Jirkovou optikou (318. A co ty, Putin, nebo fašisti?)

Někteří novináři (díky, Sabino, Eriku, Jindřichu, Martine, Marku!) píší, že mne platí Putin. Píší to i některé nevládky (díky, Jakube!). Nejen pražští kavárníci, ale také mnozí ostatní prý slušnočeši a dobročeši a jedinočeši se chytli viru a tak mi nadávají, že jsem proruský. Že jsem troll, agent. Dokonce mi to tuhle napsala spolužačka, která za mnou 3 roky seděla v homeopatické škole, že o tom dlouho přemýšlí a že to je jediné východisko, že přišla na to, že mne Putin platí. 🙂

Ano, politicky stojím poslední roky na ruské straně. Kde jinde? Já jsem hlavně promírový. A jedinou zárukou míru je pro mne Putin, protože prostě těch 20 let sleduju světovou politiku hodně podrobně, hodně zblízka, dá se říci, že mne to živí, nebo živilo. Špatně, ale přece. Píšu o všem možném, politické analýzy a prognózy jsou součástí mé práce. Vcelku to vycházelo, vychází, a proto to lidi baví číst a kupují si to (dle našich kritiků hlavně proto, že mají vypatlané mozky!) Ano, kaňka za Afghanistán, ale to byl ještě Sovětský svaz.. a pak už nikdo a nic. Až ukrajinský Krym, a to jen proto, že to západ celé vyprovokoval a vyzbrojil. A pak razantní akce proti teroristům z ISIS v Sýrii, které rovněž vyzbrojil a vyprovokoval západ. A o lidech, pro které jsou zárukou míru i teď v roce 2018 Spojené státy, bych si myslel, kdybych nevěděl, že myslet si to o komkoliv je nakonec strašně špatně, a velká pýcha, to, co si oni všichni myslí a někdy dost nahlas myslí, o mně. Že jsou úplně vymaštění, a bez mozku, většina z nich mnou a mně podobnými dokonce pohrdá. Protože jinak si přece nemohou myslet o zemi, která od druhé světové války spáchala vojenskou agresi či ozbrojenou intervenci vyzbrojením nezákonné opozice asi do 30 zemí, že může být nějakou mírovou zárukou. Přesně naopak, přece!

A takoví nějací aparátčíci v NATO vymysleli něco jako ruské trolly, a tenhle model prodali/přikázali do masových médií. A tak to celé vzniklo. Samozřejmě, lidé na masovými médii rozsévanou nenávist startují ihned, ta zloba a frustrace je v nich, takže se to chytlo, a od té doby se lidé na sociálních sítích a v diskusích, ale i v televizních pořadech perou a nadávají si do ruských agentů a trollů. Je to samozřejmě celé naprostý nesmysl. Každá armáda v každé zemi má vojenskou jednotku, a v každé vojenské jednotce jsou hackeři, ale je jich pár a nosí uniformy. Ostatní hackery si, když už, najímá na nějaké jednotlivé akce, a opět každá vláda, či korporace. Mimochodem, největšími hackery jsou antivirové společnosti, také mají na burze největší hodnotu. Ale že by Putin platil pár blogerů v Česku? Naprostý nesmysl. 🙂 Proč proboha? Vždyť se jak naše, tak bruselská vláda znemožňuje zcela sama a nejlepší kampaň, kterou by Okamura nepořídil ani za 300 mega, mu udělala Česká televize a česká masová média. Zadáčo. Ale zpět k Rusům.

„Ta řeč, kterou mluvíte, to je ruština?,“ zeptala se mne dnes v tureckém hamamu má asijská masérka z Bali. „Ne, to je čeština, ale ruštině je to vlastně docela podobné, jsou to slovanské jazyky. Čeština, slovenština, ukrajinština, ruština, polština, srbština.. .“ „Aha. Ale mám dojem, že jste v něčem jiní,“ říká dál. „Víte, oni Rusové, ti se nikde nesmějou, ani neusmějou. Můžete se na ně usmívat jak chcete, ale oni nehnou brvou. Tak se aspoň nemusím smát, je to s nimi zbytečné,“ pravila s upřímností poevropštěného Asiata vlastní. Celé odpoledne mi ta myšlenka nešla z hlavy. Je to fakt, vždyť oni se nejen neusmějí, oni vás v hotelu ani nepozdraví. Ignorují vás, dělají, že vás nevidí. Je to samozřejmě krajmě neuctivé a buranské. Ano, Rusové jsou burani! možná bych mohl napsat, kdybych je nesnášel. Ano, jsou burani, ale za vším něco stojí, a tak jsem zkoumal, čistě terapeuticky, co je za tím. Jejich obličej vlastně.. ale ano, jejich obličej i chování připomíná někoho, kdo je v šoku. Příliš nemluví, nevidí, neslyší, vidí jenom sebe, a hlavně, vůbec se nesměje. Říkal jsem si, jak se takhle celý národ může dostat do šoku? Samozřejmě, každý stát, každá země má nějakou historii.. ale všichni v šoku..? Došlo mi, že tohle udělala válka. Pokud vám někdo umře, a pak hned rychle někdo další, jste přesně v takovém stavu. Většinou už do smrti. Jste v šoku, k smrti vyděšený. Abyste to přežil, buď začnete jíst prášky, anebo, pokud nejsou, tak prostě začnete pít. Co pít, chlastat. Chlastat, abyste vypnuli zaseklou nervovou soustavu. Ano, téměř 30 milionů mrtvých během několika let.. ta obrovská bolest ochromila nervovou soustavu Rusů, a přesto, nezastavila jejich srdce. Když se napijí, většinou by se rozdali. A najednou mi v hlavě běží ta scéna, kterou jsem tolikrát viděl ve filmu, a kterou jsem vlastně zažil u jedné z klientek i v takové poloregresi. Sovětší vojáci pod mohutnou nepřátelskou palbou vyrážejí ze zákopů do útoku… Urrrrááááááá! Jenže lépe vyzbrojení nacisté je těžkými kulomety odrážejí, lidé padají jako hrušky. Vojáci vidí, že je to marné, a začínají couvat.. jenže ze zákopů vylézají jejich velitelé spolu s politruky, a jednoho po druhém, všechny ustupující střílejí. Zmatený zbytek jednotky znovu vyráží do protiútoku.. Šílené opatření, hromadná vražda, která vlastně ale otočila celou válku. Tohle byla cena, kterou za to Sověti, a vlastně celý svět zaplatili. Stříleli vlastní lidi, aby je přiměli dělat to, co voják dělat má. Bojovat. Neustupovat, útočit. Víte, Univerzum také nemilosrdně ukončuje existenci všeho a všech, kteří nedělají to, k čemu jsou určeni. Takže se ruské velení chovalo vlastně jenom tak, jak se chová příroda a Vesmír. Ano, zdánlivě nesmírně krutě. Ale přineslo to zakrátko mohutné a nezapomenutelné vítězství, a život mohl pokračovat.

