Jirkovou optikou (314. Novodobí Židé, aneb chemtrailsoví čú..ci*], to jsme my!)

*] za výraz se omlouvám, není z mého slovníku, ale ze slovníku pražských novinářů.

„Pražský kurvy to jsme my, to jsme my, to jsme my, my, my!“ rozezpívá se často kotel slávistických fanoušků, když třeba přijede co by hostující tým a místní začnou pískat, nebo jejich milovaný klub urážet. „Sešívaný svině, jude Slávie, anebo právě pražský kurvy,“ to zejména v mimopražských městech, samozřejmě.

Také jste si toho všimli? Lidé si ještě třeba před 2 roky v momentě, kdy jste jim začali vyprávět něco z toho, co jste za ty dlouhé porevoluční roky slyšeli na přednášce či na kursu, načetli, analyzovali, dali pracně dohromady, nebo odžili, tak si buď ťukali na čelo, nebo se vám otevřeně vysmáli, „no jo, Franta, on to má takhle, ty jeho konspirace…“

Ukazuje se přitom už i širší veřejnosti, že svět je přitom mnohem větší konspirace, než se původně zdálo. Evropská Unie… imigranti.. banky.. 11. září.. globální ekonomika.. zdravotní péče..počasí..

A přesto!

Situace se dramaticky změnila poté, co propagandisté současného anglo-saského režimu vymysleli onu lest s ruským vlivem, podle všeho když jsi v ouzkých, vymysli lidem společného nepřítele. Z všeho špatného obvinili Putina, ruské špióny a také hackery, a protože nemohli vymyslet, jak asi přesně by ten ruský vliv třeba konkrétně v případě naší vlasti vlastně měl vypadat, tak nejspíš něčím jiným, než hlavou, vymysleli, že onen vliv na ČR probíhá prostřednictvím bloggerů a konspiračních stránek.

Dost dobře jsem nechápal, jak se podařilo v Německu a potažmo v celé Evropě ve 30. letech vyvolat tak obrovskou nenávist proti Židům. Jistě, část Židů má své specifika, ale to, jak rychle a jak mohutně se rozhoupal pogrom proti nim, to by nebylo možné bez dvou věcí. Jednak mohutné propagandy tehdejších masmédií (mezi zpravodajská masová média tehdejší doby patřila tenkrát třeba ještě kina), druhak bez mohutné šuškandy a drbů mezi lidmi, zlé krve, kterou nacističtí pohlaváři vydatně přiživovali a zalévali. Tak tohle všechno mi hodně připomíná stav, který nastává v politických kruzích nyní.

Sledujeme to třeba v případě Okamury, viděli jsme to krásně v prezidentských volbách. Proti Milošovi Zemanovi šturmovala masová média, také sociální sítě, tedy klepy lidí, ale..přesto zvítězil. Režimní propagandisté nakonec našli, kde udělali soudruzi chybu. Prý zvítězil díky důchodcům, kteří si posílají nesmyslné fake maily plné konspirací, což se u propagandistů rovná lež . Tak všiml jsem si sice v tátově mailovce, že kromě devíti mailů s obrázky přírodních krás je tam občas nějaká politika, kdy tu a tam je někomu vložen do pusy pozměněný, nebo dokonce vymyšlený výrok, nedávno na jeden takový údajně (ne)svůj nepravdivý výrok poukazoval herec a komediér Jiří Suchý, ovšem lidová slovesnost to má vždycky nějak. Nepřijde mi to tak nebezpečné, nebo dokonce rozdílové, aby to Zemanovi vyhrálo volby. Ale šéfideologové z kateder, think-tanků a neziskovek to vidí jinak. Viník je jasný. Kromě konspiračních „proruských“ webů jsou to tedy i čeští důchodci, kteří politice nerozumí. Jsou to často lidé, kteří prožili dva převraty, v 48. roce, pak v 68. okupaci, a v 89. další převrat, ale politice podle mladočechů z pražských médií prý nerozumí. Mladočeši tomu rozumí mnohem lépe, jako všemu, a tak jim všechny závadné odkazy v jejich osobních mailech prostě začali mazat, jako třeba Bakalovo Centrum.cz.

