Rozštěpení časové osy
(článek již v minulosti vyšel na webu Osud.cz)
Když před osmi měsíci přišel závěrečný den mayského kalendáře, objevila se spousta spekulací na téma, zda je tento den předzvěstí zkázy lidstva a života tak, jak jej známe. Myslím, že je stále ještě brzy na to, abychom to s jistotou určili. Každopádně je velice zajímavé, jak náhle se změnilo naše vnímání normálnosti věcí. Normální zůstalo kdesi ve zpětném zrcátku a my jsme se v klidu přesunuli od vibrací třetí hustoty k vibracím čtvrté hustoty. V současnosti existuje několik myšlenkových škol, které se prozatím nejsou schopny shodnout na tom, kdy přesně jsme překročili hranice mezi třetím a čtvrtým rozměrem; podle mého názoru nezáleží až tak na tom, kdy k tomu došlo, jako spíš na tom, co tento přechod znamená pro nás jako pro druh i jedince. Již dříve jsme rozebírali to, že tímto chaotickým čtyřrozměrným časoprostorem pouze na krátkou dobu putujeme na své cestě k vibracím páté hustoty.
Jak je zřejmé z měnící se scenérie kolem nás, kolektivně jsme vstoupili do časoprostoru, který je stále více chaotický a negativní. Ti, kdo mají v rukou moc, nás vytrvale nutí přijmout tuto situaci jako novou normu… neutuchající, permanentní válečný stav! Nejen že jsme obklopeni válkami a zvěstmi o válkách, ale navíc se zdá, že se v této době téměř denně na veřejnosti objevuje nějaká nová, děsivá hrozba pro naši svobodu a soukromí. Má to svůj důvod: vládcové tohoto světa velice potřebují, abychom svoji pozornost zaměřili na negativno a chaos, které vytvářejí za účelem našeho lepšího ovládání. Skutečně je to takhle jednoduché. Strach a víra spolu jen těžko mohou koexistovat v lidském srdci, a pokud se nepostaráte o to, aby ve vašem srdci sídlila naděje, někdo jiný se postará, aby je ovládl strach.
Rozštěpení časové osy
Ano, je to tak. Udržet se v pozitivním prostoru s vysokými vibracemi je nepřetržitá bitva, zvlášť když musí naše smysly čelit nepřetržitému útoku. Jakmile však přesně pochopíme, co je v sázce, uvidíme, že cíl za tu námahu stojí! Blížíme se totiž k rozštěpení časové osy – události, jež rozhodne, kdo zůstane zde v této brutální noční můře a kdo přejde do pětirozměrného časoprostoru. Nepřekvapí, že na tuto událost existuje nesčetně názorů. Někdo říká, že k ní dojde, někdo, že ne, a jiný je zas přesvědčen, že dělení už začalo. Mně přijde logická tato myšlenková posloupnost: pokud se skutečně Země dělí na dvě, z nichž jedna zůstane ve 4D a druhá se posune do 5D, pak se přirozeně musí rozdělit i časová osa a umožnit tak existenci dvou odlišných, téměř protichůdných realit.
Pokud je toto vše pravdou v této současné realitě, pak to musí být pravda pro všechny Země ve všech možných a pravděpodobných realitách. Spokojme se nyní s tím, že se budeme zabývat realitou, kterou obýváme. Klíčový prvek naší nynější situace souvisí s něčím, o čem jsem už mnohokrát psal. Mám na mysli univerzální zákon, podle nějž energie následuje myšlenku. Toto je klíč, protože realitu vytváříme svými myšlenkami a rezonanční kauzalitou, která se za nimi ukrývá. Tato energie, jež následuje každou z našich myšlenek nerozlišuje mezi pozitivním a negativním, neřeší, jak moc je konkrétní myšlenka důstojná – prostě následuje naše myšlenky zvnitřku vně a manifestuje je v naší realitě. Odtud tedy pochází prastará moudrost: dej si pozor na to, co si přeješ.
