Jak učit dítě meditovat

Sarah Herrington  / Lorraine Murray

Meditace a bdělá pozornost (mindfulness) byly mnoho let standardně považovány za „činnost“ příslušící dospělým, ale to se začíná měnit. Roste zájem učit děti těmto technikám a naučit je odpočívat, zbavovat se stresu a spojit se se zdrojem klidu, který se nachází v nitru každého člověka. Učit děti meditaci nemusí být úkol pro odborníky, kteří se věci věnují léta. Podle mých zkušeností mohou své děti naučit meditovat i úplní začátečníci, ať se jedná o učitele jógy, učitele ve školách, prarodiče nebo rodiče.

V dnešním světě, charakteristickém neustálým přetěžováním smyslů, potřebují děti meditaci stejně jako dospělí. Meditace jim pomáhá lépe se soustředit, ovládat emoce a naučit se pozorně vnímat události vnější i vnitřní. Poskytuje jim vědomí vnitřního středu, a tím pádem i větší odolnost.

Jenže zatímco u meditace dospělých jde hlavně o to, obrátit smyslové vnímání do nitra, u dětí bývá prvním krokem vědomé zkoumání smyslů, než je budou moci „obrátit dovnitř“ tak jako my.

Učit děti meditaci je zcela specifická osobní cesta jak pro ně, tak pro vás. Děti zhusta nereagují, jak bychom chtěli, a s meditací to není jiné. Můžeme je vést k tomu, aby se posadily a zavřely oči, ale když nebudou chtít oči zavřít, nemá smysl je nutit. Poskytněte dítěti něco, na co se bude moci dívat (pokud sedíte, tak na podlaze, pokud ležíte, tak na stropě), aby netěkalo očima všude okolo. Požádejte dítě, aby svůj zrak uvolnilo tím, že se nejprve bude „dívat koutky očí“ (neboli aby použilo periferní vidění, při němž se mozek lépe uvolní).

K bdělé pozornosti a meditaci existuje mnoho přístupů, ale nikdy byste neměli mít konkrétní cíl. Stanovte si záměr, ale snažte se nelpět na něm. Nechte všechno jít svou cestou a nechte svoji zvídavost, ať se těší z pozorování. Když budou děti neposedné, veďte je k většímu kontaktu se zemí; někdy se však musíme uvolnit a nechat jejich energii, aby si našla svoji vlastní rovnováhu. Klidné sezení nebude asi pro dítě zprvu přirozené, ale červené polštáře (červená dobře uzemňuje nepokojnou energii) pod nohama nebo zadečkem pomůžou.

Vyzkoušejte těchto několik meditačních cvičení:

1. Poslouchejte! (meditace se zvonkem) –  Požádejte děti, aby si sedly do tureckého sedu a zavřely oči. Cinkněte zvonkem nebo ťukněte na triangl (použít můžete i tibetskou mísu), děti ať pečlivě poslouchají. Cílem je zkoumat sluch jako jeden ze smyslů. Řekněte dětem, aby zvedly ruku, až budou mít pocit, že se zvuk vytratil. Pak mohou zkoušet pozorné poslouchání bez zvonku – zavřete oči a poslouchejte zvuky kolem. Které jsou k vám nejblíž? Které jsou daleko? Které jsou napravo nebo nalevo? Tuto meditaci můžete zkoušet i venku nebo v posteli těsně před usnutím.
2. Zpívejte! (relaxační píseň) – Tato meditace spojuje zvuk s dotekem a dokáže přivést i ty nejmenší děti na místo pokoje a míru. Děti se posadí a prozpěvují buď mantru sa – ta – na – ma (SA – nekonečno, vesmír, začátek; TA – život, bytí; NA– smrt; MA – znovuzrození), nebo například nějakou konfirmaci – jde jen o to, aby měla čtyři slabiky. Při každé z nich se palce spojí s jiným prstem, počínaje ukazovákem po malíček. Pěkně je to zřejmé v tomto videu. Nejprve se zpívá, pak se šeptá a nakonec si každý zpívá jen v duchu. Je to velmi uklidňující cvičení, které lze s dětmi provádět kdekoli, kde je potřeba, aby se zklidnily, od školní třídy po kupé ve vlaku.
3. Dýchejte! (nádech a výdech na pět) – Váš dech je s vámi neustále. Naučit se vnímat dech je důležitý předpoklad pro meditaci a lze to už v dětském věku. Zkuste nádech na pět / výdech na pět a při dýchání počítejte na prstech. Cítíte, jak vám při dýchání stoupá a klesá hruď? Cítíte, jak do vás vzduch nosem vstupuje a zase z vás odchází?
   
   4. Dívejte se! (pozorování mráčků) – Tiše seďte a soustřeďte se na dýchání. Když se objeví nějaké myšlenky nebo pocity, představujte si je jako mraky plující po obloze a tou oblohou je mysl. Můžete sledovat, jak mraky připlouvají a odplouvají a jak mění tvar stejně jako skutečné mraky. Děti to asi dlouho nevydrží, ale je to výborná příprava na meditaci v dospělosti. Je dobré takto zprostředkovávat dětem vědomí, že se vše stále mění a všechno nakonec přejde.

Při učení praktikujte i vy – Vyučování meditace je obousměrná silnice. Učíte dítě a zároveň se učíte sami. Když žádáte děti, aby sledovaly svůj dech, uvědomovaly si své tělo a uvolňovaly je, dělejte totéž. Takto bude zkušenost nejpřínosnější pro všechny zúčastněné.

Zdroj

Zdroj 2