Váš telefon vás poslouchá a ne, není to paranoia
Možná to znáte. S někým se o něčem bavíte do telefonu, nebo jen tak, doma u kávy. A najednou vám jen minuty poté reklamní systém Googlu, Facebooku či prostě „jen tak“, na webu, začne ukazovat přesně to, o čem jste se bavili. Poprvé v historii, nikdo předtím jste takovou reklamu neviděli. Je to díky utajené funkci „chytrých mobilních zařízení“, které vás již řadu let neustále odposlouchávají. Teď si pouze jejich výsledky koupily i některé velké korporace. Zvuk je křišťálově čistý, tak, aby v něm dokázaly číst i počítače, které vyhodnocují klíčová slova. (Tento zvuk pro AI je zhruba 4-5x čistší, než vám pouští při telefonních hovorech do ucha váš operátor, a zhruba 3x čistší, než je třeba funkce „Live vysílání“ na facebooku.) Částečně díky různým připojeným funkcím mnoha aplikací, typu „Sri … „, ale k náslechovým mikrofonům už u většiny telefonů přístup jako uživatelé nemáte. Ten drží v rukou kapitáni reklamního průmyslu, ale také vedoucí zvláštních oddělení zpravodajských služeb západních mocností. „Vaši poslanci“ a novináři ve službách masové mediální politické mašinerie a hysterie se vás mezitím snaží už velmi úpěnlivě přesvědčit o tom, že hlavním ohrožením pro vás jsou prý ruští trollové a tzv. „konspirační teoretici“ (tento dehonestační výraz vymyslela CIA již před desítkami let na ty, kteří ji viděli příliš pod prsty a hlavně se s tím, co mělo zůstat pod pokličkou, rozhodli seznámit veřejnost) … 😀 😀
Dobrá zpráva (ano, nejspíš ne pro vás!) pro milovníky technologií je ta, že už vás neposlouchají jen vaše mobilní naslouchací zařízení, draze zaplacené při koupi a každý měsíc na paušálu. Je to ten nejgeniálnější špiclující systém vůbec, velké vítězství satanistů. Lidé to sami chtějí, a dokonce si své odposlechy v kapse neustále a za své zdokonalují a kupují nové modely! No není to fantastické? Je to fantastické, krásný nový svět!
Přidávají se rychle i vaše chytré televizory, v některých zemích dokonce ožívají dráty či trubky s energiemi a nesou prostřednictvím chytrých „měříčů energie“ zdigitalizovaný nejen zvuk, ale dokonce i aktuální polohu obyvatel bytu všech vašich domácností do zpravodajských center. Experimentuje se s telefony, které dokážou na několik metrů změřit stupeň vašeho nervového zatížení. Také nová auta jsou v tomto případě již naprostou samozřejmostí. Zkrátka, do mega center míří spousta dat, na které už běžné sítě nestačí. Satanisté proto vymysleli takzvané 5G sítě, neboť objem dat je třeba zhruba 50-100 x zvýšit.Nikoliv pro klienty mobilních operátorů, těm už dávno stačí 4T a LTE, ale pro jejich majitele a pro majitele Země, kterými je již několik tisíciletí satanská sekta loutko-vedená jednou z mimozemských civilizací, resp. spojeneckých aliancí.
Můžeme se divit, že stále více lidí se stěhuje do obytných přívěsů, nebo zemljanek? Válka proti obyvatelům Země právě vrcholí. Za ten kratší konec tahá přes 98 % obyvatel Země, 7 miliard lidí.
(red.)
Sam Nichols
Před několika lety se stalo něco zvláštního. Seděli jsme s kamarádem v baru, iPhony v kapsách, a povídali jsme si o naší nedávné cestě do Japonska a jak bychom se tam zase rádi vrátili. Hned další den nám na Facebooku oběma vyskočila reklama na levné zpáteční letenky do Tokia. Vypadalo to jako podivná shoda okolností, ale od té doby přišel s nějakou historkou na téma naslouchajícího smartphonu snad každý. Je to tedy paranoia, nebo nás chytré telefony opravdu poslouchají?
Dr. Peter Hannay—senior konzultant pro kybernetickou bezpečnost společnosti Asterisk a bývalý vysokoškolský učitel na Edith Cowan University – je přesvědčen, že stručná odpověď je ano, ale pravděpodobně to není tak ďábelské, jak to zní.
