Jídlo jako informace: syrovátka přesvědčuje tělo, aby si tvořilo bílkoviny

Sayer Ji

Přelomová studie publikovaná v časopise Journal of Dairy Science potvrdila základní premisu, kterou prosazuji ve své knize REGENERATE:jídlo není jen palivo, ale i biologický kód. Tento výzkum ukazuje, jak naše tradiční chápání výživy, v němž hrají roli především na kalorie, makroživiny a izolované sloučeniny, nedokáže zachytit hloubkový přenos informací, ke kterému dochází při konzumaci celých potravin.

Pozoruhodný objev: syrovátka nejen vyživuje, ale i komunikuje

Dr. Mobley a jeho kolegové z Auburn University v nové studii prokázali, že syrovátkové bílkoviny obsahují biologické posly, jejichž působení na lidský organismus přesahuje běžné chápání výživy.

Jejich studie odhalila, že exosomy izolované z hydrolyzované syrovátkové bílkoviny zvyšovaly ve srovnání s kontrolními podmínkami syntézu svalových bílkovin přibližně o 46 %, což výrazně překonalo leucin (+24 %) i esenciální aminokyseliny (+25 %). Nejpozoruhodnější je, že když vědci geneticky umlčeli primární leucinový transportér (LAT-1), anabolické účinky izolovaného leucinu se vypnuly, avšak exosomy odvozené ze syrovátkové bílkoviny nadále stimulovaly syntézu bílkovin.

Toto zjištění zpochybňuje základní předpoklady týkající se konzumace bílkovin. Naznačuje, že účinky syrovátky na růst svalů nejsou dány pouze obsahem aminokyselin, ale také vlivem nanováčků (vesikulů) obsahujících mikroRNA a další signální molekuly, které působí prostřednictvím odlišných buněčných drah.

Výzkumníci potvrdili, že tyto exosomy po 48 hodinách podávání zvýšily průměr myotub (tj. základních stavebních jednotek svalových vláken) až o 40 % a ovlivnily syntézu proteinů prostřednictvím mechanismů nezávislých na konvenční signální dráze mTOR, kterou aminokyseliny obvykle aktivují. Zato však zvýšily expresi iniciačních faktorů translace, zejména eIF4A.

Ještě významnější je, že v ošetřených svalových buňkách byla nalezena mikroRNA specifická pro skot (včetně miR-149-3p), což je přímý důkaz mezidruhového přenosu genetické informace z potravin do lidských buněk.

Kvalitní syrovátka vyniká v mnoha ohledech

Informační vlastnosti syrovátkového proteinu pomáhají vysvětlit, proč tato vyhledávaná bílkovina vykazuje více než 50 prokazatelných příznivých účinků na zdraví, od posílení imunitních funkcí a produkce glutathionu až po zlepšení kognitivních funkcí a metabolického zdraví. Jak jsem podrobně zdokumentoval ve svém výzkumu, biologické účinky syrovátky sahají daleko za její aminokyselinový profil a ovlivňují prakticky všechny systémy v těle.

Zásadní význam má zdroj a kvalita syrovátky. Stejně jako vám nebude správně fungovat software s vadným kódem, mohou být poškozeny i biologické informace v mléčných výrobcích. Vezměme si relativně nedávnou mutaci (došlo k ní přibližně před 8 000 lety), jejímž výsledkem bylo mléko s beta-kaseinem A1, jenž se od původního kaseinu A2 liší jedinou aminokyselinovou záměnou – v podstatě jde o biologickou softwarovou chybu. Tato mutace způsobuje uvolňování beta-kasomorfinu-7, peptidu, jenž v organismu citlivých osob spouští různé zánětlivé stavy a poruchy trávení.

Tento zdánlivě nepatrný genetický posun, jenž se projevil u mléčného skotu, podtrhuje, jak i velmi drobné změny informačního obsahu potravin mohou významně ovlivnit lidské zdraví, a zdůrazňuje, proč je při zvažování terapeutického potenciálu syrovátky velmi důležitý její zdroj.

Jednotlivé živiny versus celek

Dokonce i pokrokové nutriční směry dosud přistupují k živinám jako k izolovaným „účinným látkám“. Vyjmeme-li však jednotlivé živiny z kontextu celistvosti dané potraviny, přijdeme krom jiných věcí i o signální molekuly – mikroRNA, exosomy a s nimi spojené sloučeniny – které určují genovou expresi a regeneraci. Žádný doplněk stravy ani syntetická výživa nedokáže tuto symfonii replikovat.

