Tyranie, covid-fašismus a dominance: Velký reset bude zkouškou duše každého z nás
Tessa Lena pro Mercola.com
Rok 2021 máme za sebou, 2022 je na úplném začátku. Co dalšího máme za sebou: dva roky šikany. Dva roky neúcty, lží a podvodů. Stojíme na křižovatce a napětí je téměř hmatatelné. Probíhá válka s naším soukromím, se svobodou projevu, s lidským kontaktem, s láskou, s přirozenou imunitou, medicínskou svrchovaností, tělesnou autonomií a dokonce i s matematikou. Jen těžko se věří, že je tohle všechno pravda. Každý den se štípeme do tváří, abychom se probudili, ale ten zlý sen neodchází.
Policisté v Německu měří vzájemný odstup lidí metrem. V Jižní Koreji se buduje „bezdotyková“ společnost; prý „potenciální ekonomický motor“ jejich země. Jedná se o politiku současné vlády, která spočívá v:
„odstraňování vrstvy lidské interakce ze společnosti… roboti vaří kávu a v kavárně ji hostům nosí ke stolkům… v nemocnici se o dezinfekci rukou, měření teploty, dohled nad odstupy a nošením roušek stará 5G robot.
Město Soul plánuje vybudovat ‚metaversum‘ – virtuální prostor, kde mohou uživatelé interagovat s digitálními avatary osob a předmětů; stížnosti řeší avatary úředníků.
Několik místních vlád spustilo systém, v němž umělá inteligence monitoruje zdraví osob v sebeizolaci. ‚Bezdotykový‘ systém myslí i na dlouhodobý problém Jižní Koreje, který pandemie ještě zhoršila: na samotu seniorů. Dlouhodobý dopad této politiky není znám.“
Američtí Zelení se vybarvili dohněda a FDA pracuje na tom, aby mohla zabavovat mezinárodní zásilky obsahující ivermektin.
V New Yorku, kde žiji, je segregace neočkovaného obtížného hmyzu standard. A Austrálie… ach bože, proč zrovna Austrálie?
Ano, ono se to děje. Děje se to nám a našim dětem, tady a teď. Ne v nějakém hollywoodském filmu. Ne v učebnici dějepisu. Ne ve zprávách, na nějakém odlehlém, exotickém místě. Tady a teď. Najednou jsme my „ta“ generace. Najednou je na nás, abychom byli ti hrdinové, kteří nás mají přijít zachránit.
Je to šílené, ale navzdory všemu šílenství je svět pořád starobylý a krásný a volba vzpírat se šikaně je pořád iniciace ducha, stejně jako v dávných dobách.
Tyranie, fašismus a dominance
Co je ta síla, která nás chce mít zcela pod kontrolou? Někteří jí říkají fašismus, jiní tyranie nebo třeba Stroj. Dnešní technokratická verze totální kontroly nese jméno Velký reset a Čtvrtá průmyslová revoluce. Jejím cílem je změnit nás v bezduchá, poslušná kolečka v mašinerii nového digitálního otroctví a zcela kontrolovaného finančního systému. Je to ale mnohem víc než jen politická síla.
Jistěže má svoji politickou tvář. Jistěže se skrytě vysmívá důvěřivcům, když jim říká, že chce „budovat znovu a lépe“ (build back better). Jistěže hýří záludnými slogany a zaměstnává politiky, kteří mají za úkol prosazovat její ideje, zbraně a jedy.
Hluboko uvnitř je to však mnohem víc než jen politická síla. Je to zkouška duše. Je to síla, jejíž kruté predátorství nám pomáhá objevit v sobě odvahu, na kterou někteří z nás téměř zapomněli.
Čím jsme si zasloužili takové zacházení? Co jsme komu udělali?
Takové otázky si mnozí skutečně pokládají. Osobně si myslím, že této agresivní síle je dočasně umožněno dominovat, jelikož slouží existenciálnímu účelu. Je tu proto, aby nás motivovala; aby nás vytrhla ze sna a přinutila nás chránit životní sílu, kterou v sobě máme.
Také si myslím, že toto trýznění nemá ze své podstaty trvat dlouho – pokud si je sami neprodloužíme vlastní ochotou ke kolaboraci. Odráží se v tom mysteriózní rovnováha mezi jinem a jangem: tyrani jsou ti, kdo nás směrují na cestu svobody. Jestliže se však budeme bát a podřídíme se tyranii, další druhy šikany se budou nabalovat jako sněhová koule, která se řítí z kopce, dokud si nevzpomeneme, kdo jsme: bytosti z ducha a vody; dokud se za sebe konečně nepostavíme.
