Kdo vymyslel genocidu? Nošení roušek a respirátorů je pro zdravé lidi zdrojem řady rizik, může paradoxně i výrazně zhoršit imunitu!
dr. Russell Blaylock
Po nástupu takzvané pandemie onemocnění COVID-19 jsme zaznamenali řadu zdravotních postupů, které mají jen malou nebo vůbec žádnou oporu ve výzkumu. Jedním z těchto postupů je nošení ochrany obličeje, ať už se jedná o roušky, šátky nebo respirátory typu N95 (v článku budou takto souhrnně označovány jako „masky“). Když pandemie začala a my jsme měli jen málo znalostí o viru a jeho epidemiologickém chování, předpokládalo se, že se nový koronavirus bude co do svého šíření v komunitách chovat jako jiné respirační viry. Ani po intenzivním zkoumání viru a jeho chování se toto naše vnímání skoro nijak nezměnilo.
Tento virus je svým způsobem neobvyklý v tom, že valná většina nakažených nemá buďto žádné příznaky, nebo jen velmi mírné. Pouze u velmi malého počtu lidí se projevuje riziko potenciálně vážného průběhu infekce – jedná se především o osoby s vážnými chorobami, spojenými s vyšším věkem a křehkostí organismu, o pacienty se sníženou imunitou a o obyvatele pečovatelských domů, kteří se blíží ke konci svého života. Rostoucí počet důkazů ukazuje na to, že léčebný protokol stanovený Centrem pro kontrolu a prevenci chorob (CDC), zejména intubace a použití ventilátoru, dost možná významně přispěl k vysoké úmrtnosti těchto rizikových osob.
Co se týče vědecké podpory nošení masek, závěr nedávno provedeného pečlivého přezkoumání literatury včetně 17 nejlepších studií zněl, že „žádná ze studií neukázala průkazný vztah mezi používáním roušek/respirátorů a ochranou před chřipkovou infekcí.“[1] Mějte na paměti, že neproběhly žádné studie, jež by demonstrovaly jakýkoli účinek nošení masek na přenos viru způsobujícího COVID-19. Veškerá doporučení se tedy musejí opírat o studie přenosu chřipkového viru.
Je zajímavé, že CDC donedávna nedoporučovalo nošení roušek a vůbec jakékoli ochrany obličeje, pokud člověk není nemocný. Nenakažení lidé nemusí nosit roušku. Když má někdo tuberkulózu, musí mít roušku – a ne celá komunita nenakažených. Doporučení CDC a WHO nejsou založena na žádných studiích zaměřených na tento virus a nikdy se nepoužila ke zvládnutí žádné virové epidemie či pandemie v dějinách.
Teď, když jsme si řekli, že pro nutnost preventivního nošení masek neexistuje žádná opora ve vědeckém výzkumu, si musíme položit otázku, zda je nošení masky, zejména v dlouhých časových úsecích, spojeno s nějakými riziky. Některé studie skutečně poukázaly na existenci problémů při dlouhodobém nošení ochrany obličeje. Těchto problémů je celá škála, počínaje bolestí hlavy, zvýšenou rezistencí dýchacích cest a hromaděním oxidu uhličitého, konče hypoxií a vážnými, život ohrožujícími stavy.
Co se týče vedlejších účinků, je rozdíl mezi respirátorem typu N95 a ústenkou (látkovou či papírovou rouškou). Respirátor N95, který filtruje 95 % částic o průměru >0.3 μm2, brání respirační výměně (dýchání) ve větším rozsahu než měkká rouška a častěji vyvolává bolesti hlavy. Při jedné ze studií se výzkumníci zaměřili na 212 pracovníků ve zdravotnictví (47 mužů a 165 žen), jichž se ptali na přítomnost bolestí hlavy při nošení respirátoru, na jejich trvání a typ a rovněž na případnou přítomnost předchozích bolestí hlavy.[2]
Zjistili, že kvůli respirátoru bolí hlava třetinu z nich, většinu bolela hlava už dříve a nošení respirátoru to zhoršilo, přičemž 60 % z postižených potřebovalo medikaci proti bolesti. Co se týče příčiny bolestí hlavy, tak ačkoli může příčinou být i tlak a utažení respirátoru, hlavní důkazy ukazují na hypoxii a/nebo hyperkapnii. Tedy na pokles kyslíku v krvi a zvýšení koncentrace CO2 tamtéž. Je známo, že nošení respirátoru N95 v řádu hodin může snížit okysličení krve až o 20 %, což může vyvolat ztrátu vědomí, jak se to stalo tomu nešťastnému chlapíkovi, co měl respirátor nasazený sám v autě, omdlel, havaroval a přivodil si četná zranění. Jsem si jist, že je mnoho případů seniorů či osob s horším fungováním plic, které z těchto příčin omdlely a udeřily se do hlavy. To samozřejmě může vést až ke smrti.
