Winter: Gravitace jako stažení dovnitř

Buď dokážeme jít dovnitř, do jinu, nebo zhebneme. To všechno přinese kolaps pole.

Dan Winter tvrdí, že gravitace není pouze „prohnutí prostoru“, ale projev toho, že se energie a elektrický náboj dokážou správným způsobem stahovat dovnitř.

Podle něj existují dva základní děje:

• energie se chaoticky rozptýlí ven → vzniká teplo, šum a rozpad,
• energie se uspořádaně stáhne dovnitř → vzniká soustředění, stabilita a organizovaná struktura.

Tomuto uspořádanému stažení říká imploze. Má probíhat ve fraktální geometrii založené na zlatém řezu. Winter z toho odvozuje prakticky všechno: gravitaci, vznik hmoty, klíčení semen, život, vědomí i schopnost plazmatu vytvořit organizovaný celek.

Větu „živý náboj se naučil padat dovnitř“ lze přeložit takto:

Život podle Wintera vzniká tehdy, když se elektrická energie nerozptýlí, ale dokáže se sama soustředit, uspořádat a dlouhodobě udržovat.

Stejným pohledem vykládá i starověké stavby. Göbekli Tepe podle něj nebylo jen chrámem, ale jakýmsi kamenným kalendářem či modelem, který měl ukazovat cykly proměn zemského pole. Dvanáctičetná geometrie, dvanáctistěn a dvacetistěn měly popisovat okamžik, kdy se geometrie pole pod tlakem „překlopí“. Podobnou úlohu přisuzuje Stonehenge.

Změny Země proto nechápe jen jako pohyb tektonických desek, ale také jako „počasí elektrického náboje“ – změny elektrických a magnetických poměrů planety.

Jeho slogan „Get centripetal or get dead“ tedy znamená přibližně:

Buď se dokážeš vnitřně sjednotit a soustředit, nebo tě rostoucí tlak roztrhá.

Labyrinty, magnetické sestavy, práce s krajinou, deštěm a psychickým stavem mají podle něj člověku a prostředí pomoci vytvořit tuto soudržnost. Nechápe je jako pouhé obřady, ale jako technologii zacházení s polem.

Úplně nejkratší verze:

Když se energie rozbíhá chaoticky ven, systém se rozpadá. Když se dokáže harmonicky stáčet dovnitř, může vytvořit hmotu, život a vědomí.