K tomu, aby vám telefon skutečně naslouchal a zaznamenával vás, potřebuje nějaký slovní spouštěč, například Hey Siri nebo Okay Google. Bez těchto slovních upozornění neprobíhá žádné nahrávání, jen váš poskytovatel dostává nějakou metriku všeobecného rázu. Problém je v tom, že když přijde na aplikace jako je Facebook, nikdo neví, jaké ty verbální spouštěče jsou. Možná jich jsou tisíce.
„Čas od času odcházejí na servery [jiných aplikací, např. Facebooku] útržky audioinformací, ale oficiálně se neví, jaké spouštěče jsou k tomu potřeba,“ vysvětluje Peter. „Ať už je to na základě načasování, polohy nebo využívání určitých funkcí, aplikace ta svolení k použití mikrofonu rozhodně zadávají a pravidelně je využívají. Interní systémy aplikací posílají data v zašifrované podobě, proto je velmi obtížné určit přesný spouštěč.“
Peter Hannay pokračuje ve vysvětlování, že například Facebook nebo Instagram mohou mít takových spouštěčů tisíce. Obyčejný rozhovor s kamarádem o tom, že potřebujete nové džíny, by mohl stačit k jejich aktivaci. Ovšem „mohl by“, protože ačkoli potřebná technologie existuje, společnosti jako Facebook vehementně popírají, že by naslouchaly našim rozhovorům.
„Vzhledem k tomu, že Google je těmto postupům otevřený, bych osobně předpokládal, že ostatní společnosti provádějí totéž,“ řekl mi Peter. „Není totiž důvod, proč by neměly. Z marketingového hlediska to dává smysl a nezakazují to ani jejich ujednání s koncovými uživateli ani zákon, takže předpokládám, že to dělají, ale není jak zjistit, zda je to na sto procent.“
Rozhodl jsem se tedy provést pokus. Pět dnů jsem dvakrát denně poblíž telefonu řekl několik frází, které by teoreticky mohly fungovat jako spouštěče. Například přemýšlím o tom, že bych se vrátil na univerzitu, nebo potřebuju do práce nějaké levné košile. Pak jsem pečlivě sledoval reklamy na Facebooku, zda se objeví něco nového.
Tuhle reklamu na „kvalitní oblečení“ jsem nikdy neviděl, než jsem se před telefonem zmínil, že potřebuju košile.
Změny se dostavily doslova přes noc. Najednou se mi objevily nabídky na kurzy začínající během aktuálního semestru na různých univerzitách a na zlevněné oblečení různých značek. Soukromá konverzace s kamarádem o tom, jak mi brzy dojdou data, přinesla své ovoce v podobě výhodných nabídek na 20 GB dat. A ačkoli ty nabídky byly dobré, celá ta záležitost mi otevřela oči a byla naprosto děsivá.
I když mi Peter řekl, že u žádných údajů nelze zaručit bezpečí navěky, ujistil mě, že v roce 2018 nehrozí, že by některá společnost prodávala osobní údaje přímo inzerentům. Ale jak všichni víme, k tomu, aby se nám zobrazovaly reklamy, inzerenti naše osobní údaje nepotřebují.
Inzerenti nejsou jediný problém. Peter mi vysvětlil, že ačkoli si velké IT společnosti vašich údajů váží, neznamená to, že jsou údaje v bezpečí před vládními úřady. Vzhledem k tomu, že většina technologických gigantů sídlí v USA, může mít k vašim informacím potenciálně přístup NSA a možná CIA, ať už je to ve vaší zemi legální, nebo ne.
Takže ano, telefony nás poslouchají a všechno, co řekneme v jejich blízkosti, lze případně použít proti nám. Peter se nicméně domnívá, že by to většinu lidí nemělo děsit.
Protože pokud nejste novináři či právníci nebo pokud nenakládáte s nějakými citlivými informacemi, údaje získané z vašich rozhovorů jdou jen inzerentům. Jestliže jste jako každý jiný člověk, vedete normální život a povídáte si s kamarády o létání do Japonska, není to o moc jiné, než když inzerenti využívají vaši historii vyhledávání.
„Je to jen rozšíření stylu vedení reklamní kampaně,“ říká Peter. „Jen se tu inzerenti nezaměřují na televizní reklamu v prime time, ale sledují vaše zvyky při brouzdání po internetu. Není to ideální, ale nemyslím si, že by to pro většinu lidí znamenalo nějakou bezprostřední hrozbu.“
