„Big Pharma“ vrací úder: tažení proti doplňkům, vitaminům a homeopatikům nabírá obrátky (1/2)
dr. Mercola
Pokud předpokládáte, že jsou doplňky stravy populárnější než kdykoli jindy, máte pravdu. Více než polovina dospělých Američanů už někdy nějaký doplněk užívala a více než polovina žen plus 43 % mužů si nějaký doplněk vzalo v posledních třiceti dnech.1,2
Znamená to sice, že kdo alespoň někdy nezkusil nějaký vitamin či jiný doplněk, už v podstatě patří k menšině, ale zároveň z toho vyplývá, že tento byznys není po chuti farmaceutické lobby. Vždyť se očekává, že maloobchodní prodeje doplňků v USA v roce 2017 přesáhnou 36 miliard dolarů.3 To je sice méně než desetina peněz, které farmaceutické koncerny ročně shrábnou, ale jejich pozornost to přitáhlo i tak.
Jde i o cílovou skupinu, která doplňky a alternativní léky využívá nejčastěji – velmi často se tito lidé popisují jako zdraví, s vyššími příjmy.4 Není divu, že farmaceutická lobby a její patolízalové spustili očerňující kampaň jak proti doplňkům, tak proti alternativním způsobům léčby.
Doplňky a přírodní produkty navíc často fungují jako prevence nebo léčba nemocí, z nichž „Big Pharma“ nejčastěji profituje, což ještě více vysvětluje hněv výrobců farmak. Například fermentované potraviny bohaté na probiotika léčí pálení žáhy, na které „Big Pharma“ vnucuje své PPI (inhibitory protonové pumpy). Omega-3 mastné kyseliny obsažené například v krillovém oleji snižují riziko onemocnění srdce, aniž by bylo nutné sáhnout k nebezpečným statinům.
Paradoxní je, že užívání léků na předpis vyvolává potřebu současného užívání některých doplňků. Pokud berete diuretika, již zmíněné PPI nebo antidiabetikum metformin, je větší pravděpodobnost, že vám budou chybět vitaminy či minerály.5
Mainstreamová média zpochybňují užitečnost doplňků
V roce 2016 zveřejnil odborný časopis Americké lékařské asociace rozsáhlou studii o užívání doplňků ve Spojených státech, v níž je podle New York Times6 uvedeno:
„Američané vynaloží na výživové doplňky více než třicet miliard dolarů ročně. Jedná se především o vitaminy, minerály a bylinné produkty, z nichž mnohé mají pro užívající pochybný nebo vůbec žádný přínos. To znamená v průměru asi sto dolarů na každého muže, ženu či dítě za látky, které mají zhusta diskutabilní hodnotu.“
I jinde se v minulých letech objevily negativní články o vitaminu C, vitaminu A a betakarotenu, vitaminu E, vitaminu B6, vitaminu D, vápníku a multivitaminových přípravcích. Pod palbu se dostávají i doplňky obsahující ginkgo, echinaceu, efedrin a rybí olej; totéž platí pro homeopatii a aromaterapii.7,8,9,10
V některých článcích, přičemž mnohé jsou z pera lékařů, se dočtete, že doplňky nefungují a vy za ně jen vyhazujete peníze; jiné dokonce doplňky obviňují, že způsobují fyzickou újmu a zkracují život. Někteří medicínští specialisté rovněž varují, že doplňky ruší účinek léků na některé nemoci.11
Kromě tisku a internetu se k průběžné diskreditaci průmyslu výroby výživových doplňků připojilo i televizní zpravodajství, které odhaluje údajné podezřelé výrobce a lobbisty.
