O virus vůbec nejde. Globální vláda potřebuje zavést digitální identitu a zakazovat / povolovat vše lidem na dálku.. Rozdělí společnost do několika kategorií

Švýcaři bohužel podlehli.Celou dobu nejde o vakcíny, ale o digitální identitu. Je jedno jestli v covidpasu bude záznam o tečce nebo záznam o protilátkách. Smyslem je covidpas sám. A když to nedopadne s covidpasem, bude to třeba CO2pas- přídělový systém emisních povolenek pro občany. Každý kus hovězího v obchodě na sobě bude mít zakódován množství CO2 vyprodukovaného při výrobě. Dáš si tatarák navíc a odpustíš si třeba jízdu autem na chalupu, protože ti nevystačí body na měsíční povolence. A proč je třeba mít takový covidpas nebo jinou digitální identitu? No aby bylo možné zrušit peníze a přejít na výhradně digitální měnu. A proč je to nebezpečné? Protože je tak možné lidi velice dobře ovládat. Odříznout je od peněz, od služeb, od možností, dokonce i záporný úrok už není nemožný…. Podrobnosti o tom, co všechno se stalo při testování digitální ID v Asii, se dočtete v článku.Via fcb David Ganser

(autor: redakce švýcarského el. periodika infosperber.ch)

Přibližně od roku 2010 se aktéři snaží o zavedení elektronické identifikace. V roce 2018 se objevila myšlenka propojit ji se stavem očkování.

Červená – V referendu v březnu 2021 zaznělo jasné „ne“ elektronickému občanskému průkazu spravovanému soukromými společnostmi. Novinářky Serena Tinari a Catherine Riva ve spolupráci s nizozemským novinářem Jannesem van Roermundem nyní odhalují, jak „mocní komerční a vládní aktéři usilují o přeměnu certifikátu Covid 19 na digitální doklad totožnosti (e-ID)“. „Náš výzkum ukazuje, že tento posun již probíhá a vytváří hlubokou změnu paradigmatu, která vyžaduje naléhavou společenskou diskusi.“ Tinari a Riva to píší na svých webových stránkách Re-Check, kde si text můžete přečíst spolu s podpůrnými dokumenty. Oba zakladatelé Re-Checku obdrželi záznam ze setkání zástupců vlády a aktérů zapojených do zavádění švýcarského certifikátu COVID. Na úvod diskuse zveřejňuje Infosperber třídílný seriál v mírně zkrácené podobě. Zde je druhá část:

Digitální identita (e-ID nebo elektronická identita) je digitální řešení, které občanům umožňuje prokázat svou totožnost. Spočívá v propojení jedinečného identifikátoru se souborem digitálně uložených atributů (jméno, datum narození, pohlaví), které jsou následně propojeny s doklady totožnosti. Elektronický průkaz totožnosti lze použít k prohlížení některých dokumentů, ale také k přístupu k výhodám a službám nabízeným orgány veřejné správy, bankami a dalšími společnostmi, k mobilním a online platbám atd. Jak vysvětluje Evropská komise, elektronická identifikace „může zajistit jedinečnou identifikaci osoby a zajistit, že správná služba bude poskytnuta osobě, která na ni má skutečný nárok“.

Podle jeho zastánců by elektronická identifikace umožnila vznik celého ekosystému produktů a služeb, které by lidem nesmírně usnadnily život. Podle poradenské společnosti PwC by jeho základní atributy mohly být doplněny o další atributy a dokumenty (číslo národního pojištění, zdravotní záznamy, biometrické údaje, školní diplomy atd.). Mohl by sloužit jako „katalyzátor digitální transformace“, protože by se mohl používat při nesčetných příležitostech každodenního života: při zakládání bankovního účtu, čerpání půjčky, vyplňování daňového přiznání, uzavírání pojistné smlouvy atd. V neposlední řadě by to vedlo k výrazným úsporám nákladů. Podle zprávy poradenské společnosti McKinsey by rozšíření nebo dokončení digitální identifikace mohlo ve vyspělých ekonomikách do roku 2030 uvolnit ekonomickou hodnotu ve výši tří procent hrubého domácího produktu, přičemž „o něco více než polovina potenciální ekonomické hodnoty připadá na jednotlivce“.