Jak už jsem řekl, pokud se nestaráte o ovládnutí svých záměrů & pozornosti, pravděpodobně to dělá někdo jiný, a to za pomoci věky osvědčeného motivačního prostředku zvaného strach. Mají-li vaši pozornost v hrsti média se svou věčnou propagandou nenávisti a strachu, je daleko snazší vás kontrolovat, než když všechen tento hluk ignorujete a zaměříte se na svá duchovní spojení. Je to kosmická variace na odpolední dopravní zácpu. Také jsme teď z duchovní perspektivy všichni na cestě domů a stejně jako na pozemské silnici si musíme dávat pozor na to, co děláme a kam jedeme. Podél silnice se povalují mrtvá těla, oběti silničního masakru. Horko těžko se bráníme aspoň letmému pohledu stranou, ale pokud neodoláme, jsme sami v ohrožení. Energie následuje myšlenku, takže pokud se vaše myšlenky točí kolem válčení, zvěstí o něm a světa, v němž se válkám tak daří, můžete si být jisti, že právě takovým směrem se ubírá i vaše budoucnost! Nemůžete bezpečně sjet z dálnice, zíráte-li upřeně na scénu z bouračky. Stejně tak nemůžete očekávat, že se bezpečně trefíte na dálniční exit k 5D, pokud vaši pozornost uloupily zbraně hromadného rozptýlení.
Přišel čas oprostit se od této reality konsenzu, protože nedokáže nic jiného než nás zavést hlouběji do matrixu s jeho permanentním válečným stavem, GM potravinami a policejním státem svírajícím celou planetu. Samozřejmě bude mnoho těch, kdo nejsou ještě duchovně připraveni tuto realitu opustit, a ta bude pro ně nadále existovat – stejně jako pro ty, kdo nemohou či nechtějí osvobodit svoji mysl od negativních závislostí.
Pro všechny, kdo se dostatečně nabažili této pozemské pustiny ovládané psychopaty, je tu dobře značená cesta ven. Potřebujete jediné: zvýšit své vibrace a udržet je tak. Za tímto účelem je nutné uvolnit svá pouta k tomuto místu. Jedním z nejdůležitějších pout, jež musíme přeseknout, je potřeba mít pravdu. Tato potřeba nám byla neúnavně programována od útlého dětství, a pokud někdy sloužila k něčemu dobrému, tak její čas právě skončil. Potřeba mít pravdu je spojena s naší touhou po přijetí komunitou a naším základním strachem z toho, že budeme považováni za méněcenné. Nikdy přece nesmíme nemít pravdu! Právě toto je důvodem, proč tolik lidí velmi emocionálně a negativně reaguje na zpochybnění svých názorů: kritiku považují za osobní útok & urážku a podle toho také reagují. Pravda jako taková z toho málokdy profituje.
Pro spoustu lidí možná doteď fungovala osvědčená strategie kráčení se stádem. Nyní je ale zřejmé, že stádo je hnáno do ohrady – přišel čas stát se individualisty. Pokud vám nevyhovuje nové normálno, tak se prostě vydejte směrem pryč od věcí, z nichž je vaší duši zle. Nechte se přitahovat vyššími frekvencemi soucitu, vděčnosti a bezpodmínečné lásky. Tudy vede příjezdová cesta do 5D reality. Brzy zjistíte, že blízkost těchto frekvencí nestačí, musíte se jimi sami stát. Jen tak se plně odevzdáte osvícení a duchovní evoluci. Jakmile se tyto vyšší frekvence stanou trvalou součástí vaší vlnové rezonance, ztratíte veškerý zájem o neustálý chaos a krvavá jatka podél silnice; vyrostete z něj tak, jako jste vyrostli z pořadů pro děti. Tento kanál si už jednoduše nenavolíte.
Vzorec osudu
Univerzální zákon, podle nějž energie následuje myšlenku, pochází z čehosi zvaného vzorec osudu. Ten popisuje, jakým způsobem vytváříme svou vlastní realitu a přivádíme do svého života věci, lidi a události.
Všechno je energie,
Energie následuje myšlenku,
Myšlenka se stává vírou,
Víra určuje naši realitu a
Realita formuje náš osud.
