Jak léčit štítnou žlázu – detailněji k nadbytku jódu a přírodnímu přístupu s dr. Christiansonem

dr. Joseph Mercola

Onemocnění štítné žlázy představují soubor komplexních chorob, které postihují miliony lidí na celém světě a ovlivňují metabolismus (a rovněž vývoj dětí). Vyznačují se nerovnováhou hormonů štítné žlázy a zahrnují hypertyreózu, hypotyreózu a různé strukturální abnormality, jako je struma a uzly.

Mezi běžné příznaky těchto onemocnění (zejména hypotyreózy) patří únava, neschopnost zhubnout, suchá kůže a zácpa, ale tyto symptomy bývají neurčité a snadno zaměnitelné za jiné zdravotní problémy. Tato nejednoznačnost často vede k opožděné diagnóze, kvůli níž onemocnění postupuje nepozorovaně, dokud se neobjeví závažnější komplikace.

Možná si to neuvědomujete, ale poruchy štítné žlázy jsou po celém světě stále častější. Podle studie zveřejněné v lékařském časopise Clinical Medicine Insights: Endocrinology and Diabetes¹ v posledních několika desetiletích došlo k prudkému nárůstu výskytu onemocnění štítné žlázy; na tomto vývoji se podílí řada demografických a geografických faktorů.

Kupříkladu v Pákistánu trpí hypotyreózou více než 9,7 % osob a hypertyreózou 28,7 %, což je skutečně vysoké číslo. Tyto statistiky poukazují na rostoucí problém v oblasti veřejného zdraví, který vyžaduje okamžitou pozornost a opatření.

Jak ohrožují onemocnění štítné žlázy celkové zdraví

Neléčená onemocnění štítné žlázy vedou k řadě dalších zdravotních problémů. Chronická hypotyreóza má za následek osteoporózu, srdeční onemocnění a zhoršení kognitivních funkcí, zatímco hypertyreóza způsobuje fibrilaci síní, svalovou slabost a závažný úbytek hmotnosti.

Strukturální abnormality, jako je například mnohočetná struma, navíc zvyšují riziko vzniku rakoviny štítné žlázy. Tichá progrese poruch štítné žlázy podtrhuje nutnost pravidelného screeningu a včasného zásahu.

Pochopení všech dopadů onemocnění štítné žlázy je zásadní jak pro jednotlivce, tak pro poskytovatele zdravotní péče. S rostoucí prevalencí onemocnění roste i potřeba účinných diagnostických nástrojů a dostupných možností léčby. Budete-li informováni o nejnovějších výzkumech a zachováte-li si proaktivní přístup k péči o štítnou žlázu, výrazně si snížíte riziko této často přehlížené endokrinní poruchy. V sázce je mnoho: převezmete-li kontrolu nad zdravím své štítné žlázy dnes, čeká vás v budoucnu zdravější a vyrovnanější život.

Mezi rizikové faktory poruch štítné žlázy patří věk, pohlaví, genetika a jód – buď příliš mnoho, nebo příliš málo. Situaci dále komplikují environmentální faktory, jako je expozice určitým chemickým látkám a stravovací návyky. Významnou roli hraje i stres a životní styl včetně pohybu. Konvenční léčba se často opírá o farmaka, jako je levotyroxin, která jsou často předepisována nadměrně a neřeší základní příčinu problému.

Tyto medikamenty mají vedlejší účinky, například zvýšené riziko osteoporózy a kardiovaskulárních problémů. Krom toho není dobré opírat se při diagnostice výhradně o hodnoty hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH), protože samotný TSH přesně neodráží stav štítné žlázy.

TSH je ovlivňován různými faktory, které nesouvisejí s funkcí štítné žlázy, především věkem a různými onemocněními. To zhusta vede k nesprávné diagnóze či „naddiagnóze“, kvůli níž pacienti zbytečně dostávají prášky, které neřeší hlavní příčinu jejich problémů.

Při standardním testování se často nebere zřetel na přítomnost protilátek proti štítné žláze, které mohou ukazovat na autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Tyto protilátky mohou být přítomny, i když je hladina TSH v normě, což vede ke vzniku symptomů, které běžná, standardní léčba neřeší.

Mnohem vhodnější je stanovit diagnózu na základě detailního krevního testu, který zjišťuje přítomnost volných hormonů a reverzního T3. Takovýto test sice poskytuje přesnější obraz stavu štítné žlázy, ale v běžné praxi se využívá jen zřídka.

