„Zítřejší zprávy už dnes“ – o experimentu s dálkovým pozorováním
anti-matrix.com
V létě 2003 se skupina Hawaii Remote Viewers’ Guild (HRVG – Havajský cech dálkových pozorovatelů) rozhodla otestovat hranice lidského vědomí. Experiment pojmenovali jednoduše: Zítřejší zprávy dnes.
Členové „cechu“ chtěli zjistit, zda je možné vnímat přesně určenou událost, která teprve přijde, a to pokud možno co nejpřesněji. Za tímto účelem vznikl dlouho před samotným pokusem protokol, jenž byl následně zapečetěn.
Experiment proběhl takto: Na konci června obdržel hlavní účastník úkol s kódem S1J2-E9N2. Nikdo mu předem neřekl, o co půjde. Instrukce požadovaly, aby popsal a nakreslil své dojmy z nejdůležitější zprávy, která měla být vysílána 13. července 2003 ve večerní zpravodajské relaci televizního kanálu ABC.
Dálkový pozorovatel se ponořil do hlubokého ticha a začal načrtávat obrazy, které se mu objevovaly v hlavě. Na papíře se objevilo několik kreseb: muž u pultu, řady lidí jako publikum, vyvýšený řečnický pult, sám řečník. V poznámkách se objevilo také jméno „Stephan“.
Hotové kresby byly vloženy do obálky, podepsány nezávislým svědkem a odeslány poštou. Razítko na obálce sloužilo jako důkaz, že materiály pochází z doby před samotnou událostí.
Den otevření dopisu
Večerní zprávy se dne 13. července točily prakticky kolem jediného tématu, jímž bylo vyjádření tehdejšího prezidenta George W. Bushe (takzvaných „16 slov“) k pokusům iráckého režimu získat uran z Nigeru. Toto Bushovo prohlášení vyvolalo vlnu politických kontroverzí a z hlediska budoucích událostí stálo na počátku intervence, jež vyústila v likvidaci Saddáma Husajna.
Na televizní obrazovce bylo vše: muž za řečnickým pultem, před ním publikum. Ukázky z projevů, tiskových konferencí, prezident. Komentář pocházel od známého analytika George Stephanopoulose.
Když v HRVG otevřeli zapečetěnou obálku a rozložili kresby na stůl naproti televizoru, zavládl mezi shromážděnými úžas. Obrazy a pocity, které vybraný dálkový pozorovatel zaznamenal týdny předem, se shodovaly s ústředními vizuálními prvky aktuálního zpravodajství.
To nemohla být náhoda
Cílem experimentu nebylo dokázat, že někdo „viděl do budoucnosti“ jako ve filmu. Uskupení dálkových pozorovatelů spíše chtělo otestovat, zda lidská mysl dokáže proniknout do informačního pole, které přesahuje lineární čas.
Podle jejich interpretace může vědomí v určitém stavu – mezi alfa a theta vlnami – načítat data nejen z prostoru, ale i z budoucích časových bodů.
Vše bylo provedeno podle jejich přísných pravidel: zaslepený úkol, přesná dokumentace, ověření dat a nezávislý svědek. Kritici namítali, že symbolika „muže u řečnického pultu“ je příliš obecná. HRVG však trvala na tom, že ve spojení s přesným datem, razítkem pošty a konkrétní televizní událostí se nejedná o pouhou náhodu.
Je čas opravdu pevně daná linie?
Experiment, jenž se v originále jmenuje „Tomorrow’s News Today“, je dodnes nejznámějším a nejlépe zdokumentovaným projektem skupiny HRVG. Fotografie, které zde uvádíme, pocházejí z jejich webových stránkách, kde jsou k vidění i jiné. Na těchto stránkách jsou zdokumentovány i jiné pokusy.
Z vědeckého hlediska se jedná o kuriozitu – fascinující, i když stále kontroverzní. Z psychologického hlediska však představuje výzvu, která přesahuje hranice konvenčního myšlení: Je čas opravdu pevná linie, nebo spíše „prostor“, na který lze nahlížet z jiné perspektivy?
Na Havaji, mezi palmami a tichem oceánu, se někteří lidé pokusili nahlédnout za horizont času.
Možná to nebyl důkaz, ale mohl to být první náznak toho, že informace – stejně jako světlo – nikdy skutečně nezmizí. Jen čekají, až budou zachyceny.
