„Alergie“ na wi-fi a mobilní telefony se týká více než třetiny populace

z GreenMedInfo.com

Zároveň s neuvěřitelně rychlým nárůstem využívání bezdrátových technologií roste i počet lidí, kteří tvrdí, že u nich působení wi-fi sítí, mobilních telefonů a jiných zdrojů elektromagnetického záření vyvolává zdravotní problémy.

Mainstreamový vědecký názor je sice takový, že toto neionizující záření kromě přehřátí tkání nemůže živému organismu uškodit, ale nezávislí vědci bijí na poplach.

Elektrosenzitivita na vzestupu

Na problém upozornili už v roce 2006 vědci Örjan Hallberg ze Švédska a Gerd Oberfeld z Rakouska, kteří zaslali editorovi odborného periodika Electromagnetic Biology and Medicine otevřený dopis, v němž uvedli, že „skupina elektrosenzitivních osob po celém světě není jen malý zlomek populace, který se odlišuje od zbytku zdravého obyvatelstva. Vše ukazuje na možnost, že bude elektrosenzitivita v blízké budoucnosti ještě rozšířenější než dnes. Extrapolovaný trend ukazuje, že do roku 2017 postihne elektrosenzitivita v různé míře na 50 % populace.“

Spolehlivé markery

Citlivost vůči elektromagnetickým polím není jen v hlavě. Asi před třemi roky publikoval francouzský výzkumník dr. Dominique Belpomme přelomovou práci, v níž uvedl, že v tělech lidí postižených elektrosenzitivitou identifikoval několik spolehlivých biologických markerů:

„Z našich údajů jasně vyplývá, že elektrosenzitivitu a mnohočetnou chemickou senzitivitu lze objektivně charakterizovat. A co víc, lze ji rutinně diagnostikovat komerčně dostupnými jednoduchými testy. Obě poruchy podle všeho zahrnují nadbytek histaminu související se zánětem, oxidační stres, autoimunitní reakce, nedokrvení capsuly thalamu a nedostatečnou metabolickou dostupnost melatoninu, což vše ukazuje na riziko chronických neurodegenerativních onemocnění.“

U téměř 80 % z 500 pacientů trpících výše zmíněnými poruchami Belpomme odhalil v krvi vysokou koncentraci histaminu,  S100B (markeru nepřiměřené propustnosti hematoencefalické bariéry) a NTT (markeru oxidačního stresu).

Vypadá to, že bezdrátové technologie zdaleka nejsou tak neškodné, jak se nám tvrdí.

Patříte k citlivější třetině populace?

Těžko soudit, zda byl odhad Hallberga s Oberfeldem, že v roce 2017 postihne elektrosenzitivita polovinu populace, správný. Někteří lidé mohou mít jen velmi mírné symptomy a nemusí si je ani spojovat se všudypřítomnými bezdrátovými technologiemi.

Podle kanadské vědkyně dr. Magdy Havas postihují silné reakce na elektrosmog cirka 3 % lidí. Dalších 35 % osob pak má mírné až střední reakce. Tito lidé v prostředí zamořeném elektrosmogem fungují, ale mívají například bolesti hlavy nebo hůře spí, případně se jim dlouhodobě zhorší zdraví, aniž by byl na první pohled patrný důvod.

K příznakům zvýšené citlivosti na elektromagnetické záření podle dr. Havasové patří únava, poruchy spánku, bolesti hlavy, pocit nepohody, potíže s koncentrací, zhoršení paměti, problémy se zrakem a sluchem, kožní a kardiovaskulární problémy, závrať, ztráta chuti k jídlu, zhoršená pohyblivost a nevolnost.

Dr. Havasová tvrdí, že o těchto příznacích už informovaly četné studie, jichž se zúčastnily osoby, které bydlely v blízkosti vysílačů. Publikovány byly jak v evropské, tak v sovětské literatuře – nejstarší jsou z konce šedesátých let.

Lékaři tento problém bagatelizují

„Se zvýšenou citlivostí se u mě na klinice setkávám velmi často,“ vypráví dr. Zach Bush. „Ale když o ní pacienti mluvili zpočátku, vůbec jsem jim nevěřil.“

Dr. Bush názor změnil, ale většina doktorů – a to i těch, kteří praktikují funkční medicínu – dosud nemá tušení o tom, že elektromagnetická pole mohou u mnoha lidí sloužit jako spouštěč zdravotních potíží.

O tom ví své dr. Dietrich Klinghardt, průkopník, který na problematiku elektrosenzitivity upozorňuje už desítky let. Podle jeho názoru je elektromagnetické záření a jeho dopad na lidský organismus „nejdůležitější chybějící článek v medicíně“. Stav jeho chronicky nemocných pacientů se prý dramaticky měnil k lepšímu, kdykoli se podařilo zredukovat elektrosmog:

„Je skupina osob s lymskou boreliózou, která se zlepšuje, a pak skupina, která se nehne. Ti, kterým se začne dařit lépe, jsou pacienti, kteří se řídí mojí radou a více se vyhýbají elektrosmogu.“

Bohužel v době psaní tohoto článku není k dispozici žádná lékařská certifikace, program ani kurs, který by lékařům mohl přiblížit problematiku elektrosenzitivity v podobné míře, v jaké je známa dr. Klinghardtovi a dr. Bushovi. Snad se v dohledné době něco změní.

Zdroj (kráceno)