Jód prospívá imunitě a chrání před rakovinou – mnoho lidí ho má málo, zejména žen
dr. Joseph Mercola
Jód je pro vaše zdraví esenciální. Bohužel data shromážděná v rámci amerického národního zdravotního a nutričního průzkumu odhalila podstatný pokles mediánu hodnot jódu v moči.1 V letech 1971 a 1974 činila tato koncentrace 320 mcg/l. V roce 1988 už to bylo jen 145 mcg/l. Od té doby se hodnoty stabilizovaly, je u těhotných žen ještě klesly – na 125 mcg/l.
Mnoho lidí nemá tušení, že jódu je zapotřebí konzumovat každodenně trošku, aby jeho koncentrace v organismu neklesla. Vaše tělo využívá jód v několika orgánových systémech, ale nejznámější je jeho souvislost se štítnou žlázou, kde se podílí na syntéze hormonů, které regulují skoro všechny tělesné systémy. Hormony štítné žlázy kolují po celém organismu, kde řídí metabolismus a tvorbu energie.2
To znamená, že každá buňka vašeho těla je závislá na tvorbě a fungování hormonů štítné žlázy. Vaši štítnou žlázu ovládá hypofýza, jež se nachází ve spodní části vašeho mozku. A hypofýzu má pod kontrolou hypotalamus. Jinými slovy, než vaše štítná žláza začne vyrábět více hormonů, musí to projít více endokrinními žlázami.
Rostlinné náhražky mléka obsahují málo jódu
V roce 2017 vyšla v British Journal of Nutrition3 studie, která hodnotila obsah jódu v kravském mléce a jeho rostlinných alternativách.
Vědci z univerzity v Surrey posuzovali obsah jódu ve 47 alternativách mléka a porovnávali ho s kravským mlékem. Ve výzkumu byly použity vzorky mandlového, sojového, kokosového, rýžového a oříškového mléka, zařazeny nebyly produkty určené kojencům.4 Rostlinné náhražky mléka většiny značek obsahovaly oproti kravskému mléku jen zlomek jódu – u většiny to byla pouhá dvě procenta.
Obohaceny jódem byly jen tři tyto mléčné alternativy.5 To znamená, že v tomto směru nejsou alternativy ke kravskému mléku dobrá volba, neboť se v nich povětšině nachází jen 2 mcg jódu na porci, zatímco vypitím dvou šálků kravského mléka si pokryjete doporučený denní příjem (150 mcg denně, těhotné ženy 200 mcg denně, kojící ženy 290 mcg).7,11
Jód je esenciální mikronutrient
Jód je esenciální mikroživina, která pomáhá alkalizovat vaše tělesné pH, poskytuje vaší štítné žláze nezbytný materiál k syntéze hormonů, chrání proti rakovině a působí jako přirozený antibakteriální prostředek.
Hormony štítné žlázy jsou obzvlášť důležité pro normální růst a vývoj dětí, pro neurologický vývoj dítěte ještě před narozením a v prvním roce jeho života a pro regulaci metabolismu.10 Jeho deficit má na vyvíjející se mozek ničivý vliv a může vyústit v potrat, předčasné narození nebo vývojovou vadu neurologického rázu.
Než postoupíme dál, ujasněme si rozdíl mezi jódem a jodidem. Jód je ta molekula, kterou si berou v těle buňky. V jídle a doplňcích se nicméně nenachází v této čisté formě, nýbrž ve formě sloučeniny – jodidu. Tělo si z jodidu odebere jód, což je aktivní forma, kterou potřebuje vaše štítná žláza.
Jak dokazuje klesající medián obsahu jódu v moči, většina dospělých nekonzumuje dost jódu na to, aby měli v organismu koncentraci potřebnou pro zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje deficit jódu v populaci jako medián koncentrace jódu v moči odpovídající 99 mcg/l nebo méně.12 Takto nízké hodnoty jódu by pravděpodobně vyústily ve viditelné symptomy, jako je struma (lidově vole – otok štítné žlázy), hypotyreóza či problémy související s těhotenstvím. Subklinický deficit je ovšem zákeřnější, protože jódu není dost na to, aby se tělo udržovalo ve stavu zdraví, a zároveň ho není natolik málo, aby se projevily jasné příznaky.
