Genetik David Suzuki říká, že je na lidstvu prostřednictvím GMO prováděn rozsáhlý genetický experiment

Arjun Walia

Děláme co můžeme, abychom informovali veřejnost o nebezpečí spojeném s pěstováním a konzumací GMO a zdaleka nejsme jediní. GMO veřejně kritizuje řada veřejně činných osobností, vědců a výzkumníků. Přednedávnem promluvil proti GMO například bývalý expert kanadské vlády pro otázky zemědělství, dr. Thierry Vrain.  Další přední osobností, jejíž názor na GMO zůstává dlouhodobě stejný (a silně kritický), je genetik David Suzuki. Veřejně činné osobnosti hrají nezastupitelnou roli v „probouzení“ veřejnosti a upozorňování na rizika různých obecně přijímaných postupů, jako je v tomto případě genetická modifikace.

Samozřejmě se nejedná jen o izolované jednotlivce – s GMO nesouhlasí významná část společnosti a není náhoda, že je pěstování a konzumace těchto plodin zakázána v mnoha zemích světa. Kritika není založena na domněnkách, ale na faktech. Zde je například odkaz na studii, podle níž Bt toxiny v plodinách od Monsanta ničí červené krvinky a mohou vyvolat i leukemii. Tady je další studie, která zdokumentovala poškození zdraví hospodářských zvířat krmených GM krmivy: prasata trpěla silnými záněty žaludeční sliznice a u prasnic se navíc objevovalo zvětšení dělohy. Je mnoho studií, které spojují GMO s rakovinou a řadou jiných nemocí.  Pěstování GM plodin je nadto nemyslitelné bez pesticidů, které vyvolávají mimo jiné rakovinu, autismus, Parkinsonovu nemoc a Alzheimerovu chorobu.

V tomto videu David Suzuki říká:

„Kvůli tomu, že se do naší potravy GMO dostávají bez našeho vědomí a bez upozornění, že se tam něco takového nachází, se nyní nevědomky stáváme součástí masivního experimentu.“

FDA tvrdí, že geneticky modifikované organismy se nijak zvlášť neliší od normálních, a proto se k nim bude přistupovat tím samým způsobem. To je ale dosti pochybné tvrzení. Pokud biotechnologie umožňují vzít jeden organismus a přesunout z něj část genetické informace do naprosto nepříbuzného organismu, jak může být výsledek skoro normální? Dejme tomu hmyz a mrkev si budou jen těžko vyměňovat geny.

Zde tedy kopíruji článek Davida Suzukiho a Faisala Mooly. Text je z roku 2009 – na začátku autoři vypisují své obavy z plánovaného zavedení GM kukuřice s označením „SmartStax“, ovšem ty obavy nebyly liché, protože plodina se zatím ukázala jako škodlivá pro lidské zdraví a následně byla zakázána po celém světě. Přesto článek stále obsahuje kvalitní informace, které nijak nezastaraly.

David Suzuki a Faisal Moola:

Zemědělsko-technologický gigant Monsanto nasadil do své intenzivní reklamní kampaně na novou supermodifikovanou kukuřici SmartStax slogan „Wouldn’t it be better?“ („No nebyla by lepší?“) – ale může vůbec něco být lepšího než příroda, jíž trvalo tisíce let, než vyvinula potraviny, které jíme?

To nevíme. A to je samo o sobě problém. Kukuřice, vyvinutá Monsantem ve spolupráci s Dow AgroSciences, je nadupaná zásahy genetiků. Šest nových vlastností, které jsou výsledkem genové modifikace, jí umožňují odpuzovat hmyz, a dvě další jí propůjčují odolnost vůči herbicidům, z nichž mnohé také nesou ochrannou známku Monsanto. Je to poprvé, kdy se na trh dostává produkt s více než třemi rysy, za něž vděčí genetické modifikaci.

Kanada kukuřici schválila, aniž by byla prozkoumala její rizika pro lidské zdraví a životní prostředí s tím, že jiné plodiny s osmi GM vlastnostmi už prošly. Tento přístup kanadských úřadů je však v rozporu s mezinárodními pokyny pro bezpečnost potravin, které Kanada pomáhala vypracovávat a podle nichž by se takto silně pozměněné plodiny měly vždy stát předmětem úplného posouzení, jelikož mohou vést k nezamýšleným důsledkům.

