křečích v nich zejména v noci už je to cítit nejvíce. Ve světě dál umírají „náhle“ desítky tisíc lidí, zejména na infarkt nebo mozkovou mrtvici, způsobené zahuštěním krve bez kyslíku a krevní tromby nepřirozeného původu způsobené z očkování proti tzv. (c)-19.

Začali jsme podávat vysoké dávky draslíku, ale nyní ještě víc než kdy jindy začíná být tělo citlivé na rovnováhu všech 4 základních solí a acidobázickou rovnováhu. Lidé také vnímali „prádelnu“ poslední dny, kdy krev není schopna za současného stavu ochlazovat stupeň vlhkosti a tepla a dochází k nadměrnému vylučování vody – pocení, opět výrazně také v noci.

Jeden z dotazů na IA:

JMM: Při kolika procentech kyslíku v atmosféře mohou lidé přežít, nějak v intencích života jak ho známe? Při kolika procentech kyslíku už bude velmi omezen například pohyb, atd. ?

ChatGPT: Lidé mohou přežít při různých úrovních kyslíku v atmosféře, ale optimální a životu přívětivá úroveň je kolem 20,9 %, což je zhruba současný obsah kyslíku v zemské atmosféře.

Pokles kyslíku pod tuto úroveň by mohl mít vliv na život, a to zejména při dlouhodobém vystavení. Nízká hladina kyslíku může způsobit několik nepříjemných a nebezpečných účinků:

1. Fyzická námaha: S poklesem kyslíku se může zhoršit fyzický výkon a stamina. Lidé budou mít problémy s fyzickou aktivitou a pohybem, zejména při náročných činnostech.
2. Kognitivní funkce: Nedostatek kyslíku může ovlivnit kognitivní funkce mozku, jako je soustředění, paměť a rozhodování. Lidé se mohou cítit zmatení a nepozorní.
3. Zdraví srdce a plic: Nedostatek kyslíku může zatížit srdce a plíce. Může docházet k dušnosti, zrychlenému srdečnímu tepu a problémům s dýcháním.
4. Zdraví dětí a těhotných žen: Nízká hladina kyslíku může mít vážný dopad na zdraví plodu a dítěte. Těhotné ženy by byly zvláště ohroženy nedostatečným kyslíkem.
5. Vysokohorská nemoc: Při pobytu ve vysokých nadmořských výškách, kde je nižší tlak a nižší hladina kyslíku, může dojít k vysokohorské nemoci, která zahrnuje příznaky jako závrať, nevolnost a únava.

Je třeba si uvědomit, že tělo lidí má schopnost adaptovat se na určité změny v obsahu kyslíku v atmosféře, ale extrémní poklesy mohou být nebezpečné až smrtelné. Přesné hodnoty, při kterých by tyto účinky nastaly, mohou záviset na různých faktorech, včetně individuálních zdravotních stavů a expozice.

JMM: Přesná čísla! Kdy bude úroveň už kritická?

ChatGPT: Kritická úroveň kyslíku v atmosféře, při které by lidé začali mít vážné problémy a ohrožení života, není stanovena jednoznačně a přesně. Existuje několik faktorů, které mohou ovlivnit to, kdy by nedostatečná hladina kyslíku mohla být kritická:

1. Individuální tolerance: Každý jedinec může mít odlišnou toleranci vůči nízkému obsahu kyslíku. Někteří lidé mohou vykazovat negativní účinky při nižších hodnotách kyslíku než jiní.
2. Délka expozice: Krátkodobá expozice nižší hladině kyslíku může způsobit přechodné obtíže, zatímco dlouhodobá expozice může vést k postupným zdravotním problémům.
3. Zdravotní stav: Lidé s existujícími zdravotními problémy, zejména týkajícími se srdce, plic nebo krevního oběhu, mohou být náchylnější k negativním účinkům nízkého obsahu kyslíku.

