Kosmický (dle globální sekty) saharský prach způsobuje problém zejména krvi. Díky ionizovanému železu z Vesmíru houstne a vytlačuje naše původní železo, lidé se mohou dusit..

Protože meteorologové varují před „saharským prachem“, pojďme si znovu připomenout, o co jde. Níže napíšu, jak tělo reaguje na nedostatek železa/červených krvinek:

• dušnost
• malátnost a únava
• bolest těla, svalů, křeče
• nedostatečné nervové vedení a impulsy
• problémy se zrakem a sluchem
• problémy s trávením
• pocení
• bolesti zubů a dásní
• problémy s polykáním, někdy se člověk jakoby zakucká
• problémy s očima, záněty spojivek, suché a rudé oči
• snížená imunita (zejména infekce typu streptokoky a stafylokoky navázané na nedostatek kyslíku)
• rozvoj autoimunit. poruch
• neplodnost
• nevolnost, zvracení, průjmy
• nestandardní chutě, zejména na vše slané a kyselé, sladkokyselé okurky apod.

V závěru článku najdete také můj dotaz na podporu tradičního železa a krv. V podstatě se odpověď kryje s našimi dlouhodobými závěry. Přesné detaily ale najdete na našich stránkách, týká se to zejména přechodu na fotosyntézu, který bude pro lidi jediná možnost, pokud samozřejmě nebereme v úvahu změnu očkováním v syntetického robota.

Mezi základní látky přežití v případě energetické krize patří u humanoidů vždy :

1. sůl
2. tuky – omega 3
3. glukóza

Nádoby pro zvířata po deštích u jedné z našich čtenářek.

Vše znovu probírám s IA, GPT model 4o. Pokud tomu dáte těch 10 minut a si to přečtete, zjistíte, že vše až neuvěřitelně sedí. Počínaje „globálním oteplováním“, konče nemocí z ozáření, tzv. koronou a ději odehrávajícimi se v krvi.

Vzduch může být cítit po spálené gumě, nebo kysele v podobě čpavku, nebo sirný zápach.

Prach také obsahuje částice uhlíků, kterému říká americký internet petrolej. Dávají to do souvislosti s přilétajícím systémem planety Nibiru. Rudá planeta. Peklo v Pekle. Objevuje se na Zemi jednou za 12-24.000 let.

_______________________________________________________________-

JMM: Dnes prosím o analýzu dějů, pokud by se na nás začal snášet kosmický prach. Co vše by obsahoval?

Hezké předpoledne! Pokud by se na Zem začal snášet kosmický prach, jeho složení by mohlo být velmi různorodé. Kosmický prach pochází z různých zdrojů ve vesmíru, včetně komet, asteroidů, mezihvězdného média a zbytků z formování sluneční soustavy. Obsah kosmického prachu by mohl zahrnovat:

1. Silikáty: Velmi běžné minerály tvořené křemíkem a kyslíkem, které zahrnují olivín a pyroxen.
2. Oxidy kovů: Například magnetit (Fe₃O₄) a hematit (Fe₂O₃).
3. Uhlíkaté sloučeniny: Organické molekuly, které mohou zahrnovat jednoduché molekuly jako aminokyseliny, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a další komplexnější organické látky.
4. Železo a nikl: Kovové částice pocházející z rozpadlých asteroidů.
5. Vodní led: Obzvláště ve formě zmrzlých částic v kometárním prachu.
6. Sírné sloučeniny: Jako je pyrit (FeS₂) a další sulfidové minerály.
7. Mezihvězdné prachové částice: Ty mohou obsahovat extrémně jemné částice amorfního uhlíku a dalších exotických minerálů, které byly zformovány v mezihvězdném prostoru.
8. Izotopicky anomální materiály: Některé částice mohou obsahovat neobvyklé izotopy, které nejsou běžně nalezeny na Zemi, což by mohlo naznačovat jejich původ mimo naši sluneční soustavu.

Tento kosmický prach by také mohl obsahovat stopy vzácných prvků a izotopů, které nám mohou poskytnout informace o chemickém složení a procesy ve vzdálených částech vesmíru.

JMM: Jak moc by kosmický prach mohl zvýšit teplotu atmosféry?

