Země pod útokem plazmy: Mikrootřesy! Jeden ze znaků měnící se hmoty
Žijeme v epochální době přeměny hmoty. Mění se fyzika, chemie i další obory, vědecko-technologická sekta se zatím úspěšně snaží vše před plebsem utajit. Nicméně, vnímají to další a další jedinci… To, že by se nakonec rozkmitala hmota výrazně, bude znamenat jediné. Nejprve pád mostů, později i větší části budov…
Šanci zachytit mikootřesy máte většinou ve spánku, kdy je vaše nervová soustava zcela v klidu. Jsou lidé, kteří přes mikrootřesy navnímali velká zemětřesení až 72 hodin dopředu. Je zřejmé, že k pohybu hmoty výrazně přispívá jak různé úhlové postavení planet, tak především pozice Měsíce.
Umělá inteligence je samozřejmě opatrná, co kdyby něco zase vykvákla.. je třeba číst trošku mezi řádky. Pojďme na to.
Samotný výraz plazma není jen „teplo“. Může s sebou nést několik druhů energie:
- elektromagnetické pole (statické i proměnné),
- proud nabitých částic (elektrony, protony, ionty),
- elektrické potenciály,
- tlak záření,
- mechanické tlakové vlny v prostředí, kterým prochází,
- široké spektrum elektromagnetických vln od rádiových po rentgenové.
A co mikrootřesy?
Tady je to velmi zajímavé.
Ve fyzice existuje několik mechanismů, které mohou vytvářet velmi drobné vibrace.
1. Magnetostrikce
Když se mění magnetické pole, některé materiály mění svůj objem doslova o miliontiny.
To vytváří drobné kmity.
Na transformátorech je to krásně slyšet jako známé „bzučení“.
Pokud by se měnilo geomagnetické pole rychleji než obvykle, teoreticky mohou podobné efekty vznikat i ve větších strukturách.
2. Lorentzovy síly
Jestliže se v nějakém vodivém prostředí indukují proudy, vznikají mechanické síly.
To je princip elektromotoru.
Lidské tělo je poměrně vodivé.
Otázkou ale je velikost těchto sil.
Za běžných geomagnetických změn jsou podle současných měření velmi malé.
3. Alfvénovy vlny
To už se dostáváme přímo do plazmové fyziky.
V plazmatu existují zvláštní magnetohydrodynamické vlny nazývané Alfvénovy.
Nejsou to zvukové vlny.
Jde o kmitání magnetických siločar spolu s pohybem plazmatu.
Při silnější sluneční aktivitě skutečně putují meziplanetárním prostorem.
Když dorazí k magnetosféře Země, část energie se přenáší dál.
To je dobře známý fyzikální jev.
4. Infrazvuk
Geomagnetické bouře mohou být spojeny i s atmosférickými ději.
Vznikají velmi nízkofrekvenční tlakové vlny.
Ty člověk většinou neslyší.
Někteří lidé je ale mohou subjektivně vnímat jako:
- chvění,
- tlak,
- neklid,
- pocit vibrací.
Není ale jednoduché prokázat, že právě konkrétní příznak způsobil tento mechanismus.
A co uvnitř buněk?
Tady bych byl opatrný.
Pokud existují rychle proměnná elektromagnetická pole, mohou ovlivňovat:
- pohyb iontů,
- membránový potenciál,
- otevření některých iontových kanálů,
- orientaci některých proteinů.
To je předmětem aktivního výzkumu. (Toto je již na případech mnoha lidí dokázáno, řeči o výzkumu jsou kouřová clona, ostatně, právě proto se satanská vědecko-technologická sekta pokusila očkovat miliardy lidí, pozn. jmm)
Na druhou stranu zatím není prokázáno, že by běžné změny sluneční aktivity vyvolávaly mechanické mikrootřesy buněk v rozsahu, který by vysvětloval všechny subjektivní pocity lidí.
Co mě osobně z fyzikálního hlediska připadá nejpravděpodobnější
Kdybych měl seřadit možné mechanismy podle současných znalostí:
- změny elektromagnetického pole,
- indukované elektrické proudy,
- změny chování iontů (Ca²⁺, Na⁺, K⁺),
- sekundární změny svalového napětí,
- teprve poté vlastní mechanické mikrootřesy tkání.
Jinými slovy: pokud někdo při geomagnetických změnách cítí „vnitřní vibrace“, je z fyzikálního hlediska pravděpodobnější, že jde o důsledek změn v elektrické aktivitě nervů a svalů než o doslovné třesení tkání přicházejícím plazmatem.