Hlavní potíž tkví v tom, že nezamýšlené důsledky pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin vlastně ani neznáme. Vědci se mohou shodnout na tom, že lidská činnost vyvolává globální oteplování, ale ohledně účinků geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí a na lidské zdraví tutéž jistotu nemají!

V závěru souhrnu vědeckých poznatků shromážděných v rámci Mezinárodního hodnocení znalostí, vědeckých trendů a technologií v oblasti zemědělství z roku 2008 stojí, že „je jen omezený počet řádně provedených a nezávisle zhodnocených studií zaměřených na účinek GMO na lidské zdraví“ a že z tohoto a jiných faktů vyplývají „obavy z adekvátnosti testovacích metodologií u komerčních GM rostlin“.

Někteří argumentují tím, že GM potraviny konzumujeme už léta bez pozorovatelných negativních důsledků, ale stejně jako tomu bylo s transmastnými kyselinami, často trvá poněkud déle, než takové důsledky odhalíme. U GM potravin se hovoří hlavně o možném vlivu na bakterie trávicího traktu a o rezistenci k antibiotikům; nezapomínejme také na jejich roli u alergických reakcí. Musíme toho také více pochopit o jejich působení na jiné rostliny a živočichy.

Toto samozřejmě nejsou jediné problémy s GM plodinami. Umožnit agrochemickým korporacím produkovat semena GM rostlin bez omezení znamená, že bychom brzy mohli být svědky situace, kdy budou mít tyto společnosti v zemědělské výrobě monopol. A tím, že povolíme SmartStax, těmto korporacím dáváme zelenou, aby nejen expandovaly z důvodu prodeje svých superplodin, ale i z důvodu prodeje pesticidů, jimž mají jejich plodiny odolávat.

Rostoucí spoléhání se na GM plodiny by rovněž mohlo vést ke snížení variability dostupných potravin a jejich nutriční hodnoty.

Je určitý důvod, proč příroda vytváří různé variace všech druhů rostlin a živočichů. Zajišťuje tak, že pokud na jednu odrůdu zaútočí hmyz nebo nemoc, jiné odrůdy přežijí a budou se nadále vyvíjet. Tomu se říká biodiverzita.

Jelikož si účinky GMO nejsme jistí, musíme postupovat podle jednoho z hlavních vědeckých principů – podle principu prevence. Tento princip praví, že pokud by nějaký postup nebo čin mohl ohrozit lidské zdraví či životní prostředí, nelze v něm pokračovat, dokud nebudeme přesně vědět, jaký bude jeho dopad. A je na zastáncích tohoto postupu nebo činu, aby prokázali jeho bezpečnost.

Tím není míněno, že by se měl výzkum umělých změn genů v rostlinách, jimiž se živíme, úplně zakázat nebo že by se GM potraviny jednoho dne nemohly stát součástí řešení našich potravinových potřeb. Žijeme ve věku, kdy nám technologie umožňují přeskakovat kroky, které by příroda realizovala tisíce let, a vytvářet tak „superplodiny“, které umí držet krok s neustále se měnícím životním prostředím, jehož těžištěm je člověk.

Naše snahy a financování v oblasti zemědělství a potravinářství jsou hnány četnými faktory, mezi nimiž hraje hlavní roli rapidně rostoucí lidská populace a zhoršující se stav planety, jehož důvodem je jak změna klimatu, tak vzrůstající počet přírodních katastrof; k výsledkům zhusta patří nové GM potraviny.

My však potřebujeme důkladnější vědecké studie vlivu takových plodin na životní prostředí a na naše zdraví a tyto studie by měly vzniknout pomocí nezaujatých procesů a následně být řádně přezkoumány dalšími odborníky z oboru. Musíme také požadovat větší transparentnost počínání našich vlád, co se týče monitorování nových GM plodin, které si nakonec prostřednictvím potravního řetězce najdou cestu na náš talíř.

 

Zdroj (kráceno)