Autoimunitní útok na štítnou žlázu

Než vznikne nemoc, musejí proběhnout složité biochemické procesy. Například nadbytek jódu mění strukturu tyreoglobulinu, což je jedna z bílkovin přirozeně přítomných ve štítné žláze. Ta se pak imunitnímu systému jeví jako cizí a vyvolává autoimunitní reakci – útok imunitního systému na štítnou žlázu.

To vede k zánětu a poškození tkáně štítné žlázy, což má za následek onemocnění, jako je Hashimotova tyreoiditida nebo Gravesova choroba. Způsob, jímž vaše tělo zpracovává jód, (což má vliv na produkci a regulaci hormonů štítné žlázy), ovlivňují genetické faktory. Ačkoli je jód pro tvorbu hormonů štítné žlázy zásadní a jeho nedostatek ohrožuje zdraví štítné žlázy, dieta s nízkým obsahem jódu může onemocnění štítné žlázy zlepšit. To proto, že ho máme povětšině nadbytek.

Štítná žláza očima experta

Dr. Alan Christianson, certifikovaný naturopatický endokrinolog se specializací na onemocnění štítné žlázy, se v našem nedávném rozhovoru podělil o informace, které mění naše chápání zdraví štítné žlázy. Jakožto zakládající prezident Endokrinologické asociace naturopatických lékařů nám Christianson do této problematiky poskytl cenný vhled.²

Christianson je autorem knihy „The Thyroid Reset Diet,“ Dieta pro reset štítné žlázy, a říká, že autoimunitní onemocnění štítné žlázy jsou nejčastější formou poruch funkce tohoto endokrinního orgánu; postihují přibližně 10 % dospělé populace.³ Z těchto onemocnění je nejčastější Hashimotova tyreoiditida.

Zajímavé je, že polovina osob s diagnostikovanou Hashimotovou chorobou nemá v krevních testech pozitivní protilátky proti štítné žláze, což komplikuje diagnostiku a léčbu.⁴ To zdůrazňuje potřebu komplexnějších diagnostických přístupů k přesné identifikaci a léčbě onemocnění štítné žlázy. Rozhovor také osvětlil alarmující nárůst výskytu rakoviny štítné žlázy u dospělých žen, která je nyní v této demografické skupině onkologickým onemocněním s nejrychleji rostoucí incidencí.⁵

Christianson dále poukázal na to, že hlavním vstupním bodem pro léčbu štítné žlázy je často subklinická hypotyreóza, tedy stav, kdy je hladina hormonů štítné žlázy mírně pod normálem, ale ne natolik, aby vyžadovala okamžitou medikaci.⁶ Tento stav sice často vyvolává výrazné symptomy a zvýšené riziko onemocnění, ale předepisování léků se u této populace často míjí účinkem:

„Ano, subklinická hypo[tyreóza] koreluje s příznaky. Koreluje s riziky onemocnění. A logicky se nabízí, že pokud těm lidem normalizujeme hladiny hormonů pomocí léků, měla by tato rizika zmizet. Ale to se nepotvrdilo.

Takže pokud tyto lidi medikujete – oni mohou mít přírůstek hmotnosti, únavu, vypadávání vlasů, klasické příznaky problémů se štítnou žlázou, mohou také více trpět na srdeční onemocnění – tyto věci se nezlepší, když jsou léky jedinou možností. Ve skutečnosti se celkové riziko a úmrtnost těch pacientů zvyšuje.“

Medikamenty na štítnou žlázu často nadělají víc škody než užitku

Velkou část Christiansonovy práce tvoří depistáž (aktivní vyhledávání nemocných ještě v asymptomatickém stadiu) a pomoc pacientům s vysazováním zbytečných prášků na štítnou žlázu.⁷ Součástí tohoto jeho úsilí je i školení lékařů, ¹⁰ aby rozpoznali, kdy léčiva na štítnou žlázu nadělají více škody než užitku, což je podle Christiansona „téměř ve všech případech“. ⁸

Tento pohled zpochybňuje tradiční uctívání farmakologických přípravků jako první linie léčby a prosazuje uvážlivější, individuálnější přístup k péči o štítnou žlázu.

Christianson se podělil o jeden pozoruhodný příklad úspěšné léčby štítné žlázy bez dlouhodobé medikace. Vyprávěl o pacientce, která užívala léky na štítnou žlázu 45 let, ale postupně je dokázala vysadit a udržet si zdraví i bez nich.⁹

Tento případ je příkladem přínosu depistáže a zdůrazňuje význam individuálních léčebných plánů. Slouží jako důkaz účinnosti komplexních strategií léčby štítné žlázy, které přesahují pouhé farmakologické tlumení příznaků. Dobrá zpráva je, že se naše znalosti o funkci štítné žlázy neustále vyvíjejí, tudíž bude brzy možné štítnou žlázu léčit ještě účinněji.

