Astaxanthin chrání srdce a cévy

dr. Joseph Mercola

Kardiovaskulární onemocnění mohou přibližně za 30 % veškerých úmrtí na celém světě.¹ Takovémuto tragickému vyústění předchází nenápadný biologický posun – postupná změna, jíž si ani nevšimnete, dokud se nakumulované poškození jednoho dne nestane nepřehlédnutelným a jen těžko zvratným.

Velká část tohoto dlouhého vývoje souvisí s tím, jak krevní cévy reagují na neustálý metabolický a environmentální tlak. Když vnitřní výstelka tepen ztratí pružnost, trpí tím krevní oběh, tkáně dostávají méně kyslíku a v místech, kde se má odehrávat neustálý průtok, se hromadí napětí.

Vědci se tento proces snaží zastavit již desítky let, často se však soustředí na jednotlivé ukazatele a přehlížejí základní faktory, které tento cyklus udržují v chodu. Právě tato mezera vysvětluje obnovený zájem o látky, které působí na buněčné úrovni. Některé živiny ovlivňují způsob, jímž buňky zvládají stres, regenerují se a udržují svou strukturu i pod tlakem.

V tomto kontextu vyniká astaxanthin, přirozeně se vyskytující červené barvivo nacházející se v některých mořských potravinách a mikroskopických řasách, jež podporuje základní struktury chránící buňky ve stresu a zároveň posiluje systémy, které udržují dlouhodobou funkčnost cév a srdce.

Astaxanthin působí na hlavní příčiny srdečních onemocnění

Přehledová studie publikovaná v časopise Journal of King Saud University se zabývala astaxanthinem jakožto nutraceutikem určeným k podpoře kardiovaskulárního zdraví, přičemž se primárně zaměřila na aterosklerózu, krevní tlak, hladiny lipidů a metabolický stres.² Vědci hodnotili, jak astaxanthin ovlivňuje biologické procesy, které v průběhu času poškozují tepny, (včetně oxidačního stresu a chronického zánětu) a které přímo ovlivňují vaše dlouhodobé kardiovaskulární riziko.

Článek čerpá z výzkumu na zvířatech a klinických studií na lidech, do nichž byli zapojeni dospělí s nerovnováhou krevních tuků, cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo zvýšenými kardiovaskulárními rizikovými faktory. Jedná se o stejné kategorie, do nichž mnoho lidí spadá dlouho předtím, než se v jejich zdravotní kartě objeví záznam o infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

• Astaxanthin zlepšoval lipidový profil související s tvorbou aterosklerotických plátů — Ve všech studiích na lidech, které jsou v článku shrnuty, vedla suplementace astaxanthinem ke snížení hladiny triglyceridů a zvýšení hladiny HDL cholesterolu, který se často označuje jako „hodný cholesterol“, protože pomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol ze stěn tepen.

• K těmto zlepšením došlo bez kompromisů, které lze pozorovat u jiných antioxidantů — Astaxanthin se liší od beta-karotenu a vitaminu E, které ve velkých studiích nedokázaly zlepšit kardiovaskulární výsledky a v některých případech při vyšších dávkách dokonce zhoršily oxidační stres. Toto srovnání pomáhá vysvětlit, proč má astaxanthin přínos tam, kde jiné antioxidanty selhávají.

Proč vitamin E a beta-karoten selhaly tam, kde astaxanthin uspěl? To souvisí s tím, kam se daný antioxidant v organismu dostane. Většina antioxidantů se vznáší ve vodnatých částech buněk nebo se hromadí v tukových zásobách, čímž ponechávají membrány bez ochrany. Astaxanthin má jedinečný tvar, díky kterému pokrývá celou buněčnou membránu a ukotvuje se jak na jejím vnitřním, tak na vnějším povrchu.

Tato pozice mu umožňuje zasáhnout proti poškození přímo tam, kde vzniká – na samotné membráně. Navíc se vitamin E ve vysokých dávkách za určitých podmínek stává prooxidantem a způsobuje právě to poškození, kterému má zabránit. Astaxanthin tuto nevýhodu nemá.

• Zároveň se změnami v hladinách lipidů došlo ke zlepšení funkce cév — Studie na zvířatech, které článek shrnuje, prokázaly snížení systolického krevního tlaku a zlepšení funkce endotelu. Endotel je tenká vnitřní výstelka všech krevních cév – představte si jej jako „kůži“ uvnitř vašich tepen. Je-li zdravý, cévy se snadno uvolňují, krev v nich plynule proudí a plaku se nedaří se v nich usadit.

Je-li poškozený, tepny tvrdnou, krevní tlak v nich stoupá a vznikají v nich podmínky pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Díky astaxanthinu zůstávají tepny pružnější a netuhnou. Většina zlepšení v oblasti lipidů a oxidačního stresu se projevila po čtyřech až dvanácti týdnech pravidelného užívání doplňku.