S obavami sleduji, jak stoupá ve společnosti prudká nenávist nejenom proti nám, lidem, kteří vidíme svět nikoli jako sérii náhod a říkají nám kvůli tomu konspirační teoretici, ale dokonce tedy již i proti důchodcům. Našim tátům, či dědečkům. Ta otázka je vždy jasná. Chtějí znát váš zdroj. V momentě, kdy někde napíšete, že čtete třeba AC24, nebo Aeronet, svého času OSUD, lidé vás začnou prudce urážet. Ano, možná i z našich úst někdy před roky vyšlo, že pravidelní diváci Událostí, komentářů jsou ovce, ovšem současné urážky na naši hlavu jsou mnohem horší. Komunisté, fašisté, prorusáci, estébáci, zmrdi, čúráci, hovada. Máme si prý vzít batohy a táhnout. Tahle země patří prý jim, pravdolaskavým a slušným lidem, kavárníkům. Možná dokonce patří, nebo bude patřit Syřanům, Marokáncům, Libyjcům, ale naše, naše už není. Máme táhnout. Máme totiž jiný názor, a jiné zdroje. To se stává na prahu 21. století tím největším hříchem a zločinem.

Napětí ve společnosti v tomto eskaluje a trošku se obávám toho, co přijde. Spějeme ke koncentračním táborům, přátelé. Odvedou tam nakonec všechny, kdo budou mít neoficiální, jiný, alternativní, zkrátka pro ně nebezpečný názor. Jiných názorů se bojí každá totalita, která není pevná ve svých kramflecích, a musí si je vykovat silou. Však je nám existence tzv. červeného a modrého seznamu, tedy lidí určených k okamžité likvidaci, a lidí určených k uvěznění, známa již roky.

Je kolem toho vždy spousta emocí, hádal jsem se v poslední době takřka výhradně kvůli Rusku. S cizími běžnými lidmi na facebooku, s novináři, s VIP, ale i s blízkými, za kterého jsem považoval třeba šéfa České homeopatie, Pavla Opelku. Vždy jsem byl v šoku, jak vážně to lidé berou, a jak by kvůli tomu snad byli ochotni vás okamžitě zavraždit.

A po zejména posledním půl roce už jsem si řekl dost, není mi lhostejná budoucnost naší země, ale za posledních 19 let v první linii už toho mám opravdu plné brýle. Jsem o 20 let starší a zdraví mám jenom jedno, a nervy také. Uvědomil jsem si také, že tohle není věc jednotlivce, ale tisíců, statisíců lidí. A jejich aktivity, anebo v případě Česka, zatím spíš pasivity. Rozumím tomu, že každý toho má už večer z práce dost, a chce spíše tupět zírat do blikající obrazovky televizoru, než čelit profesionální propagandě a tlaku establishmentu tohoto skomírajícího režimu. Cením si ale tedy aspoň toho, že si jednou dvakrát týdně sednou k těm Aeronetům, nebo si poslechnou Svobodný vysílač. A to je to, co vadí.

Říkal jsem si, že už toho bylo dost.. ano, dost bylo Maška, zjistil jsem, jak velké množství lidí zná mne, jak velké množství lidí zná OSUD.cz. Vysmívají se mi, vysmívají se nám, pohrdají námi. Jenže i tak, Češi ve volbách zvolili Zemana. I díky tomu všemu, i díky nám, možná hlavně díky nám. Dobrou práci jsme udělali, výbornou! Ale teď je čas se trošku stáhnout, nechat tu první linii, kde jsem de facto po většinu doby stál sám, proti velké přesile, bombardován zleva zprava, prostřílený už jako řešeto, a nutno říci, že jsem tu Maginetovu linii tentokrát udržel, nechat ji někomu jinému. Nechat ji samotným občanům.  To, co budou chtít, nebo to, čemu se podvolí, to budou mít.

Ano, povedlo se nám něco naprosto neuvěřitelného. Lidé v Česku, možná již celá polovina z nich, už příliš nevěří oficiálním zdrojům.. prý už jen třetina lidí věří médiím.. čím více si na zdrojích druhá strana zakládá, čím více se chvástá kde čím, tím méně jim běžný čtenář či divák věří. Lidé už nevěří České televizi a Českému rozhlasu, protože je občas, věřím, že již ne denně, sledují, poslouchají, a vidí, co se z nich valí. Lidé už nevěří propagandě, a stejně jako před sametovkou začínají poslouchat „cizí rádia“. Ne, zatím se jejich poslouchání netrestá smrtí, jako v době Protektorátu, nebo vyhozením z práce, jako v době normalizace. Zatím se trestá jen pohrdáním a urážkami. Máme však hlášeny bohužel už i ty problémy v práci a to, že lidé se tam už otevřeně bojí říkat své politické názory.

Jsme svědky i toho, že se režim snaží obrodit zkomírající sílu mediálních domů a neštítí se k tomu využít i vraždy slovenského novináře.

Rozhodl jsem se, že své veřejné vystupování na osobním profilu na sociálních sítích, konkrétně na facebooku, pro tento čas ukončím (tu a tam budu k vidění ještě na profilu jiří maria mašek – cesta životem. Už jsem unaven. Poslední tečkou bylo vlastně i to, když se nade mnou rozvášnil v profilu astrologa Antonína Baudyše Jindřich Šídlo, podle Soukupa „Karel Gott české žurnalistiky“, známý režimní novinář – spolupracovník, komentátor České televize, později Bakalova Hospodářských novin a nyní Seznamu zpráv, jejichž redakce po letech stranění Novinek Kalouskovi (zlí jazykové hovoří o tom, že si jeho ekonomická skupina zpravodajskou redakci Seznamu před lety doslova koupila) nyní již naplno přebírá prapor prorežimní propagandy v zemi. Šídlo je jedna z největších hlav mezi novináři, myšleno pamatovákem a nejspíš i iq, ovšem mám z mnoha let terapeutování lidí zjištěno, že čím větší hlava, tím zpravidla větší pýcha a v těch vysokých patrech iq už přímo těžká asocialita. A taky že jo. (viz printscreeny níže) Šídlo je zběsilý už roky, prý bych byl také, kdyby mi většina rodiny vyfičela během války komínem, napsal mi jednou v silné či slabé chvíli, to jsme si ještě občas prohodili pár vět, párkrát jsem dokonce jeho trefný či ftipný článek pochválil.. do zprávy na facebooku. Tenkrát mne ta upřímnost překvapila, ale mnohé jsem v té chvíli pochopil.

Takže.. Chtějí se mstít? Možná všem těm, kteří tenkrát mlčeli? Možná také proto instaloval Systém do vyšších pater a to nejen mediálních hlavně ty, jejichž jména, nebo původ, nesmíme vyslovovat. Ale nyní konečně Šídlo, Staněk a ostatní novináři ukazují svoji nenávist a pohrdání naplno. Ve svém svatém boji za dobrou věc, podobně jako nacisté či komunisté, nikdy nepochopí, že se opakuje to, co již tady mnohokrát v historii bylo, a že oni tentokrát stojí ne na straně utlačovaných a obětí, jako jejich dědové, ale na straně agresorů.

Připomínám jen, že pohrdání ostatními je jedním z nejtěžších karmických závdavků a prohřešků. Kdo seje vítr, svár a nenávist, sklízí mega bouři. To je však věcí Šídla a jeho bratří. Naší zase je, že musíme vydržet a musíme držet spolu. A to je to, kde zatím nejsme připraveni. Stalo se to u Toníka Baudyše na profilu, on se snaží udržovat dobré vztahy s exponenty režimu, i za cenu, že tentokrát tak nějak zamhouřil oko, nebo přímo hodil přes palubu bratra, kamaráda, kterého na jeho profilu obvinil jeden z prorežimních prominentů z páchání trestné činnosti. Vlastně podobné, za jakou je nyní popotahován a nočními prohlídkami zásahové jednotky „vyučován“ i Tibor Rostas, hlavní postava alternativy na Slovensku. Ano, Antonín Baudyš si podle svých slov nevšiml, neměl čas, ani v té chvíli, a ani později. Jen na mé důrazné upomenutí do zpráv, zda to vidí a co s tím udělá, inkrimovaný Šídlův post nakonec smazal, slovem se však nezastal. A ještě mnohem později mi napsal do zprávy, že to měl udělat jinak, a že ho to mrzí. No měl, ale neudělal. A už vůbec ne veřejně.

Nejsme spolu, přátelé, nejsme svorní, jsme rozdrobení.. Vzpomínám si, jak mi před 15 roky oponoval ohledně 11. září. „Proboha, Jirko, proč by si to Američané bořili sami?“, a měl na tváři přesně ten škleb, jako mnozí další v dnešní době, jako by ve skutečnosti říkal: „Ty jsi fakt tele, že tomuhle věříš?!“ Nakonec se na „konspirační vidění“ pod tíhou dalších světových událostí zaměřil a přijal jej také, i když nepřijímá zdaleka všechno a ještě mnoho věcí nevidí v souvislostech, zejména esoterických souvislostech. Přesto je jeden z nás, který je hodně slyšet, tentokrát za cenu „po mně potopa“. Jenže to je stará smlouva, to není nové paradigma, kdy by mělo přijít My, místo Já. Možná budeme čekat ještě 10 let, a možná také tisíc. Zatím nejsme připraveni. Dobrá, už to vidím a respektuji. Raduji se ze stále většího počtu čtenářů Aeronetu či posluchačů Svobodného vysílače, z druhé strany vidím, že je to přeci jenom taková ta rovina emocí, zjednodušených zkratek, a pro hlubší a konsistentní práci s přesahem na mnohé další obory zatím není prostor. Možná o to více si vážím vás, svých čtenářů, kteří jdete se mnou a názorově se vyvíjíte díky poznání za ty společné roky, téměř dvacetiletí. I tak ovšem, je nás stále méně a tak je možné, že už to důležité bylo řečeno, zasazeno, a může to nyní zrát další dvacetiletku. Nebo století.

Ale tedy zpět k modrému infernu.

Stále více vychází najevo, že facebook je navíc sociální experiment zaměřený na ovládání a manipulování lidí. I tak jsme tam mnozí prožili skvělé časy, našli mnoho lásek, či klientů, prodali starý nábytek či dali do dobrých rukou domácího mazlíčka, ale vzniká akutní potřeba vytvořit novou sociální síť, na jiných základech, a skutečně nezávislou. Takovou, která by lidem pomáhala, a činila je šťastnými, a ne je rozhádala a likvidovala. Mezitím studujme, meditujme, scházejme se, kujme pikle, v řádu tisíců, oni nás všechny zavřít nemohou, pouze pár z nás a naši věc musí převzít další. Co se mne týče, místo velkého dávání budu brát, čerpat, učit se. Místo dvacetiletého jangu konečně jin a s ním snad i konečně trochu zvolnění a odpočinek. Udělal jsem, co jsem mohl, spíš mnohem víc. Mám z toho dobrý pocit a stovky lidí, kteří když mne někde vidí, potkávají, děkují. Děkuji já vám, že jsem mohl, a že jste tu byli.

Pořád ještě chvíli budete moci číst mé pohledy zde na Věku Světla, připravuji terapeutický výcvik, píši knihu o psychosomatice, dál vedu terapeutické skupiny, a homeoterapeutické klienty. Potřeboval bych, aby den měl padesát hodin, a ty 4 hodiny denně, co nebudu na facebooku, mi docela mohou pomoci.

A teď již jen držet palce.. Dej Bůh, ať se to těm ruským hackerům nakonec podaří.

 

Přílohy

Šéfkomentátor významných pražských médiích v pohrdací ráži.. Jindřich Šídlo v ráži, aneb pražské žurnalistické pohrdání.. Ano, můj přátelský pozdrav-popíchnutí nebylo přátelsky přijato.. ba naopak.

Luděk Staněk, redaktor Reflexu… a „produktivní debata se slušnočechy a mladočechy u něj na profilu“

 

A ty chemtrailsy?! Mají pravdu, neexistují. To přece každý rozumný člověk ví. A až to jednoho dne oficiálně oznámí v té jejich televizi.. stejně tomu neuvěří.