Jirkovou optikou (294. Prostějov: Smrtelně ozářeni bolestí a neštěstím věků)

(foto: Wikipedia)

Radiace. Téma, které u řady lidí vniká stále více do povědomosti. Už to nejsou jen Černobyl a Fukušima. Už je to vlastně díky mobilnímu záření, elektromagnetickému záření, všudypřítomným rentgenům a dalším zdrojům vlastně téma pro každého z nás. Tím víc, že na nás dopadá stále více kosmická radiace. Ta také hrozí, že nás do 100 let zcela upeče. Fakta a údaje o tom jsou nyní již přísně tajné.

Mé léčení druhých se dá často nazvat investigativním léčením. A často je nejtěžší a nejsložitější pomáhat svým blízkým.Vlastně je to něco, co se vymyká naprosto všemu. Život před i za oponou. Život, jehož součástí je i utrpení a smrt.

KONEC ROKU 2014.

Jsme spolu teprve necelý rok, a je to již nejméně poosmé. Takřka každý měsíc jednou. Od té doby, co jsme nasadili homeopatika, a další přípravky, se četnost potíží prudce zhoršuje. Jsme z toho nešťastní. Začíná to zpravidla v noci, ráno svědění a pak už známý scénář. Adéla zcela otéká v obličeji, který jí během několika hodin zarudne, doslova hoří a způsobuje jí obrovské pálení a bolesti. Vše vypadá zcela jako spálené. Velká alergická reakce, domnívá se, nejspíš na jídlo. Možná candida. Tápe, ale za ty roky, co se jí to občas dělá, si vytvořila systém potravin a doplňků, které jí od toho pozvolna pomáhají. Přesto vždy odpuchnutí trvá týden. První dny nemůže mezi lidi. Bolest je tak obrovská, oči a víčka tak napuchlé, že i špatně vidí.

Sám s ní jsem dvakrát v nejhorším stavu na pohotovosti, a alergologii.. léky na alergii však nepomáhají téměř vůbec a kortikoidy odmítá. Nezbývá, než dál trpělivě pracovat, zkoušet a eventuálně vyzkoumat, o co vlastně jde. Jde to pomalu, v té chvíli netušíme, že na to nakonec přijdeme, ale bude nám to trvat ještě celé takřka tři další roky.

JARO 2015.

Zatímco Adéla vrhá veškerou svou naději na střeva, chodí na průplachy, bere různé detoxikační doplňky, já si konečně jednoho dne všímám, že.. že zarudne ve většině případů krátce poté, co dojde k nějaké geomagnetické bouřce. Čili, poškozuje jí prudký jang, RADIACE! Její tělo neumí čelit radiaci! No bodeť by ano, v 16 letech, kolem zimy 2002/2003 jí začaly obrovské problémy se štítnou žlázou. Dva roky obrovská únava, razantní přibrání na váze, a vše vyvrcholilo operačním zákrokem, který ji lékaři „vřele doporučili“. Tedy, „pokud nechce brzy dostat rakovinu.“ Jasná volba po takové nabídce mladému člověku, že?

Od zasažení geomagnetickými bouřemi povede k objevu RADIOAKTIVITY a radioaktivních toxinů v Adélině těle ještě dlouhý rok. Přesto si při dlouhé cestě do Asie dáváme kvůli zabránění radioaktivnímu dopadu během transoceánských letů radioaktivní homeopatika. Po několika týdnech docházíme k jednomu ze zásadních objevů, který bude mít vliv na řadu dalších věcí. Optiku jsem o tom již napsal. Jak Adéla, tak Marie jsou z vyšších, radioaktivních světů. A obě, není divu, prošly během svého příchodu na svět radioaktivním mrakem vybuchlého Černobylu. Přesto nám v této chvíli stále ještě není jasný princip toho, proč Adéla vlastně otéká.

LÉTO 2016.

Konečně to mám. Nabývám přesvědčení, že organismus Adély je zcela zamořený a zanesený radioaktivitou. Té se tělo za určitých podmínek a po určitých vnějších či vnitřních impulsech zbavuje, k velkým čističům patří například pelyněk. Pelyněk.. ach ano, název pro pelyněk – černobýl, a.. Černobyl. Po pelyňku vlastně jako po jediném doplňku či přípravku si byla schopna vyvolat tento stav vypálení obličeje a krku částečně sama. Jenže, kde by takové ohromné množství radioaktivity nabrala? Černobyl je sice pádný argument, ale ta množství v plodech té doby jsou stopová, byť některým evropským dětem skutečně havárie přivodila pozdější vážné problémy se štítnou žlázou.

