Prof. Beda Stadler: imunolog, který přišel k rozumu, vysvětluje, proč je s covidem všechno jinak (2/2)
Nick Pineault („The EFM Guy“)
(na základě rozhovoru, který s prof. Stadlerem vedl Ivor Cummins)
6 – Argentina nám ukazuje, jak neúčinné jsou roušky a plošné karantény (lockdowny)
„Argentina má ten nejdelší lockdown, trvá už 4 měsíce. Totální lockdown. Když vyjdete na ulici, chytí vás policie – pokud nemáte nějaký dobrý důvod, například cestu k lékaři nebo na nákup potravin. V žádné jiné zemi nyní tak tvrdé podmínky nejsou.
Plus nošení roušek povinně pro všechny. Roušku má každý. Přitom jde křivka nahoru, nahoru, nahoru. Ne jen počtu nakažených, ale i úmrtí. Takže když někdo říká ‚noste roušky‘, měl by se podívat, jak se vede Argentině. Tam nosí roušky jako nikdo jiný… a je to k ničemu.“
7- Lékaři nemohou identifikovat COVID jen na základě symptomů, navíc má mnoho lidí i další infekce
„Tyhle viry nachlazení putují po světě. Proto vidíme ten sezónní efekt. Máme rhinoviry, adenoviry, viry chřipky, koronaviry… dělají to všechny. Ve Švýcarsku máme chřipkový sledovací program (‚influenza sentinel‘)… mě vždycky rozčilovalo, že mu říkají chřipkový, protože to pak vypadá, že jde jenom o chřipku.
Ale lékař není schopen od sebe odlišit těžkou infekci způsobenou adeno-, rhino- nebo chřipkovým virem jen na základě vyšetření pacienta. Všechny tyhle „nemoci chřipkového typu“ byly vždycky způsobené směsí různých virů. Když nahlédnete do odborné literatury, zjistíte, že existuje pravděpodobně více než 200 virů, které vyvolávají chřipkové symptomy. Teď testujeme na koronu jak diví, ale hodně těch pacientů má pravděpodobně zároveň i jiné viry. Všechny se spojují a mohou nemoc zhoršovat.“
[Nickova poznámka: Poprvé jsem o tomto očividném problému psal na začátku dubna, kdy 96 % korejských lékařů nedokázalo úspěšně poznat u pacientů COVID jen podle symptomů, a přesto byly o pár týdnů později přidány všechny „pravděpodobné“ (= na základě symptomů odhadnuté) případy do statistik pandemie…]
8- Itálie neměla skutečnou krizi jako celek – ta se odehrávala jen v několika regionech
„Toto je nutné zdůrazňovat znovu a znovu… Itálie neměla problém. Ten měly určité regiony a zejména určité nemocnice, které mají problémy s chřipkou každý rok.
Někteří moji italští přátelé jsou dost nervózní, protože pracují v nemocnicích, kde je všechno naprosto v pořádku. Nikdy neměli velký problém, a přitom tam pacienti byli.
Když ukazujeme prstem na Itálii a Španělsko, vždycky bychom měli mít na paměti, že tam jde jen o určité oblasti.“
9- Švédsko se dopustilo velké chyby ve vztahu k domům s pečovatelskou službou, ale jinak má výborné výsledky – a bez lockdownů
„Švédsko jen minimálně přijalo strategii spočívající v ochraně zranitelných lidí, což byla chyba. K mému naprostému ohromení se za to stát omluvil! Umíte si představit, že by se naši politikové omlouvali za své chyby? To jsem ještě nezažil.
Kromě Švédska. Více než k polovině úmrtí tam došlo v domovech s pečovatelskou službou. Když odečtete tato úmrtí (postihla hlavně stockholmskou oblast), je úmrtnost přesně stejná jako ve Švýcarsku. Bez lockdownu, bez tohohle všeho…“
10- Valná většina populace byla vůči COVIDu už imunní, a to z důvodu předchozího kontaktu s jinými viry vyvolávajícími onemocnění chřipkového typu/nachlazení
„Když vezmete ta úmrtí a počty lidí, co museli do nemocnice […] — ten zbytek je proti COVIDu imunní. Ti měli nějaké nachlazení jako každý rok, trochu trpěli. Když máte dokonalou imunitu, nepocítíte nic.
[…] Lidé, kteří měli vážné příznaky a museli do nemocnice, jsou ti, kdo nemají dost silnou imunitu. Vezměte tento procentní podíl, otočte si to a dojdete k nějakým 80 % lidí, kteří jsou vůči COVIDu pravděpodobně imunní.“
11- Takzvané „dlouhodobé účinky“ COVIDu mají původ v konfirmačním zkreslení a masovém vyvolávání strachu
„Ve Švýcarsku jsou ti, kdo vyvolávají největší paniku, sami lékaři. Začalo to před nějakou dobou, když říkali ‚buďte opatrní, tahle nemoc může vyvolat Kawasakiho syndrom‘. Bylo to podle nějaké studie, tři děti tam myslím měly koronu a tři ne… jen tak málo stačilo. Dostával jsem maily od lékařů, kteří mi psali: slyšel jste to? Dávejte si pozor na to, co říkáte! …to je blbost.
