Západ Slovanům zničil přirozené počítání času, týden trval 9 dní a začínal dnem Slunce, nedělí, měsíců bylo jen 9 a jejich pořadí stále většina zemí používá, např. září, september, znamená sedmý měsíc
Věřme, ze v budoucnu se vse vratí k původnímu, přirozenému stavu.
Po tisíce let žili naši předkové na Zemi v souladu s přírodou, v souladu s jejími vesmírnými zákony. A přitom k nim čas od času přicházeli cizozemští reformátoři a vnucovali Slovanům svoje vlastní zákony namísto cenných zkušeností zemědělců a řemeslníků.
Náš dnešní kalendář od Narození Ježíše Krista Romanovci přijali z čistě politických důvodů, aby byli přijati do „rodiny“ západoevropských národů.
A ve skutečnosti dřívější kalendář od uzavření míru ukazoval na mnohem starobylejší a bohatší historii Slovanů. A kromě toho byly do ruského jazyka přejaty latinské názvy měsíců místo rodných slovanských, které svými názvy označovaly charakteristické rysy daného měsíce. Slovanských měsíců dříve nebylo 12, ale 9. Měsíce měly po 40 (41) dnech. A týden měl 9 dní namísto 7.
Po reformě, po přechodu z 9 na 12 měsíců, se objevil paradox v jejich názvech. Devátý měsíc, září, se latinsky nazývá „sedmý“. Desátý měsíc se nazývá osmý, jedenáctý devátý a dvanáctý desátý. Je ovšem škoda, že v ruštině byly přejmenovány původní staroruské (slovanské) názvy měsíců, které odpovídaly stavu přírody, a to prosinec, bokogrej (luty), protalnik, snegogon, traven, chlebost, strudnik, žatva, mlha, listopad, lystognoj, stužajlo (просинец, бокогрей (лютый), протальник, снегогон, травень, хлеборост, страдник, жнивень, хмурень, листопад, листогной, стужайло).
Vnější reformy od cizinců poškodily i významy a názvy dnů v týdnu. Pondělí by mělo následovat po dni s názvem „neděle“ (v ruštině s významem „týden“). Tím je pondělí (ponedelnik). Doslova: „po neděli“. Dnes však slovo «неделя» („týden“) znamená sedm dní. Naši předkové nazývali volný den „neděle“ z nějakého důvodu. V tento den nebylo třeba nic dělat. Slovo „neděle“ je odvozeno od „nedělat, nepracovat, odpočívat“. „Neděle“ je logický název pro volný den, nikoli připomínka toho, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých v křesťanské mytologii – «воскресенье» (česky „vzkříšení“, rusky „neděle“).
Naši předkové chápali, že Slunce řídí rytmus života na Zemi prostřednictvím svých čtyř fází – kulminací, rovnodenností a slunovratů. Nejdůležitější svátky árijských národů byly načasovány podle těchto fází.
Vnější síly přinutily Slovany zapomenout na nejdůležitější starobylé sluneční svátky: Koljada, Jarilo, Kupalo a Ovsen (Světovid). Na tyto svátky byly navrstveny křesťanské svátky a původní slovanské svátky byly zakázány. Nechvalně proslulý Nový rok slavíme v noci před prvním dnem ledna. Tento den není spojen s žádnými slunečními událostmi, je to pouze datum ukončení vybírání daní v Římské říši. Naši předkové vítali Nové Léto (Nový rok) 21. března s příletem skřivánků, v den jarní rovnodennosti.
Mnohé árijské národy dodnes slaví svátek Nového Světla, svátek Nového Ruského Léta, který nazývají NovRuz. A pro nás, Rusy, tento svátek jako by neexistoval…..Přesunutí vítání Nového Léta z března na předvečer 1. ledna (31. prosince) bylo důvodem výše zmíněného posunu latinských názvů současných měsíců o dva. A možná už je čas vrátit se ke svým kořenům?Přinejmenším k tomu, abychom pro sebe získali zpět naše skutečné dějiny. A kromě toho kulturu, tradice, oblečení, svátky.
Přeložila Ivanka Marešová
Autor Виктор Ермолаев, Происхождение русского языка
A ještě jsem našel jeden text, na sítích:
Slované měli v každém týdnu 9 dní: pondělí, úterý, třídenní, čtvrtek, pátek, šestý, sedmý, osmý a týdenní. To znamená, že navzdory tomu, že měsíc trval 40 nebo 41 dní, počet týdnů byl stejně jako dnes asi 4,5 dne. Zajímavé je, že ve dvou měsících (40+41 dní) bylo 81 dní, tj. 9 celých týdnů. Slované tak mohli před mnoha lety rychle a přesně vypočítat, jaký je den v týdnu. Pokud velmi stručně připomeneme, jaký byl slovanský kalendář, jeden kruhový rok se skládal ze 16 let, „kruh života“ z 9-16=144 let, každý 16. rok byl „posvátný“ – obdoba našeho přestupného roku, aby se zohlednilo, že rok má 365,25 dne, a ne přesně 365. V tomto případě se jednalo o „posvátný“ rok. Rok se skládal z 9 měsíců a každý měsíc měl 40 nebo 41 dní. Názvy měsíců v mnoha slovanských jazycích mají slovanskou etymologii (západoevropské jazyky a ruština používají názvy měsíců latinského původu).V různých slovanských jazycích však v názvech měsíců neexistuje shoda jedna ku jedné, navíc se někdy názvy měsíců v různých jazycích o měsíc posouvají.
A ještě..
Виктор Ермолаев
· Kříž je náboženským symbolem křesťanství a předmětem náboženské uctění. V křesťanské teologii je kříž vnímán jako symbol ukazující na vykoupenou oběť Ježíše Krista. Křesťanský kříž se neobjevil jen tak. Veškerá křesťanská mytologie a symbolika je založena na dřívější árijské mytologii. Dlouho před událostmi spojenými s Ježíšem Kristem lidé považovali kříž za svůj hlavní symbol a nosili ho kolem krku jako posvátný amulet. Podívejte se na sumerský artefakt datující se do roku 800 př. n. l
Význam tohoto árijského symbolu byl jiný. Předkřesťanský kříž je model sluneční soustavy, ve kterém střed symbolizuje Slunce, a čtyři paprskové prvky – směry ke čtyřem charakteristickým bodům oběžné dráhy Země: 2 polohy rovnodennosti a 2 polohy slunovratu. Radiální části okvětních lístků jsou úlomky oběžné dráhy Země. Takže sumerský kříž je jen soukromý případ árijské svastiky.
Slovanské svastické artefakty
Přikládám k příspěvku foto mozaikové podlahy na archeologickém nalezišti Olynf ve střední Makedonii. Mozaika pochází z let 432- 348. g. před naší dobou. Střed mozaiky zobrazuje Slunce. Svastika v mozaikových rozích symbolizuje dvě pozice slunovratu a dvě pozice rovnodennosti. Kříž položený na Slunci má podobný význam.Svastiky uprostřed náměstí symbolizují polovinu ročních období. Osm svastikový obvod náměstí a Slunce v jeho středu podoby Alatyr – starodávný slovanský symbol, zvláštní případ svastiky. Pokud připojíte osm svastik do středu obrazu Slunce, dostanete VELKOU SWASTIKU. Všechny svasty jsou mezi sebou propojeny, což symbolizuje oběžnou dráhu Země.