Jak dokážou tyrani přinutit lidi, aby se podvolili jejich agendě?
Tyrani tahají z rukávu nejrůznější triky, některé fyzické a jiné psychologické. Některé jsou jako rána do hlavy, jiné jako zlé kouzlo, které nás udržuje ve stavu zmatení a slabosti. Každá konkrétní tyranie je směsicí těch samých ingrediencí v různém poměru.
Fyzické násilí, věznění
Fyzické násilí se tyranům v historii převelice osvědčilo. Lži můžeme prohlédnout, ale když dojde na hrozby násilí a kriminálu, přestává legrace. Zde se jediná naděje skrývá v tom, že tyto formy šikany jsou nejnázornější a nejskandálnější, proto mají potenciál vyvolat radikální odpor mezi lidmi. A lidé se skutečně bouří!
Omezení přístupu k jídlu a jiným zdrojům (peníze)
Jako první mi přichází na mysl hromadné vybíjení amerických bizonů, aby „indiánští divoši“ neměli co jíst. Byla to cílená strategie, jak vyhladovět lidi, kteří se těšili svobodné existenci a neměli nejmenší zájem na tehdejší verzi „Velkého resetu“ v podání přivandrovalců z Evropy.
Ovšem už mnohokrát předtím (a potom) různé tyranské režimy využily této metody k oslabení nepřítele. Vyhladovělí lidé buď umírali, nebo se vzdávali. Obojí byl pro tyrany úspěch.
V dnešní době probíhá rafinovaný útok na naši půdu, potravinářský systém, farmáře — s představou, že nám postupně vezmou jídlo, na jaké jsme zvyklí, a vnutí nám „nový potravinářský normál“: jídlo v lepším případě bezmasé, v horším laboratorně vytvořené a z hmyzu získané zdroje bílkovin (přečtěte si tento „chutný“ článek o mléku ze švábů) a další „pochoutky“, o které jsme nestáli. Nezapomínejte, že největším majitelem zemědělské půdy v USA je Bill Gates.
Jdou po dětech
To je bohužel další klasický rys mnoha tyranií. Pro každý totalitní režim je důležité mít pod kontrolou děti – vytvořit propast mezi dětmi a jejich rodiči. Dítě či velmi mladý člověk je snadno ovlivnitelný a je záhodno, aby nasával ideologii režimu, ne hodnoty svých rodičů, které budou, jak lze předpokládat, k režimu kritické.
Vzpomeňme si na neblaze proslulou americkou kampaň Zabij indiána, zachraň člověka, v jejímž rámci bylo odvlečeno z rodin množství dětí domorodých Američanů a posláno do internátních škol, kde se krutě trestaly veškeré pokusy mluvit mateřštinou nebo dělat cokoli, co by připomínalo tradiční kulturu.
Výsledkem bylo nejen srdcervoucí, destruktivní narušení kulturních pout a zničení kulturního odkazu celých rodů a kmenů, ale i psychická destrukce samotných dětí, z nichž vyrostli dospělí, kteří nebyli schopni vztahu, týrali své blízké, páchali sebevraždy. Jak se říká, zranění lidé zraňují lidi…
Já pocházím z Ruska a i naše země má co vyprávět. Po komunistickém převratu na počátku 20. století byly děti vystavovány systematické indoktrinaci, jejímž cílem bylo narušit mezigenerační loajalitu. Podporovány byly v donášení na rodiče. Hrdinou byl Pavlík Morozov!
Dnes je indoktrinace nejmladší generace zaobalena do slov, proti nimž naoko nelze nic namítat. „Veřejné zdraví“, „ochrana před infekcí“, „péče o zdraví“… manipulace jako hrom.
Cpaní roušek na dětské obličeje nelze obhájit. Poštvávání dětí proti rodičům, kteří váhají s jejich vakcinací, a jejich ponoukání k tomu, aby si nechaly píchnout COVIDovou injekci bez rodičovského souhlasu, je zločin.
A pak dochází k takovýmto situacím: ve škole přinutili holčičku s Downovým syndromem nosit roušku tak, že jí ji vždy na celé vyučování napevno přivázali na hlavu. Dívka má zvětšený jazyk a dýchá ústy, rouška byla po chvíli prosáklá slinami. Rodiče to zjistili až po šesti týdnech. Další rodiče si stěžovali, že jejich postiženému synovi s omezenými možnostmi komunikace ve škole roušku rovnou lepili na obličej izolepou. Co je tohle za svět?!
