Budoucnost lesnictví a zemědělství podle Gatese a spol.: miliony stromů půjdou pod zem, na polích bude místo pšenice bambus
globalresearch.ca
Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších globalistů na světě, nyní financuje novou iniciativu, která má „bojovat proti globálnímu oteplování“ a „pomoci zachránit planetu“. Gatesova organizace „Breaktrough Energy“ investovala 6,6 milionu dolarů do projektu společnosti Kodama Systems, založené roku 2021. Ta má v úmyslu vytěžit neuvěřitelných 70 milionů akrů lesa především na západě Spojených států. Po masovém kácení budou miliony stromů uloženy pod zem, aby je nikdo nemohl používat a hlavně aby se z nich nedej bože neuvolnil zpět do ovzduší „zlý“ oxid uhličitý.
Jak víme, zelené rostliny včetně stromů využívají prostřednictvím fotosyntézy uhlík dostupný v ovzduší k tomu, aby z něj budovaly svoji hmotu. Z oxidu uhličitého se během fotosyntézy uvolňuje kyslík, který dýcháme. Stromy tedy ze vzduchu přirozeně stahují velká množství uhlíku. Když odumřou a tlejí, vrací se uhlík zpět do atmosféry. Totéž se děje při spalování dřeva.
Když se však stromy na konci svého životního cyklu, kdy jsou nejcennější jako řezivo a palivové dříví, pohřbí pod zem, kde budou uloženy bez přístupu kyslíku, k ničemu z toho nedojde. Zato však zcela jistě dojde k nárůstu cen palivového dříví, řeziva, truhlářských výrobků a papíru.
Kalifornské lesní požáry přišly „právě včas“
Toto není žádná hudba budoucnosti, kácení už začalo. Magazín Forbes informoval, že spoluzakladatel firmy Kodama Systems, Merritt Jenkins, už započal s testovací těžbou v pohoří Sierra Nevada v severní Kalifornii.
Kodama momentálně zkouší a vylepšuje poloautomatický těžební stroj, který měří osm metrů a váží 17 tun. Cílem je zkonstruovat a nasadit zcela autonomní jednotky, které budou nepřetržitě pracovat bez lidských operátorů včetně odvozu dřeva z lesa. Kdo viděl film Avatar, ten si zhruba umí představit, o čem je řeč.
Firma Kodama své úsilí zpropagovala na příkladu katastrofických kalifornských lesních požárů. A úřady skutečně naslouchají, zvlášť poté, co dým z požárů kanadských lesů loni zahalil velká americká města v čele s New Yorkem, Washingtonem a Chicagem.
Americké úřady se bez velkého přemýšlení rozhodly akceptovat toto bizarní řešení problému, který dlouhodobě přehlížely. Kodama už obdržela mj. od kalifornského úřadu pro boj s lesními požáry na grantech asi milion dolarů a k tomu nákupní závazky v hodnotě uhlíkových kreditů za prvních 400 tun stromů, které Gatesem financovaná firma uloží pod zem. Forbes píše, že na volném trhu by tyto kredity Kodamě měly vynést 200 USD za tunu. Pravděpodobně tuto cenu uvádí proto, že ji klima alarmisté propagují jako vbrzku minimální cenu nutnou k „zachraňování planety“. V současnosti emisní povolenky stojí asi půlku. Těchto 400 tun „pohřbeného“ dřeva by tedy dalo asi 800 000 dolarů. Skutečná hodnota dřeva jakožto paliva a řeziva se transformuje ve fiktivní hodnotu založenou na lži, podle níž za globální oteplování může lidská činnost.
Specialisté na zahraniční záležitosti z Free West Media získali přístup k interní prezentaci, která ilustruje síly, jež stojí za tímto plánem vydělávání peněz. Jejím autorem je Ning Zeng, čínský profesor z University of Maryland a zakladatel tzv. Carbon Lockdown Projectu (laicky řečeno „projekt na uzamykání uhlíku“). Ning je popisován jako „kmotr pohřbívání biomasy“. Jeho prezentace pro podobně smýšlející insidery je dosti zajímavá, neboť poskytuje vhled do jejich uvažování. Ning mimo jiné zdůrazňuje, že 97 % těch stromů bude za sto let stále uchováno, což naznačuje, že se plánuje jejich opětovné využití. Kvalita dřeva uloženého v prostředí, do něhož nemá přístup kyslík, totiž časem roste a může se vyšplhat až na desítky eur za kilogram.
