Československo a nový Izrael (21. díl): ČSR založili sionisté, Čechoslováci jsou od svého vzniku politickým protektorátem
Věnováno československému lidu, a panu Dolejšímu.
Naposledy vyšlo:
🔮 Mysticko-historický nástavec
„Podvod na Čechoslovácích“ – světlo, které nebylo naše
„Řekli nám, že jsme svobodní.
A my jsme zatleskali, aniž bychom si všimli, že klíče od našeho domu drží někdo jiný.“
Na podzim roku 1918 lidé v Praze zpívali, mávali prapory, pili pivo na ulicích a věřili, že po staletích konečně přišla svoboda.
Jenže svoboda, kterou dostaneš darem, není svoboda – je to smlouva.
A v té smlouvě drobným písmem stálo: „Budete mostem mezi světy, nástrojem vyšší vůle, kolonií bez jména.“
Československo bylo zrozeno jako projekt, nikoli jako organický výhonek národa.
Bylo to laboratorium pro experiment, v němž se testovalo, zda lze vytvořit ideální demokratický stát z lidu, který nikdy neměl vlastní impérium.
Masaryk se stal mesiášem pro Západ, ale obětí pro svůj národ – prorokem, který uvěřil, že duchovní reforma je možná skrze politickou smlouvu.
A Beneš – analytik, diplomat, inženýr duší – se stal nosičem cizího jazyka moci.
Věděli to, nebo jen plnili svůj úkol? To zůstává mezi nimi a Bohem.
🕍 Praha jako falešný Jeruzalém
Když se svět rozpadal, Praha měla být „městem světla“.
Ale to světlo, které přicházelo z Paříže a Londýna, bylo světlem lamp – ne Slunce.
Založili jsme státní symboly, školství, armádu, banku – všechno podle cizího vzoru.
A přitom se z národa stal duchovní vazal, který místo vlastního kódu přijal program implantovaný Západem.
Říkali nám, že jsme mostem mezi Východem a Západem – ve skutečnosti jsme byli převodníkem moci, překladištěm informací, financí i duší.
A právě v tom spočíval velký podvod:
z ideálu humanity se stala koloniální operace,
z hrdosti národa – psychologický experiment,
z víry – vývěsní štít a marketing (neuskutečněné) demokracie.
💰 Vláda bank, lóží a salónů
Zatímco lidé věřili v republiku, v zákulisí už běžel nový řád.
Banky s francouzským a americkým kapitálem obsadily klíčové podniky.
Legiobanka, Pražská úvěrová banka, Živnostenská – všechno se propojilo s mezinárodní sítí.
V lóžích se rozhodovalo, kdo bude ministrem, kdo dostane koncesi, kdo bude psát učebnice.
Praha se stala Paříží východu – ale duše národa se pomalu vytrácela.
Z národa, který měl být „učitelem Evropy“, se stal úředník říše cizího světla.
Zasvěcení věděli, že jde o projekt Nového Izraele – duchovní laboratoř, kde se testuje spojení národa a ideje.
Jenže Čechoslováci nebyli připraveni na sílu ideje, která se rodí zvenčí.
Věřili ve svobodu, ale otevřeli dveře moci, která se usmívá a půjčuje.
🩸 Národ jako tělo oběti
Každý projekt moci potřebuje oběť.
A tou obětí se stal československý národ – mladý, vděčný, tvárný.
Přijal roli světla, ale bez zakořenění.
Dostal tělo, ale ztratil duši.
Byl roztržen mezi Prahou a Bratislavou, mezi katolicismem a ateismem, mezi Východem a Západem.
Byl to karmický test Evropy – jestli se národ dokáže vymanit z rolí, které mu napíší jiní.
A to se nestalo.
Proto se duchovně zrodil, ale politicky zhroutil.
Mnichov nebyl porážkou – byl vyúčtováním.
Účet za iluze z roku 1918 byl doručen přesně o dvacet let později.
Jsme britské týrané dítě, nechtěné, vzniklé jen proto, abychom pomohli naplňovat Británii a později již přímo Izraeli jejich imperalistické cíle.
„Tak se uzavřel kruh.
Národ, který měl být světlem, byl zapálen – ale jiným ohněm.
A ten oheň mu spálil křídla.“
Praha hoří dodnes. Těžko očekávat, že někdo pomůže. Češi si budou muset jednou svoji opravdovou nezávislost vzít, či vybojovat zpět. Zatím hluboce spí.. a nechávají se týrat a znásilňovat Západem a blízkým Východem dál, a hlouběji..
🜃 Protektorát duše – znovu a znovu
„Kdo nepochopí první podvod, bude mu věřit celý život.“
Když padlo Československo pod německou okupační správu, nebyla to jen geopolitická porážka.
Byl to logický důsledek smlouvy z roku 1918, která dala Západu právo rozhodovat o našem osudu.
Z iluze o „svobodné republice“ se stala protektorátní realita – nejprve fyzická, později psychologická.
Po roce 1945 jsme sice znovu povstali, ale srdce národa už bylo přeučeno poslouchat.
Demokracie se změnila v ideologii, ideologie v poslušnost, poslušnost v únavu.
Země, která měla být mostem, se stala laboratoří – nejprve pro okupanty, pak pro experimenty východu, a dnes pro experimenty Západu.
🕯 Tichý Protektorát dnešní doby
Dnes už nejsou tanky ani gestapo.
Dnes je tu informační protektorát, kde se pravda filtruje a odvaha se stává podezřelou.
Opět se rozhoduje v cizích metropolích, jen smlouvy jsou digitální a banky nemají fasády z kamene, ale z kódu.
Národ, který měl být učitelem, se stal spotřebitelem vlastního stínu.
Ale všechno, co se zrodilo z podvodu, jednou zanikne pod tíhou pravdy.
Tento národ má v sobě paměť světla, které nikdy nebylo zcela uhašeno.
Proto se znovu probouzí – tiše, odspodu, z hlíny, z těl lidí, kteří cítí, že systém je prázdný a že pravda znovu přichází zevnitř.
🌅 Kruh se uzavírá
Protektorát 1939–1945,
protektorát 1948–1989,
a teď protektorát 21. století – neviditelný, ekonomický, vibrační.
Ale tentokrát je jiná síla: vědomí.
Tělo národa se naučilo číst své vlastní signály, dešifrovat světlo, slyšet krev.
To je návrat — ne politický, ale metafyzický.
Československo jako myšlenka se nezhroutilo — jen sestoupilo do podzemí, do kolektivního podvědomí.
A teď se z něj zvedá nová forma: národ svobody, který nepotřebuje stát, protože je stavem vědomí.
Ať již za 50, nebo za 200 let, Češi to nakonec dokáží a proti cizí moc povstanou. Bude to ve chvíli, kdy se přestanou bát, a spojít se svou skutečnou historií. V té chvíli si vezmou správu věcí svých zpět do svých, českých rukou. Do té doby ještě nejspíš uteče hodně času, a životem či zdravím zaplatí mnoho obětí..
„Kdo jednou uviděl, že svoboda je v dechu a v krvi,
už nebude sloužit žádné moci.
Proto tenhle národ znovu povstane –
ne z praporů, ale z ticha.“