Řešíme zborcení štítné žlázy u jedné z mých klientek. Docházíme po dvou letech práce nakonec k tomu, že je možné, ba silně pravděpodobné, že se její bydliště nachází v nějaké radioaktivní vývěvě. Tedy, ano, máme zde radon. V té chvíli to konečně dochází i Adéle. Na střední škole, na Reálném gymnáziu ve Studentské ulici v Prostějově přece tenkrát unikal radon! U stropu byly přece ony zvláštní měřiče a hlásiče!

Stovky žáků byly přesvědčováni, že jsou v bezpečí. Ty měřiče tam byly přece vlastně jen tak, pro jistotu. Přesto bylo Adéle po nástupu do této školy den ode dne hůře. Obrovská únava a vždy 3 hodiny spánku poté, co přijela ze školy. Snaha vyvětrat ve třídě a pokřikování spolužáků, že jim je zima, ať okno okamžitě zavře. Šestnáctiletá Adéla tenkrát ještě netuší, jak obrovské energetické riziko právě podstupuje. Její štítná žláza se totiž v duchu její frekvence, jak později zjišťujeme, nejspíš snažila ochránit všechny ostatní spolužáky. Což mělo za následek, že brzy vypotřebovala sama všechen jód a došlo k poničení hormonálních center. Škodlivé radioaktivní radonové záření, které mělo být podle prostějovských úřadů zcela bezpečné, zničilo její zdraví. O několik let později zničí zdraví také její sestřenice Barbory. A zřejmě dalších desítek absolventů této školy. Adéla vzpomíná, že zdravotní problémy měla jen v její třídě i další spolužáci, dříve zdraví. Požádáme školu a prostějovské úřady o součinnost. Bylo by třeba udělat průzkum absolventů a jejich zdravotních dokumentací. Je možné, že někteří absolventi své ozáření nepřežili, nebo nepřežijí.

Jenže to ještě zdaleka není konec.

Připomeňme několik základních axiomů radiace. Ten hlavní je, že dodává všemu, do čeho se dostane, obrovskou energii. Vše umocňuje a zvětšuje. Dalším je ten, že vše spojuje do jednoho celku. A dalším ten, že propojuje vše v čase a prostoru. Slévá nejen čas, tedy minulost, současnost a budoucnost, ale také dimenze. Spéká je v jeden celek.

PROSTĚJOV.

Zvláštní místo na Moravě, ve srovnání třeba se sousední Olomoucí působí jak naprosto chudý příbuzný z let budování reálného socialismu. Chvílemi na vás padá jistá ponurost, normální návštěvník však nemá šanci chytit proč.

Skutečně Prostějov nemá historii? Hned několik archivních pramenů hovoří o tom, že Prostějov v minulosti sloužil jako velké lazaretní místo. Sváželi se tam ranění a znetvoření z mnoha evropských bojišť. Jen během druhé světové války zřidili ve městě svá velká obvaziště a lazarety nejprve nacisté, později i postupující Rusové.

 

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Židovský hřbitov. Možná jste i vy sami byli na některém z nich. Zvláštní místa.

Židovská menšina v Prostějově patřila od 15. století mezi největší židovské komunity na Moravě. Díky tomu se Prostějovu přezdívalo „Hanácký Jeruzalém“. Jen v Osvětimi během druhé světové války zahyne přes půl druhého tisíce Židů z Prostějova.

Vzpomínám si na své esoterní učení. Mimo jiné hovoří o zvláštnosti až nadřazenosti židovské rasy. Jde údajně původem o jakousi kosmickou rasu poněkud odlišnou od humanoidní podstaty. Více jangovější, s výrazně větším inteligenčním kvocientem, jak později dokážou i výzkumy některých hebrejských univerzit. Nevím, od koho poprvé slyším, že je dokonce možné, že židovská rasa je radioaktivní podstaty. Jenže jak víme, z dob poučných po 2. světové válce je vše nejen o židovské otázce, ale vlastně obecně vše o rasách, předmětem přísného utajení, a perzekuování všech, kdo by se tím chtěli hlouběji seriózně zabývat.

Které informace vlastně dostala od černých tibetských lámů o Židech k dispozici esoterní společnost Thule a Říšský vůdce Hitler a proč s nimi naložili tak děsivě, jak s nimi naložili, je tak dál předmětem občasných spekulací tajných kruhů. Podle všeho však je 2. světová válka přenesením a znovuotevřením pradávné války kosmické.

