Interview s autorem druhého dílu knihy Můj otec byl ‚muž v černém‘ (1/2)

Interview s Jasonem Masonem vede Jan van Helsing

Položili jste si už někdy otázku, zda jsou všechny ty učené teorie o vzniku života na Zemi a zejména moderního člověka vůbec pravdivé?

Myslíte, že se v minulosti naší planety odehrály záhadné věci, které naši profesionální archeologové neumí vlastně vůbec vysvětlit? Pak by pro vás mohla být přínosem kniha Můj otec byl MiB – 2. svazek: chybějící článek, v níž jsou odhalena ta nejkontroverznější, nejbrizantnější tajemství etablované vědy.

Šokující pravdou je, že už stovky let je lidstvo v otázce svého původu obelháváno. Mocné organizace se pokusily nastolit vědeckou diktaturu, která bude potlačovat veškeré odlišné názory – a Charles Darwin byl její přisluhovač.

Důkazy, které hovoří proti evoluci a nezapadající archeologické, antropologické a paleontologické nálezy jsou buď cíleně klamně interpretovány a manipulovány, nebo prostě mizí v nepřístupných archivech či jsou rovnou zničeny. Ale jak to? Proč ten strach – co přesně musí být tak důsledně utajováno?

Vydejte se na cestu za největšími a nejnebezpečnějšími tajemstvími světa, neboť míra oficiálního falšování dějin je téměř nepochopitelná! Všechno, co se dnes domníváme, že víme o světě, je špatně!

Interview

Jan: Po neočekávaně velkém úspěchu tvé první knihy „Můj otec byl MiB“ (MiB = man in black = muž v černém) teď vychází i MiB 2 – chybějící článek. Můžeš nám povyprávět o vzniku a obsahu této nové knihy?

Jason: Inu, původně jsem plánoval, že novou knihu tematicky vystavím asi jako tu první, ale když jsem se pustil do rešerší k těm všem nevysvětlitelným artefaktům, které byly po celém světě nalezeny, začalo mi brzy být nápadné, že už stovky let probíhá snaha všechny ty nevhodné nálezy buď ukrýt, zničit, nebo zesměšnit.

To mě zarazilo a brzy následovalo pochopení, že toto jednání není vyhrazeno jen technickým artefaktům, ale i lidským kosterním nálezům a fosiliím. Po intenzivním rešeršování jsem konečně mohl odkrýt skutečný rozsah tohoto podvodu. Mnohé z toho je skoro neuvěřitelné – ačkoli má věda k dispozici všechna fakta.

Jan: To zní velmi napínavě. Na zkoumání zakázané historie listva pracuje mnoho alternativních badatelů, ale mainstreamová věda jejich výzkumy povětšině zcela ignoruje. Už v první knize jsi přinesl důkazy, že různé části našeho světa kdysi obývali obři nebo také záhadní humanoidi s protáhlou lebkou. Jaké nové informace k tématu můžeme očekávat?

Jason: V zásadě existují důkazy, že svého času obývala rozsáhlé oblasti planety kultura pradávných obrů a pak poměrně náhle zmizela nebo byla snad vyhlazena. V mnoha starých rukopisech se o těchto obrech píše, hovoří o nich i legendy.

Sumerské zdroje líčí, že tito obři měli být potomci bohů, kteří oplodnili lidské ženy. Avšak pokud mohli mít bohové děti s lidmi, pak museli být lidem velmi podobní! Nejvíce pozůstatků této staré kultury obrů se nachází v Severní Americe; zdá se, že kdysi žili po celém kontinentu. Indiánské kmeny z obou částí amerického kontinentu zanechaly odkaz hovořící o těchto zrzavých a světlovlasých obrech dalším generacím ve svých legendách. Ty popisují i jejich konec: obři byli prý potrestáni Bohem a z povrchu zemského jejich kulturu smazala potopa.

To všechno je na první pohled velmi zvláštní, nicméně až do 19. století byly po celé Severní Americe tisíce a tisíce náhrobků těchto obřích lidí, takzvaných „mounds“, v nichž se dokonce nacházely ostatky pohřbených! Z iniciativy Smithsonova institutu byly však ty tisícovky lidských koster o délce až pět metrů (!) vyhrabány a uschovány nebo zničeny!

Jan: Jasone, ty jsi ty obří kostry popisoval už v prvním svazku a tam jsi i vysvětlil, že je ukryl Smithsonův institut, ale k čemu takové velké vynakládání prostředků a energie a kde se ty relikty nacházejí dnes? Skrývá se v nich nějaké zásadní tajemství, které je nutné ututlat, a má to něco společného s mimozemšťany?

Jason: Podle mých rešerší se za Smithsonovým institutem skrývají mocné elitní kruhy a zednářské organizace, které se již v 19. století rozhodly zcenzurovat pravé dějiny světa a prostřednictvím vědeckých organizací si vymyslely úplně novou, avšak klamnou historii a přírodní vědy – jakkoli neuvěřitelně to celé zní.