Rizika subklinického nedostatku jódu
Rizika subklinického nedostatku se neomezují na vývojové vady neurologického rázu nebo na tloustnutí související s méně aktivní štítnou žlázou. Skoro dvě miliardy lidí nemají ve stravě dost jódu a 50 milionů trpí v důsledku tohoto deficitu poškozením mozku.13 Možná že se jedná o nejsnáze řešitelnou příčinu poškození mozku kojenců a dětí, přesto nedostatkem jódu trpí celosvětově odhadem 36,5 % dětí.14
Dokonce i mírný nedostatek jódu u dospělého člověka může vést ke snížení IQ až o 15 bodů,15 což může neblaze ovlivnit například vaši schopnost najít si práci a udržet si ji.
Jód snižuje riziko redukčního stresu, jenž může vyvolat vznik chronických onemocnění, jako je diabetes, ateroskleróza a artritida.16 Když vám pořádně nefunguje štítná žláza, může být výsledkem i onemocnění srdce. I jiné tkáně vašeho těla využívají nezanedbatelná množství jódu. Jsou to:
| Slinné žlázy — Nedostatek jódu může způsobovat sucho v ústech. |
| Kůže — Vaše tělo potřebuje jód k vývoji kůže, zubů, nehtů a kostí. Nedostatek jódu může způsobit akné.17 |
| Oči — Jód je antioxidant, jenž vaše oči přirozeně chrání před ultrafialovým zářením.18 |
| Imunitní systém — Jód neutralizuje volné hydroxylové radikály a stimuluje aktivitu jiných antioxidantů.19 |
| Svaly — Nedostatek jódu může způsobit bolest, fibromyalgii a svalovou slabost.20 |
| Slinivka břišní — Při rakovině štítné žlázy se běžně používá radioaktivní jód. Ze studií vyplývá, že jej pak vstřebává slinivka, což mívá za následek predispozici ke glukózové intoleranci.21 |
| Žaludek — Buňky vaší žaludeční sliznice používají jód k navyšování koncentrace chloridu, z nějž vyrábějí kyselinu chlorovodíkovou.22 |
Jód vás chrání před rakovinou
Jód zastává ochrannou funkci před růstem rakovinových buněk. Ačkoli přesný mechanismus není znám, vědci zjistili, že po injekci jódu se nádorové buňky scvrkávají a některé odumírají; ty pak nahrazují zdravé buňky.23 Jód se též podílí na apoptóze, programované buněčné smrti, která je nezbytná pro odstraňování maligních a nemocných buněk a vývoj nových.
Výskyt rakoviny štítné žlázy globálně vzrostl, což je mimo jiné důsledkem screeningů, které někdy zachytávají malé benigní tumory, jež by jinak nezpůsobily žádný zdravotní problém. Je tu ovšem také časový souběh s poklesem konzumace jódu, přinejmenším v USA.24 Z některých studií je patrné, že preventivní podávání jódu v populacích s jeho deficitem může snížit počet diagnóz agresivních karcinomů štítné žlázy.
Jód je také zapotřebí v prsní tkáni žen, žejména kojících. Jeho nedostatek může vést k fibrocystické chorobě nebo k rakovině prsu.25 Lidská prsní tkáň a mateřské mléko má v sobě vyšší koncentraci jódu než vaše štítná žláza, neboť jód je nezbytný pro vývoj mozku novorozenců.
Zároveň však jód díky svému silně antioxidačnímu působení chrání prsní tkáň. V prsní tkáni, kde není dostatek jódu, ve zvýšené míře probíhá peroxidace lipidů, jeden z časných znaků rozvoje rakoviny.26
V prsní tkáni, v níž není dost jódu, se projevuje nárůst proteinů estrogenových receptorů a změn DNA.27 Když má žena málo jódu, podněcuje to vaječníky k větší produkci estrogenů, které stimulují růst prsní tkáně. Jód také pomáhá regulovat kortizol, který je spojen s vyšším rizikem rakoviny prsu.28 Když porovnáte japonskou a západní stravu s výskytem rakoviny prsu v Japonsku a na Západě, rozdíl bije do očí.
Japonské ženy, které jedí stravu bohatou na jód, trpí rakovinou prsu o 66 % méně než Američanky.29 Jakmile se však Japonky odstěhují do Ameriky, hrozí jim rakovina prsu ve stejné míře jako místním ženám.30
Prsní tkáň v tomto není jediná – z antioxidačních účinků jódu profitují i buňky žaludeční sliznice. V populacích s deficitem jódu je větší výskyt rakoviny žaludku.31 Zvýšení příjmu jódu koreluje s poklesem incidence tohoto onkologického onemocnění.32
Deficit jódu postihuje ženy častěji než muže
U žen jsou podstatně pravděpodobnější projevy hypotyreózy.33 Edward Toromanyan, hlavní endokrinolog arménského ministerstva zdravotnictví, říká:34 „Různorodý výzkum potvrzuje, že ženy mají se štítnou žlázou problém tři až desetkrát častěji než muži. To platí i pro toxickou strumu a nedostatečnost hormonů štítné žlázy.“
I v USA postihuje hypotyreóza disproporčně častěji ženy než muže, pravděpodobně proto, že ženský hormon estrogen brání vstřebávání jódu, zatímco testosteron je zesiluje.35 Takže ta trocha jódu, kterou zkonzumujete, se vstřebává a využívá v závislosti na tom, jakého jste pohlaví.