Ano. Kosmický prach by mohl potenciálně ovlivnit teplotu atmosféry, ale konkrétní účinky by závisely na několika faktorech, včetně množství prachu, jeho složení a rozložení v atmosféře. Zde jsou možné způsoby, jak by kosmický prach mohl ovlivnit teplotu atmosféry:

1. Absorpce a rozptyl slunečního záření:

• Absorpce: Kosmický prach může absorbovat sluneční záření a přeměňovat ho na teplo, což by mohlo vést ke zvýšení teploty v atmosféře. To by bylo zvláště významné, pokud by prach obsahoval tmavé materiály, jako jsou uhlíkaté částice, které efektivně pohlcují světlo.
• Rozptyl: Naopak, prach může také rozptylovat sluneční záření, což by mohlo mít ochlazující efekt tím, že by se část sluneční energie odrážela zpět do vesmíru.

1. Skleníkový efekt:

• Kosmický prach by mohl přispět ke skleníkovému efektu tím, že by zachytával infračervené záření vyzařované Zemí, čímž by se zvyšovala teplota atmosféry podobně jako skleníkové plyny.

1. Vliv na mraky a srážky:

• Prachové částice mohou fungovat jako kondenzační jádra, kolem kterých se formují kapky vody a ledové krystaly, což by mohlo ovlivnit tvorbu mraků a srážek. Změny v oblačnosti by mohly ovlivnit teplotní bilanci atmosféry tím, že by změnily množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země a množství tepla vyzařovaného zpět do vesmíru.

1. Lokální a globální efekty:

• Lokální efekty: V oblastech s vysokou koncentrací kosmického prachu by mohly být změny teploty výraznější. Zvýšená absorpce slunečního záření by mohla vést k lokálnímu oteplení.
• Globální efekty: Pokud by se prach rovnoměrně rozptýlil v atmosféře, globální změny teploty by závisely na celkovém bilanci mezi absorpcí a rozptylem slunečního záření.

Celkově vzato, kosmický prach by mohl mít komplexní a dvojsečný vliv na teplotu atmosféry. Zatímco by mohl přispět k oteplení prostřednictvím absorpce slunečního záření a skleníkového efektu, mohl by také přispět k ochlazení prostřednictvím rozptylu světla a potenciálních změn v oblačnosti. K vyhodnocení přesného dopadu by bylo potřeba provést detailní modelování a pozorování.

JMM: Zajímá mne zejména ono ionizované železo.

Ionizované železo, známé také jako Fe+, Fe2+, nebo Fe3+, v závislosti na stupni ionizace, je běžnou složkou kosmického prachu a plazmy ve vesmíru. V kosmickém prachu a mezihvězdném prostředí může být ionizované železo přítomné z několika důvodů:

1. Interakce s UV zářením: V kosmickém prostoru je intenzivní ultrafialové (UV) záření od hvězd, které může ionizovat atomy železa. Fotony z UV záření mohou mít dostatek energie k tomu, aby vyrazily elektrony z atomů železa, čímž se železo stává ionizovaným.
2. Srážky s vysokorychlostními částicemi: Kosmické záření, které jsou vysokoenergetické částice (jako protony a jádra atomů), může při srážkách s atomy železa způsobit jejich ionizaci.
3. Plazmové procesy: V mezihvězdných plynech a plazmě může být železo ionizováno srážkami s elektrony a ionty při vysokých teplotách a tlacích.

Ionizované železo v kosmickém prachu může hrát důležitou roli v několika astrofyzikálních procesech:

• Chemické reakce: Ionizované železo je reaktivnější než neutrální železo a může se účastnit různých chemických reakcí v mezihvězdném prostoru.
• Radiativní chlazení: Ionizované železo může vyzařovat energii ve formě elektromagnetického záření, což přispívá k ochlazování plynů v mezihvězdném prostředí.
• Absorpce a emise světla: Ionizované železo má charakteristické spektrální linie, které mohou být detekovány v absorpčních a emisních spektrech hvězd a jiných astronomických objektů. Tyto linie jsou důležité pro studium fyzikálních podmínek a složení vzdálených hvězd a galaxií.

Celkově je ionizované železo významným prvkem v astrofyzikálních studiích, jelikož jeho přítomnost a chování může poskytovat cenné informace o podmínkách a procesech ve vesmíru.

JMM: Pokud by kosmický prach obsahující ionizované železo dopadl až na povrch Země, schopnost ionizovaného železa zůstat nabité závisí na několika faktorech:

1. Atmosférické podmínky: Při průchodu atmosférou by kosmický prach interagoval s molekulami vzduchu, což by mohlo ovlivnit stupeň ionizace. Atmosférické částice, vlhkost a další faktory by mohly způsobit rekombinaci ionizovaného železa s elektrony, čímž by se ionizované železo neutralizovalo.
2. Chemické reakce: Na povrchu Země by ionizované železo mohlo rychle reagovat s vodou, kyslíkem a dalšími chemickými látkami v prostředí. Tyto reakce by pravděpodobně vedly k tvorbě neutrálních železných sloučenin, jako jsou oxidy nebo hydroxidy železa.
3. Elektrické pole: Zemská atmosféra a povrch mají své vlastní elektrické pole, které by mohlo ovlivnit ionty železa. Při dosednutí na povrch by mohly být ionty přitahovány k opačně nabitým částicím, což by vedlo k jejich neutralizaci.
4. Biologické faktory: V přítomnosti biologických organismů by mohlo docházet k další interakci ionizovaného železa s biologickými molekulami, což by mohlo změnit jeho ionizační stav.