Exosomový jazyk rostlinné říše

Tento systém přenosu informací se neomezuje jen na živočišné potraviny. Podobné schopnosti vykazují i exosomy rostlinného původu. Výzkum publikovaný v časopise Molecular Nutrition & Food Research ukázal, že exosomové nanočástice ze zázvoru, grapefruitu, mrkve a hroznů dokážou odolat trávicímu procesu, dostávají se do střevní tkáně a modulují antioxidační geny řízené Nrf2.

Říkám tomu „jedlé rostlinné telegramy“; tyto zdroje informací do organismu příjemce dodávají nekódující RNA, jež ladí imunitu, tlumí záněty a léčí střevní sliznici. Tento dialog mezi rostlinnou a živočišnou říší ukazuje, že náš vztah k potravinám sahá mnohem dál než k pouhému získávání živin.

Zásadní role strukturované vody

Exosomy tedy slouží jako balíčky genetických informací, ale stejně důležité je i buněčné prostředí, v němž působí. Zde v naší diskusi přichází ke slovu koncept strukturované vody.

Celé, tepelně neupravené rostliny a potraviny, jež byly zpracované jen minimálně, obsahují něco, co biofyzik Gerald Pollack nazval strukturovanou vodou ve „čtvrtém skupenství“ – je to kapalná krystalická matrice disponující jedinečnými vlastnostmi. Tato strukturovaná voda vytváří optimální prostředí pro biologické signální molekuly a potenciálně zlepšuje přenos a funkci exosomů a jejich nákladu v podobě mikroRNA.

Vztah mezi exosomy a strukturovanou vodou představuje ve vědě o výživě úplně novou oblast. Obojímu škodí konvenční metody zpracování potravin, jako je zahřívání, homogenizace aj., což může vysvětlovat, proč mívají celistvé, minimálně zpracované potraviny ten druh biologických účinků, které u jejich zpracovaného ekvivalentu nenajdeme, a to navzdory podobnému nutričnímu profilu.

Co z toho plyne pro stravování a medicínu

Tato změna paradigmatu má dalekosáhlé důsledky:

1. Nutriční epigenetika – Při jídle probíhá nejen „tankování paliva“, ale i aktualizace softwaru. Čím větší rozmanitost kvalitních potravinových zdrojů, tím větší genetické obohacení, jež našim buňkám poskytuje přístup k širšímu spektru biologických informací.
2. Fytoneuroendokrinní systém – Rostlinné mikroRNA se propojují s lidskými neuroendokrinními obvody a nabízejí přirozená řešení tam, kde selhávají farmaceutické přípravky, jež obvykle cílí jen na jeden konkrétní mechanismus.
3. RNAi-GMO jsou ještě horší, než se předpokládalo – Pokud mohou rostlinné RNA přepisovat geny savců, pak mohou geneticky upravené plodiny s interferencí RNA přinášet neznámá rizika. 
4. Genomická integrita – Stejně jako je tomu v případě kaseinu A1 a A2, mohou mít nepatrné změny v obsahu informací v potravinách obrovský vliv na lidské zdraví.

Praktické využití

Abychom maximalizovali informační potenciál potravin, je vhodné:

• Upřednostňovat minimálně zpracované, biologicky rozmanité potraviny (bio či sbírané ve volné přírodě) bohaté na nativní exosomy: naklíčené luštěniny, syrové ovoce, syrovátku zpracovanou za studena (nejlépe z mléka typu A2), čerstvé bylinky a fermentovanou zeleninu.
• Zachovávat celistvost potravin pomocí šetrných metod přípravy, které nepoškozují biologické signální složky.
• Jíst co nejrozmanitěji, abyste získali přístup k co nejširšímu spektru informačních molekul.

Nové paradigma

Tato zjištění znovuoživují moudrost našich prapředků: jídlo je dialog mezi druhy, koevoluční partnerství, které dalo vzniknout našim genomům. Návratem k celistvým potravinám připraveným s úctou obnovíme tento skrytý dialog, aktivujeme si dráhy kmenových buněk, podpoříme si imunitu a zpomalíme biologické stárnutí.

Když chápeme jídlo jako informaci, mění se výživa z kvantitativní vědy o kaloriích a gramech na kvalitativní vědu o biologické signalizaci a genetické expresi. Tento pohled vysvětluje, proč mohou nutričně „totožné“ potraviny přinášet dramaticky odlišné fyziologické výsledky.

Jak kdysi napsal Arnold Ehret: „Hrob si hloubíme vlastními zuby.“ Když však pochopíme, že jídlo je zdroj informací, naše talíře se stanou stránkami, na nichž se bude, sousto za soustem, přepisovat příběh o našem zdraví.

Zdroj