Mnozí odborníci se však na elektronickou identifikaci vždy dívali s velkou skepsí a rezervovaností. Tommy Cooke z Centra pro studium dohledu na Queen’s University v Kanadě a Benjamin J. Muller, docent na katedře politických věd na King’s University College na University of Western Ontario, se domnívají: „Ačkoli tyto systémy mají být vysoce bezpečné a důvěryhodné, představují četná rizika z hlediska soukromí a přístupu.“ Zdůrazňují, že tato rizika přesahují rámec kybernetické bezpečnosti, řádného řízení a organizační odpovědnosti: „Doporučujeme všem, aby si položili velkou, ale důležitou otázku: Co znamená digitalizace identity a co je to identita vzoru? Jinými slovy: Kdo je vzorovým občanem systému digitální identifikace a jak se jeho občanský profil používá k vytváření kategorií údajů a databází potřebných pro ověřování? Jelikož je známo, že ověřitelné doklady vypovídají o osobách, včetně jejich občanství, pohlaví, právního postavení, fyzických vlastností, příslušnosti a dalších faktorů, bude mnoho osob, které nebudou přesně odpovídat vzorovému občanovi na papíře. Tyto osoby by mohly být vystaveny zákazu cestování, mimořádnému dohledu nebo jiným omezením občanských práv a svobod jen proto, že mají další cestovní pas, že cestovaly na určitá místa, že mají rodinný stav, zaměstnání atd.“

Co konkrétně může znamenat neúspěch: Hlad, nedostatek důchodu, smrt

Dobrým příkladem tohoto problému je indický systém Aadhaar. V Indii je elektronická identifikace již realitou pro více než miliardu lidí. Systém Aadhaar je nyní největším biometrickým identifikačním systémem na světě. Slouží jako portál pro přístup k vládním službám. Vytvořil ji miliardář Nandan Nilekani s podporou společnosti Mastercard a dalších a sleduje pohyb uživatelů z jednoho města do druhého, jejich profesní status a transakce. Systém Aadhaar, který tehdejší hlavní ekonom Světové banky Paul Romer nadšeně označil za „nejdokonalejší identifikační program na světě“, má také své chyby, jejichž důsledky mohou být dramatické. Výzkum v roce 2017 zjistil, že k úmrtím docházelo proto, že systém odepřel lidem dávky potravin, na které měli nárok, nebo nesprávně vyplácel důchod někomu jinému. Ověřování selhalo z důvodu špatného připojení, chyb biometrických údajů, problémů se serverem, chybného propojení dat, chybových hlášení a dalších technických chyb. V důsledku toho se 2,5 milionu lidí ve státě Džarkhand na severozápadě země muselo vzdát měsíčního přídělu obilí, protože je systém vyloučil.

Bohužel nedošlo k nápravě, která by v budoucnu zabránila dalším tragickým selháním. Sunita Sheelová, antropoložka a nezávislá výzkumnice v oblasti bioetiky z Bombaje, nám naopak řekla, že „situace se kvůli pandemii zhoršila“. „V Indii,“ upozorňuje dále, „existovala silná lobby kritizující tento agresivní postup státu při zavádění digitálních technologií,“ ale stále nebyla dostatečně silná, aby „změnila problémy, s nimiž se na místě potýkají marginalizované komunity, stejně jako střední třída“. Účet Aadhaar je dnes propojen s nejrůznějšími údaji a systémy: s číslem trvalého účtu (PAN), systémem veřejné distribuce (PDS), systémem přímého převodu dávek (DBT) a bankovními účty. „Bez Aadhaaru není možné získat ani nový pas,“ říká Sunita Sheel. „Ani nákup a převod nemovitosti nelze provést bez předložení Aadhaaru nebo jeho sdílení s příslušnými úřady.“ Výzkumník připouští, že „problémy spojené se sdílením dat s třetími stranami bez souhlasu uživatelů těchto aplikací (…) by mohly být řešeny o něco lépe v regionech s lepším právním a správním prostředím“. Vzhledem k finančním problémům spojeným s daty jako „novou ropou“ a „ve všech odvětvích: Zdravotnictví, školství, zemědělství, pandemie,“ říká Sunita Sheel, to by nemuselo stačit.

