Tři vrstvy lidské imunity – protilátky jsou až ta poslední

Makia Freeman

Problematika protilátek hraje v této uměle vytvořené covidové krizi zvlášť důležitou roli, proto je důležité, abyste pochopili, jakým způsobem protilátky fungují. Skrytí propagátoři nového světového pořádku se spoléhají na vaši nevědomost a důvěru v protilátkové paradigma. To lze stručně shrnout slovy „pokud máte určité množství určitých protilátek, jste chráněni před příslušnou nemocí“.

Jak tyto protilátky získáte? Buď proděláním nemoci, které prý v případě covidu chrání jen velmi krátce, nebo očkováním. Tak zní základní předpoklad. Bohužel je mylný. Protilátky se nerovnají imunitě – jsou jen součástí komplexního systému ochrany organismu, který prozatím úplně nechápeme.

Tři vrstvy lidského imunitního systému

Jistě víte, že z anatomického hlediska neexistuje samostatný, přesně definovaný orgánový systém zajišťující imunitu – něco typu vylučovací či dýchací soustavy. Imunitní funkce v různé míře zajišťují rozličné systémy, z nichž ten nejdůležitější je trávicí; domov našeho mikrobiomu, takzvaného druhého mozku. Vždyť je lidské tělo tvořeno desetkrát větším množstvím bakteriálních než vlastních buněk a tyto bakterie s námi žijí v symbióze, pomáhají nám odvracet nemoci a udržet si zdraví.

Imunitní systém má dvě části (vrozenou/nespecifickou imunitu a získanou/specifickou imunitu) a přinejmenším tři vrstvy, které pracují v přesně daném pořadí. Peter Tocci ho líčí takhle:

„Imunitní systém existuje na bázi fascinující vzájemné komunikace a koordinace různých složek rozličných anatomických systémů. Imunitní funkce má dvě fáze: jednak vrozenou a jednak humorální. Vrozená imunitní funkce se skládá ze dvou vrstev, jež jsou považovány za první a druhou obrannou linii. První linie spočívá ve fyzikálních a chemických bariérách. Druhá je buněčná čili nespecifická rezistence. Buňky střevní sliznice (chráněné bakteriemi) odrážejí choroboplodné zárodky tím, že signalizují buňkám vrozeného imunitního systému, což vede k aktivaci bílých krvinek a vypouštění ochranných chemikálií. Třetí linií je humorální, získaná imunita, založená na protilátkách. (Vakcinační doktrína říká, že tato imunita je první!) Ta funguje tak, že na membránách choroboplodných zárodků se vyskytují specifické proteiny, nazývané antigeny. Jakmile je antigen a s ním i příslušný organismus identifikován jako cizí, buňky krevní plazmy začnou vytvářet proteiny označované jako protilátky, které se na choroboplodný zárodek přilepí a deaktivují ho. Vakcíny jsou založeny právě na této humorální/protilátkové aktivitě. Nicméně při prvním setkání s antigenem/patogenem je reakce protilátek slabá. V té chvíli je nejdůležitější vrozená imunita.“

Vrozená imunita je v čele útoku na patogen, získaná imunita přichází později

Takže když v sobě tělo najde něco cizího, nejprve zmobilizuje vrozenou imunitu (včetně bílých krvinek). Když to dostatečně nezabere, aktivuje se třetí vrstva, tedy získaná imunita. Zde vstupují do hry protilátky. Co je to protilátka? Protein (imunoglobulin) vytvořený tělem tak, aby chemicky neutralizoval patogeny. Protilátka pozná jedinečnou molekulu patogenu, tzv. antigen, a na tu se naváže.

Protilátky se dokonale hodí do redukcionistické perspektivy moderní vědy, neboť je lze měřit, stimulovat a kvantifikovat. Bohužel se povětšině ignoruje, že protilátky jsou jen jednou součástí mysteriózního, spletitého imunitního systému. Ignorován bývá fakt, že mnoho lidí nemoc nechytí ani s nízkým titrem protilátek – a na druhé straně lidé s vysokou hladinou protilátek onemocní.

Protilátky nejsou k imunitě potřeba

Tento bod zdůrazňuje kupříkladu studie z roku 2012, nazvaná K imunitě proti některým virům nejsou protilátky zapotřebí. Její autoři po výzkumu provedeném na myších uvedli:

„Výsledky, k nimž jsme došli, vyvracejí zažitou teorii, podle níž jsou k antivirové imunitě zapotřebí protilátky, a odhalují nečekané partnerství specifické a nespecifické části imunitního systému, jež je kriticky důležité při boji s některými typy virových onemocnění.“

