Nejstarší antioxidant melatonin zachraňuje při infarktu, mitochondrie bez něj nepřežijí (2/2)
dr. Joseph Mercola
Doporučené dávkování při akutním infarktu myokardu
Co se týče dávkování, je těžké převést dávky použité ve studiích na zvířatech tak, aby byly vhodné pro člověka. U zvířat se používá něco mezi 5 a 10 mg na kg tělesné váhy. U člověka se dávka nicméně počítá podle povrchu, a ne hmotnosti, což podstatně redukuje množství melatoninu, které musíte podat.
Reiter nicméně zdůrazňuje, že melatonin nemá žádný práh toxicity (přinejmenším se o žádném neví), takže i když nevíme, jaká dávka je ideální, víme, že je bezpečný ve vysokých dávkách. Důležité je ale načasování dávky. První dávka by měla být podána ihned po srdeční příhodě, ale další by se měly řídit cirkadiánními biologickými procesy, tzn. kolem 10:00 dopoledne, v 16:00 a pak před spaním.
„Kdybych měl srdeční příhodu a po ruce bych měl melatonin, tak bych si ho vzal,“ říká Reiter. „Otázka zní, kolik… tohle není doporučení určené vašim pacientům, ale neváhal bych vzít si 50 miligramů a ještě nějaký v průběhu následujících 24 hodin, i během dne. Protože nechcete přijít o víc srdečních buněk, než je zcela nezbytné…
Už jsem o tom několikrát mluvil. Jinak řečeno, záchranář přijede k pacientovi, který má evidentně srdeční příhodu. Myslím, že by měl na místě podat melatonin, a to nitrožilně, ne perorálně. Ono by to i bylo těžké, podat ho ústně. Tohle doporučuji.“
Co by mělo být v lékárničce pro kritické případy
V případě akutní srdeční nebo mozkové příhody (obojí poškozuje tkáň prakticky totožným způsobem, jen jedno zasáhne srdce a to druhé mozek) bych rozhodně doplnil i methylenovou modř. Velká prospěšnost methylenové modři při poškozeních tkáně reperfusí byla dobře zdokumentována,2 zejména když modř podáte hned na začátku reperfuse, tzn. při opětovném zprůchodnění cévy. Methylenová modř posiluje cytochromy, aby probíhala tvorba ATP i bez přítomnosti kyslíku.
Methylenová modř se s melatoninem v případě srdečního infarktu či mozkové mrtvice dokonale doplňuje. Podle mého názoru by obojí mělo být součástí každé lékárničky.
Je zajímavé, že melatonin prospívá i diabetikům 2. typu. Reiter má kolegu cukrovkáře, který denně bere 1 g melatoninu, aby zabránil poškozování tkání volnými radikály při hyperglykemii. Myslete ale na to, že melatonin neléčí příčinu diabetu. Pouze pomáhá zmírnit škody.
Poločas a biologická dostupnost melatoninu
Poločas melatoninu v krvi je asi 40 minut. V buňkách záleží na úrovni přítomného oxidačního stresu. Když je oxidační stres vysoký, melatonin se ničí mnohem rychleji. Když je oxidační stres nízký, melatonin zůstává v buňce mnohem déle.
Reiter uvedl i to, že volné radikály výborně likviduje nejen sám melatonin, ale i jeho aktivní metabolity, jako je N-acetyl-5-methoxytryptamin. Melatonin se za silného oxidačního stresu sice rychle spotřebovává, ale zároveň si jej po ústním užití buňky rychle berou, odtud doporučení užívat jej několikrát denně.
Pro navození rychlých účinků je ideální forma určená pod jazyk nebo infuze, protože takto se melatonin dostane do krve mnohem rychleji. Další možnost je vyrobit si vlastní čípky. Když melatonin spolknete, musí vám projít zažívacím traktem a metabolizovat se v játrech.
Melatonin je rovněž silné antivirotikum
Krom svých antioxidačních schopností disponuje melatonin i antivirovými. Díky kombinaci těchto dvou vlastností je považován za velmi užitečný při covidu-19.
„Dám vám jeden konkrétní příklad,“ říká Reiter. „Je jeden praktický lékař, dr. Richard Neil, známe se už řadu let. Když se rozšířil COVID-19, zavolal mi, probrali jsme to a on začal podávat 1 mg melatoninu na kg jednou denně, asi pět dnů počínaje dnem diagnózy. Nyní velmi úspěšně vyléčil více než 2 000 pacientů melatoninem.
Důležitost melatoninu při covidu spočívá v tom, že nezabírá jen na původní wuchanský kmen. Reagují na něj i varianty. Momentálně máme v tisku studii, v níž demonstrujeme, že melatonin předchází u zvířat toxicitě viru zika, na prasatech jsme prověřili i čtyři různé koronaviry.
Ta studie ukazuje i to, že melatonin předchází poškození tkání, tzn. následkům působení těch virů. Myslím, že melatonin je celkově dobré antivirotikum a že by se měl v tomto směru považovat za užitečný. Když prezidenta Trumpa hospitalizovali s COVIDem, dostával mimo jiné melatonin. Jeho lékaři zjevně znali tuto literaturu.“
Abychom si to shrnuli, pokud máte symptomy COVIDu, můžete zkusit 30 – 45 minut před spaním užít melatonin pod jazyk nebo ústně. Pak hned ráno po probuzení, v deset dopoledne a ve čtyři odpoledne. Okolo solárního poledne by se melatonin užívat neměl, neboť by to pravděpodobně narušilo jeho sekreci v noci.