Optimální přísun jódu

Christianson zdůraznil, že to, jak efektivně tělo zpracovává jód, ovlivňují genové variace a vysvětlil, že je velmi důležité udržovat si vyvážený příjem jódu. Upozornil, že nadměrné množství jódu vede k poruchám funkce štítné žlázy, zatímco nedostatečné množství způsobuje strumu a jiné problémy. ¹²

Prohlásil, že lidé s genetickou predispozicí k problémům se štítnou žlázou (kdo má tyto problémy v rodině), by měli udržovat denní příjem jódu pod 200 mikrogramy.¹³ Dále Christianson uvedl:

„Dříve jsme si mysleli, že jakmile se autoimunitní onemocnění rozjede, není cesty zpět. Vlak se rozjel a nejde zastavit. Nyní však víme, že k přetrvávání autoimunitního onemocnění štítné žlázy je zapotřebí trvalá expozice určitému množství jódu.

Proběhlo asi půl tuctu studií, v nichž byla lidem záměrně podávána strava s nízkým obsahem jódu… do tří měsíců po záměrném snížení dávky jódu pod zhruba 100 mikrogramů ze všech zdrojů se asi polovina lidí s aktivním onemocněním uzdravila.“

Na správném fungování štítné žlázy se významně podílejí dietní faktory. Za hlavní zdroj problémů se štítnou žlázou Christianson označil zpracované obiloviny, které mají vysoký obsah jódu.¹⁴ Snížením příjmu zpracovaných obilovin (pekařských výrobků apod.) a zaměřením se na celistvé, nezpracované potraviny lze štítné žláze jedině prospět. Problematické jsou často i výrobky osobní hygieny, protože mnohé z nich obsahují jód ve formě polyvinylpyrrolidonu (PVP):

„Je to dobrý antioxidant. Zabraňuje žluknutí. Díky němu si krémy uchovávají hladkou konzistenci, jenže se vstřebává do těla. Na přírodní kosmetice bývá označen jako extrakt z mořské řasy kelp… ale je to PVP. Je to totéž. A obsahuje ho asi 1 až 3 % mnoha kondicionérů nebo tělových mlék. Asi 12 % PVP se vstřebá ve formě jódu a asi 4 % se dostanou do krevního oběhu.“

Jód se často nachází i v bio nepasterovaném mléku

Mnoho spotřebitelů se domnívá, že syrové mléko z ekologického zemědělství je zcela bez přídatných látek a reziduí, ale není tomu tak vždy. Přítomnost jódu v těchto výrobcích je poměrně častá, a to především v důsledku nanášení jódových dezinfekčních prostředků na struky krav při dojení. Tato praxe je mezi chovateli dojnic, včetně těch, kteří dodržují ekologické standardy, velmi rozšířená, protože účinně zabraňuje infekcím, především mastitidě.

Přestože ekologické postupy kladou důraz na přírodní a udržitelné metody, nutnost používat tyto dezinfekční prostředky znamená, že syrové mléko z ekologických zdrojů často stále obsahuje značné množství jódu – podle Christiansona to bývá asi 30 až 50 mikrogramů na porci.

„Je to takový začarovaný kruh,“ říká Christianson. „Jód dráždí kůži. Vyvolává tedy mastitidu. A pak potřebujete stále více jódu, abyste mastitidu zvládli.“ Problém zhoršují další zdroje jódu v rámci dodavatelského řetězce mléka, například používání jódem obohacených krmiv a rybí moučky jako zdroje bílkovin pro dobytek.

Tyto faktory společně zajišťují, že jód zůstává běžnou součástí jak ekologických, tak konvenčních mléčných výrobků. Ačkoli syrové ekologické mléko od krav krmených pící má ve srovnání s neekologickými alternativami obecně nižší obsah jódu, spotřebitelé nemohou od mléka čekat, že se v něm tento prvek nebude vůbec vyskytovat.

Každopádně však mějte na mysli, že valná většina lidí do sebe podstatně více jódu dostává v pekařských výrobcích.

Přírodní řešení problémů se štítnou žlázou

Chcete-li převzít kontrolu nad zdravím své štítné žlázy, musíte se zaměřit na řešení příčin, nikoli na pouhou léčbu příznaků. Moderní životní styl a životní prostředí nejsou správné funkci štítné žlázy nikterak nakloněny. Hormonální rovnováhu a vitalitu však lze obnovit, přehodnotíme-li konvenční přístupy k diagnostice a změníme-li životosprávu níže popsanými způsoby.