Jedinou pořádnou imunitu zajistí celkové tělesné zdraví

Musíme přijmout skutečnost, že k imunitě je zapotřebí celkové zdraví. Zkratek je jen málo. Musíme si trpělivě budovat mikrobiom, zdravý vnitřní terén těla a zásaditost krve tím, že budeme zdravě jíst a žít. Jedině tak dosáhneme stavu, kdy se patogenům v našem těle nebude dařit, protože pro ně nebude představovat příznivé prostředí. Článek  Protilátkový titr a imunita – souvisí to spolu?, který vyšel na VacLib.org, zdůrazňuje důležitost buněčné paměti oproti protilátkám. Fundamentální je však celkové zdraví:

„Nejdůležitějším faktorem plně efektivní imunitní odpovědi je celkově dobré zdraví, charakterizované čistým krevním řečištěm a stravou bohatou na nutriční látky. Imunita vůči patogenům je odvislá od komplexní reakce tělesných buněk, která může, leč nemusí spočívat i v tvorbě protilátek. Test titru typicky měří jen jeden aspekt reakce imunitního systému. Pro imunitu vůči virovým onemocněním je klíčová paměť buněk, co se týče jednotlivých virů. Paměťové buňky nutí imunitní systém vytvářet protilátky, které jsou pak nasazeny proti infekci způsobené patogenem. Paměťové buňky nepotřebují upomínat očkováním… A to paměťové buňky hrají jen malou roli v širším procesu ochrany zdraví. Když je člověk zdráv, jeho první přirozený kontakt s virem nemusí nutně vést k nemoci. Většina takových prvních setkání dokonce nevede k symptomům, ale k tvorbě protilátek, které dokazují, že došlo ke kontaktu, ale zároveň dokazují, že imunita existovala už před tímto kontaktem.“

Očkování je umělé vyvolávání tvorby protilátek

Pro Big Pharmu by byla katastrofa, kdyby lidé věděli, že množství protilátek má jen málo společného se skutečnou imunitou. Vždyť očkování je založeno výhradně na umělé stimulaci imunitní odpovědi – na nucení těla k výrobě protilátek. Tady je dalších pár úryvků z článku:

„Dr. John March, vědec, který se podílel na vývoji vakcín pro zvířata, napsal: ‚Zejména u virových chorob vše závisí na buněčné imunitní reakci. Hladina protilátek a ochrana před infekcí spolu nijak nesouvisejí.‘

Dr. Glenn Detman řekl v interview s Jayem Patrickem následující: ‚To, že někomu dáte vakcínu a pak se snad dostaví protilátková reakce, nic neznamená. Jediné pravé protilátky jsou samozřejmě ty, které získáte přirozeně. Očkování narušuje velmi citlivý mechanismus, který funguje sám o sobě. Pokud je výživa správná, funguje správně.

Raymond Obomsawin, PHD, napsal ve své knize Universal Immunization toto: ‚Vzhledem k výskytu nečekaných a nevysvětlitelných epidemií akutních onemocnění mezi očkovanými osobami si vědci začali s vážností klást otázku, zda je jejich chápání imunity skutečně platné. Kupříkladu jeden tým vědců, jenž publikoval v magazínu New England Journal of Medicine, předložil důkazy, podle nichž je imunita vůči nemoci širší bioekologický problém, jenž zdaleka nezahrnuje jen umělou imunizaci či sérologii, a imunitu (či její absenci) nelze spolehlivě určit na základě přechozího výskytu nemoci, imunizace a dokonce ani předchozího sérologického vyšetření.

Navzdory těmto postupným změnám vědeckého uvažování prozatím nedochází k pokroku, jenž by spočíval v systematickém širším výzkumu četných faktorů, které zajišťují lidskou imunitu vůči nemoci, a v následném budování systému prevence, jenž by byl založen na získaných poznatcích. Je paradoxní, že si nadále musíme pokládat takové otázky jako ‚proč se medicínský výzkum nezaměřuje na zjišťování, jaké faktory v našem životním prostředí a životě oslabují imunitní systém? Bylo by to moc prosté? Moc všední? Moc málo dramatické? Nebo by to ohrožovalo moc skrytých zájmů?“

Závěr

V této problematice se setkává mnoho fascinujících vláken: teorie vzniku nemoci působením choroboplodných zárodků, materialistická redukcionistická věda, BiG Pharma, očkování, covid, testy na protilátky a nedostatek uznání pro celostní, energetickou podstatu lidského těla a jeho imunitního systému. Očividně existuje mnohem více faktorů, které se podílejí na imunitě, než jen protilátky. Tomuto komplexnímu systému musíme porozumět, a to co nejdříve, neboť imunita vůči covidu se nyní určuje na základě přítomnosti protilátek v krvi a můžeme si být jisti, že brzy budou vlády návrat jednotlivých občanů k normálnímu životu podmiňovat COVIDovým očkováním™ , na jehož základě v těle vzniknou COVIDové protilátky™  – ve stylu znamení šelmy.

Zdroj (kráceno)