Psychologie podvodu
Tyrani by nebyli tyrani, kdyby mluvili pravdu. Jak řekl Tom Mullen, „paradigma nového normálu se nemůže zhroutit po konfrontaci s kognitivními anomáliemi (nelogičnostmi / lžemi / bizarnostmi), ať už je jich sebevětší počet, protože anomálie se dnes prostě ignorují. Každý, kdo na ně upozorní, je bez ohledu svoji důvěryhodnost a kvalifikaci systematicky diskreditován.“
Vedle „nového normálu“ je tu i implicitní „nová morálka“. Tato „nová morálka“ vyžaduje citový hlad, jistou úroveň utrpení a velké množství nečestnosti.
Imaginární kolektivní hodnoty
Tato konkrétní zbraň tyranů mě obzvlášť irituje. Mnoho let mi trvalo postupně odkrývat jednotlivé slupky lží a chaosu, kterými mě obalil odkaz totalitní minulosti.
Vybavuji si ten falešný koncept soudržnosti („my“ versus „oni“!), který elity vnucují lidem. Elitám se ostatně hodil v minulosti mnohokrát a hodí se jim zas. Taková matrjoška lží. Přesto jim na to mnoho lidí skáče, doslova si to zvnitřňují. Teď se tomu myslím mimo jiné říká „společenské hodnoty“ (community values).
Mimochodem já nemám nic proti jednání pro blaho společnosti. Být velkorysý a laskavý v rámci komunity je úžasné a uspokojivé. Jenže kvalitní komunita je zakořeněna v duchovním zdraví a upřímné úctě – nikoli v totalitní ideologii, ať už se ta ideologie ohání blahem proletariátu, čistotou rasy, veřejným zdravím, nebo ekologií.
Když se dostanou pod kůži vašim přátelům a rodině (kolektivní trauma)
To musí bolet každého z nás. Není tak těžké přijmout fakt, že tyrani jsou zlí. Ale když se jim povede oklamat, zlomit a zastrašit naše blízké; když z jejich úst najednou slýcháme prohnilé ideje, které jim natloukli do hlavy, tak to zabolí. Postavit se této nesmírně těžké výzvě vyžaduje veškerou odvahu. Nikdy nesmíme zapomínat, že to, za co bojujeme, je láska.
Zde je nutné zmínit i používání technologií k celkové emocionální manipulaci a cílené modifikaci lidského chování. To je obrovské téma, které si zaslouží samostatný článek. Zde však musí padnout aspoň zmínka, protože toto není konspirační teorie.
A co když to nakonec tyrani myslí dobře?
Dovolte mi, abych tuto ošidnou otázku zodpověděla další otázkou – co je mi po tom? Řekněme, že na sebe tyrani nahlížejí jako na spasitele. Budiž. To, co lidé dělají, má vždycky nějakou vnitřní logiku. I jednání šílenců a sériových vrahů má svoji logiku, patrnou pouze jim samotným. Možná si někteří tyrani myslí, že jsou mesiáši. Ale proč by mě to mělo zajímat?
Možná si někteří inkvizitoři mysleli, že když upálí domnělé čarodějnice zaživa, zachrání je tím před věčnými muky v pekelném ohni.
Možná si někteří jedinci, kteří násilně odváželi z domorodých rodin děti a zavírali je do internátních škol, mysleli, že tím „indiáni“ udělají nějaký pokrok.
Možná někteří němečtí nacisté upřímně věřili, že zbavit Německo Židů je ušlechtilý, vědecky podložený nápad.
Možná jsou někteří dnešní eugenici přesvědčeni, že snížit lidskou populaci je dobré pro planetu a pro přežití samotného lidského druhu. Možná věří, že když nebude populace redukována, lidstvo vyhyne. Možná si myslí, že jsme moc hloupí, než abychom to pochopili, a tak prostě „dělají, co je třeba“. Možná ano, možná ne. Ale proč by jejich vyšinutost měla být moje starost?
Tihle lidé nemají oprávnění rozhodovat o mém osudu ani o osudu lidstva. Já jim sice přeji, aby učinili tu nejlaskavější zkušenost s Pravdou, protože takové je mé cítění vůči světu, ale nejsem povinna podvolit se jejich šikaně ani šikaně ze strany kohokoli jiného. Nejsme jejich otroci. Držme se.