Podle Flechase hypotyreózu provází 80% až 90% hladina volného estrogenu. To znamená, že nedostatek jódu zvyšuje koncentraci volného estrogenu, jenž stimuluje růst v prsní tkáni. Normální hladina volného estrogenu je 40 % až 60 %. Na druhou stranu při hypertyreóze je volného estrogenu jen 20 %. Interakce estrogenu, hormonů štítné žlázy a jódu je komplexní mechanismus, jenž ženám zvyšuje riziko nedostatku tohoto cenného minerálu.
Vstřebávání jódu také snižují chemikálie přítomné v okolním prostředí
Ženy sice kvůli svým hormonům čelí vyššímu riziku nedostatku jódu, ale problémy s jeho vstřebáváním kvůli některým látkám, jež znečišťují životní prostředí, se týkají nás všech. Zde jsou některé kontaminanty, které při vstřebávání konkurují jódu:
• Fluorid — Fluor je halogen s nižší atomovou hmotností než jód. Snáze se napojuje na receptory a zabírá místo jódu, což vede k nedostatku jódu ve štítné žláze, žaludečních buňkách, vaječnících a jiných orgánech.
• Bromid — Jód se dříve používal při zpracování mouky. Výrobci jej nicméně nahradili bromem, dalším halogenem s nižší atomovou hmotností.36 Tím se jednak snížil příjem jódu a jednak vzrostla konzumace prvku, jenž jódu v organismu konkuruje.
• Perchlorát — Tato chemikálie se nachází v povrchové vodě po celých USA a v měřitelných množstvích v mléku, ovoci a zelenině.37 Vysoké dávky perchlorátu inhibují štítnou žlázu, ale i nízké brání štítné žláze vychytávat jód, což vede k hypotyreóze.38
• Dusičnany — Taktéž mohou ohrožovat vychytávání jódu štítnou žlázou.39 Vyhýbejte se dusičnanům v uzeninách a některých typech konzervovaných ryb a mořských plodů.40
• Rtuť — Existují důkazy, že jód pomáhá při detoxikaci od rtuti,41 jež se nachází v rybách, zubním amalgámu a spotřebním zboží, jako jsou starožitnosti, elektronika, baterie, osvětlení a farmaceutické produkty.42
Zdroje jódu
Do dvacátých lete minulého století se oblasti Velkých jezer, Apalačských hor a amerického Severozápadu říkávalo „strumový pás“, protože strumou tam trpělo 26 % – 70 % dětí.43 V roce 1917 byl v Ohiu zahájen jódový profylaktický program, jehož se zúčastnilo přes 2 100 školaček. V následujících letech se vědci přesvědčili, že vole se u dívek, které dostávaly jódový suplement, vyskytovalo podstatně méně než u jejich vrstevnic.
Až po roce 1924, po úspěšném jodizačním programu ve Švýcarsku, se začala stolní sůl obohacovat jódem. Výzkum nicméně odhalil, že se obsah jódu v soli různých značek dost liší a často nedosahuje množství deklarovaného na etiketě.44
Odborníci se domnívají, že klesající hodnoty jódu v americké populaci jsou důsledkem několika různých faktorů. Například:
| Jí se méně soli vzhledem k mylné víře, že je to dobré pro zdraví | Konzumuje se více rostlinných alternativ mléka, které jsou chudé na jód |
| Svačí se nezdravé potraviny, které nejsou solené jodizovanou solí | Jí se jídlo pěstované na půdě chudé na jód |
| Pije se méně mléka, což je často primární zdroj jódu | Jí se málo mořských řas nebo vůbec žádné |
Velké množství jódu obsahují mořské řasy včetně řas kelp, kombu a wakame.45 Kelp má nejvíc jódu ze všech poživatin a jedinou porcí získáte čtyřnásobek doporučené denní dávky.
Dalším zdrojem jódu (a zdravých tuků) je máslo od krav, které se pasou na louce / dostávají píci. Takové máslo je bohaté i na vitaminy, glykosfingolipidy a konjugovanou kyselinu linolovou, díky čemuž prospívá zdraví.