Teď slýcháme o „dlouhodobých následcích“. O dlouhodobé nemoci. Vtipné na tom je, že se to profiluje jako ten typ nemoci, o kterém odpírači očkování říkají, že ho vyvolávají vakcíny. Teď vidíme samotné lékaře, jak přicházejí s těmihle divnými, nespecifickými projevy… jako je únavový syndrom nebo bůhvíco… s nemocemi, které vlastně nikdy nemoci nebyly. Zato mají pěkná jména, víte? Teď se všechny tyhle nemoci objevují jako dlouhodobé následky. Nebo když se říká, že ještě měsíce po COVIDu plíce ještě nejsou úplně v pořádku… samozřejmě! Když zničíte kus plíce, tak vám nová během dvou dnů nenaroste.
Ty samé problémy budete mít po chřipce. Ale těm se nikdy nikdo nevěnoval, protože to je přece jenom chřipka! Cokoli se stane po ní, může být kvůli té chřipce… ale nikdy to nikoho nezajímalo.“
[Nickova poznámka: Nesnáším výraz odpírač očkování (angl. „anti-vaxxer“) a osobně ho považuji za nesmírně ignorantský pokus o diskreditaci velké skupiny lidí, kteří chtějí důkazy o tom, že jsou vakcíny bezpečné a fungují – aniž by do vědeckých postupů zasahovaly korporátní zájmy.
Také tu stojíme tváří v tvář epidemii chronických onemocnění včetně záhadné nemoci, která se někdy označuje jako ‚chronický únavový syndrom‘. Podle mého výzkumu se do jisté míry jedná o chybné pojmenování. Do této skupiny spadají lidé s nediagnostikovanou přecitlivělostí na elektromagnetické záření či na chemikálie a lidé s řadou jiných nemocí. Ti všichni mají velmi skutečné nemoci, ale chybně diagnostikované. To je jen můj názor.]
12- Mnoho Stadlerových kolegů si myslí totéž, ale nechtějí riskovat kariéru tím, že budou moc mluvit (Skupinové myšlení vítězí)
Ivor Cummins: V žertu jste označil některé své kolegy za „popírače imunity“, ale na tom, že odborníci na imunologii berou situaci za nesprávný konec, něco je. Proč to tak je? A proč je to tak rozšířené? Vládne v odborných kruzích strach upřímně se vyjádřit – tak jako vy?
Stadler: Myslím, že nejste daleko od pravdy. K tomuto závěru jsem dospěl na základě e-mailů a telefonátů mladých imunologů… napsal jsem o imunitě, křížové reaktivitě apod. nějaké články pro švýcarské noviny – a pak mi volali a říkali „děkujeme mockrát, že jste to napsal. My si to s kamarády také myslíme, ale radši mlčíme a netroufáme si nic říkat na veřejnosti. Vždyť máme celou kariéru před sebou.“
Prozatím se do prof. Stadlera žádný imunolog kvůli jeho názorům nepustil
„Abych byl upřímný, tak když jsem přišel s tímto principem a říkal „poslouchejte, my už kolektivní imunitu máme, protože je tu křížová reaktivita a tu má skoro každý“ a pak jsem to vysvětloval, tak jsem ke svému údivu dosud nezaznamenal, že by nějaký švýcarský imunolog říkal, že nemám pravdu, že se mýlím. […] Když říkám jiné věci, tak se obvykle ozvou! Ono je to totiž tak zjevné, že si netroufají na mě útočit.
[…] Vím, že nemáte rád princip kolektivní imunity, protože epidemiologové říkají, že to je ďáblův nápad, je to nebezpečné, podívejte se na Švédsko… a tak dál, ale teď se podívejte na nová data:
Většina lidí už je teď v podstatě imunních. My tedy nemusíme chránit lidi. Musíme chránit jen ty zranitelné. Taková je strategie. Takovou strategii neměl zatím nikdo na celém světě, a přitom je to ta nejlogičtější.
Zvláštní poděkování
Rád bych poděkoval Ivoru Cumminsovi, který v průběhu posledních několika let vedl rozhovory s těmi nejlepšími vědci na široké spektrum témat. Jeho analýzy dat o COVIDu jsou jednoduše neuvěřitelné a jeho využívání logiky a racionálního myšlení je inspirací pro všechny. Chcete-li podpořit jeho práci, navštivte jeho stránku na Patreonu a zvolte si takovou úroveň členství, jaká bude odpovídat vašim poměrům.
Sledujte Ivora Cumminse:
