Koronakrize vyvolala v Japonsku strmý nárůst počtu sebevražd
(Natural News) Experti v Japonsku přičítají výrazný nárůst počtu sebevražd, jenž byl zaznamenán v srpnu, probíhající koronakrizi.
Na datech se nejvíce odrazil nebývale vysoký poměr žen a školáků, kteří si vzali život.
COVID-19 neblaze dopadá na psychiku školáků a studentů
Sebevražda je sice stále hlavním důvodem předčasného úmrtí v Japonsku, ale celkový počet sebevražd dosud klesal. Vše změnil COVID-19.
Vládní statistiky odhalily, že celkový počet sebevražd prozatím vzrostl o 15,4 %, na 1 854 případů. Oproti roku 2019 o 40 % vzrostl počet žen, které si vzaly život; žáků základních a středních škol bylo o polovinu víc než předtím.
Podle průzkumu japonského Národního střediska pro vývoj a zdraví dětí je pro 70 % školáků koronavirus zdrojem stresu.
Průzkum odhalil i to, že 32 % školáků nechce, aby někdo (včetně rodiny) zjistil, že jsou covid-pozitivní. Přitom 22 % by se nechtělo dostat do kontaktu s nikým, kdo má covid, a to ani poté, co se vyléčil.
Ani po znovuotevření škol a návratu ke zdánlivému normálu se školáci necítí o mnoho lépe. Většinou se namáhavě snaží dohnat látku, která jim utekla, a tudíž se cítí pod tlakem.
Po přerušení výuky z důvodu pandemie ještě zesílil fenomén „futoko“, který spočívá v tom, že děti odmítají chodit do školy. Už u pětiletých dětí se stává, že hovoří o smrti nebo o tom, že „by chtěly úplně zmizet“.
Vystresovaní rodiče přehlížejí signály stresu u dětí
Mayumi Hangai, lékařka působící ve výše zmíněném centru, varovala, že rodičům kvůli jejich vlastnímu stresu v mnoha případech chybí empatie vůči dětem.
Upozornila také, že stres a zoufalství rodičů se může snadno přenášet i na děti, kterým kvůli uzavření škol a sociální distanci chybí sociální ventil a stres se v nich hromadí, až může dojít k něčemu velmi špatnému.
Globální nárůst „úmrtí ze zoufalství“
Přesně určit dopad pandemie na duševní zdraví obyvatelstva není úplně snadné, neboť na rozdíl od Japonska mnoho zemí (včetně USA a Číny) vyhodnocuje počty sebevražd až zpětně, po konci kalendářního roku nebo dokonce po několika letech.
Odborníci nicméně předpokládají, že letos probíhá vlna úmrtí souvisejících s pandemií (a přitom nezpůsobených přímo covidem-19). Jednotlivé případy lze už teď vysledovat na sociálních médiích.
Vedoucí ekonom Asijské rozvojové banky Yasuyuki Sawada se domnívá, že zkoumání aktuálních počtů sebevražd pomůže expertům vyhodnotit, které skupiny jsou nejrizikovější. Sawada, jenž působil jako profesor na Tokijské univerzitě a napsal několik knih o prevenci sebevražd a jejich ekonomickém dopadu, má za to, že jakmile lokální vlády určí, které věkové skupiny a která povolání jsou v tomto směru nejrizikovější, budou moci rychle zavést preventivní opatření.
Podle jedné americké studie, která vyšla v květnu, by mohlo v průběhu dalších deseti let zemřít ještě 75 000 lidí „ze zoufalství“ souvisejícího s pandemií. Tento údaj zahrnuje sebevraždy a úmrtí v důsledku předávkování návykovými látkami.
I v Koreji, která má ze zemí OECD standardně nejvyšší počet úmrtí vlastní rukou, byl zaznamenán nárůst sebevražd u žen v období od dubna do června. Celkové počty však v porovnání s loňským rokem kupodivu klesly.
Japonci se pokoušejí problém řešit pragmaticky – investicemi do infrastruktury péče o duševní zdraví. Vláda již v dubnu vyčlenila pro preventivní práci 2,6 miliardy jenů, v červenci pak dalších 1,1 miliardy. Otázkou je, do jaké míry to pomohlo.
