Jirkovou optikou (376. Ozón – „jedovatý kyslík“ ?)

Trošku navazuji na můj článek o dýchání, nedávno zde. S ozónem se nesetkáváme na VS poprvé, index článků najdete zde.

Pokud se zamýšlíme nad covid současnou situací, resp. nad projevy problémů s dýcháním, krví, srdcem, koagulací a trombózami, dříve či později se musíme dostat i k trojmocnému kyslíku, tedy O3, ozónu.

Ve vrchních částech astmoféry nás chrání před kosmickým a UV zářením. Co by se stalo, pokud by záření proniklo níže? Vytvořil by se i níže ozón? Velmi pravděpodobně ano. Ostatně, nastupuje vždy, když je „ve vzduchu“ něco nebezpečného pro život. Proč je tedy považován za jedovatý, proč si s ním lidské tělo (zatím) neumí poradit? Nebo umí?

My, kteří používáme starší typy ionizérů, to poznáme trošku po čichu, vzdáleně připomíná krajní meze jinu, kterým je chlor. Je to opravdu velmi nízká hladina ozónu, jako ozón prakticky lidským tělem nedetekovaná, leč nosem cítitelná. Mimochodem, právě při covidu lidé krátce ztrácejí čich a chuť, jako by příslušná centra něco zasáhlo, nebo se během té doby něco dělo. Někam se přepojujeme?

Pro pořádání seminářů jsem (pro sichr) v nejisté době covidí koupil i ozonovou – dezinfekční lampu. To je ale silnější patrona. Nechali zapnuté hodinu, dokonale vyvětrali, přesto jsem to pociťoval v dýchacícm traktu a úplně malinko skrze šimrání a vyschlost pokašlával ještě další 2 dny..

Krátkodobé či nízké expozice nedělají s fyz. tělem v podstatě nic. I kdy ž jeho vnímání je individuální záležitost, což je zvláštní. Mazec začíná přibližně po 2 hodinách vdechování, kdy ovlivňuje zejména srdce, více než plíce. Za jeden den stráveným v „špinavém vzduchu“ (0,076 ppm, limitní množství je přitom 0,05 ppm, ve velkých městech ČR je měřeno množství zhruba poloviční, tedy kolem 0,025 ppm) se u dobrovolníků objevily známky žilních zánětů, které vedou ke zvýšenému riziku krevních sraženin, což je to, co přináší Covid.

Ozón jako velký jin je v podstatě jed. To znamená, nejsme schopni ho dýchat (zatím) a dusíme, zejména astmatici a alergici prskají a dusí se ještě více.

Ozón jsem na jaře zkoušel formou provingu i homeopaticky. Část lidí dostala lehký kašel, jedna klientka se naopak z chronického těžkého kašle dostala, jako když utne. Někteří lidé nevnímali nic, ale, podle některých zpráv dělá něco s mozkem, nebo s časem, nebo s obojím. Jako by „roztáhl čas“. Zpomalil. Ale to vyplývá z toho, že je to jinový štít proti radiaci, značnému jangu.

Spojení kyslíku s ozónem a jejich dodání tělu pomocí dýchání, či dokonce obohacení krve ifúzí, je i jedna z forem poměrně nových léčebných metod. Někteří si to chválí, jiní zase varují před nebezpečností takového dýchání. Nicméně, Jiřina Bohdalová, populární herečka, tomuto dýchání údajně holduje a podívejte, jak se jí dobře daří! Článek je 12 let starý, ale více zde.

Ano, doktor Veselý je zřejmě největší propagátor užívání ozónu. Z fotek vidím, že vypadá už 12 let stejně. A také jeho kosmetika funguje na leccos, zejména na různé formy plísní a hub, mykóz, včetně těch genitálních a pohlavních. Známé je i vnitřní užívání ve formě doplňku, 3 OXY-C.

V předmětném článku v Reflexu Lucie Tomanová píše:

„Ozón (O3), jehož je ve směsi kolem deseti procent, se váže na červené krvinky až desetkrát rychleji než kyslík (O2). Při jeho rozkladu se uvolní velké množství energie, které je využitelné přímo buňkami,“ vysvětluje doktor Veselý. „Tělo ji tak získá bez námahy a má čas na regeneraci. Zvyšuje se fyzická výkonnost a zpomaluje se stárnutí.“ Zní to jako pohádka o elixíru věčného mládí, nápoji namíchaném středověkým alchymistou.
„Samotný kyslík (O2) má ten paradox, že díky němu žijeme, ale taky se pro nás postupem času, jak stárneme, stává jedovatým, až se jím nakonec otrávíme,“ vysvětluje zapáleně. „Používání inhalace sedmdesátiprocentního kyslíku jsou medicínským nepochopením buněčného metabolismu. Ten funguje trochu jinak, než jsme se učili ve škole.“ Ano, já se ještě před třemi lety v hodině biochemie učila, že se při rozpadu ozónu na kyslík O2 uvolňuje tepelná energie, která je buňkám k ničemu. Že by se od té doby chemie tolik změnila? Profesor Emanuel Nečas, fyziolog z 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity, míní, že nikoli: „Tepelná energie nejen že je buňkami nevyužitelná, ale může je poškodit, až zničit. Doplnění ,bioenergie‘ je naprostý nesmysl.“

Takže, budeme se muset naučit s ozónem v krvi žít? A bude to dobře, nebo špatně? Rozhdoně věřím Veselému. Ví, o čem mluví.

Je to právě to, co nás bude nyní odlišovat, kdy jedni půjdou a projdou a druzí ne?

veksvetl

Vydavatel a šéfredaktor OSUD.cz a Věk světla.

veksvetl has 357 posts and counting.See all posts by veksvetl

Napsat komentář