Náš osud není něco, do čeho se narodíme – to my sami si jej vytváříme, ať už vědomě nebo nevědomě. Tvoříme jej svými myšlenkami, přesvědčeními a úmysly. Nikdo vám nemůže říci, jaký je váš osud. To vy si jej určujete, v závislosti na vašem duchovním vývoji. K nalezení osudu vám nepomohou žádné zkratky, ale nejlepší popis cesty najdete v (anglickém) slovníku, kde se slovo destiny (osud) nachází mezi hesly destination (cíl cesty) a destitute (nuzný, strádající). Pokud se cesta, kterou před sebou vidíte, nepodobá obrazu osudu ve vaší mysli, je nejvyšší čas na opravu kurzu. Vesmír přeskupí realitu tak, aby odpovídala vašemu konkrétnímu obrazu skutečnosti. Musí, nemá v této záležitosti na výběr. Pokud se vám tedy nelíbí zpětná vazba, kterou dostáváte, změňte vstupní data!
Pokud je vaším záměrem překročit 4D realitu a dostat se do 5D časoprostoru – a pokud jsou vaše myšlenky a víra v souladu s tímto úmyslem, neexistuje možnost, že se vám to nepodaří. Je však jedině na vás, abyste se soustředili na vytoužený cíl, a nikoli na paradigma, které opouštíte. Z tohoto důvodu je tak důležité vypěstovat si výbornou disciplínu a schopnost rozlišení, soudnost. Tyto schopnosti vám pomohou udržet ohnisko pozornosti přesně tam, kde je chcete mít. Protože je vaše pozornost pro mocné tohoto světa velmi cenná komodita, musíte bojovat, abyste si ji uchránili. Nejdříve jim odepřete svoji pozornost a pak jim vezměte svůj strach. Pokud v této pozdní době stále ještě kráčíte se stádem, možná vám už na opravu kurzu nezbývá moc času. Tento vlak si nenechte ujet – mohli byste skončit uprostřed chaosu 4D paradigmatu, zatímco poslední vagón mizí v dáli!
Zároveň s rozvolňováním pout a závislostí přijde nejspíš touha cestovat nalehko, což znamená zahodit tu krabici plnou ošklivých vzpomínek, kterou s sebou všechny ty roky vláčíte. Necháváte si je, protože jste závislí na svém vlastním smutku. Až nad touto závislostí zvítězíte, zjistíte, že ta krabice není k ničemu. Jakmile se rozhodnete převzít zodpovědnost za tvoření svého života, bude daleko lehčí odhodit všechno to obviňování a přemýšlení o tom, čí je to chyba. Samotné vás překvapí, jak moc se vám uleví. Když jsme odmaturovali, sbalili jsme si své vědomosti a posunuli se v životě dál. Přestali jsme si dělat starosti s tou hromadou maličkostí, které jsou důležité pro školáky – nechali jsme je na školním dvoře. Ztratily pro nás svou důležitost. Právě toto musíme udělat s paradigmatem pozemské školy, jež nemá žádný vliv na cíl naší cesty – to jen vědomosti a zkušenosti, které jsme v pozemské škole získali!
Máme tu dva světy. Jeden se rodí a druhý umírá. Ten umírající je přímo před našima očima. Kamkoli se podíváme, tam ho najdeme a jeho smrt nás instinktivně fascinuje. Naše pozornost, maximálně upoutaná umíráním starého světa, je slepá ke zrození toho nového. Rodící se svět je rezonancí duchovní evoluce, kterou lze snáze cítit než vidět. Upozorňuje nás na něj pocit, že si vzpomínáme, kdo jsme a odkud jsme přišli, spojený s vědomím, že jsme na cestě domů. Byli jsme pryč slušnou dobu a většina z nás si během ní nasbírala suvenýry v podobě přesvědčení & zvyků, které by bylo nejlepší zahodit. Hledáme si místo ve světě plném nových možností a tyto staré kousky se do něj zcela jistě nehodí.
