Lübecká vakcína dr. Stöckera: levná a bez vedlejších účinků – a bojkotovaná systémem (1/2)

Winfried Stöcker

V minulosti byla pod mým vedením ve společnosti Euroimmun vybudována velmi solidní divize výzkumu a vývoje, která se zabývá mimo jiné diagnostikou infekčních onemocnění. Naši vědci byli mezi prvními, kterým se podařilo vyvinout reagencia pro identifikaci celé řady nově se objevivších onemocnění – často v úzké spolupráci se specialisty z mezinárodních vědeckých institucí. V Německu to byl kupříkladu Institut Bernharda Nochta v Hamburku a Institut Roberta Kocha v Berlíně. Věnovali jsme se takovým onemocněním, jako je krymsko-konžská hemoragická horečka, západonilská horečka, japonská encefalitida, onemocnění způsobené virem usutu, horečka dengue, onemocnění chikungunya a mayaro, MERS, zika, SARS 1, ebola.

Vzhledem k rozsáhlým zkušenostem s vývojem reagencií využívaných při diagnostice virových infekcí jsme urychleně vytvořili konstrukt na bázi rekombinantních antigenů pro spolehlivou detekci protilátek proti viru SARS-CoV-2. Konstrukt je založen na receptorové vázací doméně (RBD, Arg319-Phe541) v podjednotce S1 spike proteinu, využívaného virem k navázání se na receptory cílové buňky. Bylo mi dosti jasné, že očkování tímto proteinem by poskytovalo ochranu před infekcí.

Některá očkování s sebou nesou velké riziko a jiná jen malé. Je rozdíl, zda zdravý člověk dostane injekci oslabeného viru, virové RNA, nebo drobných, nenápadných rekombinantních proteinů, které nemohou v organismu napáchat mnoho škod krom toho, že specificky stimulují imunitní systém. Rekombinantní antigeny, geneticky upravené na buněčných kulturách, se už desítky let používají při očkování proti infekční hepatitidě A a B. V dřívějších dobách se antigen používaný k očkování extrahoval z krve osob nakažených hepatitidou; nicméně rekombinantní antigeny se vytvářejí uměle, snadno se produkují a nepředstavují riziko infekce – to je velký krok vpřed. Osobně jsem tímto druhem vakcíny očkoval tisíce svých zaměstnanců. Je však důležité podat během prvních tří měsíců tři injekce a po pěti až deseti letech zjišťovat titr protilátek; podle výsledku pak podat podpůrnou dávku.

Toto nekomplikované očkovací schéma, jež je ověřeno desítkami let fungování a využívá snadno dostupný obyčejný antigen, by mělo být na pořadu dne i v případě covidu-19. Nové přístupy, kupříkladu injekční aplikace virové RNA, která přiměje organismus očkovaného syntetizovat antigen, může být efektivní, ale lidé se mohou obávat toho, že si virová RNA v jejich těle bude žít svým životem a vyvolávat nečekané vedlejší účinky. Zatímco budou probíhat časově náročné studie, virus se bude šířit jako požár. Taková vakcína se navíc těžko vyrábí, vyžaduje nepřerušený skladovací řetězec za dodržení velmi nízkých teplot a bude vyvolávat alergické reakce kvůli přidanému propylenglykolu, který je potřeba ke stabilizaci. Půlka očkovaných si bude muset po druhé dávce vybrat pár dnů volna. Nejdůležitější však je, že než se vakcína dostane ke všem potřebným, bude výroba trvat roky. Mezitím si někteří vědci udělají jméno a některé farmaceutické společnosti si vydělají dost slušné peníze, ale miliony lidí zbytečně zemřou, protože se k nim vakcína nedostane včas.

Podobné je to s pěstováním koronavirů na buněčných kulturách a jejich následnou deaktivací. Tento postup podle mého názoru vyšel z módy. S veškerou úctou k vakcínám, v nichž se v minulosti osvědčil – je to zastaralé. Proč by se tento postup měl používat u korony? Stejně tak nikdo nemusí být infikován vektorovým virem, který mu do těla vnese antigen. Já za sebe používám rychle připravený, laboratorně (za pomoci genetického inženýrství) vyrobený antigen, který s sebou nenese prakticky žádné riziko. Nikdo z lidí, které jsem jím očkoval, dodneška neonemocněl ani si nemusel vzít nemocenskou po očkování.

Můj přístup nicméně čelí kritice. Lidé nejsou schopni či ochotni rozpoznat veliký potenciál této vakcinační metody navzdory tomu, že se v ní neskrývá prakticky žádné riziko, je založena na „mrtvé“ vakcíně, očkovací látka se nemusí při transportu a skladování chladit, nevnáší do těla žádnou strach vzbuzující genetickou informaci viru, neobsahuje zredukovaný virus, nevyvolává prakticky žádné alergické reakce (zvlášť ne na propylenglykol), může ji podávat praktický lékař, nenese s sebou skoro žádné riziko a tím pádem ji veřejnost přijme mnohem lépe. Vakcíny lze rychle vyrobit velká množství, což je vhodné pro hromadné očkování. První vakcinace byla spíš triviální než heroická. Žádný vektor, žádná RNA, žádný inaktivovaný koronavirus, jen droboučký peptid.

