Lékařský časopis, jenž potvrdil souvislost očkování proti covidu s rakovinou, čelí sérii kybernetických útoků
Sean Adl-Tabatabai
Jeden z předních světových onkologických časopisů byl zasažen masivním kyberútokem poté, co zveřejnil důkazy, které jednoznačně prokazují, že mRNA vakcíny způsobují či zhoršují rakovinu.
Web Thefocalpoints.com uvádí: Nově publikovaná recenzovaná systematická studie v časopise Oncotarget, jejímiž autory jsou Charlotte Kuperwasser, PhD, a Wafik S. El-Deiry, MD, PhD, je první studií, která formálně shrnuje a analyzuje veškerou publikovanou literaturu o rakovině časově související s očkováním proti COVIDu-19 nebo s infekcí způsobenou koronavirem SARS-CoV-2.
Tento článek byl sice přijat, zařazen a bylo mu přiděleno datum publikace, časopis však oznámil, že v současné době není schopen jej přidat do svého online indexu z důvodu pokračujícího kybernetického útoku na své servery. Podle prohlášení, které je nyní uvedeno na webových stránkách Oncotarget a které nám přímo předal dr. El-Deiry, se časopis v prosinci 2025 a lednu 2026 stal terčem setrvalých kybernetických útoků, které navzdory nahlášení FBI pokračují dodnes. Mezitím dr. El-Deiry poskytl odkaz pro přístup k tomuto důležitému článku. Oncotarget uvádí, že je v současné době v kontaktu s federálními orgány činnými v trestním řízení ohledně některých podezřelých, přičemž někteří nby se měli rekrutovat z okruhu členů postpublikačního recenzního webu PubPeer.
Autoři přehledu podnikli podrobné globální vyhledávání v několika databázích (PubMed, Scopus, Web of Science, Google Scholar, React19) za období od ledna 2020 do října 2025, přičemž se výslovně zaměřili na onkologické diagnózy, recidivy rakoviny nebo agresivní progresi po očkování nebo covidové infekci. Vycházeli z rozsáhlých zdrojů, mezi něž patří:
- 69 recenzovaných publikací
- 333 popsaných jednotlivých případů rakoviny v 66 případových studiích a jejich sériích
- 2 velké populační kohortové studie
- 1 longitudinální analýza sledování rakoviny u amerických vojáků
- Několik mechanistických a translačních studií
Všechny tyto studie, jež proběhly celkem v 27 zemích, dohromady představují nejkomplexnější hodnocení onkologické bezpečnosti související s očkováním proti COVIDu-19, které bylo dosud publikováno.
Co ukázaly případové studie
Ve všech 66 případech/sériích případů (celkem 333 případů rakoviny) byla nádorová onemocnění rozdělena následovně:
- Lymfom: ~38 %
- Karcinom: ~16 %
- Ostatní nádory: ~16 %
- Melanom: ~9 %
- Sarkom: ~9 %
- Gliom/glioblastom: ~7 %
- Leukémie: ~6 %
Mezi případy souvisejícími s očkováním proti COVID-19 byly častější lymfoidní malignity:
- Lymfom: ~43 %
- Karcinom: ~16 %
- Sarkom: ~11 %
- Ostatní nádory: ~16 %
- Melanom: ~5 %
- Gliom/glioblastom: ~4 %
- Leukémie: ~5 %
Případy související čistě s infekcí SARS-CoV-2 byly vzácné a vykazovaly omezené spektrum nádorů:
- Karcinom: ~40 %
- Gliom/glioblastom: ~40 %
- Melanom: ~20 %
Případy související jak s infekci SARS-CoV-2, tak s očkováním proti COVIDu-19 bylo možné rozdělit do pěti onkologických kategorií:
- Melanom: ~29 %
- Ostatní nádory: ~29 %
- Lymfom: ~14 %
- Leukémie: ~14 %
- Gliom/glioblastom: ~14 %
V datovém souboru převažovaly případy související s očkováním, případy onkologických onemocnění, jež souvisely pouze s koronavirovou infekcí, byly poměrně málo početné.
Co se týče typů vakcín, jsou za většinu případů zodpovědné mRNA injekce, následují adenovirové vektorové platformy; inaktivované vakcíny v hlášeních figurují jen zřídka:
- Pfizer–BioNTech (BNT162b2): ~56 %
- Moderna (mRNA-1273): ~25 %
- AstraZeneca / ChAdOx1 (Covishield): ~17 %
- Johnson & Johnson / Ad26.COV2.S: ~8 %
- Nespecifikovaný typ vakcíny proti COVID-19: malá část
- Nespecifikovaná mRNA vakcína: malá část
- Inaktivované vakcíny (Sinovac/CoronaVac, Sinopharm/BBIBP-CorV): vzácně
- Jiné vakcínové platformy: vzácně
Celkově z údajů vyplývá, že hlášené zhoubné nádory jsou převážně spojeny s vakcínovými platformami mRNA, přičemž vakcíny s adenovirovým vektorem mají menší, ale významný podíl a inaktivované vakcíny tvoří pouze minimální podíl hlášení.