Adéla se svojí rodinou bydlela na sídlišti hřbitovu poměrně vzdáleném. Uvádí však, že odmalička se jí zdály sny zejména o 2. světové válce. V nich často utíkala, což byl jeden základní opakující se typ snu, anebo sloužila jako ošetřovatelka, což byl druhý typ snu. Pořád se tyto sny mučivě opakovaly. Těch snů byly prý stovky.

Vlastně můžeme jen spekulovat. Jenže je možné, že sama Adéla má nejspíš nějaký částečně židovský neprokázaný původ, a prazvláštní kosmický radioaktivní původ, někteří si vpzomenete, že jsem o tom před časem ještě na osuducz psal.  Karmické kolo se neúprosně roztáčí. Její DNA mixuje původ slovanský, tedy polský, český, ale také německý, a.. nejspíš také židovský. Je to tak zvláštní! Dost možná úplně stejný původ, jako ten můj. Zkušenost ukazuje, že právě takový hormonání mix mnoha národů a národností může přinést jakési značné duchovní zapálení takového člověka. Mnohdy ovšem za cenu spojenou s fyzickým strádáním a utrpením. Možná vlastně něco podobného, co se novodobí vládci a Nový Světový Pořádek pokoušejí – ovšem na úrovni fyzického těla, psychické a další vlastnosti a možnsoti budou blokovány – vytvořit mohutnou imigrací Arabů a černochů do Evropy. Tito lidé byli v minulosti vynálezci, kněží, ale samozřejmě mnozí také vládci. Jejich původ a genetický a hormonální mix jim přinášel mnoho výhod, na které jejich vrstevníci neměli šanci dosahnout.

Ale zpět do Prostějova. Čtenář již tuší správně.

Adély gymnázium leží hned vedle bývalého rozsáhlého židovského hřbitova. No vedle.. přímo na něm! Nacházel se dříve mezi ulicemi Lidická, (dříve ulice Lazarety), Studentská a Tylova od roku 1801 až do roku 1943, přičemž poslední pohřby se zde konaly kolem roku 1905. Později byl posunut o několik set metrů dál, není zřejmé, do jaké míry včetně ostatků, ale tento nový hřbitov nikdy vlastně nebyl plně využívaný. Hřbitov vadil nacistům, takže ho rozebrali, a zřídili zde své cvičiště. Komunisté zde později po válce vytvořili dětské hřiště (sic!) a ještě později ony školní budovy, tělocvičnu, atletický stadion.

Na dohled od tohoto areálu leží i nemocnice a dříve také porodnice.

Je vše skutečně jenom divná shoda okolností?

Prostějovský horor pokračuje. A sahá již hluboko do rodinné minulosti. Tam to vlastně všechno začalo.

 

LÉTO 2000

Maminka Adély Iva nastupuje do zaměstnání ve škole/ústavu pro zdravotně postižené děti. Leží na území Tetína, což je také oblast v bezprostřední blízkosti bývalého židovského hřbitova. Má postupně sama nespecifikované zdravotní problémy. Způsobují jí únavu a občasné migrény, také velké kožní exémy. Ostatní kolegyně si rovněž stěžují na obrovské migrény, neurologické potíže, psychické lapsy.

Když ústav v roce 2011 – Bohu díky – nakonec opouští, Adéla je v té době již více jak 6 let po operaci štítné žlázy. Sama Iva několik let před tím zcela přichází o obočí. To často signalizuje silnou otravu, nebo zamoření organismu externími jedy. Paralýzu buněk. Rozpad struktur.

Když dojde v ústavu někdy v roce 2013 k havárii vody, a vyplavení mísností, některé zaměstnankyně, které provádějí úklid, dostávají okamžitě obrovskou kožní reakci. Pěti ženám začínají značné zdravotní problémy. Lékařům se nedaří zjistit, z čeho. Ale maminka Adély má už tenkrát tušení. Co když došlo k vyplavení jakýchsi starých plísní a hub ze zdí, a ty infikovaly organismy kolegyň. O radioaktivitě tenkrát nemá ponětí. Po nějakém čase problémy po nasazení nejrůznějších antibiotik přeci jen ustávají, ale již během pár dalších týdnů dostává první z nich rakovinu lymfatických uzlin. Do roka Lenka Č., známá Adéliny rodiny a kamarádky maminky, odchází z tohoto světa. Další rakoviny následují…

Je známým faktem, že právě různé plísně a houby mají obrovskou schopnost na sebe vázat radioaktivitu, některé z nich, jako třeba hlíva či reishi, jí dokážou poměrně značně díky vysokému obsahu betaglukanů i čelit. Ano, pamatujeme na vyděšené příbuzné ze západu, kteří nám krátce po výbuchu Černobylu volali: hlavně nejezte houby!