K selhání certifikátu Covid 19 (odkaz 1)1 (2) (3) (4) (5) dochází opakovaně i v Evropě.

Při každém selhání je držitelům certifikátů odepřen přístup na místa, která by pro ně byla ve skutečnosti vyhrazena. Všechny tyto případy poukazují na hlavní problém těchto systémů: Za nevyhovující je vždy považována nejprve osoba, jejíž ověření selže, i když selhání lze přičíst chybě nebo zkreslení v návrhu systému.

Chytrý telefon se stává vstupenkou

Lobby za elektronickou identifikaci utvrzuje rozhodující činitele v určitých názorech. Jak poznamenávají Tommy Cooke a Benjamin J. Muller, „vládní agentury stále více vnímají chytré telefony jako technologie, které mohou zaplnit více mezer současně. Nejen proto, abychom napravili dojem, že nejsme schopni zajistit veřejnou bezpečnost, ale také proto, abychom překonali ekonomické potíže.“ Například chytré telefony, které byly samozřejmými nosiči sledovacích aplikací, jsou nyní preferovanými nosiči certifikátů Covid-19. „Vzhledem k tomu, že pasy nebo očkovací průkazy jsou stále častěji vnímány jako důležité funkce veřejné bezpečnosti, jsou nyní zařízení soukromého sektoru, jako jsou restaurace, bary, tělocvičny a kluby, povinna vyžadovat prokázání totožnosti a očkování,“ připomínají znovu kanadští výzkumníci. Pro tato zařízení se v důsledku krize Covid „chytrý telefon stal mnohem víc než pouhým počítačem a analytickým nástrojem. Nyní je také nositelem pravdy v souvislosti s občanstvím a zdravotním stavem. Stejně tak je důležité, že se proměňuje v nástroj pro podporu a stimulaci ekonomiky.“

V souvislosti s tímto posunem je stále více vlád ochotno naskočit na vlak a „realizovat“ e-ID pomocí infrastruktury certifikátů Covid-19: „Systémy digitální identity jsou na vzestupu,“ potvrzují Tommy Cooke a Benjamin J. Muller. Krátce před vypuknutím pandemie nebo v jejím průběhu vlády mnoha zemí světa (např. Spojeného království, Austrálie, Nového Zélandu, Evropské unie, Kanady a dalších) oznámily, že vyvinou technologické systémy, které občanům a organizacím umožní prokázat jejich totožnost. Nebo že se na to již chystají.

Probíhající transformace ve Švýcarsku a EU

Například Evropská komise nyní otevřeně vyjadřuje přání, aby se certifikát Covid 19 vyvinul v řešení elektronické peněženky. Charles Manoury, mluvčí Evropské komise, uvedl: „Šablona řešení, která bude členským státům zpřístupněna k vytvoření aplikací pro ukládání certifikátů EU CDC [EU Covid 19 – pozn. red.], je první formou toho, co se může vyvinout v plnohodnotnou digitální peněženku.“

Když však Evropská komise oznámila svůj záměr zavést v březnu 2021 certifikát Covid 19, nevarovala své občany, že „společný model vyvinutý s členskými státy pro usnadnění uznávání certifikátů EU Covid vydaných v papírové podobě“ se změní v „plnohodnotnou digitální peněženku“. Právě naopak. V té době tvrdila, že certifikáty Covid-19 „souvisejí s pandemií COVID-19“ a že „systém digitálních zelených certifikátů“ bude „pozastaven, jakmile Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásí konec stavu nouze způsobeného virem COVID-19“, a bude moci být znovu aktivován pouze v případě, „že WHO vyhlásí nový stav nouze související s virem COVID-19, jeho variantou nebo podobnou infekční nemocí“. Vyhlídka na to, že se certifikát Covid-19 stane „plnohodnotnou digitální peněženkou“, je tedy v rozporu s ujištěním o omezeném použití, a to jak z hlediska času, tak rozsahu.

Sotva byla elektronická identifikace zamítnuta, už se po ní volalo znovu.