1. Během resetovací fáze podstatně snižte svůj příjem jódu — Christianson v rámci tohoto „resetu“ doporučuje dietu s velmi nízkým obsahem jódu. K bezpečným potravinám náleží ovoce a zelenina, bílkoviny živočišného původu a sůl bez jódu. Většina lidí prý zaznamená významné změny k lepšímu do tří měsíců, ať co se týče autoimunity, nebo hladin hormonů štítné žlázy:

„Během prvních pár měsíců byste denně měli zkonzumovat méně než 100 mikrogramů. Dávejte si pozor i na kosmetiku, na produkty pro osobní hygienu. Na doplňky – některé produkty na podporu štítné žlázy představují skryté zdroje jódu.

Některé v sobě mají dokonce určité množství hormonu štítné žlázy – syntetického hormonu štítné žlázy, který se do nich přidává… takže je potřeba sledovat všechny tyto zdroje.“

Po tomto počátečním období doporučuje Christianson přejít do udržovací fáze. „Tehdy můžete přidat některé z těch opravdu zdravých potravin s mírným obsahem jódu,“ říká, například organické (bio) mléčné výrobky.

2. Jezte vyváženou stravu a hýbejte se — Vyvážená strava bohatá na správné sacharidy – bez ultrazpracovaných potravin – podporuje tvorbu buněčné energie, která je nezbytná pro zdraví štítné žlázy. Velký problém představuje nadměrný příjem polynenasycených tuků (PUFA), včetně kyseliny linolové v olejích ze semen, neboť PUFA narušují schopnost buněk využívat aktivní hormon štítné žlázy.

Konzumace různých potravin s vysokým obsahem živin zajistí, že vaše tělo dostane základní vitamíny a minerály nezbytné pro optimální funkci štítné žlázy. Důležitý je i pohyb – pravidelné cvičení o mírnější intenzitě zvyšuje rychlost metabolismu a podporuje funkci štítné žlázy.

3. Vyhýbejte se toxinům — Škodlivé jsou obzvlášť chemikálie narušující činnost endokrinní soustavy (EDC), které brání řádné produkci hormonů štítné žlázy. Pijte filtrovanou vodu, dávejte si pozor na chemikálie u vás doma a také na výrobky, které si nanášíte přímo na kůži.

4. Usilujte o nastolení hormonální rovnováhy — Podporujte konverzi neaktivního hormonu T4 na aktivní hormon T3 – odstraňte překážky, které tomuto procesu brání. Díky snížení stresu si snížíte hladinu kortizolu, který této přeměně brání, a vyhnete se estrogenové dominanci (nadbytku estrogenů, které této hormonální konverzi také neprospívají). Jezte zdravé nasycené tuky z takových zdrojů, jako je lůj, a nekonzumujte zpracované rostlinné oleje bohaté na zánětlivé omega-6 mastné kyseliny. Až se zbavíte těchto olejů, choďte hodně na slunce. Sluneční záření prospívá buněčné tvorbě energie. Štítné žláze prospívá i progesteron. Až vyřešíte jeho případný nedostatek, dojde k obnovení hormonální rovnováhy a ve vašem těle vznikne prostředí, v němž se bude vaší štítné žláze dařit.

Progesteron podporuje funkci nadledvinek, které zase podporují funkci štítné žlázy. Bez dostatečného množství progesteronu nemohou nadledvinky účinně stimulovat štítnou žlázu, což vede ke kaskádě metabolických problémů. Doplňování přírodního progesteronu pomáhá stabilizovat hormonální rovnováhu, snižuje úzkost, zlepšuje kvalitu spánku a celkově zlepšuje funkci štítné žlázy.

Zařazení progesteronu do režimu péče o zdraví štítné žlázy je nezbytné pro zajištění všech aspektů hormonální rovnováhy a dosažení celkového metabolického zdraví.

Přeměnu hormonu T4 na aktivní formu T3 podporuje též kokosový olej, bohatý na triglyceridy se středně dlouhým řetězcem a steroidní molekuly. Zařazení kokosového oleje do jídelníčku je tudíž další jednoduchou, ale účinnou strategií na podporu zdraví štítné žlázy. Díky svému jedinečnému složení slouží nejen jako zdroj zdravých tuků, ale také stimuluje biochemické procesy nezbytné k optimální činnosti hormonů štítné žlázy. Přijetím těchto komplexních změn životosprávy uděláte pro svoji štítnou žlázu a tím pádem i pro své celkové zdraví a metabolismus maximum.

Zdroj