Všudypřítomné dezinfekce na ruce nejsou tak nevinné, jak by se mohlo zdát

Manal Mohammed

Nyní, během pandemie, jsou dezinfekce na každém rohu a my si několikrát denně dezinfikujeme ruce, zejména když není možnost pořádně si je umýt. Abychom se však z dlouhodobého hlediska vyhnuli dalším problémům, které mohou vést až k úmrtím, která by si nikdo s těmito „neškodnými přípravky“ nespojoval, neměli bychom to s dezinfekcí přehánět. Má totiž řadu vedlejších účinků, které nám většinou ani nepřijdou na mysl.

1. Všudypřítomný alkohol

Alkohol tvoří hlavní součást dezinfekčních prostředků na ruce. Jedna studie upozorňuje, že pravidelná dezinfekce rukou alkoholem, ať etanolem nebo isopropanolem, vede k mírnému, leč měřitelnému nárůstu koncentrace alkoholu v krvi. Nejedná se samozřejmě o akutní intoxikaci jako v případě pití alkoholu, ale o chronickou toxicitu, která zvyšuje riziko výskytu takových problémů, jako je ekzém či rakovina kůže.

Tento druh mírné chronické otravy hrozí nejvíce dětem. Ty menší mohou navíc dezinfekci pozřít a přivodit si tím akutní otravu alkoholem, spojenou se zvracením, zmateností a malátností. Ve vážných případech se může dostavit až selhání plic, kyselost krve, kóma a smrt.

To není jen teorie: Americké úřady zaevidovaly během prvních šesti měsíců roku 2020 9 000 případů otravy dětí do 12 let dezinfekcí na ruce – o polovinu více než ve stejném období předchozího roku. A to se pandemie teprve rozjížděla.

2. Odolnější bacily

Opakované používání alkoholových dezinfekcí na ruce rovněž přispívá k problému s odolnými bakteriemi („superbacily“), protože mikrobi si proti nim vyvíjejí rezistenci. Bohužel se často jedná o bakterie odolné vůči antibiotikům, které mohou vyvolat potenciálně smrtící infekci. Nám jde sice o ničení koronaviru, ale to není zdaleka jediný patogen, jenž se nám může vyskytovat na rukách. Vědecký výzkum již začíná potvrzovat očekávaný trend – některé kmeny bakterií začínají být vůči dezinfekci odolné.

Není to nijak nový jev. Když se krátce po přelomu tisíciletí začalo v australských nemocnicích používat výrazně více dezinfekcí na ruce, strmě stoupl počet enterokokových infekcí, které postihují trávicí trakt, močový měchýř, srdce a jiné orgány. Výzkum zaměřený na chování enterokoků mezi lety 1997 a 2015 ukázal, že ke konci tohoto období byly desetkrát rezistentnější vůči alkoholu než na jeho počátku.

Potvrzeno je i to, že E. coli a Pseudomonas aeruginosa (která může vyvolat zápal plic a otravu krve) jsou o 48% / 64% rezistentnější vůči všem dezinfekcím dostupným na trhu. To je znepokojivé – už teď jde celosvětově na vrub mikrobiální rezistenci více než 700 000 úmrtí ročně.

3. Vliv na mikrobiom

Kvůli přílišnému používání alkoholové dezinfekce mohou na vysušené kůži vznikat prasklinky, jimiž do těla snáze pronikají toxiny a patogeny. Ale dezinfekce škodí i rukám, které nevysušuje – mění na nich normální mikroflóru, která chrání pokožku před invazí škodlivých choroboplodných zárodků. Mikrobiom nemáme jen ve střevech – existuje i kožní mikrobiom!

Podle některých výzkumníků však může věčné dezinfikování a mytí rukou negativně ovlivnit i ty biliony mikrobů, jež nám obývají dolní část trávicího traktu; je to však ještě nutné dokázat. Víme, že bez těchto bakterií je dobrá imunita nemyslitelná. Odhaduje se, že 70-80 % naší imunity se skrývá právě ve střevech. Také víme, že pití alkoholu má na mikrobiom neblahý vliv.

4. Podpora vzniku jiných infekcí

Ačkoli jsou dezinfekce na ruce účinné proti koronavirům, nepůsobí úplně na všechny patogeny. Jejich vlivu unikají někteří paraziti (Cryptosporidium), bakterie (např. Clostridium difficle) a viry (kupříkladu norovirus). Toto všechno může postihnout trávicí trakt.

Jediný způsob, jak se těchto choroboplodných zárodků úspěšně zbavit, spočívá v důkladném umytí rukou, při němž se opláchnou. Když si budeme říkat, že s dezinfikovanýma rukama nám nehrozí žádná infekce, a budeme zanedbávat mytí rukou, bude nám hrozit větší riziko nákazy těmito patogeny, z nichž některé mohou být pro ohrožené jedince dokonce smrtící.

Potvrzují to zkušenosti z amerických domovů s pečovatelskou službou. Podle výzkumu, do něhož se jich zapojilo 161, se norovirové epidemie vyskytovaly nejčastěji tam, kde se ruce ve zvýšené míře místo mytí dezinfikovaly. Personál, který trpěl norovirem nejčastěji, v dotazníku uváděl, že hygienu rukou vykonává ve stejné či větší míře pomocí dezinfekce než pomocí mytí.

5. Poškozování životního prostředí

Alkohol, a to jak etanol, tak isopropanol, může poškozovat životní prostředí. Jeho úniky do jezer, rybníků, řek a oceánů škodí vodním živočichům, například vodním vším (dafniím), pstruhům a střevlím.

Při ekologických haváriích, při nichž se dostane do vody větší množství isopropanolu, mizí z vody kyslík, což ničí ekosystém. Je to vážný problém, protože už nyní je mnoho vodních živočichů na hranici vyhynutí kvůli globálním změnám klimatu a nadměrnému rybolovu. Vše, co škodí rybám, v konečném důsledku škodí i lidem, neboť rybí maso je pro velkou část obyvatel Země velmi důležitým zdrojem potravy.

Je zřejmé, že tak obrovský nárůst používání dezinfekcí, jehož jsme v dnešní době svědky, si někde vybere svou daň, jejíž podobu a výši můžeme jen odhadovat. Přesnější představu bychom mohli získat díky vědeckým studiím. Do té doby bychom neměli zapomínat, že nejlepší ochrana rukou před choroboplodnými zárodky je voda a obyčejné mýdlo.

Zdroj