Ning obzvlášť zdůrazňuje, že takovýto způsob odstranění oxidu uhličitého z ovzduší vyjde velmi levně, odhadem na 10 – 50 dolarů za tunu. Společnosti, které musí platit za tzv. uhlíkové kredity v rámci obchodování s emisními povolenkami (což je multimiliardový byznys, který globalisté uvalili na svět), si mohou tuto emisní „službu“ koupit u společností provozujících Carbon Lockdown Project. Z prezentace dále vyplývá, že v projektu skutečně jde o těžbu dřeva, nikoli „jen“ o odklízení padlých a tlejících stromů, jak se to zastánci projektu původně pokoušeli prezentovat. Dále je patrné, že předmětem jsou stromy v závěrečné fázi růstu, tzn. těsně předtím, než se přirozeně stávají zdrojem oxidu uhličitého, tedy nejstarší, nejsilnější stromy, o které mají největší zájem pily. Místo aby se z nich stavěly domy, půjdou pod zem. S tím bude samozřejmě spojeno citelné zvýšení cen řeziva a palivového dříví. Například ve východní Evropě lidé, zejména dnes, kdy náklady na teplo raketově rostou, hodně topí dřevem. Využívají i spadlé větve a soušky.
Klima alarmisté se ohánějí tím, že budou zároveň sázet stromky, které při svém růstu vychytávají oxid uhličitý z ovzduší. To zní velmi pěkně, dokud nezjistíte, že globalisté je míní sázet na otevřených plochách a zejména na zemědělské půdě. Kvůli této součásti „boje s uhlíkem“ se bude muset zavřít mnoho farem, což povede k dalšímu omezení přirozené produkce potravin. Připomeňme si situaci v Nizozemí, kde má vláda v úmyslu zrušit tři tisíce farem, a v Irsku, kde třem tisícovkám mléčných farem hrozí likvidace kvůli novým „klimatickým požadavkům“.
Článek ve Forbesu odhaluje existenci propracovaných plánů, které mají farmáře relokovat od tradiční výroby potravin k „uhlíkovému farmaření“, které se kvůli dotacím a pobídkám už nyní vyplatí víc. Cílem je, aby farmáři přestali produkovat potraviny a dřevo. Navíc se mají začít sázet cizorodé rostliny, které „lépe absorbují uhlík“, například bambus. Ten lze geneticky modifikovat, aby obstál i v chladnějším klimatu.
Vysokým cenám energií padly za oběť četné chemické továrny, zvlášť na Západě, kde se vyráběla umělá hnojiva; ta jsou zapotřebí ke vzniku skoro poloviny světové potravinářské produkce. Nadto slabý solární cyklus, jenž začal v prosinci 2019, vyvolal extrémní počasí, jež ničilo zemědělské plodiny po celém světě. Mnoho zemí na severní polokouli čelí nejhorší úrodě za dlouhá léta. Globální potravinová bezpečnost nebyla nikdy tak ohrožena, což uznává i agendy poslušná OSN.
Globální potravinářská produkce potřebuje mohutnou vzpruhu, ale děje se pravý opak. Globalisté mají primárně v úmyslu odbourat živočišnou výrobu a nahradit maso rostlinnými, laboratorními a hmyzími proteinovými produkty. Podobně mají být nahrazeny mléčné výrobky: „mlékem“ v lepším případě sójovým či laboratorním, v horším případě vyrobeným ze švábů. Dosud však globalisté nevysvětlili, čím míní nahradit podstatně vážnější a potenciálně velké výpadky úrody obilovin.
Kromě nuceného ústupu zemědělství a lesnictví vede nový vývoj ještě k dalšímu problému, o němž se nehovoří. Odumírající, tlející vegetace včetně stromů dává vzniknout nové, na živiny bohaté půdě, která je základem veškeré obilné produkce. Chudá půda, z níž byly vyplaveny živiny, je důsledkem industrializovaného zemědělství, jež je velkým dílem v rukách nadnárodních korporací. Vyjmutím milionů stromů z tohoto přirozeného koloběhu dojde k dalšímu ochuzení budoucí orné půdy.
