Jak je to vlastně s ropou? Máme se bát, že dojde?
Rhoda Wilson, Expose News
Existují dvě základní teorie o původu ropy: biotická a abiotická.
Možná vás napadá, že debatovat o původu ropy a zemního plynu může bavit jen příslušné odborníky, ale ono je opravdu důležité vědět, zda je ropa fosilní palivo, či nikoli.
Jestliže jsou tato paliva skutečně fosilní, pak jsou jejich zásoby omezené a v určitém okamžiku bude nutné spolehnout se na alternativní zdroje energie.
Pokud se však o fosilní paliva nejedná a ropa se zemním plynem vznikají nějakou formou abiogeneze – přirozeným procesem tvorby z neživé hmoty – pak není potřeba vývoje alternativních paliv zdaleka tak naléhavá.
Podle biotické teorie pocházejí ropa a zemní plyn ze zbytků rostlin a zvířat uvězněných pod zemí před miliony let. Vznik těchto „fosilních paliv“ musel trvat věky a my je spotřebováváme mnohem rychleji, než se jejich zásoby mohou vůbec začít obnovovat.
Tato teorie o původu fosilních paliv však není nic než – teorie. Nelze popřít, že má mnoho aspektů, jež některé vědce zjevně stále matou. Co když je to celé jinak?
Abiotická teorie předkládá opačný názor, který lze doložit významnými důkazy. Objevila se už před staletími; mezi její proslulé zastánce patřil i Dimitrij Mendělejev, jenž se zapsal do historie vědy mimo jiné svou periodickou tabulkou prvků.
Abiotická teorie vzniku ropy
Ačkoli jsou chemické pochody, jejichž prostřednictvím má ropa podle abiotické teorie vznikat, poměrně složité, environmentální chemik Tristan Coleman tvrdí, že její základní princip je ve skutečnosti poměrně jednoduchý.
Uhlík přítomný v magmatu pod zemskou kůrou reaguje s vodíkem a vytváří metan a další uhlovodíky, přičemž vzniká mnoho chemicky složitých mezistupňů. Některé minerální horniny, jako je žula a jiné horniny na bázi křemíku, působí jako nevyčerpatelné katalyzátory, které tento proces urychlují.
Experimenty ukázaly, že za extrémních tepelných a tlakových podmínek je možné přeměnit oxid železa, uhličitan vápenatý a vodu na metan a uhlovodíky obsahující až deset atomů uhlíku. Takové experimenty prováděli v minulém století ruští vědci, v nedávné době také výzkumníci v USA, nověji též ve Švédsku.
Podmínky panující v zemském plášti by dostačovaly k tomu, aby se tyto menší uhlovodíky polymerizovaly na molekuly s delším řetězcem, které se například nacházejí v ropě. Navíc omezené množství kyslíku přítomného v zemském magmatu brání uhlovodíkům v hoření i přes značné horko a tlak.
Uhlovodíky abiotického původu pak migrují ze zemského pláště do kůry, dokud neuniknou na povrch nebo jim v pohybu nezabrání nepropustné vrstvy, pod nimiž se následně tvoří ropná ložiska.
Podle abiotické teorie bude ropy pořád dost
Odborníci, kteří obhajují abiotickou teorii, bývají považováni za kacíře, podvodníky nebo v nejlepším případě idealisty. Tito lidé tvrdí, že ropa může pocházet z uhlovodíků, které existovaly před miliony let v obrovských ložiscích hluboko v jádru Země. Tento zdroj uhlovodíků prosakuje skrz vrstvy naší planety a pomalu doplňuje zdroje ropy. Jinými slovy, obrací paradigma fosilních paliv naruby.
Ruští a ukrajinští geologové
Článek dr. J. F. Kenneyho z roku 1996 s názvem „Special Edition on The Future of Petroleum” (Speciální vydání o budoucnosti ropy) poukazuje na to, jak se předpovědi, že lidstvu brzy dojde dostupná ropa, „v zásadě odvíjely od archaické hypotézy z 18. století, podle níž se ropa nějakým zázračným způsobem vyvinula z biologického detritu a tudíž je její množství omezené.“
Hypotéza, že ropa pochází z biologického materiálu (fosilií), „byla během posledních čtyřiceti let nahrazena moderní rusko-ukrajinskou teorií o abysálním, abiotickém původu ropy, která říká, že ropa je prapůvodní materiál vyvržený z velké hloubky“, napsal Kenney.