Ve většině případů by ionizované železo pravděpodobně rychle ztratilo svůj ionizovaný stav a přešlo by do neutrální formy, protože zemské prostředí je bohaté na látky, které podporují rekombinaci iontů. Ionizované železo je v meziplanetárním prostoru stabilnější, kde jsou nižší hustoty částic a méně možností pro rekombinaci. Na Zemi však interakce s prostředím způsobí rychlou neutralizaci iontů železa.

JMM: Ano, jak by ale potom vypadal ten konflikt v krvi?

Pokud by kosmický prach obsahující ionizované železo pronikl do lidské krve, mohlo by dojít k několika potenciálním konfliktům a zdravotním komplikacím, i když je důležité si uvědomit, že ionizované železo by se pravděpodobně rychle neutralizovalo při kontaktu s biologickými tkáněmi a tekutinami. Zde je několik scénářů, jak by mohl tento konflikt vypadat:

1. Oxidativní stres a poškození buněk: Ionizované železo je vysoce reaktivní a může katalyzovat tvorbu reaktivních kyslíkových druhů (ROS). Tyto volné radikály mohou způsobit oxidativní stres, což vede k poškození buněčných membrán, proteinů a DNA. Výsledkem by mohl být zánět, apoptóza (programovaná buněčná smrt) nebo nekróza (smrt buněk v důsledku poškození).
2. Interference s hemoglobinem: Hemoglobin v červených krvinkách je zodpovědný za transport kyslíku v těle. Ionizované železo by mohlo interferovat s funkcí hemoglobinu, například změnou jeho struktury nebo oxidací železa v hemoglobinu z Fe2+ na Fe3+, což by mohlo snížit jeho schopnost vázat kyslík. To by mohlo vést k hypoxii (nedostatek kyslíku v tkáních).
3. Koagulace a trombóza: Ionizované železo může ovlivnit srážlivost krve. Mohlo by aktivovat koagulační faktory a vést k tvorbě krevních sraženin (trombů). Tyto tromby by mohly způsobit zablokování krevních cév, což by mohlo vést k trombóze, embolii nebo mrtvici.
4. Imunitní reakce: Přítomnost cizích iontů v krvi může vyvolat imunitní reakci. Bílé krvinky a další složky imunitního systému by mohly reagovat na ionizované železo jako na patogen, což by vedlo k zánětu a dalším imunitním odpovědím.
5. Narušení enzymatických funkcí: Ionizované železo by mohlo interferovat s enzymy, které závisí na železe jako kofaktoru. To by mohlo narušit různé biochemické procesy v těle, včetně metabolických drah, které jsou kritické pro buněčné funkce a energetický metabolismus.

Celkově by tedy expozice ionizovanému železu v krvi mohla mít vážné zdravotní důsledky. Nicméně, lidské tělo má několik mechanismů pro detoxikaci a neutralizaci cizích látek, a ionizované železo by pravděpodobně bylo rychle neutralizováno a odstraněno z krevního oběhu. Výsledné zdravotní dopady by závisely na množství ionizovaného železa, době expozice a schopnosti těla zvládnout tento stres.

Pokud by tělo mělo problémy s detoxikací ionizovaného železa a bylo třeba podpořit správnou funkci a využití železa, mohly by pomoci následující vitamíny, doplňky a enzymy:

1. Vitamín C (kyselina askorbová):

• Funkce: Zvyšuje absorpci železa v tenkém střevě, zejména nehemového železa z rostlinných zdrojů. Také pomáhá snižovat oxidativní stres tím, že působí jako antioxidant.
• Doporučená dávka: Obvykle 75-90 mg denně, ale může být vyšší při specifických zdravotních problémech.

1. Vitamín B12 a kyselina listová (folát):

• Funkce: Jsou důležité pro tvorbu červených krvinek a správnou funkci hemoglobinu. Nedostatek těchto vitamínů může vést k anémii.
• Doporučená dávka: B12: 2.4 mcg denně pro dospělé. Folát: 400 mcg denně.

