V Nizozemí využilo loni eutanazii na 10 000 osob, nově si možná bude moci požádat každý nad 74 let
Z webu Pravda-tv.com
Nizozemsko právě překročilo děsivou hranici: V roce 2024 tam podstoupilo eutanazii téměř 10 000 lidí. Nejednalo se pouze o nevyléčitelně nemocné, nýbrž například i o alkoholiky a osoby trpící depresemi. Jedná se o nový „rekord“, jenž by měl rozhodně přispět k celosvětové debatě o etických stránkách eutanazie. Podle zprávy Bruna Waterfielda, jež vyšla letos 24. března v deníku Times, bylo v loňském roce v zemi zaevidováno 9 958 úmrtí v důsledku eutanazie, což je o 10 % více než v roce 2023 (tehdy jich bylo 9 068).
To je 88% nárůst od roku 2014 – vykresluje to chmurný obraz země, kde se ukončování života stává stále větší rutinou. To ale není vše.
Waterfield odhalil, že 219 z těchto úmrtí šlo na vrub výhradně psychiatrickým příčinám. V porovnání s předchozími lety se jednalo o 59% nárůst za jediný rok a ohromující 250% nárůst za poslední čtyři roky.
Mezi oběťmi se stále častěji objevují mladí lidé s duševními problémy, což je trend, jenž by měl po celém světě rozeznít alarm. Zkušenosti z Nizozemska jsou varováním: rozšíření eutanazie na psychiatrické případy otevírá dveře, které lze jen těžko znovu zavřít.
Theo Boer, nizozemský profesor zdravotní etiky a bývalý člen dozorčího výboru pro eutanazii, si nebere servítky. V působivém článku pro deník Le Monde z 8. dubna 2025 vyzval Francii (a celý svět), aby se podívala na Nizozemí a zařadila v otázkách eutanazie zpátečku.
Boer poukázal na to, že eutanazie je nejen na vzestupu, ale také se mění struktura osob, jež o ni žádají. Podíl úmrtí v důsledku eutanazie vzrostl z 5,4 % v roce 2023 na 5,8 % v roce 2024, přičemž v některých regionech již v roce 2017 dosáhl 15 % – a toto číslo je dnes pravděpodobně ještě vyšší.
Eutanazie již není poslední možností, nýbrž jednou z alternativ. Co je ještě děsivější? Počet „párových eutanazií,“ kdy partneři nebo sourozenci umírají společně, v roce 2024 stoupl o 64 %, což vedlo k celkem 108 úmrtím.
Současně prudce narůstá počet případů psychiatrických onemocnění a rapidně se zvyšuje počet eutanazií v důsledku demence.
Boerův názor je přímočarý: „To už nejsou výkyvy, ale strukturální trend.“ Upozorňuje, že zdravotníci se ptají, kde to má hranice – kdy se ze soucitu stává vražedný reflex?
Nizozemská vláda údajně zkoumá, proč tato čísla stále rostou, ale má to drobný háček: zvažuje také rozšíření zákona tak, aby o eutanazii mohl požádat každý, kdo je starší 74 let, aniž by musel trpět nějakou vážnou nemocí.
Samotný věk by mohl stačit.
Kanada tento vývoj pozorně sleduje – eutanazie z psychiatrických důvodů tam má být schválena do 17. března 2027.
Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením již tento plán podrobil ostré kritice a údaje z Nizozemska jeho obavy ještě podtrhují.
Boer zdůrazňuje, že se nejedná pouze o nizozemský fenomén: v každé zemi, která legalizovala eutanazii nebo asistovanou sebevraždu, dochází k podobnému trvalému nárůstu.
Také v Kanadě počet eutanazií od počátku legalizace prudce stoupl; tento vývoj není mýtus, ale zákonitost. Data hovoří jednoznačně: jakmile se z dobrovolného ukončení života stane normální věc, hranice se posunou, počty se zvýší a důvody se znásobí.