Takže stojíme před volbou mezi starým a novým světem. Z dálky to možná vypadá jednoduše, než vezmeme v úvahu fakt, že jsme byli celý svůj život drezírováni k tomu, abychom přenechávali rozhodování a myšlení jiným lidem. Teď, když se na horizontu rýsuje nejspíš nejdůležitější volba naší existence, je načase vzít si zpět svou sílu a schopnost rozhodovat z rukou těch, kdo nás o ni podvodem připravili. Byli jsme naučeni vzdávat se vlastních názorů ve prospěch stranické linie a bát se neznámého. Prostřednictvím zastrašování, výsměchu a hříchu nezapadnutí nás drží uvnitř hranic stádní mentality & reality konsenzu s vyloučením všech ostatních realit. Tyto důležité věci si musíme zapamatovat, protože když dojde na posuny realit a štěpení časových os, neexistuje zříci se zodpovědnosti nebo zdržet se hlasování – jinými slovy, nemáte luxus si nevybrat, neboť nevolit v této situaci znamená popřít samotnou svoji duchovní suverenitu a přijmout osud otroka. Nevolit je sice stále volba, ale ne zrovna dobrá!
Mocní tohoto světa dokážou velmi obratně přesvědčit lidi, že neexistuje jiná realita než ta oficiální, a že ti, kdo nesouhlasí, jsou cvoci. To je pozoruhodně efektivní taktika, protože těží z naší výše zmíněné potřeby zapadnout jako řádný, normální člen společnosti. Díky této taktice budeme navždy spoutaní mentalitou úlu… dokud se neosvobodíme a nezískáme svou mysl zpět! Problém je, že nemáme moc času. Vše se s každým dalším dnem pohybuje rychleji a hra na čekanou už nepřichází v úvahu. Momentálně se lidstvo podobá jelenovi v záři reflektorů, ztuhlému na místě tváří v tvář neodvratnému osudu. Kdo váhá, je ztracen… ve 4D antiutopii, bažině šílenství. Pomyslete na to nehorázné množství lidí upřímně přesvědčených o tom, že tahle perverzní, ujetá realita je ta jediná! Tomu říkám umění přesvědčit zákazníka!!
Spousta lidí cítí blížící se rozdělení časové přímky tak, jako jsme cítili, že se přibližuje věk Vodnáře nebo konec mayského kalendáře. Je to hmatatelná věc, která se vznáší v elektronické polévce ze všech těch mobilů, wifin a Rfid čipů. Jakmile začnete eliminovat všechno to toxické harampádí, bude pro vás snazší zachytit duchovní vibrace, které každý den sílí. Byli jsme sice naprogramováni k rezignaci na kritické myšlení, ale to teď dokážeme překonat a vložit do své mysli mnohem lepší program. Stěžejním faktorem je náš záměr. Já věřím tomu, že pokud je náš záměr dostatečně silný (a to také je), můžeme se vyprostit z jednoho paradigmatu a zapojit se do jiného tak snadno, jako přepínáme televizní programy. Je to všechno o frekvencích a vibraci, jak jednou řekl Nicola Tesla.
Mnoho lidí přemýšlí o tom, jak bude tento „krásný nový svět“ vypadat a jak ho poznají, až ho spatří. Vzpomínáte, jak jsem říkal, že se vesmír mění tak, aby se přizpůsobil našemu konkrétnímu obrazu reality? Myslím si, že to platí i zde. Jinými slovy, možná každý uvidí a zažije něco trošku jiného… nebo hodně jiného. Zkoušet nacpat ideu nového světa do šatů jednotné velikosti – to je jedna z horších stránek umírajícího světového paradigmatu, tohle je tu přesně špatně. Možná bychom mu spíš měli dovolit, aby byl takový, jaký je, ať už se nám rozhodne projevit v jakékoli formě. Poznáme vůbec tento svět pátého slunce, a jak? Znovu, bude to pravděpodobně u každého jiné. Co se týče mě, já budu vědět, že jsem doma, až ucítím, jak se máminy čerstvě upečené jablečné koláče chladí na okenní římse.
Tak zatím ~ a buďte na sebe hodní