Reiter upozorňuje, že melatonin s postupným uvolňováním takto rozsáhle prozkoumaný není a že jej z tohoto důvodu celkově nedoporučuje.
Melatonin a rakovina
Melatonin může též být užitečný při prevenci a léčbě rakoviny. Reiter vysvětluje:
„Rakovinové buňky jsou chytré. Dělají, co umí, aby mohly dlouhodobě přežít. Možná to vypadá nelogicky, ale ony brání pyruvátu, aby jim pronikal do mitochondrií, a to snižuje tvorbu ATP. V důsledku toho urychlují proces zvaný glykolýza a ten je co do tvorby ATP velmi neefektivní, ale nádorové buňky jej provádějí vysokým tempem. Pak mají dost energie.
A teď proč brání pyruvátu, aby jim pronikal do mitochondrií. Myslíme, že je to kvůli tomu, že pyruvát je prekurzor acetylkoenzymu A. To je kofaktor enzymu, který reguluje tvorbu melatoninu v mitochodnriích.
Když tedy nádorové buňky zabrání pyruvátu, aby se dostával do mitochondrií, předcházejí tvorbě melatoninu nebo ji snižují. Už před čtyřmi lety jsme předpovídali, že mitochondrie rakovinových buněk budou produkovat méně melatoninu.
Následně jsme to dokázali dvěma studiemi, obě byly zaměřené na karcinom dělohy. Je zjevné, že hladina melatoninu a aktivita příslušných enzymů v tomto typu nádorových buněk je alespoň poloviční oproti normálu.
Když se pyruvát nedostává do mitochondrií, nastupuje metabolismus Warburgova typu. Nevyužitý pyruvát se navíc metabolizuje v kyselinu mléčnou. Ta uniká z buňky a vytváří pro nádorovou buňku kyselé prostředí. Tudíž pokud omezíte metabolismus Warburgova typu, nejspíš omezíte i růst nádorových buněk a možná i tvorbu metastáz…
Některé nádorové buňky jsou možná rakovinové jen část doby, protože [v noci], když mají mnoho melatoninu, se vyhýbají metabolismu Warburgova typu. Na tomto typu metabolismu je zajímavé, že jej vykonává mnoho patologických buněk, zánětlivých buněk, buněk zasažených amyloidy beta v mozku…
A my víme, že zánětlivé buňky M2 a M1 dokáže melatonin měnit na nezánětlivé a zpátky. Jejich zánětlivosti lze předejít tím, že jim dáme melatonin, a to kvůli jeho vlivu na metabolismus Warburgova typu. Takže tento metabolismus je běžný u mnoha, mnoha patologických buněk.“
Souvislosti mezi metabolickou flexibilitou, melatoninem a rakovinou
Jeden z důvodů nebývalého rozšíření rakoviny pravděpodobně souvisí s faktem, že 93 % Američanů je metabolicky neflexibilních, tzn. nedokážou plynule přecházet mezi spalováním cukrů a tuků.3 Glukóza (cukr) je jedno z primárních paliv, které používáme. Glukóza má šest atomů uhlíku a metabolizuje se v pyruvát, který je má tři. Pyruvát se následně v mitochondriích metabolizuje na acetyl-CoA.
Warburgův efekt nastupuje, když kinázový enzym PDK zabrání pyruvátu v přístupu do mitochondrií a ten se pak nemůže měnit na acetyl-CoA, na látku, která je nejen potřeba k produkci melatoninu, ale také zajišťuje efektivní tvorbu ATP v mitochondriích – právě prostřednictvím metabolismu glukózy.
Dalším zdrojem acetyl-CoA je beta oxidace tuků, při níž se tuk rozkládá na acetyl-CoA o dvou atomech uhlíku. Acetyl-CoA pak proniká do mitochondrií díky aktivní transportní molekule MCT. Jde o to, že pokud nejste metabolicky flexibilní, Warburgův efekt se vymkne kontrole. Pokud jste však zároveň kardiometabolicky zdraví a dokážete pálit tuk, účinně tento defekt obejdete.
Než jsem vedl interview s dr. Reiterem, rozhodně jsem věděl, že omezit sacharidy a předcházet Warburgově efektu je důležité, ale netušil jsem, že jeden z metabolických vedlejších produktů acetyl-CoA je zapotřebí k výrobě melatoninu. Metabolická flexibilita tedy nejen působí proti Warburgově efektu, ale zároveň zajišťuje stálou tvorbu melatoninu, jenž bojuje s nadměrným oxidačním stresem, jenž provází rakovinné bujení.
Proto bych rád vřele doporučil jednomu každému z vás, abyste po zbytek života dodržovali dvě věci. Zaprvé kolem solárního poledne asi na hodinu vystavte slunci tolik odhalené kůže, kolik bude možné.
Zadruhé ze svého jídelníčku eliminujte všechny oleje ze semen, neboť nadbytek těchto olejů představuje hlavní důvod, proč je většina lidí metabolicky neflexibilní. V dietě průměrného člověka tvoří oleje z rostlinných semen 25 % – 30 % celkového kalorického příjmu, ale maximálně by to mělo být 1 % – 2 % (u mě je to 1,5 %).