• Astaxanthin funguje tak, že neutralizuje škodlivé molekuly dříve, než stihnou poškodit tepny — Na oxidačním stresu se podílejí nestabilní molekuly, které napadají tuky, bílkoviny a DNA uvnitř vašich cév. Oxidační stres si můžete představit jako požár šířící se suchými křovisky. Nestabilní molekuly zvané volné radikály kradou elektrony zdravým buňkám, poškozují je a spouštějí řetězovou reakci.

Astaxanthin působí jako protipožární pás – dodává volným radikálům elektrony a uspokojuje tak tyto nestabilní molekuly, než stačí poškodit stěny tepen.

Na rozdíl od mnoha antioxidantů, které plují v mimobuněčném prostoru, astaxanthin prostupuje celou buněčnou membránou a ukotvuje se v tukové vrstvě, jež vystýlá cévní stěny. Díky této poloze chrání citlivé tuky před oxidací, čímž zpomaluje tvorbu plaku. Astaxanthin také aktivuje buněčný spínač, který zapíná vaše vlastní antioxidační enzymy, včetně systémů souvisejících s glutathionem.

• Klíčovou roli hraje zmírnění zánětu — Astaxanthin snižuje zánětlivou aktivitu ve stěnách tepen, čímž zpomaluje jednu z nejranějších strukturálních změn, jež vedou k tvorbě plaku. Když imunitní buňky absorbují příliš mnoho poškozeného cholesterolu, nabobtnají a uvíznou ve stěnách tepen – vědci těmto nabobtnalým buňkám říkají „pěnové buňky“, jelikož pod mikroskopem vypadají jako složené z bublinek.

Právě tyto pěnové buňky tvoří základ arteriálního plaku, usazeniny, která v průběhu času zužuje tepny. Celkově studie ukazuje, že astaxanthin podporuje zdravější metabolismus cholesterolu, stabilnější krevní tlak a pevnější stěny cév prostřednictvím mechanismů, které předcházejí rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.

Proč je pro ochranu oběhového systému tak důležitá forma a načasování

Cílem přehledové studie publikované v odborném periodiku Marine Drugs bylo vyhodnotit astaxanthin konkrétně z hlediska kardiovaskulárních onemocnění, se zaměřením na oxidační stres, zánět, prokrvení a riziko vzniku krevních sraženin.³

Vědci zkoumali, co se děje, když dojde k zastavení průtoku krve do srdce a následně k jeho náhlému obnovení – situaci, kterou lékaři nazývají ischemicko-reperfuzní poškození. To napodobuje děje, k nimž dochází během infarktu nebo srdeční operace. Překvapivě velká část poškození nevzniká během samotného zablokování, ale až v okamžiku, kdy se průtok krve obnoví a zaplaví tkáň, která trpěla nedostatkem kyslíku. Astaxanthin během tohoto klíčového časového úseku prokázal pozoruhodné ochranné účinky.

• Astaxanthin chránil srdeční sval ve chvílích akutního nedostatku kyslíku — V řadě studií na zvířatech, které tento přehled shrnuje, omezilo podání astaxanthinu před uměle vyvolanou srdeční příhodou rozsah poškození srdeční tkáně při extrémním stresu, díky čemuž se zachovalo větší množství zdravého srdečního svalu než za normálních okolností.

• Míra ochrany rostla spolu s dávkou — Přehled popisuje zřetelný vztah mezi dávkou a účinkem v několika studiích, v nichž vyšší dávka astaxanthinu vedla k většímu snížení poškození tkání a oxidačních markerů.

Astaxantin poskytoval nejúčinnější ochranu, pokud byl v tkáních přítomen ještě před vznikem cévního poškození. Údaje o bezpečnosti u lidí shrnuté v článku neuvádějí žádné významné nežádoucí účinky v širokém rozmezí dávek, včetně vlivu na krevní tlak, srážlivost krve nebo jaterní markery.

• Dynamika krevního toku se zlepšila nezávisle na změnách hladiny cholesterolu — Jedním z jedinečných poznatků, které tento přehled zdůraznil, byla skutečnost, že astaxanthin ve zvířecích modelech zlepšoval průtok arteriální krve a zpomaloval tvorbu krevních sraženin, a to i v případech, kdy hladiny lipidů nebyly primární proměnnou.

Toto zjištění odlišuje astaxanthin od přístupu zaměřeného na cholesterol, který v konvenční kardiologii převládá. Astaxanthin zlepšuje krevní oběh přímo, nikoli pouze změnou hodnot lipidů v laboratorních výsledcích. V modelech tvorby krevních sraženin astaxanthin oddálil ucpání cév, aniž by narušil normální srážlivost krve nezbytnou pro hojení ran.