Ve své práci Kenney citoval profesora Vladilena A. Krajuškina, přesvědčeného zastánce abiotické teorie a předsedu Katedry průzkumu ropy Ukrajinské akademie věd, který uvedl:
„Jedenáct velkých a jedno gigantické ropné a plynové pole popsané v tomto článku bylo objeveno v oblasti, která byla před čtyřiceti lety označena za oblast bez potenciálu pro těžbu ropy. Průzkum těchto polí byl proveden zcela v souladu s moderní rusko-ukrajinskou teorií o abysálním, abiotickém původu ropy.
Vrty, které vedly k těmto objevům, byly záměrně prodlouženy hluboko do krystalické podložní horniny, kde se nachází největší část zásob. Tyto zásoby činí nejméně 8 200 milionů tun vytěžitelné ropy a 100 miliard kubických metrů vytěžitelného plynu, a jsou tak srovnatelné se zásobami na severu Aljašky. Podle konzervativních odhadů budou tato pole po příslušné technické přípravě pokrývat přibližně třicet procent energetických potřeb průmyslové země, jakou Ukrajina je.“
Vladimir Kučerov je ruský geolog žijící ve Švédsku a profesor na Katedře energetické techniky Královského technického institutu (KTH) ve Stockholmu. V roce 2009 se stal spoluautorem článku publikovaného v časopise Nature Geosciences.
Myšlenka, že ropa pochází z fosilií, „je mýtus… musíme tento mýtus změnit,“ řekl Kučerov. „Ložiska ropy a zemního plynu se mohou nacházet ve všech druzích hornin.“
Alexander Kička z Ukrajinské národní akademie věd odhadl, že 60 % veškeré ropy je abiotického původu. Uvedl, že společnosti by měly vrtat hlouběji, aby ji našly.
Kička řekl, že ropa se může nacházet ve všech druzích geologických struktur, jako jsou vulkanické horniny nebo hlubokomořské termální průduchy, kde dnes ropné společnosti nehledají.
Eugene Island
Na ostrově Eugene Island v Louisianě se v roce 1995 ukázalo, že ropná pole se po vyčerpání záhadně znovu doplnila. Zjištění dr. Jean K. Whelanové, která se podílela na průzkumném programu amerického ministerstva energetiky, podle všeho podporují abiotickou teorii. Whelanová zjistila, že ropa pravděpodobně pocházela z velkých hloubek, jak tvrdí zastánci abiotické teorie.
V roce 1999 The Wall Street Journal oznámil:
Těžba na ropném poli hluboko v Mexickém zálivu u pobřeží Louisiany měla před lety poklesnout. Po určitou dobu se ropné pole chovalo jako všechna ostatní: po svém objevení v roce 1973 dosáhla těžba na ropném poli Eugene Island 330 vrcholu, jenž odpovídal přibližně 15 000 barelům denně. Do roku 1989 se těžba snížila na přibližně 4 000 barelů denně.
Pak se náhle – někteří dokonce říkají, že nevysvětlitelně – situace radikálně změnila. Pole, provozované společností PennzEnergy Co., nyní produkuje 13 000 barelů denně a odhad zásob vylétl z 60 milionů na více než 400 milionů barelů. Ještě podivnější je, že vědci studující toto pole tvrdí, že ropa vytékající z potrubí má geologický věk zcela odlišný od ropy, která tam tryskala před 10 lety.
Velká ropná konspirace
Zastáncem abiotické teorie byl též nyní již zesnulý astronom Cornellovy univerzity Thomas Gold, který tvrdil, že ropa obsahuje organické sloučeniny nikoli proto, že pochází z fosilií, ale proto, že obrovské kolonie bakterií žijící v hlubinách Země se živí uhlovodíky nacházejícími se hluboko v zemském plášti.