Pro jednu osobu vezměte třikrát  15 mikrogramů rekombinantní RBD (receptorové vázací domény) podjednotky S1 (Arg319-Phe541). Jako adjuvans (pomocnou látku) jsem použil Alhydrogel od InvivoGen. Důkladně protřepejte a tuberkulinovou stříkačkou natáhněte 200 mikrolitrů. Větší injekční stříkačkou  naberte  10 mililitrů roztoku chloridu sodného, přidejte oněch 200 mikrolitrů a dobře promíchejte. Na jednu injekci vezměte 500 mikrolitrů na injekci a smíchejte s porcí antigenu. Zajistěte naprostou sterilitu použitého materiálu. (pozn. red. Nedoporučujeme provádět doma. Výroba přípravku si žádá laboratorní prostředí a konzultaci přímo s dr. Stöckerem či některým z jeho spolupracovníků za účelem vysvětlení případných nejasností.)

Jediný reaktor o objemu 2 000 litrů zajistí produkci 35 g antigenu denně, což by stačilo pro jeden milion lidí. Při použití kultivačních systémů  o vysoké hustotě lze získat až pětinásobné množství. Za pouhý půlrok by se v průměrné laboratoři mohlo vyrobit dost vakcíny pro 80 % obyvatelstva celého Německa.

Požádal jsem Institut Paula Ehrlicha (Paul–Ehrlich–Institut – PEI), což je německý federální institut pro očkování a biomedicínu, o svolení začít co nejrychleji poskytovat toto jednoduché očkování velkému množství dobrovolníků, aby se zjistilo, zda bude fungovat stejně dobře jako u mě a mé rodiny a zda se ani u těchto dobrovolníků nedostaví vedlejší účinky.

PEI mě místo přijetí mého návrhu nekompromisně zažaloval. Možná měl institut pocit, že jsem ho připravil o božskou, všerozhodující aureolu, když jsem ještě před žádostí zrealizoval test na pěti (!) osobách (k čemuž mám jako lékař ostatně právo – je mi dovoleno zkombinovat za účelem léčby cokoli, co považuji za správné. Kdo má povědomí o právu, by to měl vědět). Možná tím měla být poskytnuta výhoda jiným žadatelům, vůči kterým měl institut nějaké závazky? Já se ale neprezentuji jako výrobce vakcín, nepočítám se ziskem. Celou věc jsem ihned zveřejnil a nezažádal jsem o patent, abych v tom zabránil případným dalším subjektům. Vše, co si přeji, je ukázat bezpečnou a jednoduchou cestu, jak se rychle a efektivně vypořádat s pandemií.

Můj návrh rychlé vakcinace pomocí korona antigenu S1 se setkal s velkým nadšením některých vědců. Jiní můj nápad bezdůvodně zavrhli: ti, kteří vlastní nápady nemají nebo možná dostávají granty od výrobců nových vakcín. Je logické, že výrobci nepřipustí spravedlivé porovnávání vakcín, protože mají strach, že by ta moje představovala konkurenci pro jejich nově patentované očkovací látky, čímž by byly ohroženy očekávané obraty ve výši milionů dolarů a eur.

V odpověď na pošetilé obviňování ze strany některých těchto „vědců“, že testy na protilátky, které jsem si provedl po očkování, nemají žádnou hodnotu, jsem podlehl naléhavým prosbám některých mých kolegů a přátel a naočkoval jsem je legálně podle mého očkovacího plánu (ten bude předmětem dalšího článku), stejně jako jsem to učinil loni v dubnu se svou rodinou. Jako lékař na to mám právo a nemusím čekat na úřední schválení. Během série očkování od prosince 2020 do ledna 2021 se neobjevily žádné významnější nežádoucí vedlejší účinky. U 60 ze 65 našich pacientů v Lübecku jsme zaznamenali velmi vysoký titr IgC proti koronavirovému spike proteinu. Pět očkovaných brzy dostane posilující dávku a 64 jich vykazuje přítomnost protilátek, jež neutralizují virus. Nikdo z očkovaných si nemusel vzít nemocenskou. Všichni, kdo jsou pozitivní na očkováním vyvolané protilátky, mají velkou radost ze své nově nabyté svobody.

(O dr. Stöckerovi se objevil článek i na irozhlasu. Pro zajímavost, nezapomněli se zmínit o jeho ideologických prohřešcích, tzn. kritice přijímání migrantů a hnutí MeToo.)

Zdroj (kráceno)