Novější studie, jíž se zúčastnilo 159 pracovníků ve zdravotnictví od 21 do 35 let, zjistila, že nošení respirátoru či roušky vyvolávalo bolest hlavy u 81 % z nich.[3] Někteří trpěli bolestmi hlavy už předtím, ale nošení ochranného prostředku je zhoršilo. Všichni uvedli, že bolesti hlavy mají vliv na jejich pracovní výkon.
Bohužel dnes nikdo neupozorňuje křehké seniory a pacienty s CHOPN, emfyzémem či plicní fibrózou na tato nebezpečí, která představuje používání ochrany obličeje, jež může vyvolat podstatné zhoršení funkce plic. Totéž se vztahuje na osoby po operaci plic, obzvlášť po částečné resekci či úplném odstranění jedné plíce.
Většina výzkumníků se shoduje na tom, že nošení respirátoru typu N95 může vyvolat významnou hypoxii a hyperkapnii, ale i chirurgická rouška může způsobit pokles okysličení krve, jak ukázala jiná studie, při níž vědci oxymetrem měřili 53 chirurgům hladinu kyslíku v krvi. Měření vždy proběhlo před operací a po ní.[4] Výzkumní pracovníci zjistili, že rouška podstatně redukovala hladinu kyslíku v krvi (pa02). Čím delší doba s rouškou na obličeji, tím větší pokles.
Tato zjištění jsou důležitá zvlášť v souvislosti se skutečností, že pokles hladiny kyslíku (hypoxie) vede ke zhoršení imunity. Studie prokázaly, že hypoxie inhibuje jeden z hlavních typů buněk imunitního systému, který organismus využívá k boji s virovými infekcemi: T-lymfocyty CD4+. Důvodem je to, že hypoxie zvyšuje hladinu látky označované jako HIF-1, která vyřazuje z činnosti T-lymfocyty a stimuluje regulační T-buňky (Treg), které tlumí imunitu. Tím vzniká živná půda pro infekce včetně COVIDu-19; zároveň jsou důsledky nakažení vážnější. V podstatě vám může maska zvyšovat riziko nakažení infekcí, a pokud k němu dojde, tak zhoršit jeho průběh.[5][6][7]
Zvláštní riziko tato dlouhodobá hypoxie představuje pro nemocné rakovinou, zejména pokud se onkologické onemocnění již rozšířilo po organismu. Rakovině se totiž nejlépe daří v mikroprostředí chudém na kyslík. Nízká hladina kyslíku rovněž podporuje zánět, který může svědčit růstu a šíření rakoviny.[8][9] Podle některých názorů představují opakované epizody hypoxie důležitý faktor vzniku aterosklerózy, čímž zvyšují riziko vzniku srdečních a mozkových příhod (infarktů a mrtvic).[10]
Každodenní nošení masky v sobě skrývá i další nebezpečí, zejména pokud trvá několik hodin. Když je člověk nakažen respiračním virem, uvolňují se z něj viry při každém výdechu. Pokud nosí masku, zvlášť respirátor typu N95 nebo jinou těsně doléhající ochranu obličeje, musí tyto viry neustále znovu vdechovat, čímž mu roste koncentrace viru v plicích a nosních průchodech. Víme, že lidé s nejhorší reakcí na koronavirus mají hned na začátku infekce ty nejvyšší koncentrace viru.
A přijdou ještě děsivější informace. Novější výzkumy ukazují, že v některých případech může virus proniknout do mozku.[11][12] Většinou se tam dostane čichovými nervy, které jsou spojeny přímo s oblastí mozku, v níž probíhá zpracování nových vzpomínek a upevňování paměti. Kvůli masce nemohou vydechnuté viry unikat a koncentrují se v nosních průchodech. Tam vnikají do čichových nervů a putují až do mozku.[13]
Z tohoto souboru informací je patrné, že neexistují dostatečné podklady, jež by dokazovaly existenci jakéhokoli významného přispění ochrany obličeje k prevenci šíření tohoto viru. Faktem je, že tento virus je pro valnou většinu obyvatelstva poměrně neškodný a že větší část rizikové skupiny z epidemiologického hlediska rovněž přežije, a to díky šíření viru ve zdravé populaci, které povede ke vznikání kolektivní imunity, jež postupně dosáhne takové úrovně, že nám umožní urychlené ukončení pandemie a zabrání jejímu opětovnému návratu příští zimu. Během té doby musíme příslušníky rizikové části populace chránit absencí úzkého kontaktu, podporou jejich imunity látkami, které posilují imunitní systém, a celkově péčí o ně.
Neměli bychom útočit na ty, kdo se rozhodli nenosit masku, jelikož z těchto studií vyplývá, že učinili moudré rozhodnutí.