Astaxanthin není prostředek, jenž napravuje škody – on jim předchází

Astaxanthin je látka, která posiluje srdeční buňky, stabilizuje krevní cévy a zlepšuje průtok krve ještě předtím, než se poškození vyvine v klinické onemocnění.⁴ Astaxanthin vyniká tím, že působí přímo na zdroj oxidačního stresu a zánětu, nikoli na následné škody.

• Buněčné membrány zůstaly neporušené i při extrémním oxidačním stresu — Astaxanthin proniká do lipidové membrány, kde se ukotvuje a zabraňuje poškození této vnější ochranné vrstvy buňky v důsledku útoku reaktivních molekul. To znamená, že si vaše buňky zachovají tvar, místo aby docházelo k úniku jejich obsahu a k jejich selhávání pod vlivem stresu.

Astaxanthin zároveň zvyšuje hladinu oxidu dusnatého, molekuly, která dává cévám signál k uvolnění a rozšíření. Nadto snižuje hladinu peroxynitritu – škodlivé sloučeniny, jež vzniká při reakci oxidu dusnatého s volnými radikály. Peroxynitrit způsobuje tuhnutí tepen a poškozuje tkáně. Z toho je patrné, že astaxanthin pomáhá cévám udržovat pružnost více způsoby.

• Astaxanthin přerušuje zánětlivou řetězovou reakci v tepnách — Jak objasňuje přehledový článek publikovaný v časopise The American Journal of Cardiology, kardiovaskulární onemocnění se zhoršují, když reaktivní formy kyslíku a dusíku přetěžují krevní cévy a aktivují zánětlivé mechanismy, které vedou k endoteliální dysfunkci, narůstání plaku a poruchám srdečního rytmu, jako je fibrilace síní.⁵

Na rozdíl od vitaminu E a beta-karotenu, které v klinických studiích na lidech selhaly, patří astaxanthin do skupiny kyslíkatých karotenoidů, které tyto reaktivní molekuly přímo neutralizují a přerušují destruktivní řetězové reakce dříve, než stačí poškodit stěny cév, což z něj činí výborného kandidáta na vyplnění mezery, jež dlouhodobě zeje v medikamentózní léčbě kardiovaskulárních onemocnění.

• Astaxanthin vykazuje širokospektré kardiovaskulární účinky — Přehled z roku 2017, publikovaný v časopise Food & Function, vysvětluje, že astaxanthin působí současně na řadu kardiovaskulárních procesů, včetně regulace oxidačního stresu, potlačení zánětu, regulace krevního tlaku, metabolismu lipidů, rovnováhy glukózy, ochrany ledvin a tvorby plaku.⁶

Jak řešit základní příčiny poškození oběhového systému

Mnoho srdečních problémů se vyvíjí postupně v důsledku oxidačního stresu, chronického zánětu, poškození výstelky cév a špatného hospodaření buněk s energií. Pokud se v první řadě zaměříte na odstranění těchto příčin, nastane velmi příznivá změna, která se odrazí na lipidovém profilu, krevním tlaku a krevním oběhu celkově. Pokud již pozorujete varovné signály ve výsledcích laboratorních testů, nebo pokud prostě chcete silnější dlouhodobou ochranu, vězte, že následující kroky se zaměřují na příčiny, nikoli na příznaky.

1. Nejprve si snižte oxidační stres na buněčné úrovni — Oxidační poškození narušuje stěny tepen a spouští procesy tvorby plaku, přičemž jedním z hlavních faktorů je nadbytek kyseliny linolové z olejů ze semen rostlin (kukuřičný, slunečnicový, řepkový atp.). Mnoho lidí konzumuje mnohem více kyseliny linolové, než kolik jejich tkáně bezpečně snesou, což podporuje zánět a dysfunkci mitochondrií; to urychluje rozvoj srdečních onemocnění.

Tuto zátěž snížíte omezením konzumace vysoce zpracovaných potravin a olejů ze semen – udržujte svůj příjem kyseliny linolové pod 5 gramy denně. Pokud se vám podaří snížit příjem pod 2 gramy, přínos bude ještě větší.

Pro snazší měření příjmu doporučuji zaregistrovat se na zdravotní platformě Pax, která obsahuje nástroj Seed Oil Sleuth. Tato funkce pomáhá vypočítat obsah kyseliny linolové ve vašem jídle s přesností na desetinu gramu. Jakmile se oxidační stres sníží, cévy znovu získají pružnost, místo aby zůstávaly podrážděné a tuhé.

Právě zde se astaxanthin a omezení konzumace olejů ze semen doplňují: Nadbytek kyseliny linolové z těchto rostlinných olejů zvyšuje náchylnost buněčných membrán k oxidaci. Astaxanthin se v těchto membránách usazuje a chrání je. Pokud však do svého těla neustále dodáváte nestabilní tuky, bojujete s větrnými mlýny. Omezení příjmu olejů ze semen snižuje oxidační zátěž, zatímco astaxanthin posiluje právě ty membrány, které se snažíte chránit.