Do tohoto hnutí se zapojilo také Švýcarsko se svým novým zákonem o elektronické identifikaci. Dne 7. března 2021 odmítlo 64,4 % Švýcarů první návrh zákona o elektronické identifikaci. [Hlavním argumentem odpůrců byla plánovaná soukromá a nevládní správa elektronické identifikace – pozn. redakce]. O pouhé tři dny později již byly podniknuty první kroky k co nejrychlejšímu oživení problému: Dne 10. března 2021 bylo v parlamentu předloženo šest návrhů stejného znění, které požadují zavedení „státního elektronického identifikačního prostředku k prokázání totožnosti (autentizace) ve virtuálním světě“. „Tato elektronická identifikace může být založena na soukromě vyvinutých produktech a službách. Za proces vydávání a celkové fungování řešení však musí být odpovědné specializované státní orgány.“ Konzultace netrvala dlouho a skončila již 14. října 2021.

Plakáty Zákon o e-ID
V březnu 2021 se většina švýcarského obyvatelstva jasně postavila proti převedení digitálního průkazu totožnosti na soukromé společnosti. © Swissinfo

V červenci 2021 lobbing vykonal své a deník Aargauer Zeitung napsal, abych parafrázoval: „Dříve nikdo e-ID nechtěl, ale Covid to zvrátil. „Po roce a půl pandemie už digitální svět ve Švýcarsku není stejný jako před nástupem Covidu. Aplikace Covid a certifikát Covid, vytvořené ve stejném duchu, položily nový základ,“ tvrdí článek, který cituje nadšená slova národního radního za Zelené Gerharda Andreye. Podle tohoto podnikatele v oblasti informačních technologií aplikace SwissCovid a certifikát Covid 19 spustily ve Švýcarsku „zcela novou dynamiku“ a „formovaly hlavní politický proud“. Stručně řečeno: „Podobně vymyšlená elektronická identifikace by se mohla stát hitem,“ uvádí se v něm.

Propojení stavu očkování, biometrických údajů a elektronické identifikace

Jedno je jisté: společnosti a zájmové skupiny, které chtějí prosadit elektronickou identifikaci, neuvažují pouze teoreticky a nečekají na krizi Covid, aby se aktivizovaly.

Tento „průmysl digitální identity“ je aktivní od počátku roku 2010 a zejména od roku 2014: v tomto roce Světová banka zahájila iniciativu Identifikace pro rozvoj ID4D. Jeho cílem je pomoci zemím dosáhnout cíle udržitelného rozvoje OSN 16.9: „Do roku 2030 zajistit všem lidem legální identitu, včetně registrace narození.“ Podle Světové banky by dosažení tohoto cíle mělo umožnit „pokrok“ v „odstraňování chudoby, snižování nerovností, rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, bezpečné a řádné migraci, všeobecném zdravotním pojištění a finančním začlenění“. Zavedení elektronické identifikace a její možné reálné využití se tedy testuje již několik let, zejména v zemích jižní polokoule.

Například myšlenka propojení stavu očkování a elektronické identifikace pochází z roku 2018. Představila ji Aliance ID2020, jejímž cílem bylo využít skutečnosti, že v mnoha rozvojových zemích míra imunizace výrazně převyšuje míru registrace narozených dětí. Podle odhadů ID2020 „více než 95 % dětí na celém světě dostává alespoň jednu dávku vakcíny“ a „86 % dětí na celém světě dostává doporučené tři plné dávky vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli, což se běžně používá pro měření proočkovanosti“.

Žádoucí spolupráce se společnostmi Facebook a Mastercard

Proto bylo navrženo využít očkování jako „vstupní bod“ pro zavedení systému elektronické identifikace propojením stavu očkování se systémem biometrické identifikace. „Očkování je skvělou příležitostí, jak dětem poskytnout trvalou, přenosnou a bezpečnou digitální identitu od počátku jejich života,“ pochvaluje si ID2020. Mezitím byla tato zásada uvedena do praxe v rámci projektu v Bangladéši, kde „méně než 40 % dětí obdrží rodný list před dosažením věku pěti let“, ale míra proočkovanosti je „97 % u nemocí, kterým lze předcházet“. ID2020 nyní spravuje biometrickou registraci a digitální identifikaci kojenců při jejich běžném očkování. V září 2019 vyjádřil Seth Berkley, generální ředitel Gavi (Globální aliance pro vakcíny a imunizaci), přání, aby se program rozšířil do všech rozvojových zemí ve spolupráci s hráči, jako jsou Facebook a Mastercard, platební společnost, která je v oblasti elektronické identifikace velmi aktivní.

