Vše, co potřebujete vědět o slunovratu, 21.12.2021 v 16:58

Deborah Byrd

Pro nás na severní polokouli znamená prosincový slunovrat nejdelší noci a nejkratší dny v roce. Na jižní polokouli jsou zatím krátké noci a dlouhé dny. Okamžik prosincového slunovratu v roce 2021 – kdy Slunce dosáhne nejjižnějšího bodu na obloze – nastane v úterý 21. prosince 2021 v 15:59 UTC (9:59 SEČ; UTC si převeďte na svůj čas).

Tento slunovrat nastane v okamžiku, kdy Slunce dosáhne svého nejjižnějšího bodu na nebeské klenbě pro tento rok. O tomto slunovratu nastává na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc v roce. Na jižní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc.

Bez ohledu na to, kde na zemské kouli žijete – bez ohledu na to, kdy pro vás slunovrat nastává – je to pro vás signál k oslavě sezónních změn.
Šířící se bílé rovnoběžné oblouky na obloze od země až vysoko k nebi.

Ian Hennes v Medicine Hat v kanadské provincii Alberta vytvořil tento solargraf mezi červnovým a prosincovým slunovratem. Zobrazuje dráhu Slunce v tomto časovém období. Děkujeme, Iane!

Animace s krátkým zastavením Země při slunovratech a rovnodennostech a textovými poznámkami.

Animace Země při jejím oběhu s body označujícími rovnodennosti i slunovraty spolu s příslušnými informacemi. Obrázek prostřednictvím James O’Donoghue/ Business Insider.

Co je to slunovrat?

Nejstarší lidé na Zemi věděli, že dráha Slunce po obloze, délka denního světla a místo východu a západu Slunce se v průběhu roku pravidelně mění. Postavili památky, jako je Stonehenge v Anglii a Machu Picchu v Peru, aby sledovali roční postup Slunce.

Dnes však slunovrat vnímáme jinak. Dokážeme si ho představit z pohledu vesmíru a víme, že slunovrat je astronomická událost. Je způsoben sklonem zemské osy a jejím oběžným pohybem kolem Slunce.

Země neobíhá po svislé dráze. Místo toho je nakloněna ke své ose o 23 a půl stupně. Tento sklon způsobuje, že si severní a jižní polokoule Země v průběhu roku vyměňují místa v přijímání slunečního světla a tepla nejpříměji. Tento sklon, nikoliv vzdálenost od Slunce, je příčinou zimy a léta. Ve skutečnosti jsme na přelomu každého nového roku Slunci nejblíže – nikoliv nejdále od něj. My na severní polokouli však přecházíme do zimy. Je to proto, že severní polokoule se v tomto období odklání od Slunce nejdále za celý rok.

Prosincový slunovrat

Při prosincovém slunovratu je Země umístěna tak, že Slunce zůstává pod obzorem severního pólu. Při pohledu ze zeměpisné šířky 23 a půl stupně jižně od rovníku, na pomyslné čáře obepínající zeměkouli známé jako obratník Kozoroha, svítí Slunce v poledne přímo nad hlavou. To je tak daleko na jih, kam se Slunce vůbec dostane, a všechna místa na jih od rovníku mají den delší než 12 hodin.

Naopak na všech místech severně od rovníku je délka dne kratší než 12 hodin.

Pro nás v severní části Země nastává nejkratší den o slunovratu. Po zimním slunovratu se budou dny prodlužovat a noci zkracovat.

Je to sezónní posun, kterého si všimne téměř každý.
Nakloněná Země ve čtyřech polohách kolem Slunce ukazuje, že světlo dopadá na různé zeměpisné šířky různě. Všimněte si polohy při prosincovém slunovratu.

Kde bychom měli hledat příznaky prosincového slunovratu v přírodě?

Všude.

Pro všechny pozemské tvory není nic tak zásadního jako délka denního světla. Vždyť Slunce je hlavním zdrojem veškerého světla a tepla na Zemi.

Na severní polokouli si můžete všimnout pozdního svítání a časného západu slunce, nízkého oblouku slunce po obloze každý den a toho, jak nízko se slunce na obloze objevuje v místní poledne. Podívejte se také na svůj polední stín. V době prosincového slunovratu je váš polední stín nejdelší v roce.