Já bych sice nikdy nehájil neetické výrobce doplňků, kteří vystavují veřejnost riziku, ale tytéž zpravodajské kanály souhlasně přikyvují farmaceutické lobby a nijak nekomentují léky na předpis, které pro občany představují ještě mnohem větší riziko. Předávkování léky na předpis je v USA devátá příčina úmrtí a vzhledem k opioidové krizi počet obětí stále roste.12
Trik s off-label marketingem
Hlavním argumentem farmaceutických koncernů v tažení proti doplňkům je to, že doplňky mají podle svých výrobců a prodejců disponovat neprokázanými zdravotními účinky, které nejsou nijak doloženy ze strany FDA. Přesto skoro každá velká farmaceutická společnost dělá totéž. Říká se tomu off-label léčba, neboli použití pro jiné účely, než jak je uvedeno ve schváleném souboru informací o léku. Z takovéto zavádějící propagace léčiv už bylo obviněno alespoň 31 farmaceutických koncernů včetně společností Pfizer, Eli Lilly, Johnson & Johnson, Novartis, Forest, Amgen a Allergan.13
Pfizer zaplatil pokutu ve výši 430 milionů dolarů za marketing Neurontinu jako léku na bipolární poruchu, aniž by ho takto schválila FDA.14 Eli Lilly se takto snažila prodávat modulátor selektivních estrogenových receptorů jménem Evista jako preventivní prostředek proti rakovině prsu, opět bez schválení ze strany FDA. Společnost vyslala s tímto úkolem do terénu stovky zástupců.
Těm bylo řečeno, aby při propagaci vždy před lékaři skryli povinné upozornění, v němž bylo uvedeno, že „efektivita přípravku při redukci rizika rakoviny prsu zatím nebyla potvrzena,“ jak uvádí ministerstvo spravedlnosti.15 Scott Gottlieb, nový komisař FDA, obchodník s akciemi farmaceutických firem a farmaceutický konzultant, obhajoval jednání společnosti Eli Lilly ve Wall Street Journalu.16
Problém s čistotou produktů se zdaleka netýká jen doplňků
Další argument farmaceutické lobby a jejích fanoušků v tažení proti doplňkům, na kterých by farmaceutické společnosti rády vydělávaly samy, se týká čistoty těchto produktů, správného značení a kvality výrobního procesu. Toto řekl známý zastánce očkování a konvenčních léčiv dr. Paul A. Offit v interview na Medscape, jehož předmětem byla jeho kniha z r. 2014 „Do You Believe in Magic?“ (Věříte na kouzla?):
„Podívejte, co se stalo s výrobcem vitaminů Purity First (‚Čistota na prvním místě‘). Před několika týdny jim FDA stáhla z trhu všechno zboží. Byly to tři výrobky. Oni dělali vitamin C, pak multiminerální preparát a B-komplex.
Ono totiž došlo k tomu, že 25 ženám v Connecticutu začaly růst chlupy na místech, kde o ně nestály, začal se jim prohlubovat hlas a přicházely o menstruaci – proto, že neúmyslně užívaly anabolické steroidy.
Anabolické steroidy kontaminovaly tyto preparáty. Jak se to může stát? …Jen si představte, že by byly anabolickými steroidy nezáměrně kontaminované vakcíny. To by bylo haló! Ale tady to tak nějak projde.“
Offit se fatálně mýlí. Farmaka, vakcíny a medicínské produkty bývají často stahovány z trhu kvůli kontaminaci, ale v mainstreamovém tisku se o tom dočtete jen zřídka. V dubnu musel GlaxoSmithKline stáhnout skoro 600 000 vadných inhalátorů Ventolin.18 V březnu 2017 uvedl gigant ve výrobě generik Mylan (proslavil ho EpiPen), že stahuje 4 005 177 lahviček atorvastatinu (lék na vysoký cholesterol) kvůli „potenciální biologické zátěži související s nalezením nepřípustných organismů“. 19
Počet případů, kdy bylo nutno stáhnout z trhu biologika (léky obsahující materiál z biologického zdroje, např. lidské a živočišné buňky či mikroorganismy), významně vzrostl, zejména ve vztahu k vakcínám. Od roku 2007 do roku 2010 došlo ke čtrnácti takovým případům, třináctkrát byly staženy imunoglobuliny. Nadto se před licencováním bezpečnost a účinnost vakcín netestuje odpovídajícím způsobem, tzn. prostřednictvím metodologicky solidních vědeckých studií, tudíž často ani neznáme všechny jejich vedlejší účinky a jejich dlouhodobé působení na organismus.
-pokračování-