Také v roce 2018, kdy společnost ID2020 představila svůj projekt, se Mastercard rozhodl pro stejný „vstupní bod“ a za tímto účelem navázal spolupráci s Gavi Alliance a oslovil společnost Trust Stamp, která se zabývá ověřováním identity na základě umělé inteligence. Cílem projektu je vybudovat platformu pro biometrickou identifikaci v odlehlých komunitách s nízkými příjmy v západní Africe. Výchozím bodem je Wellness Passport, digitální očkovací pas propojený se systémem ověřování totožnosti, který využívá NuData, technologii umělé inteligence a strojového učení společnosti Mastercard. Platforma vyvinutá těmito třemi hráči byla spuštěna v červnu 2020, přičemž řešení vyvinuté společností Trust Stamp bylo integrováno se systémem Gavi a Mastercard Wellness Passport. V obou případech nebylo strašidlo sledování a masivního odčerpávání citlivých biometrických údajů nikdy příliš vzdálené. Technologie Trust Stamp v projektu Mastercard je například také technologií, kterou společnost nabízí orgánům činným v trestním řízení a vězeňským systémům pro účely sledování a prediktivního policejního dohledu [procházení a slučování dat za účelem identifikace osob podezřelých ze spáchání trestného činu – pozn. red.].

Řízení duchů v práci

Souběžně s těmito aktivitami v terénu vybudovali různí zainteresovaní aktéři rozsáhlý lobbistický aparát, aby prosadili svou agendu a usnadnili přechod na elektronickou identifikaci v co nejširším měřítku. Tuto složitou síť figurek a nadnárodních iniciativ nesou giganti globalizovaného kapitalismu, vládní agentury, banky, úvěrové instituce, centrální banky, subjekty na zakázku vládních agentur, miliardářské nadace, poradenské firmy a nesčetné množství společností, které se navzájem podporují.

Blokování zájmů e-ID
Re-Check podrobně prozkoumal aktéry osmi iniciativ a jejich vzájemně propojené zájmy. Na webových stránkách Re-Check bude brzy zveřejněna tabulka s vysokým rozlišením. Mezi zapojené subjekty patří nadace, vládní a nevládní organizace, poradenské společnosti, technologičtí giganti (big tech), ale také univerzitní nemocnice, zástupci odvětví elektronického zdravotnictví a různé společnosti působící v oblasti řešení digitální identity, biometrie a technologií, jako je blockchain (seznam není úplný). Mnoho z těchto subjektů patří do odvětví, kterému Privacy International říká „odvětví elektronické identifikace“. Šipky mezi jednotlivými hráči by neměly být interpretovány jako důkaz, že „někdo tahá za nitky“. Představují pouze zájmové vazby, které se nám podařilo prokázat. Jejich počet svědčí o rozsahu úsilí a náročnosti z hlediska finančního, ale také z hlediska kontroly. © Serena Tinari, Catherine Riva / www.re-check.ch

Jejich výkladní skříně komunikují pomocí mlhavých a líbivých slovíček, která představují elektronickou identifikaci jako řešení pro posílení postavení, které zaručuje důvěru, bezpečnost, jednoduchost, pohodlí, hladký přechod a především „začlenění“: inkluzivní rozvoj, inkluzivní finanční služby, inkluzivní růst, digitální začlenění, politické začlenění, inkluzivní technologie… Elektronická identifikace je také klíčovou zbraní proti „krádeži identity“, jejíž závažnost se tito aktéři nikdy neunaví zdůrazňovat.

Apeluje se také na emoce: Kdo je tak bezcitný, aby si nepřál, aby všichni novorozenci s ID2020 „měli přístup k širšímu spektru sociálních služeb“ a „zdravotním opatřením, která všechny děti potřebují a zaslouží si je“?

