Masová migrace se plánovala už v roce 2012, cílem bylo „narušit homogenitu“ obyvatelstva
Pravda-tv.com
Kdo si myslel, že se tu ty miliony povětšině muslimských migrantů, kteří uvrhli celou západní Evropu do existenční krize, v roce 2015 objevily jen tak náhodou a Angela Merkelová je vítala pouze z důvodu své naivity, ten by měl rychle prozřít ze sna.
V roce 2012 totiž Peter Sutherland, tehdejší zvláštní vyslanec OSN pro migraci, na setkání podvýboru britského parlamentu pro vnitřní záležitosti prohlásil, že by se EU měla maximálně snažit narušit „homogenitu“ svých členských států.
Budoucí prosperita mnoha států EU měla podle jeho slov záviset na jejich multikulturním složení. Sutherland hlásal, že migrace představuje v některých zemích EU „klíčovou dynamiku pro hospodářský růst“, a dodal „jakkoli je obtížné to občanům těchto států vysvětlit“, což hovoří za vše.
Hlavním argumentem pro podporu imigrace je stárnutí nebo úbytek původního obyvatelstva, zejména v zemích, jako je Německo nebo jižní státy EU. Velká Británie nám prý podle Sutherlanda může být vzorem a EU by měla udělat maximum pro to, aby „podkopala pocity homogenity a odlišnosti od ostatních“.
Hororový scénář, kterému dnes Evropa čelí, se tu chystal již před 13 lety. Absurdní argument, že evropské státy jsou z ekonomických důvodů závislé na migraci ze všech možných zemí třetího světa, se stále používá k ospravedlnění neustálého masového přílivu migrantů, který uvrhává západoevropské země do stavu chaosu a připravuje půdu pro občanskou válku. Toho důkazem je i nová zpráva Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), která touto proimigrační rétorikou přímo oplývá.
Kulturní a sociální likvidace
Na dotaz ohledně Sutherlandových pobuřujících výroků Evropská komise tehdy odvětila, že lidé se stěhovali po celou dobu své existence a že jejich migrace „přispívala k výměně myšlenek, hodnot, znalostí a kultury“. Odpověď pokračovala slovy:
„Nyní již žijeme v multikulturních společnostech, kde se různé komunity musí vzájemně ovlivňovat. Základní práva, včetně svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jsou středobodem evropské legislativy.
Členské státy mají právo stanovit rozsah přijímání státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí na jejich území za účelem hledání práce, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní nebo samostatně výdělečně činní“.
Sutherland zemřel na začátku roku 2018, takže se ještě mohl dočkat důsledků praktické realizace své vize. Barbarství migrantů mezitím překonalo nejhorší představy.
Vždyť oni nepřispívají k prosperitě hostitelských zemí, nýbrž k jejich kulturní a sociální destrukci. Sutherland byl dokonalým příkladem technokrata, který přišel s absurdními koncepcemi, jejichž důsledky způsobily bezprecedentní katastrofu, z níž se Evropa nikdy nevzpamatuje.
Bohužel jsou přesně tyto typy technokratů pořád u kormidla a prozatím to nevypadá, že by se mělo něco změnit.
Pokračuje to jako dřív: v lednu se opět zvýšil počet žádostí o azyl
Příliv migrantů je stále silnější – v lednu bylo v Německu podáno výrazně více žádostí o azyl než v prosinci. Zdaleka nejvíce žadatelů pocházelo ze Sýrie, kde už se neválčí. Další dvě muslimské země jsou pak co do počtu žadatelů o azyl téměř na stejné úrovni.
Podle nejnovějších statistik Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vzrostl v lednu 2025 počet nových žádostí o azyl o 22,5 % na celkových 14 920 žádostí.
To je sice méně než v lednu 2024 (26 376 žádostí), ale nelze přehlédnout jasný trend: počet žádostí o azyl opět roste – zejména ze Sýrie.
V lednu 2025 pocházelo 30,4 % všech žadatelů o azyl ze Sýrie, další v pořadí jsou muslimské „armády“ z Afghánistánu (13 %) a Turecka (11,2 %).
Pozoruhodný podíl těchto žádostí se týká dětí syrských uprchlíků, které se narodily v Německu, což ukazuje na neblahý trend přibývání muslimského obyvatelstva. Navzdory pádu Bašára Asada a údajně pozitivním politickým změnám zůstává Sýrie hlavní zemí původu žadatelů o azyl.
Od 9. prosince 2024 jsou syrské žádosti o azyl posuzovány pouze v individuálních případech. Důvodem je stále nejasná situace v Sýrii po svržení Asadova režimu povstaleckou skupinou vedenou islamistickou organizací Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Tato nejistota znamená, že mnoho azylových řízení je v současné době pozastaveno nebo odloženo. Německá vláda situaci nadále sleduje, ale neuvažuje o žádném ráznějším řešení.
V Německu v současné době žije přibližně 279 000 syrských migrantů s humanitárním povolením k pobytu a dalších 240 000 osob má status doplňkové ochrany.
Tento status ochrany se uděluje v případě, že daná osoba nesplňuje podmínky pro plnou ochranu uprchlíků, ale v zemi původu jí hrozí vážné nebezpečí.
I tento počet však nadále roste. Podle nejnovějších údajů Spolkového statistického úřadu čeká na konečné rozhodnutí přibližně 81 000 syrských žadatelů o azyl; sedm tisíc žádostí již bylo zamítnuto.
Další kontroverzní otázkou je slučování rodin. Navzdory oficiálnímu limitu pro osoby s nárokem na doplňkovou ochranu do Německa nadále proudí tisíce rodinných příslušníků azylantů.
V současné době žije v Německu více než 380 000 osob se statusem doplňkové ochrany, z toho 107 000 tvoří nezletilí.