Doba mezi podáním vakcíny a vznikem/návratem/zhoršením nádorového onemocnění
Ze všech 333 případů rakoviny:
- ~50 % případů se vyskytlo během 2–4 týdnů po očkování
- Některé se objevily během 7–14 dnů
- Jiné se objevily během 2–6 měsíců nebo za delší dobu
- Několik základních studií uvádělo průměrnou dobu nástupu ~8–9 týdnů
Důležité je, že mnoho případů následovalo po druhé dávce nebo posilovací dávce (boosteru), což naznačuje kumulativní narušení imunity. Tyto časové údaje jsou zcela v souladu s šířením nádorového bujení, schopností nádoru uniknout imunitě nebo reaktivací latentního onemocnění. Tvrzení, že „trvá desítky let, než se rakovina objeví“, již není obhajitelné.
Velké populační studie přinášejí podobné poznatky
Ve své práci autoři vycházeli rovněž ze tří rozsáhlých analýz na úrovni populace, které nezávisle na sobě potvrzují pozorované klinické vzorce.
Jižní Korea (≈8,4 milionu osob):
Celostátní kohortová analýza identifikovala statisticky významné souvislosti mezi očkováním proti COVIDu-19 a několika typy nádorových onemocnění, včetně rakoviny štítné žlázy, tlustého střeva, plic, prsu a prostaty. Souvislosti se lišily podle vakcinační platformy, kumulativní dávky, věku a pohlaví, což naznačuje spíše heterogenitu než jednotný základní efekt.
Itálie (≈300 000 osob):
Populační studie odhalila u očkovaných osob vyšší míru hospitalizace kvůli rakovině, přičemž nejsilnější souvislost byla pozorována v kratších intervalech po očkování.
Americká armáda (≈1,3 milionu vojáků):
Longitudinální sledovací data zdokumentovala u příslušníků ozbrojených sil nárůst T/NK-buněčných lymfomů po roce 2021, což se časově shoduje s přechodem od předpandemického období k plošnému očkování proti COVIDu-19, jež bylo v této vysoce strukturované populaci prakticky povinné.
Přehled identifikuje tři konvergující biologické mechanismy, které věrohodně vysvětlují pozorované vzorce výskytu rakoviny po očkování proti COVIDu-19.
Imunitní disregulace a ztráta kontroly nad buněčnými mutacemi.
Mediátorová RNA zapouzdřená v lipidových nanočásticích může vyvolat silnou lokální a systémovou imunitní aktivaci, včetně uvolňování cytokinů (TNF-α, IL-1β, IL-6). Tato imunitní změna snižuje aktivitu cytotoxických CD8⁺ T-buněk a NK-buněk a zároveň rozšiřuje imunosupresivní populace (Tregs, MDSCs, M2 makrofágy), čímž vytváří podmínky, které umožňují latentním nebo kontrolovaným nádorům uniknout imunitní kontrole a rychle růst.
Přetrvávání spike (hrotového) proteinu.
Spike protein pocházející z vakcíny může v organismu přetrvávat měsíce až roky, narušovat dráhy potlačující nádory a vyvolávat reakce na poškození DNA. Tento protein byl detekován v nádorové tkáni, a to bez nukleokapsidového proteinu, což potvrzuje jeho původ ve vakcíně. Trvalá expozice spike proteinu v mikroprostředí nádoru může podporovat angiogenezi, obcházení imunitního systému a zrychlený růst.
Zbytkové kontaminanty DNA.
Nezávislé analýzy identifikovaly v lipidových nanočásticích fragmenty plazmidové DNA, včetně regulačních prvků SV40. Tento systém dodávání farmaceutických produktů do tkání zvyšuje buněčnou absorpci a vyvolává obavy ohledně genomové interakce a prodloužené imunitní aktivace, což představuje další faktor podporující hyperprogresi nádoru (laicky řečeno „turborakovinu“).
Tyto mechanismy se spojují a vychylují rovnováhu imunitního systému od kontroly nad nádorem k podpoře jeho růstu, což napomáhá rychlé progresi rakoviny a její obcházení imunity. Tato rizika nebyla před masovým nasazením vakcín adekvátně (či spíše vůbec) vyhodnocena.
Závěr
Toto je poprvé, co některý z významných onkologických časopisů shrnul fakta, která už mnoho klinických lékařů, patologů a výzkumníků zná ze své vlastní zkušenosti, a trvale je zařadil do recenzované vědecké literatury. V tuto chvíli představuje popírání těchto poznatků trestuhodnou nedbalost.
Stejně závažné jsou informace, že servery časopisu byly vystaveny zákeřným kybernetickým útokům, které mohou souviset s členy a jež narušily přístup k této publikované studii. Potlačování přístupu k recenzovaným údajům o bezpečnosti farmaceutických produktů prostřednictvím kyberkriminality je velmi znepokojivý jev, jenž vyžaduje zásah federálních orgánů.
Pachatelé kyberzločinu budou nakonec pohnáni k odpovědnosti – a ani regulační orgány, které ignorovaly nebo tutlaly informace o souvislosti rakoviny s očkováním proti covidu, by se neměly vyhnout odpovědnosti za své jednání.