Při všech těchto apelech nesmíme zapomínat, že elektronická identifikace je především mimořádným přínosem pro tento obrovský konglomerát: pro komerční subjekty z finančního hlediska a pro státní subjekty z hlediska kontroly a dohledu. Mezi nimi jsou obzvláště silní zastánci sledovacího kapitalismu, biometrických technologií a sledování. Mezi nejhorlivější podporovatele přeměny QR kódů Covid-19 na elektronické průkazy totožnosti patří například společnost Thales (6) (7) (8) (9), francouzský gigant v oblasti biometrických technologií a dohledu. Nebo britská společnost iProov, která se specializuje na online biometrické ověřování.

Krize jako akcelerátor

Krize Covid tak dala obrovský impuls programu podporovanému mocným komplexem, který dozrával dobré desetiletí. Zdá se, že plody jsou nyní zralé na sběr a očekávání jsou odpovídajícím způsobem vysoká. Podle společnosti Mordor Intelligence, která se zabývá průzkumem trhu, posílilo 72 % online tržišť svou technologii ověřování totožnosti „v důsledku Covid-19“ a digitální ověřování totožnosti se stále více stává nezbytnou součástí bankovního sektoru. Podle portálu MarketsandMarkets bude mít trh s řešeními digitální identity v roce 2024 hodnotu 49,5 miliardy USD a v roce 2026 hodnotu 49,5 miliardy USD. Některé začínající podniky pracující v oblasti digitální identity založené na umělé inteligenci, biometrii nebo strojovém učení mohou nyní doufat ve finanční podporu ve výši jedné miliardy USD.

e-ID PwC
Digitální identita je dnes roztříštěná a požadavky na zabezpečení jsou nejednotné. Pokud by byly plány realizovány, každý by měl digitální identitu, která by platila ve všech oblastech a byla by jednotně regulována z hlediska bezpečnosti. Snímek obrazovky z webových stránek PwC. © PwC

Přestože nejzřetelnější lobby v oblasti digitální identity jsou spojeny především se soukromými společnostmi a nadacemi, neznamená to, že řešení podporovaná státy jsou z definice nepřijatelná. To platí i pro Evropskou unii (EU).

EU vynaložila miliardy na vývoj systémů dohledu

Evropská komise ve svém sdělení především zdůraznila, že si přeje, aby obyvatelé EU měli „kontrolu“ nad svými údaji, „místo aby je sdíleli s technologickými giganty, jako jsou Google a Facebook“. Tato deklarovaná snaha „chránit občany před digitálními giganty“ nezabránila EU v posledních 15 letech investovat miliardy eur do sledovacích a biometrických technologií. V prosinci 2020 odhalilo vyšetřování deníku The Guardian, že program EU pro financování výzkumu Horizont 2020, kterého se Švýcarsko účastní, podpořil v letech 2007 až 2020 vývoj bezpečnostních produktů pro policejní složky a agentury pro kontrolu hranic ve veřejném i soukromém sektoru částkou 2,7 miliardy eur. Většina těchto produktů využívá technologie, jako je umělá inteligence, drony a rozšířená realita, rozpoznávání obličeje, hlasu, žil a oční duhovky a další formy biometrie, které lze využít ke sledování.

V lednu 2021 výzkum na voxeurop upozornil, že rostoucí počet biometrických inovací nedávno zavedených v různých evropských zemích (např. biometrické ověřování při doručování zásilek, platby pomocí rozpoznávání obličeje a biometrické platební karty) by mohl být integrován do centrální identity. Článek dospěl k závěru, že rozhodnutí zvolit jako prostředek „návratu k normálu“ pouze digitální identitu a certifikáty Covid-19 otevírá dveře bezprecedentnímu systému dohledu, který by mohl občany zbavit jejich práv.

A konečně je jisté, že soukromí lobbisté se budou plně angažovat v ovlivňování budoucího fungování elektronické identifikace EU a právních předpisů, které pro ni stanoví rámec. Iniciativu Evropské komise vítají, ale zároveň již zdůraznily, že je důležité, aby se na tvorbě konečného systému podílel průmysl, finanční sektor a know-how soukromého sektoru.

zdroj, translate by deepl and deeps