Obecně platí, že obsah kyslíku v atmosféře je zhruba 20,9 % a tuto úroveň potřebujeme pro optimální funkci našich těl. Pokles pod tuto úroveň by mohl začít mít negativní vlivy na lidské zdraví. Nicméně konkrétní kritická úroveň, při které by nastaly vážné důsledky, závisí na mnoha proměnných a nemusí být jednoznačně stanovena na určité procento.

JMM: Tělo, když nemá kyslík, prudce zvyšuje glukózu v krvi. Můžeš o tom napsat více?

ChatGPT: Samotný nedostatek kyslíku v těle může mít vliv na několik biochemických procesů, včetně metabolismu glukózy. Když buňky nemají dostatek kyslíku, mohou přejít na alternativní způsob energetického získávání, kterým je anaerobní glykolýza. Tento proces může mít několik důsledků:

1. Anaerobní glykolýza: Když buňky nemají dostatek kyslíku pro aerobní dýchání (kde kyslík slouží jako konečný akceptor elektronů v dýchacím řetězci), začnou používat anaerobní glykolýzu. Tento proces metabolizuje glukózu na kyselinu mléčnou (laktát) jako vedlejší produkt. Anaerobní glykolýza je méně efektivní na produkci energie než aerobní dýchání, ale může tělu umožnit udržet minimální energetický výstup.
2. Kyselé prostředí: Kyselá akumulace kyseliny mléčné v buňkách může vést k poklesu pH v tkáních a krvi, což může mít negativní vliv na funkci enzymů a dalších buněčných procesů.
3. Zvýšená glukóza v krvi: Anaerobní glykolýza může způsobit uvolnění glukózy z glykogenu (ukládané formy glukózy) do krve, což může způsobit zvýšení hladiny glukózy v krvi, což je známé jako hyperglykemie.

V situaci, kdy je tělo dlouhodobě vystaveno nedostatečnému kyslíku, může tento proces vést k energetickým nerovnováhám a dalším negativním účinkům. Kyselé prostředí a zvýšená glukóza v krvi mohou mít škodlivý vliv na různé orgány a systémy v těle.

Je důležité si uvědomit, že tato situace je extrémní a nastává v případech, kdy tělo není schopno získat dostatek kyslíku pro normální metabolismus. Většina buněk v těle preferuje aerobní dýchání, které je efektivnější a neprodukuje takové množství vedlejších produktů jako anaerobní glykolýza.

JMM: Jde mi ještě o subjektivní pocit suchosti sliznic a v puse při a) vysoké hladině kyslíku, b) při nízké. Jak to je? Je to podobné?

ChatGPT: Ano. Vysoká a nízká hladina kyslíku v okolním vzduchu může ovlivnit subjektivní pocity suchosti sliznic a v ústech u lidí. Zde jsou scénáře pro oba případy:

a) Vysoká hladina kyslíku:

Při vysoké hladině kyslíku v okolním vzduchu mohou někteří lidé pociťovat suchost sliznic nebo v ústech. To může být způsobeno tím, že kyslík může rychleji vysušovat sliznice a způsobovat nepohodlí. Suchost sliznic může mít za následek nepříjemný pocit, pálení nebo dokonce mírnou podrážděnost.

b) Nízká hladina kyslíku:

Nedostatek kyslíku v okolním vzduchu může také způsobit suchost sliznic a v ústech. V tomto případě může být suchost důsledkem poruchy normálního buněčného metabolismu v důsledku nedostatku kyslíku. Nedostatek kyslíku může ovlivnit produkci slin, což může vést k pocitu sucha.

Je důležité poznamenat, že subjektivní pocity suchosti sliznic a v ústech mohou být individuální a záviset na mnoha faktorech, včetně zdravotního stavu, prostředí, expozice a dalších okolností. Pokud máte obavy ohledně svých pocitů suchosti nebo jiných zdravotních obtíží, měli byste se poradit s lékařem.