Charles Darwin etabloval evoluční teorii, která nám má namluvit, že moderní člověk, Homo sapiens, je výsledkem přírodní evoluce a v člověka se vyvinul z primitivního opičího předka. Tak to ovšem není! Mezi těmi miliony dosud nalezených fosilií není ani jediný exemplář, který by představoval přechodnou formu od jednoho druhu ke druhému. Zcela naopak: každá živá bytost byla už od samotného začátku dokonalá a každý druh už od počátku obsahoval dostatek jednotlivých příslušníků, přesně jak to popisuje Stvoření.

Ale abychom se vrátili k lidským obrům, tak ti se do vědeckého schématu evoluční teorie jednoduše nehodí, a proto bylo rozhodnuto zbavit se jich. To však nefungovalo úplně a stopy po obrech se dodnes nacházejí po celém světě. Velmi podivuhodné bylo pro mě zjištění, že v Americe byly objeveny otisky obřích nohou, které se časově křížily s pozůstatky dinosauřích těl! To totiž znamená, že tihle lidští obři museli obývat Zemi spolu s dinosaury, jakkoli to zní neuvěřitelně.

Jan: Jak je to možné? Vždyť je známo, že dinosauři vymřeli už asi před 65 miliony let, a to bylo dávno před vznikem moderního člověka. Jaké je pro to vysvětlení?

Jason: Inu, v posledních letech se vícekrát stalo, že vědci analyzovali údajně fosilní dinosauří kosti a přišli na to, že mnoho z nich není vůbec zkamenělých a že se v nich dosud nachází měkká tkáň a krvinky! Kdyby byly kosti staré 65 – 200 milionů let, tak by to bylo zcela nemožné, proto jediné možné vysvětlení zní, že dinosauři žili před podstatně kratší dobou, než jak tvrdí věda! Existují pádné důkazy, že dinosauři obývali Zemi ještě před několika tisíci let, spolu s člověkem!

Staré čínské a indické dokumenty líčí, že tyto „draky“ zcela vyhubila až poslední globální potopa a že byli používáni dokonce i jako pracovní zvířata! Zmiňuje se o nich i Sága o Nibelunzích a jiné tuzemské mýty. To znamená, že byl svět před tímto posledním globálním kataklyzmatem úplně jiný než dnes, a zde se skrývá jedno velké tajemství. Do knihy jsem začlenil i fotografii ptakoještěra skoleného lovci.

Jan: V tomto směru určitě přikládáš velkou důležitost biblickému popisu potopy, archy Noemovy a s tím souvisejícího stvoření světa. V nové knize píšeš o nálezu pravé Noemovy archy v Arménii. Co nám o tom můžeš říci?

Jason: Podle mého šetření skutečně vznikl svět, jak ho dnes známe, až před několika tisíci let. Příběh lidského vývoje je rozdělen do cyklů. Indiáni tvrdí, že v současnosti žijeme ve „čtvrtém světě“ a čeká nás přechod do „pátého světa“, což jim na počátku tohoto světa sdělili sami bohové.

Předchozí světy odpovídaly časovým cyklům, během nichž se na Zemi nacházely ztracené vyspělé civilizace, čímž myslím Atlantidu, Lemurii, Mu a Hyperboreu. Bohové, kteří před tisíci let přišli k lidem, byli buď přeživší z Atlantidy, nebo lidem podobní mimozemšťané, kteří na tuto planetu přišli, aby ji kolonizovali nebo na ní těžili nerostné bohatství.

Vypadá to dokonce tak, jako by tyto pokročilé mimozemské civilizace dohlížely na vývoj lidstva a několikrát je potrestali globální katastrofou, protože se lidé odchýlili od božské cesty a přestali se řídit příkazy a zákony bohů. Poslední z těchto katastrofických událostí měla být biblická potopa, která zcela přetvořila zemský povrch a vyhladila zlé obry.

Jeden z těchto mimozemských národů, které se pravidelně vracejí na Zemi, jsou tzv. Anunnaki, tedy „bohové, kteří na zemi přišli z nebe“. Tihle Anunnaki stvořili prostřednictvím genetické manipulace moderního člověka ke svému obrazu – pro to dnes už existují vědecké důkazy. V knize to popisuji zcela přesně. Každopádně byli někteří lidé před trestem bohů uchráněni. Než došlo k poslední katastrofické potopě, dostalo se jim varování a oni si postavili archy, v nichž mohli přežít jak oni, tak některá užitková zvířata.

Nejslavnější z nich je přirozeně biblická archa Noemova! Dnes se stále ještě hledá, ačkoli se už stovky let ví, kde se nachází – na jedné arménské hoře! V posledních letech se k ní vydalo několik mezinárodních expedic, které poskytly prokazatelné důkazy existence archy. Masmédia a maistreamová věda to vše zcela ignorují. Avšak proč by se měl takový senzační nález skrývat? V mé knize dostávají slovo i svědkové, kteří viděli, jak se britští vědci pokusili zcela záměrně zničit Noemovu archu, protože nezapadá do jejich evolučního světonázoru.

-pokračování-

1 komentář: „Interview s autorem druhého dílu knihy Můj otec byl ‚muž v černém‘ (1/2)

Napsat komentář