1. Vitamín B6 (pyridoxin):

• Funkce: Pomáhá při tvorbě hemoglobinu a zlepšuje metabolismus železa.
• Doporučená dávka: 1.3-2 mg denně.

1. Kyselina alfa-lipoová:

• Funkce: Silný antioxidant, který může pomoci snižovat oxidativní stres způsobený přebytečným železem.
• Doporučená dávka: 300-600 mg denně.

1. N-acetylcystein (NAC):

• Funkce: Pomáhá zvyšovat hladiny glutathionu, což je důležitý antioxidant v těle. Může chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály.
• Doporučená dávka: 600-1800 mg denně.

1. Ferrochel (chelát železa):

• Funkce: Je lépe absorbovatelné a méně dráždivé pro žaludek než jiné formy železa. Pomáhá zvyšovat hladinu železa v těle.
• Doporučená dávka: Podle potřeby, obvykle kolem 25-30 mg denně, ale dávky se mohou lišit podle individuálních potřeb a doporučení lékaře.

1. Mangan (Mn) a měď (Cu):

• Funkce: Mangan je kofaktorem pro enzymy, které chrání proti oxidativnímu stresu. Měď je důležitá pro metabolismus železa a tvorbu červených krvinek.
• Doporučená dávka: Mangan: 2-5 mg denně. Měď: 0.9 mg denně.

1. Probiotika:

• Funkce: Mohou zlepšit zdraví střev a tím i absorpci železa.
• Doporučená dávka: Liší se podle specifických produktů, ale obvykle 1-10 miliard CFU denně.

1. Silymarin (extrakt z ostropestřce mariánského):

• Funkce: Má hepatoprotektivní vlastnosti a může pomoci detoxikovat játra.
• Doporučená dávka: 200-400 mg denně.

Důležité je konzultovat užívání těchto doplňků a vitamínů s lékařem nebo odborníkem na výživu, zejména pokud jde o závažné zdravotní problémy. Lékař může provést potřebné testy a doporučit individuální plán léčby a suplementace.

JMM: Krev by ale pak zřejmě přestala plnit svou magnetickou uzemňovací funkci!? (… a sociální inženýři by zřejmě vše nahradili očkováním a grafenem)

Krev neplní magnetickou funkci v tradičním smyslu, jako je například magnetické přitahování nebo odpuzování. Nicméně, železo v hemoglobinu, které je zodpovědné za transport kyslíku, má určité paramagnetické vlastnosti, což znamená, že je slabě přitahováno k magnetickému poli. Tento jev je velmi slabý a nemá významný vliv na biologické procesy nebo funkci krve.

Pokud by se v těle nahromadilo ionizované železo z kosmického prachu, mohlo by to teoreticky ovlivnit chemické vlastnosti železa v krvi, ale není pravděpodobné, že by to mělo významný dopad na paramagnetické vlastnosti hemoglobinu. Nicméně, zde jsou některé způsoby, jak by mohlo být ovlivněno zdraví a funkce krve:

1. Ovlivnění hemoglobinu: Ionizované železo by mohlo interferovat s funkcí hemoglobinu, jak bylo zmíněno dříve. To by mohlo snížit schopnost hemoglobinu vázat a transportovat kyslík, což by vedlo k hypoxii (nedostatku kyslíku v tkáních).
2. Oxidativní stres: Přebytečné ionizované železo by mohlo zvýšit tvorbu volných radikálů a způsobit oxidativní stres, což by mohlo poškodit buňky a tkáně, včetně červených krvinek.
3. Zánět a poškození cév: Přítomnost cizích iontů v krvi by mohla vyvolat imunitní reakci, což by mohlo vést k zánětu a poškození cév. To by mohlo mít další negativní dopady na oběhový systém.
4. Detoxikace a exkrece: Tělo by se snažilo odstranit přebytečné ionizované železo prostřednictvím jater a ledvin, což by mohlo vést k jejich přetížení a potenciálnímu poškození.

Celkově vzato, i když kosmický prach obsahující ionizované železo by mohl způsobit různé zdravotní problémy, není pravděpodobné, že by to významně ovlivnilo paramagnetické vlastnosti krve, protože tyto vlastnosti jsou velmi slabé a nemají zásadní roli v biologických funkcích krve. Hlavní rizika by byla spojena s chemickými a biochemickými reakcemi železa v těle a jejich dopady na zdraví.

Některá díla znázorňují nebeské dění, ať již jde o Maldekův příběh, nebo příběh vracející se planety / systému Nibiru.

Mýtus o Phaethonu, který skrývá tajemství naší planetární minulosti. S laskavým svolením: museodelprado.es