Ano, jsem rád za západoevropany, zejména Němce, že mne v hotelu slušně pozdraví a usmějí se na mne. A modlím se za šokované Rusy, stále i třetí a čtvrtou generaci plnou bolesti ze svých válečných obětí. A jsem rád, že my bychom měli být něco mezi nimi. Jsme možná opakem, pořád smích, pořád ty naše ftípky, cynismus, sarkasmus.. to naše pivo a tvrdý alkohol.. takže vlastně, možná jsme ve stejném šoku, jako bratři Rusové. Jen abychom přežili, od dob Švejka se tomu smějeme. Jen nemáme příliš ty své oběti, ty chrabré vojáky, na které bychom mohli být hrdí. Tedy, máme. Aspoň těch několik desítek tisíc. Z nichž část bojovala v Rusku, část v britských a dalších jednotkách. Jak symbolické. Jen už je nikdo nikdy po válce nenechal spojit do jedné armády. A nedal uznání a slávu oběma táborům.

A tak jsme nemocní. Bojíme se. Jsme šílení strachy. Bojíme se toho, co bylo, i toho, co bude. Každý, kdo trošku vybočuje, je pro nás fašista. Vždyť Okamura by o tom mohl vyprávět, kolik on jen už schytal extrémistů a fašistů, jen za to, že chce důslednou demokracii a vládu lidu. Skutečnou, nikoli pouze proklamovanou v Ústavě. To neustále přítomné obrovské nebezpečí, to rozervání na útěk na západ, či východ, možná i díky tomu všemu, kdy ten druhý tábor prostě automaticky představuje smrt, nebo aspoň pracovní či koncentrační tábor, žije v každém z nás. To ne my, ale naši dědové to tak měli. A naši otcové. Ale proboha, ne my! Jenže i my, jejich děti a vnuci, jsme ve strachu a v šoku, který nám zabraňuje propojit svá srdce, své předky, své armády, a své spolužáky, své kolegy v práci, nebo dokonce příbuzné v rodině. Strachu, který nám zabraňuje vidět věci tak, jak jsou.. tedy nikoliv černo-bílé, tedy nikoliv jen s dvěma možnostmi řešení. Svět je barevný, mnohovrstevnatý, multipolární. Nemusíme si vybrat stranu, a na ní vždycky zdrhnout. Už nemusíme, bratři Češi, už nemusíme!

Bože pomoz nám konečně překonat tu ohromnou nevybolenou bolest ze ztrát otců, dědů, bratrů, a dokonce i matek a dcer. Bolest blízkých našich agresorů, i našich osvoboditelů. To všechno máme ve své DNA, jen za tuhle cenu jsme se my narodili. Tohle je cena našeho života. A je to ohromná cena!

Jak dlouho ještě?! Jak dlouho zůstane taková válka v každém z nás, a v našich rodech? Šest až devět generací.. Jen nevím, jestli by tohle všechno ta sympatická dvacetiletá masérka z Bali všechno pochopila. „Válka je vůl, holčičko. A my v Evropě vlastně ještě pořád válčíme.. každý jen trošku větší stres nás neustále vrací do zákopů a leteckých krytů, kde sedí naši předci, nebo na hřbitovy, kde odpočívají naši mrtví.“

veksvetl

Vydavatel a šéfredaktor OSUD.cz a Věk světla.

veksvetl has 145 posts and counting.See all posts by veksvetl

1 komentář: „Jirkovou optikou (318. A co ty, Putin, nebo fašisti?)

Napsat komentář