2. Posilujte odolnost svých cév — Snížení příjmu mastných kyselin z rostlinných olejů a používání stabilnějších tuků, jako je máslo, ghí a lůj od/z dobytka, který se může volně pást, snižuje oxidační stres ve stěnách cév, což pomáhá zachovávat jejich normální strukturu a funkci. Pružnost cév podpoříte také návyky, které posilují krevní oběh a relaxaci.

Každodenní chůze udržuje krev v pohybu; ta rychle proudí podél cévních stěn, což jim dává signál, aby zůstaly pružné a neztuhly. Přiměřený příjem hořčíku pomáhá cévám správně se uvolňovat, místo aby se pod tlakem nadměrně stahovaly. Když buněčné membrány neztrácejí stabilitu a cévy pružnost, krevní oběh se přirozeně zlepšuje a zatížení cévních stěn klesá.

3. Pokud se rozhodnete pro astaxanthin, vyberte si takový zdroj, jenž bude vhodný pro lidskou výživu — Astaxanthin se přirozeně vyskytuje v některých mořských potravinách, jako je divoký losos, sardinky, pstruh, krevety a krill; v těchto organismech totiž plní ochrannou funkci. Pravidelná konzumace těchto potravin vám pomůže přijímat astaxanthin ve formě, kterou vaše tělo již zná.

Krillový olej představuje pohodlný způsob, jak získat astaxanthin společně s omega-3 mastnými kyselinami – protože astaxanthin v krillu pomáhá tyto citlivé omega-3 mastné kyseliny chránit před oxidací. Tato kombinace představuje kardiovaskulární přínos hned ze dvou směrů.

Jestliže se rozhodnete užívat astaxanthin ve formě doplňku stravy, důrazně doporučuji produkty vyrobené z mikroskopické řasy Haematococcus pluvialis, nikoli přípravky vyráběné z petrochemických látek nebo geneticky modifikovaných kvasinek. Jen takto bude váš doplněk odpovídat formám zkoumaným v kardiovaskulárním výzkumu a zároveň se vyhnete zbytečné expozici spojené se syntetickou výrobou.

Ve většině studií na lidech, jež prokázaly kardiovaskulární přínos astaxanthinu, účastníci dostávali 4 až 12 miligramů přírodního astaxanthinu z Haematococcus pluvialis denně. Zkoumány byly i vyšší dávky (až 24 mg), jež byly rovněž bezpečné, ale pro většinu lidí se jako optimální jeví denní dávka v rozmezí 8 až 12 mg, za účelem lepšího vstřebávání užívaná spolu s jídlem obsahujícím tuky.

4. Astaxanthin využívejte strategicky v obdobích zvýšené zátěže kardiovaskulárního systému — Astaxanthin přináší největší užitek ve chvílích, kdy stoupá oxidační a zánětlivý stres. Intenzivní fyzická zátěž, emoční stres, časté cestování a narušený spánek – to vše představuje dodatečnou zátěž pro krevní cévy a srdeční tkáň. Právě v těchto okamžicích se oxidační poškození kumuluje nejrychleji – a právě tehdy jsou ochranné účinky astaxanthinu nejdůležitější.

Pravidelné užívání astaxanthinu během těchto náročných období pomáhá posílit buněčnou obranu právě v době, kdy je pravděpodobnost poškození organismu nejvyšší. Astaxanthin se tak změní z pasivního doplňku stravy na aktivní podpůrný prostředek přizpůsobený reálným stresovým situacím.

5. Obnovte synchronizaci cirkadiánního rytmu pomocí slunečního světla, vitaminu D a kvalitního spánku — Vaše cévy se řídí cirkadiánním rytmem. Například neléčená spánková apnoe a narušený spánek způsobují v noci prudké zhoršení funkce cév, což zvyšuje náchylnost k infarktu a dalším kardiovaskulárním příhodám.⁷ Podpora zdravého spánkového režimu a ranní expozice světlu pomáhá tento rytmus stabilizovat.

Jak jsme si uvedli již dříve, kvůli riziku spálení není vhodné chodit na slunce kolem solárního poledne, dokud z organismu neodbouráte velký díl uložené kyseliny linolové. Proto se ještě šest měsíců po radikálním snížení konzumace této mastné kyseliny vyhýbejte intenzivnímu slunění; s tím začněte postupně až poté, co se zbavíte většiny kyseliny linolové uložené v buněčných membránách. Právě kolem poledne vzniká vlivem slunečního svitu v organismu nejvíce vitaminu D, jenž vám posílí cévy, zlepší energetickou rovnováhu a prohloubí noční regeneraci.

Zdroj