Věřil, že uhlovodíky, které používáme, pocházejí z chemických zásob, které jsou staré jako Země sama. Od ropné krize v 70. letech Gold tvrdil, že Země je na tyto uhlovodíky nesmírně bohatá a že je jich stokrát více, než si myslí většina geologů, ropných společností nebo vedoucích představitelů OPEC. Obecná víra v nedostatek těchto paliv, která žene ceny benzínu vzhůru a vyvolává obavy z inflace, je podle Golda pouhou iluzí, která po desetiletí slouží zájmům ropných producentů.
V roce 2012 vydal autor a spisovatel Jerome Corsi knihu s názvem „Velká ropná konspirace: Jak americká vláda před Američany utajila, že nacisté objevili abiotickou ropu“.
V knize vysvětlil, že nacisté o abiotickém původu ropy věděli a že vyráběli syntetickou ropu z uhlí. Vyvinuli takzvaný Fischer-Tropschův proces, založený na rovnicích, vycházely z toho, že Země produkuje ropu pod intenzivním tlakem a v horku, jež vládne v jejím nitru – a tak se to děje i dnes.
V rozhovoru pro Crosstalk America krátce po vydání jeho knihy Corsi řekl, že Fischer-Tropschovy rovnice vysvětlují, že Země hluboko ve svém plášti přirozeně vytváří ropu. „Je nesmysl si myslet, že ropa je fosilní palivo,“ prohlásil.
Corsi vysvětlil, že na počátku biotické teorie (teorie fosilních paliv) stálo tvrzení, že ropa pochází z těl mrtvých dinosaurů. Poté její zastánci přešli k tvrzení, že ropa pochází z hmoty pravěkých lesů. „Jakmile se od této teorie začalo ustupovat, její zastánci řekli: ‚Ach, je to plankton a další, hlubší biologický materiál‘ … celý tento nápad včetně myšlenky, že existuje kerogen, což je předropná gumovitá látka, která se nachází v sedimentární hornině tvořící ropu, je nesmysl. Takhle chemie nefunguje,“ řekl Corsi.
Nacisté si uvědomili, že za intenzivního tlaku a tepla, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, minerály obsahující vodík a minerály obsahující uhlík v přítomnosti katalyzátorů, jako je oxid železa, tento vodík a uhlík uvolňují. To vede k tvorbě uhlovodíkových molekulárních řetězců, jež se vyvíjejí v produkty, které známe jako ropu nebo zemní plyn.
„Jedná se o nepřetržitý proces. Probíhá to neustále. Je to pro Zemi přirozené. Celá sluneční soustava hojně produkuje různé formy uhlovodíků,“ tvrdí Corsi.
Také teorie „vrcholu těžby ropy“ je podle Corsiho nesmysl. Tato teorie vznikla, když jeden chemik společnosti Shell Oil „vzal ubrousek a nakreslil na něj zvonovou křivku, Hubbertovu křivku, a v podstatě řekl, že máme spoustu ropy, pak dosáhneme vrcholu její spotřeby a poté dojde k jejímu vyčerpání. Ale tyto předpovědi se nikdy nenaplnily.“ Všimněte si, že Corsi to řekl v roce 2012. Všimněte si také, že v roce 2020 ho agentura AP News neprávem označila za „konspiračního teoretika“.
Peak Oil (vrchol těžby ropy) je hypotetický bod, v němž globální produkce ropy dosáhne svého maxima a začne nezvratně klesat. Již desítky let je toto nezpochybnitelným dogmatem ekonomiky zdrojů.
Podle Encyklopedie Britannica byl prvním člověkem, který veřejně prosazoval teorii vrcholu těžby, americký geolog Marion King Hubbert, který v letech 1943 až 1964 pracoval jako výzkumník pro společnost Shell Oil Company a vyučoval geofyziku na Stanfordově univerzitě a dalších institucích. V roce 1956 Hubbert představil studii, v níž znázornil produkci ropy v USA na Gaussově křivce, která předpovídala vrchol produkce mezi lety 1965 a 1975 a následný pokles.
Časopis Forbes v článku z loňského roku přiznal, že existují stovky chybných předpovědí vrcholu těžby ropy. Podle časopisu Forbes dělají autoři všech těchto předpovědí stejnou chybu: neberou v úvahu, že těžba ropy je ze své podstaty politickou záležitostí. V článku je uvedeno, že „víra v tuto předpověď ovlivňuje politiku mnohem více než jakákoli objektivní analýza“.