Ještě než se do budovy nastěhovala škola, působila v něm LDN. Z homeopatického pohledu vlastně každého umírajícího obklopuje částečná forma radioaktivity, která pak způsobuje další děje, v homeopatii pracujeme například s léky typu radioaktivního astatu. Jde zejména o lidi hodně trpící, vlastně odcházejí na základě urpěných traumat. Utrpení je dlouhodobé a přivádí také dlouhé umírání. Postižení chtějí odejít, ale musí zde žít. Živí mrtví. Umírající živí. Vše se propisuje do prostoru, kde se to děje.

Ukazuje se, že zřejmě shodou neuvěřitelných okolností a stejného, které přitahovalo a přitahuje stejné, vše v tomto prostějovském místě bylo a je, ať už přístroje ukazují cokoliv, obrovsky radioaktivní. Desítky lidí, často ještě dětí, v přímém následku onemocní, nebo možná dokonce zemřou. Lidé, vědci, ani úřady na celém světě nemají ponětí o tom, co vlastně radioaktivita z hlediska účinkování, nasycení času a prostoru, a následného „rozpadu“ vlastně znamená. To, že neumí lidstvo s radioaktivitou zacházet vůbec, a dokonce ani zastavit její únik, prokáže dostatečně bolavě a naprosto surově v roce 2011 případ japonské Fukušimy.

Ukazuje se, že stejně jako Adéla „nasadila krk“ za své spolužáky ve třídě, to stejné učinila za svoji již v té době silně ozářenou maminku. Téměř každá Adélina návštěva rodiny v Prostějově ještě na přelomu let 15-16 totiž znamená nové zapálení jejího obličeje a kůže, nové spáleniny, přestože už v Praze problémy má jen minimální. Ukazuje se, že Adéla i téměř 10 let poté stále vytahuje z těla své maminky „na vlastní kůži“ nebezpečné záření. Naposledy před několika dny. Spálenina začala najíždět u oběda známým svěděním. Díky dalším souvislostem jsme právě v pondělí, 5. 6. tohoto roku konečně dokončili velký objev, týkající se zdraví a nemoci celé rodiny. Krátce poté se spálenina zatím sestávající jen z mírných flíčků na krku zastavila a během několika desítek minut zcela zmizela.

Astat a radon, prvky, které vypínají postupně různé systémové okruhy fyzického těla, a pak doslova zničí původní lidskou strukturu. Prvky, o kterých nevíme příliš, a už skoro vůbec netušíme o jejich souvislostech s lidským utrpením a umíráním.

Možnosti lidského těla jsou přesto naprosto neuvěřitelné. My všichni jsme Jeden. My všichni jsme jedna rodina. My všichni si pomáháme, pokud necháváme věci dít se. A pokud otevřeme oči dějům kolem nás. Nemáme nejmenší tušení, jak moc si všichni neustále pomáháme.

Adéla se nakonec díky téměř 3 letem mého homeopatického a konstelačního terapeutického vedení, mnoha detoxikacím a hlavně díky své obrovské vůli a touze uzdravuje. Radiace z ní definitivně odchází. Otoky ustávají. Bere tak minimální dávky hormonů, že jsou podle lékařů neúčinné. Přesto se její TsH hormonální ukazatel udržuje v hladině zdravého člověka. Bohu díky. Právě dnes mimochodem slaví své třicáté narozeniny…

 

 

Post scriptum:

Je podzim roku 2016. V Prostějově propuká válka o bývalý židovský hřbitov. Židé zde požadují získání svého území zpět a vytvoření nejspíš důstojného památníku, což by znamenalo nejspíš i zrušení reálného gymnázia a školy. Karma se naplňuje. Tisíce Prostějovanů se staví ostře proti, tedy i proti zrušení svých „smrtelných škol“. Nemají o smrti svých dětí a svých živých nadále ani nejmenšího tušení, už vůbec ne pak o tom, co tyto nemoce a úmrtí způsobuje.

Války, ty hrůzné, ještě neskončily. Jen už nejsou zdaleka tak viditelné. Ale i v naší době na ně dál umírají nevinní lidé… umírají, protože nevědí. Ani netuší.

Radiation exposure symptoms RNOX

veksvetl

Vydavatel a šéfredaktor OSUD.cz a Věk světla.

veksvetl has 825 posts and counting.See all posts by veksvetl

Napsat komentář