Na jižní polokouli je to naopak. Svítá brzy, soumrak přichází pozdě, slunce je vysoko a je to váš nejkratší polední stín v roce.

Šest holých stromů s dlouhými stíny na zasněžené stráni poblíž prosincového slunovratu na severní polokouli.

V době zimního slunovratu sledujte každý den pozdní svítání, časné západy slunce a nízký oblouk slunce na obloze. Všimněte si svého poledního stínu, který je nejdelší v roce. Foto: Serge Arsenie/ Flickr.

Lidé s krátkým stínem hrající volejbal na písečném hřišti na jižní polokouli v době prosincového slunovratu.

Zatímco při letním slunovratu jsou polední stíny krátké. Foto prostřednictvím festivalu Slam Summer Beach Volleyball v Austrálii.

Proč nejčasnější západ slunce nepřichází v nejkratší den?

Prosincový slunovrat je nejkratším dnem roku na severní polokouli a nejdelším dnem na jižní polokouli. Nejčasnější západ slunce – nebo nejčasnější východ slunce, pokud se nacházíte jižně od rovníku – však nastává před prosincovým slunovratem.

Místo toho, abyste se soustředili na čas západu nebo východu Slunce, je klíčové tzv. pravé sluneční poledne, což je denní doba, kdy Slunce dosáhne nejvyššího bodu na své pouti po obloze.

Na začátku prosince nastává pravé sluneční poledne podle hodin téměř o 10 minut dříve než při slunovratu kolem 21. prosince. S pozdějším pravým polednem o slunovratu se mění i časy východu a západu Slunce.

Právě tento rozdíl mezi časem hodin a časem Slunce způsobuje, že nejčasnější západ Slunce na severní polokouli a nejčasnější východ Slunce na jižní polokouli předchází prosincovému slunovratu.

K tomu dochází především kvůli sklonu zemské osy. Sekundárním, ale dalším faktorem, který přispívá k tomuto rozporu mezi polednem hodin a polednem Slunce, je eliptická – podlouhlá – dráha Země kolem Slunce. Oběžná dráha Země není dokonalá kružnice a čím blíže jsme Slunci, tím rychleji se na své dráze pohybujeme.

Nejblíže ke Slunci – neboli v periheliu – jsme začátkem ledna. Na oběžné dráze se tedy pohybujeme nejrychleji právě teď, o něco rychleji, než je naše průměrná rychlost, která činí asi 19 mil za sekundu (30 km za sekundu). Rozdíl mezi slunečním a hodinovým časem je kolem prosincového slunovratu větší než o červnovém slunovratu, protože v tomto ročním období jsme blíže Slunci.

Dva snímky západu Slunce s různými polohami Slunce vůči skalnatému obzoru. Slunce se při prosincovém slunovratu vydává po obloze nízko.

Má zeměpisná šířka vliv na nejčasnější západ Slunce?

Ano! Přesné datum nejčasnějšího západu Slunce závisí na zeměpisné šířce. Ve středních severních zeměpisných šířkách nastává každoročně začátkem prosince. V severních mírných zeměpisných šířkách dále na severu – například v Kanadě a na Aljašce – nastává nejčasnější západ slunce kolem poloviny prosince. V blízkosti polárního kruhu nastává nejčasnější západ slunce a prosincový slunovrat ve stejný den nebo téměř ve stejný den.

Mimochodem, nejpozdější východ slunce také nepřichází o slunovratu. Ze středních severních šířek vychází Slunce nejpozději začátkem ledna.

Přesná data se liší, ale posloupnost je vždy stejná: nejčasnější západ Slunce na začátku prosince, nejkratší den o slunovratu kolem 22. prosince, nejpozdější východ Slunce na začátku ledna.

A tak cyklus pokračuje.

Sečteno a podtrženo: Prosincový slunovrat v roce 2021 nastane v úterý 21. prosince v 15:59 UTC (9:59 SEČ; převeďte si UTC na svůj čas). Je to nejkratší den na severní polokouli (první den zimy) a nejdelší den na jižní polokouli (první den léta). Šťastný slunovrat všem!

zdroj, translation by deepl and deeps